Tajemný muž

Jachta se poklidně houpala ve vlnách a žena se právě o něčem domlouvala s kapitánem. Urostlý, vysoký muž s ostře řezanými rysy, stojící na palubě, pohledem sjel okolní mořskou pustinu, modré nebe, ostré pálící slunce a pak křivky oné ženy, oděné jen v bikinách.
Tato žena, ve věku mezi třicítkou a čtyřicítkou, věděla co chce a jak toho dosáhnout. I tohoto muže dovedla vyhledat, aby si ho mohla najmout. Na nic se ho neptala, jen ji zajímalo, zda přijme nabízenou částku za jistou práci týkající se potápění. Žena zjevně neměla problém ani s penězi a muž, po krátkém uvažování, tu práci vzal.

„Zítra v devět v přístavu. Loď „Amaria“ vyplouvá a na nikoho se nečeká,“ sdělila muži, na stůl položila svazek bankovek jako zálohu a přístavní putyku opustila, sledována slintajícími pohledy námořníků, dělníků a jiných individuí, propíjející zde vydělané či jinak získané peníze.

Peníze zahlédla i jedna z hospodských dívek, nabízející mužům společnost a potěšení a hned si přisedla.

„Když mi koupíš drink, ukážu ti pak něco hezkého,“ ševelila a dmula svá silikonová prsa, div jí nepraskla.

„Tady máš,“ opáčil muž, dal jí čtvrťák, vstal a odešel. Na zítra si musí odpočinout.

Zaskočená dívka se zmohla jen na peprnou nadávku a očima už hledala další příhodnou oběť.

***

James, říkejme mu tak, byl muž bez minulosti. Pokud bylo třeba, nějaká se vždy zařídila, ale jinak byl v podstatě neexistující osoba. V Santa Bernardinu si užíval zaslouženou dovolenou, ale ta záhadná žena šla najisto a zřejmě o něm věděla víc, než dala najevo. Prostě ho vyhledala, dala nabídku a snad ani nečekala, že by ji odmítl. A právě to ho lákalo. Tajemnost, kterou kolem sebe ta krásná žena šířila, ho přímo vzrušovala a žena taky. Přirozeně.

***

Nyní loď kotvila na širém moři a když žena domluvila s kapitánem, motory se rozhučely a byl nabrán cílový kurs.

„Měl byste se prospat, bude to osm hodin plavby,“ řekla mu žena, když sestoupila z kapitánského můstku na palubu.

„Znám lepší způsob, jak trávit volný čas,“ odvětil James a díval se do očí tajemné krásky.

„Nejste nějak drzý? Na to jsem si vás nenajala,“ opáčila žena, ale úsměv jí z tváře nezmizel.

„Já také nejsem žádný váš poskok, milostivá. I za ty peníze nejsem na prodej,“ dál ji fixoval pohledem.

„Potřebuji jen… část vašeho těla,“ řekla žena tiše a jakoby zastřeně.

„A to?“

„Až na místě. Přeji příjemnou plavbu,“ kráčela do podpalubí, svůdně kroutíc zadečkem. Měla opravdu dokonalé tělo.

James zašel k baru a nalil si panáka bourbonu. Vypil ho na ex a zamířil ke kajutám.

„Volno,“ ozvalo se zevnitř na krátké zaklepání.

Vešel dovnitř a spatřil ženu nataženou na posteli v dlouhém triku, které jí sahalo do půlky stehen.

„Nespíte? Říkala jsem vám, že to bude dlouhá plavba.“

„Přišel jsem kvůli naší práci…“ začal James.

„Musíme o tom teď mluvit? Až budeme na místě…“

„Já vím. Budete potřebovat jen část mého těla, ale já jsem vám ji přišel nabídnout už teď,“ naklonil se nad ní a pomalu ji políbil. Rukama ho objala kolem krku a stáhla na lůžko a sebe.

***

„Božeee… áááh… anoooo… anooo,“ sténala a zmítala se pod přirážejícím tělem Jamese, který do ní pronikal až na dno.
Pochva se přizpůsobila jeho velikosti a nyní ho poševní svaly svíraly a tření bylo intenzívní a silné. Žena se zalykala rozkoší a měla už několikátý orgasmus, zatímco muž jí stále plenil jeskyňku prudkými a hlubokými proniky. Měl velkou výdrž i značné zkušenosti.
Během přírazů jí rozséval polibky všude kam dosáhl a zejména ho přitahovala pevná, kulatá prsa s velkými stojícími bradavkami. Taky na krku a u uší byla žena citlivá a slastně vzdychala, když ji tam líbal. Vášnivě líbání a divoká výměna jazyků svědčila o tom, že ani žena není bez znalostí milostných technik. Zatím si s ní ale James hrál, jak chtěl on.

Otočil ji na bok, zarazil ho do ní zezadu, pozvedl ji za stehno a druhou rukou zespoda podebral a hnětl prso. Žena sténala a cítila blížící se další vyvrcholení. Proboha, on stále není… a ona… už… skoro… nemůže.

„Ah… ah… ah… ááááh,“ vyjekla a zmítala se ve vlnách vrcholné rozkoše.

James přirazil vyjel z ní a proud semene jí potřísnil zadeček.

„Můžeš do mě… to bude v pořádku,“ vydechla žena a splynuli opět v líbání a něžnostech.

„Nemohu mít děti,“ vysvětlila Jamesovi, když se vydýchávali z nádherného milování.

„Jak se vlastně jmenuješ, skutečně?“ zeptal se James. „Nancy Parkinson v lodní knize asi nebude tvé pravé jméno.“

„Proč by nebylo?“

„Celá tahle plavba je obestřena tajemstvím. Určitě se nejedná o lov mušlí,“ ušklíbl se James. „Já se nezajímám o klienty a dělám jen to, na co mě najali, ale s tebou je to jiné.“

„Chceš říct, že jsem tvá první zaměstnavatelka se kterou jsi skončil v posteli?“ usmála se žena. „To ti nevěřím. Ale budiž. Alex Van der Merxs je mé skutečné jméno po holandských předcích. No a teď víš zatím vše, co potřebuješ,“ a sklonila se mu ke klínu a vsála ocas do úst.
Laskala ho jazykem, pohrávala si s žaludem i uzdičkou a když začal tuhnout, pevně ho obemkla rty a začal sát. Rytmicky pohybovala hlavou, důkladně a znalecky ho kouřila a při nádechu ho svírala u kořene a honila rukou. Když byl tvrdý na kámen, osedlala si ho a hopsala na něm podle svých potřeb.

„Máš… ho… jako… tyč… oooh… seš… hluboko… oooh… ještě… joo,“ drmolila a sama dosedala na kořen, aby byl ní co nejhlouběji.

Mezi roztaženými pysky a zaraženým ocasem vytékaly stružky šťáv, až chlupy v klíně měly celé zmáčené. Prsa se jí pohupovala, James je mnul a dráždil, zatímco Alex byla zapřená o jeho ramena a užívala si svou jízdu.

„Chtěl… bys… můj… zadek?“ pohlédla mu Alex do tváře. Sama to měla ráda, ale u mužů si nikdy nebyla jistá.

„Můžu?“

„Počkej… já sama,“ pozvedla se, pak si ocas sama nasadila na zadek a pomalu ho do sebe pouštěla, jak James tlačil žaludem na svěrače.

Pronik byl docela snadný a nyní bylo sevření silné a bylo jisté, že to dlouho trvat nebude.

„Joo… seš… velkej… joo… to… je… onooo… uuuh… už… budu,“ hekala Alex zalykající se vzrůstající rozkoší a jezdící na ocase stále rychleji.

James zatínal zuby, aby oddálil neoddalitelný výstřik a pak už to z něj šlo. Výron semene v zadku urychlil Alexin orgasmus, že se udělala vzápětí a pak jen leželi vedle sebe, ze zadku jí vytékalo semeno a v objetí usnuli.

***

James se probral a motory stály. Alex nechal spát, rychle se přioděl a vyběhl na palubu.

„Co se děje, kapitáne?“

„Zdá se, že máme společnost,“ ukázal muž na přibližující se neznámou loď.

„Dokážete jim ujet?“

„Ne. Jsou rychlejší. V dalekohledu jsem viděl, že jsou i vyzbrojeni…“

„Piráti?“

„Ne. Nejspíše někdo, kdo nemá zájem o loď, ale o její pasažéry,“ řekl kapitán.

„Chápu. Musím zmizet. Nikdy jsem tu nebyl, ano?“ řekl James.

„A ta dáma?“ zajímal se kapitán.

„Vědí, že tu je… ale mě tu nesmí nalézt,“ plácl ho James po rameni a zmizel v podpalubí.

Ve strojovně se ukryl v těsném prostoru mezi pláštěm lodi a generátorem. Předpokládal, že neznámí útočníci tak dokonale loď prohlížet nebudou, aby ho objevili. Jen v duchu litoval, že si sebou nestihl vzít z kajuty zbraň. .

***

„Kdo jste a co chcete?“ křikl kapitán na neznámé ozbrojené muže, když loď přistála u jejich pravoboku.

„Ještě slovo a budeš žrádlem pro žraloky! Kde je ta paninka a ten její slouha?“ křikl na něj muž a výhružně na něj mířil pistoli.

Nečekal ale na odpověď, na palubu přeskákalo pár mužů se samopaly a rozeběhli se po lodi.

„Vemte si, co chcete, ale ten chlap tu není. Byl nám k ničemu. Tu ženskou jsem chtěl prodat na Tufu… byl by o ní zájem.“ řekl kapitán muži.

„A kde teda je?“

„Zabil jsem ho…“ ušklíbl se kapitán a jen bezmocně sledoval, jak muži vláčí polonahou paní Alex na svou loď,.

„Šéfe, ona byla v podpalubí, ten chlap nikde není,“ hlásil jeden ze samopalníků.

Muž něco zabručel a pohlédl na kapitána.

„Máte štěstí, že mám dnes dobrou náladu a ty vaše necky nepošlu ke dnu společně s vámi.

Adios, amigos,“ rukou na ně mávl, loď se odpoutala od „Amarie“ a rychle se vzdalovala pryč.

***

James stál s kapitánem na můstku a řešili vzniklou situaci.

„Paní Alex mi toho moc neřekla. Kurs je ale daný sem,“ řekl kapitán a ukázal souřadnice, které před útočníky včas vymazal z navigace a nyní je obnovoval. „Zde jsem měl zakotvit a vy byste se potápěli. Pro co a jak hluboko, neprozradila. To není má věc. Ani vám nic nesdělila?“

„Plujte v daném kurzu. Zkusím něco vymyslet. Oni potřebovali ji, jako průvodce. Jde tedy o něco velkého…“ odpověděl James. „Jestli je chytrá, budeme tam dřív než oni a to bude naše výhoda.“

„Něco vám prozradím, pane,“ usmál se kapitán. „Protože berem práci, která ne vždy je v souladu se zákonem, máme tu poschovávanou docela slušnou výzbroj a ta nám teď určitě přijde vhod. Škoda, že jsme se nestihli předem připravit na tu návštěvu.“

„Skvělé, kapitáne,“ pochválil ho James a s jedním mužem se šel podívat, o co jde.

Pět samopalů, jeden kulomet a granátomet a dostatečná zásoba munice ho docela potěšila.

***

„Zakotvíme tamhle,“ ukázal kapitán na skalnatý ostrůvek, když se přiblížily k místu, která určila Alex za cíl.
„Je to tu dost mělký a samý skaliska a ostrůvky. Nikdo tudy nepluje. A jestli je tu někde ta banda, nesmíme být moc na očích.“

„Ty ostrovy nás skryjou. Co tady Alex mohla hledat? Co tu je?“ dumal James.

„Kdysi tudy prý proplouvaly španělský lodě naložený zlatem. Pár se jich ztratilo a nikdy se už nenašly. Pak už pluly jižní cestou. Bylo to delší, ale bezpečný,“ soudil kapitán a to mohlo být ono. Poklad ze ztracených galeon. Ovšem ví o něm víc lidí, ale Alex jediná zná přesnou polohu vraků. Proto jí ti muži unesli a až ji nebudou potřebovat… pohrají si s ní a hodí do moře?

Loď zakotvila a James se převlékl do neoprénu.

„Kdyby něco, je to tu na vás. Tam dole je to zas práce pro mě.“

„Spolehněte se, pane,“ kývl kapitán a James se zašplouchnutím zmizel pod hladinou.

***

Unesená Alex mužům odmítala sdělit souřadnice místa, kam plula, a tak si ji velitel odvedl do své kajuty.

„Znáte to, že?“ ukázal jí zlatý kroužek s vyobrazeným drakem.

Alex ztuhla. Tohle vlastnil jen její otec a strýc. Pokud ví, víc než dva kusy neexistovaly.

„Ano, jistěže to poznáváte. Je to od vašeho strýce. Neříkám, že nám to dal dobrovolně, ale nebojte se, nic se mu nestalo. Váš otec objevil, co teď hledáte vy i my. Tehdy na to neměl vybavení a vytáhl než tyhle dva kousky zlata, ale určitě tam toho je víc. Když s námi budete spolupracovat, jistě se najde i něco pro vás. Tak co?“

„I když mě budete mučit, nic vám neřeknu!“ vzpurně odpověděla Alex.
Stále byla polonahá a necítila se před tolika muži a jejich pohledy dobře, ale dosud odolávala.

„Ale no tak, fuj. Nebudeme vás mučit. Spíš ukrátíte dlouhou chvíli posádce. Hledání bez lodivoda bude dlouhé,“ ušklíbl se muž.

Alex se podvědomě otřásla, ale ovládla se.

„Když mě znásilníte, stejně ničeho nedosáhnete!“

„Ano, nedosáhneme. Ale aby se nám cesta vyplatila, uděláme zastávku tam, kde se prý po běloškách chlapi doslova utlučou. Jistě pak zažijete příjemnější chvíle, než s mou posádkou, ale to je čistě vaše rozhodnutí.“

Alex si kousala ret a pak rezignovala.

„Ukážu vám to místo. Jsou to Kappriho ostrovy. Nikdy jsem tam nebyla, ale znám souřadnice.“

„Tak jdem!“ popadl ji muž hrubě za loket a odvlekl zpět na můstek.

„Tady máš lodivoda,“ přistrčil ji ke kormidelníkovi.

***

James opatrně plul mezi skalisky s připravenou harpunou a pozorně prohledával písčité dno porostlé mořskou trávou a řasami.

Pak to spatřil. Nápadně nepřirozené zarostlé vyvýšeniny a trosky něčeho, co kdysi bylo lodí brázdící moře a oceány.
Loď rozříznutá o ostrá skaliska i s potopeným nákladem. Ztrouchnivělé bedny se rozpadly a ven se vysypalo zlato ve formě kroužků, prutů a roztodivným předmětů, které Španělé uloupili domorodcům. Alex zde tedy hledala vrak se zlatem, za což jí náleží vysoká odměna, pokud ovšem nechtěla vrak si nechat pro sebe a jen ho sprostě vykrást.
James si nestačil srovnat myšlenky, neboť zahlédl ve vodě nějaký pohyb a musel se rychle skrýt za skálu.

K vraku pomalu připlouvali tři potápěči. Jeden vpředu a dva po stranách. Nad vrakem se zastavili. Dva klesli dolů a a ten třetí zůstal na místě a rozhlížel se po okolí.

James v prvním potápěči poznal Alex a dal si to dohromady. Ona únosce dovedla až sem, nyní místo prozkoumají a pak vytěží. Rozhodl se rychle. Skálu obeplul, aby se dostal do výhodnější pozice a pak vystřelil šíp z harpuny.

Zásah! Muž se propnul, jak ho šíp proklál v hrudi a moře se zbarvilo krví. Alex se ohlédla a rychle začala plout pryč.
Potápěč u vraku se vrhl na Jamese. Oba tasili nože. Protivník byl zkušený zabiják a James začal v boji ochabovat a útok několikrát odrazil až v poslední chvíli.
Náhle se za mužem něco mihlo, ten se zazmítal a v proudu vzduchových bublin klesl ke dnu. Za mužem se zjevila Alex s nožem v ruce, jak mu přeřízla přívod vzduchu od bomby k náústku.

James ukázal rukou nahoru k hladině. Alex kývla a plula za Jamesem až k místu, kde se vynořili.
Učinili tak stranou od lodi, ale na palubě bylo vše v pořádku. Alex si sejmula masku.

„Oni jsou tam,“ ukázala na druhý ostrov na obzoru.

Doplavali k lodi, Alex jim vše vylíčila a námořníci se chopili zbraní.

***

Tentokrát nedali zločincům žádnou šanci.

První spustil palbu muž za kulometem a dlouhými dávkami smetl z paluby vše živé. Jak se blížili, přidali i palbu se samopalů a granátometu, který držel v rukou James. Podařilo se jim zasáhnout můstek, loď tak znehybnit a likvidovat muže, seskakující do moře, zachránit si holé životy. Poté plavidlo, děravé jak řešeto, opustili a odpluli pryč.

„Jistě, musíme nález ohlásit, ale nejdříve jsem to chtěla ověřit na místě,“ vysvětlila večer Alex Jamesovi a celé posádce. „Ty lodě jsou tam celkem dvě. Když uvážíme, kolik toho každá vezla, náleží nám dost zajímavá suma. Pro všechny.“

***

V noci se pak s Jamesem vášnivě milovala.

„Ach, Jamesi,“ vzdychala pod hlubokými přírazy, užívala si líbající rty na prsou a rukama ho objímala a hladila po zádech až na kopulující zadek. Byla v tu chvíli šťastná. Za záchranu života, za potvrzení existence pokladu, za všechno…

James se soustředil na milování a snažil se ženu maximálně uspokojit. Kundička mlaskavě přijímala tvrdý ocas a tření bylo plné slasti a rozkoše. Když přirazil naposledy, vzepjal se a plnil ji dávkou semene, jak si přála a že je to bez následků.
Pak leželi, propleteni v sobě, každý ve svých myšlenkách.

„Co budeš dělat, až dostaneš svůj podíl?“ zajímalo Alex.

„Podíl? Já myslel, že mi dáš, na čem jsme se dohodli, když sis mě najímala.“

„Máš na to nárok, stejně jako posádka. Tak je to spravedlivé,“ mínila Alex.

„Tys jediná znala cestu, takže je to tvoje zásluha a pokud něco někomu dáš, je tvoje věc. Ty na to máš nárok, nikdo jiný.“

„ A ty bys něco z toho chtěl?“ usmívala se.

„Chci tebe,“ odvětil James. „Ty jsi ten pravý poklad.“

„Já teď budu bohatá žena, zatímco ty jsi muž bez domova, vlastně o tobě nic bližšího nevím.“

„Vše se dozvíš. Ale ne teď,“ odvětil James, převalil se na její tělo a ztopořený ocas zasunul do žádostivé lasturky.

Alex ho objala štíhlýma nohama a slastně sténala pod rytmickými pohyby a slastným třením hluboko v kundičce. James byl dokonalý milenec a i jeho urostlé svalnaté tělo ji fascinovalo. Cítila se v jeho náručí v bezpečí a zároveň bezbranná… a on si ji bere, jak se mu líbí a to ji rozpalovalo vášní. Roztahovala nohy co nejvíc, aby ho cítila hluboko sobě a on ji uspokojil.

***

Sekretářka Megan Craig seděla za stolem a vítala se s právě dorazivším Jamesem.

„Zatím počkej, starej má telefon. Řekni, jak bylo na dovolené?“

„Jako na dovolené. Drinky, opalovačka, koupání…“ vypočítával James.

„A ženský,“ ušklíbla se Megan.

„Jak tě něco takového mohlo napadnout? Vždyť myslím jen na tebe,“ nasadil James zkroušený pohled.

„Na mě… nebo na něco, co je na mě?“ zajímalo Megan.

„Pozvi mě večer domů a já ti to ukážu,“ nadhodil James.

Megan si s tou myšlenkou chvíli pohrávala, protože už dlouho v duchu toužila okusit jeho mužství, ale vtom se jí rozsvítilo žluté světlo na stole.

„Je volno. Můžeš jít dál,“ usmála se na Jamese bez odpovědi, co bude večer.

***

„Zde je můj průkaz a zbraň,“ položil James vše na stůl před svého nadřízeného, který jen nevzrušeně potáhl z doutníku.

„Hm, takže sis to nerozmyslel,“ konstatoval muž. „Víš vůbec, že ze služby se neodchází? Nikdy?“

„Vím, pane. A proto chci, aby se ode mne… jistý čas… nic nepožadovalo.“

„Jaký čas?“ rozčílil se stařík. „Rok, dva, deset? Až se ti uráčí chtít nějaký úkol… tak se sám zaktivuješ, nebo jak si to představuješ? Mluvil jsem s ministrem a docela jsme se pohádali. Jenže být agent, zároveň ženatý a s rodinou, to nejde dohromady. Ještě tak Megan, kdyby sis vzal, ta je alespoň odsud, ale… škoda slov. Zklamal si mě, že ses zamiloval. Ale jestli ti ta žena stojí za to, bránit tvé štěstí nebudu. Pojď, připijem si na tvůj důchod,“ sáhl do baru za sebou po sklenkách a láhvi.

***

„Bože… tohle jsi byl a seš?“ vydechla Alex, když jí James převyprávěl pečlivě vypracovaný životopis.
Měl i vše podložené patřičnými dokumenty a na kontě se mu skvěla hezká částka peněz. Společně s finanční odměnou za poklad je čekal bezpracný život a zabezpečí případného potomstva.
Zatím ale šukali a užívali si jen sebe.

V luxusním resortu na Barbadosu se hotelový pokoj otřásal v základech. Domorodý personál jen procházel chodbou se skrývaným úsměvem, ženy se lehce rděly a některé i tajně toužily nahradit ženu v pokoji. Od masérek věděly, že urostlý běloch je patřičně vybaven i tam dole a jistě by jim přinesl spoustu rozkoše. Toto privilegium měla ovšem jen Alex.

Nyní ležela na zádech, roztažené nohy měla zapřené o jeho ramena a takto bezbranná mu byla vydaná na milost. Hluboký pronik až na dno ji málem přivedl do mdlob, ale rychle si zvykla a za doprovodu mlaskavých zvuků tekoucích šťáv jí rytmické přírazy přinášely vlny mrazivé slasti a dechberoucí rozkoše.

„Lásko… jo… jo… už… budůůůů,“ skučela, jak jí James drsně plenil klín a teprve silné stahy mu uvolnily semenovod a on stříkal a stříkal a umocnil jí prožívající orgasmus ještě o něco víc.

Plni rozkoše pak odpočívali, vykoupali se v moři, zase se milovali a stále dokola… a pokud žijí, dělají to dosud.