Vášnivá letní noc

Jednou v létě jsme si zamluvili týdenní dovolenou v malém horském hotýlku. Protože prázdniny teprve začínaly, byl hotýlek poloprázdný. Ubytováni jsme byli v pěkném dvoulůžkovém pokoji s vlastní sprchou a záchodem. Hotýlek byl celý ze dřeva a když si někdo na pokoji kýchnul, slyšeli to i o tři pokoje dále. Jednou na večeři se objevil nový pár, kluk s děvčicí, věkově okolo dvacítky. No a večer jsme zalezli na pokoj, manželka si četla a já zavřel oči a usnul.

Pojednou manželka zatřásla mým ramenem a prý: „Slyšíš?
„Co?“ nechápavě jsem se rozespale zeptal.
„Poslouchej a nechrň,“ napomenula mě.
A opravdu, nad námi se ozývaly rytmické zvuky a ženské výkřiky a sténání.
„Teda ty si dávají,“ usmál jsem se. „No co, jsou mladí.“
„Ty to vydržíš poslouchat?“ Udiveně se zeptala moje polovička. „No a co mám podle tebe dělat? Mám mu jít na pomoc?“ namítl jsem.
„No to by si holka pomohla,“ ironicky namítla ta moje. Chvíli jsme poslouchali zvuky milování shora, když už plačtivým hlasem zaútočila:
„Jsi vůbec chlap, když tě to nechává klidným?“
„Aha,“ hlesl jsem, „no jo, ale já takovou rychlost nestihnu, nechceš jít raději nade mě, třeba ty to stihneš.“
„Jo, to by se ti líbilo,“ prohlásila, „Já budu dřít a pán se bude válet.“

Zmizela v koupelně, po chvíli se objevila v rouše Evině a zalezla ke mně pod peřinu. Zvuky shora se ozvaly výkřikem a sténáním a pak bylo ticho.
„A máš po radosti,“ zasmál jsem se. „Už budou spát.“
„Ale ty ne, potvoro a dej se do práce!“ napomenula mě. Nemyslete si, že moje žínka nestála za hřích, byla velice pěkná, ale já dával přednost domácímu prostředí. A tak jsem začal s líbáním, hlazením, tak jak se to patří. A když jsem se uvelebil hlavou na prsou a mazlil se s bradavkami, shora se ozval opět rytmický zvuk s výkřiky rozkoše.
„Nech toho a dělej!“ rozhodla ta moje.

Rychle jsem sjel do nastaveného klína a zabořil ji pyj do lůna. Objala mě nohama a vzrušeně šeptala:
„Dělej, aspoň se snaž, jako oni.“
Ji se to lehce řeklo, ale já to dělal pomaleji, asi tak jedna ku třem. Přesto, má ženuška drážděná zvuky shora a mojí snahou, se také začala zmítat v rozkoši. Ale místo výkřiků jen chraptivě přikazovala: „rychleji, dělej to rychleji!“ a ze mě už se pot valil málem proudem. Nicméně jsme to dokončili v čase, kdy skončili i ti nad námi a já spokojený, že už jsem splnil manželskou povinnost se skulil vedle mojí ženušky a dlouze ji líbal.
„Teda, když chceš, tak jsi ještě chlap, doma bych tě k takovému výkonu nedonutila,“ konstatovala spokojeně a zavrtala se ke mně.
„Počkej,“ namítl jsem, „musím se osprchovat, jsem zpocený jako prase.“
„Prase voní jinak,“ prohlásila a odmítla mě od sebe pustit. No tak jsem to vzdal, dal jí ještě pusu a usnul.

Nevím, kolik bylo hodin, když do mě šťouchla a prý: „nechrápej, kdo to má poslouchat. A jdi se raději osprchovat, jak tak můžeš ležet, to nechápu.“
Zlatá ženuška. Z toho si vy mladí, zamilovaní vezměte příklad, také vás to čeká.
Julius Robbertos 2013

4.2 5 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x