Vojáček

Libor seděl na posteli se svěšenou hlavou v dlaních a Alena držela v ruce úřední dokument a polohlasně si ho četla.
„Ale já tě stejně miluju a nikdy nepřestanu,“ řekla pak pevně, přisedla si k němu a objala ho.
„Mám říct bratranci? Ten by to…“ navrhla, ale Libor zavrtěl hlavou.
„Ne. Nedokázal bych se mu podívat do očí. Tohle uděláme jinak. Mám už jistý nápad, ale to až pak… opušťák je přece na tohle!“ povalil Alenu do postele a začal ji svlékat. Ta potěšeně vypískla a pomáhala, aby byli oba co nejdřív nazí.

Vášnivě si vjeli do úst jazyky a Libor už mačkal a hnětl její vnady, pevné dvojky s tvrdými naběhlými bradavkami.
Alena ho hladila po zádech až na zadek, což měl rád a na stehnech už cítila tlak tvrdého ocasu. Sjela na něj rukou a sevřela ho. Byl krásně tvrdý a horký, s naběhlými žílami.

„Vezmeš ho do pusinky, lásko?“ ozval se Libor a vzápětí už Alena klečela nad ním, kouřila mu ptáka a on jí vylizoval šťávy z mokrého klína.
Zbožňoval její houštinu chlupů, které ho lechtaly na jazyku a byly celé ulepené od slin, šťáv a později i semene. Prsty jí roztáhl pysky aby se dostal co nejdál, což Alena doprovázela hlasitým vzdycháním a dělalo jí problém soustředit se na kouření.
Ocas si pouštěla co nejhlouběji do krku a zase ho vytlačovala. Pokryla ho chuchvalcem slin a zase ho olízala do čista, cumlala žalud, aby následně ptáka lízala po celé délce jak zmrzlinu a rukou objímala u kořene a udržovala v tvrdosti. Cítila, jak celý pulsuje a tepe v něm krev.

Když se nabažili laskání klínů, ulehla na záda, roztáhla nohy a radostně vzdechla nad hladkým pronikem ptáka až po kořen do mokré studánky rozkoše. Tak své kundičce sama říkala. Další její slovník už patřil do tvrdého pornofilmu.
„Jo… vymrdej mě… jo… krásně… přirážej… bože… to je čurááák…. oh… oh,“ vyrážela a tlačila ho za zadek na sebe, aby ho cítila v sobě co nejvíce.

Libor ji rytmicky sjížděl a pak si její nohy zapřel o ramena aby do ní vnikl pořádně hluboko.
„Ach… to… je… klandr… božeee… nééé… mě… rozpůlíš,“ kvičela sice Alena, ale moc se jí to líbilo.
Libor už přirážel rychle a rukama jí mačkal prsa, až tam měla otlaky a pak už to z něj nezadržitelně šlo.
„Jo… stříkááám… ááááh,“ chrčel a Alena rychle pohazovala pánví proti němu, protože to sama měla na krajíčku a výstřik semene to dokončil. Vybuchla v orgasmu a silnými stahy mu drtila ptáka a nasávala semeno až do poslední kapky.
„Miluju tě,“ slyšela ještě jakoby z dálky a pak oba usnuli.

Druhý den Liborovi skončil opušťák a vracel se ke svému útvaru.
Ráno Aleně předložil svůj nápad, ta souhlasila, políbila ho a pak už se rozloučili.

***

„Hele, Franto, my přece bydlíme ve stejným městě. Jak to, že jsme se nikdy nepotkali?“ oslovil Libor spolubojovníka a cinkl svým půllitrem o jeho.
Franta se usmál. Napil se a pak přiznal, že nebydlí přímo ve městě, ale ve vesnici na okraji.
„Ty máš za týden opušťák. Potřeboval bych přes tebe něco předat ženě. Nechci to posílat poštou… je to důvěrný. Uděláš to pro mě?“ vemlouval mu Libor a mávl na číšníka o další dvě piva.
„Ale jo. Co to je?“ kývl Franta.
„Jenom dopis. A počkáš na odpověď,“ řekl Libor a pak už se věnovali hodnocením půvabů místních slečen, kterých však v nálevně IV. cenové skupiny zrovna moc nebylo..

Dopili pivo a čas vycházky jim stejně pomalu končil.
Zatímco připitý Franta nadával na zkurvenou vojnu, Libor po dlouhé době zas se cítil spokojen.

***

„Crrrrr,“ zmáčkl Franta zvonek na udané adrese. V ruce držel dopis, který měl předat Liborově ženě a počkat na odpověď.
Dveře se otevřely a stála tam mladá žena.
„Přejete si?“
„Dobrý den. Jsem František Vojáček a nesu vám dopis od vašeho manžela,“ vyhrkl Franta a očima hypnotizoval půvaby ženy.
„To vidím, že jste vojáček, když máte uniformu… pojďte dál,“ usmála se žena a pozvala ho do bytu. „Chcete pití? Kávu nebo něco ostřejšího?“
„No, jsem na opušťáku již druhý den. Jestli si dáte skleničku se mnou, tak nepohrdnu,“ kývl Franta na nabídku a dál ženu sjížděl hodnotícím pohledem.
Musel přiznat, že Libor má hezkou manželku. Ale jeho Martina byla také skvělá žena. Po návratu ji divoce pomiloval a určitě jí zadělal na další dítě. A to dvě už s ní měl před vojnou. Jo, bral to hopem. Zasunul a bylo vymalováno…

„Prosím,“ vytrhla ho žena ze snění a podávala mu sklenku.
„Tak na tykačku. Jsem Alena,“ pronesla přípitek a našpulila rty.
„František, teda Franta,“ přitiskl své rty na její a pak si zavdali pití na ex.
„Klidně si znova nalej, já si to zatím přečtu, jo?“ rozbalila Alena obálku a usedla ke stolu.

Franta se nenechal pobízet, nalil si a pozoroval ladné tvary Aleny, čtoucí dopis.
„Manžel na konci píše, abych se postarala o tvé pohodlí… tak, jak seš na tom?“ zadívala se na Frantu s úsměvem.
„Já… já jsem spokojen,“ zakoktal Franta a pozvedl sklenku aby viděla, že mu nic nechybí.
„Hmm… Já to myslela jinak. Třeba… když jsi na té vojně, nebolí tě něco? Třeba záda? Mám masérský kurs… můžu tě promasírovat. Aspoň nevyjdu ze cviku. Co říkáš?“
„Pravda je, že nám dávají do těla. Někdy jsme doslova grogy. Lítáme s plnou polní po cvičáku a sousední dělostřelci se nám smějou, že jsme stejně jen kanonfutr,“ stěžoval si Franta a Alena ho zvolna odvedla do ložnice, kde mu ukázala, aby si odložil.
Ten se ošil, lézt kamarádovi až do postele s jeho hezkou manželkou, ale nakonec o nic přece nejde a jen v trenkách ulehl na břicho.

Alena na něj usedla, začala mu roztíral olej po zádech a vyptávala se, odkud je, jestli má rodinu a podobné. Odpovídal, ale pomalu na něj šel spánek. Masáž byla příjemná, něžná a uspávající…

„Můžeš se otočit,“ uslyšel hlas, a tak se převalil na záda a ztuhl.
Alena byla do půl těla nahá! Pevné dvojky se na něj usmívaly, stejně jako jejich majitelka.
„No co, nikdy jsi neviděl nahou holku?“
„No… jasně,“ zrudl Franta a v trenkách cítil nastupující erekci.
„Kurva, ještě tohle!“ projelo mu myslí.

Alena ho začala masírovat a pohupující prsa mu dělaly v trenkách paseku a stavěly stan. Masérka se tvářila nevšímavě, ale okem zkušeně zhodnotila, co se tam skrývá.
„Tak a posledním bodem je…“ řekla, stáhla mu trenky a rukou sevřela tvrdou kládu.
„Aleno… co děláš?!“ vykřikl Franta zděšeně, ale ta se nad něj naklonila.
„Mám se postarat o tvý pohodlí, ale já ho chci taky. Víš, jak je doma smutno samotný ženský?“ vrněla jak kočka.

Franta věděl. Manželka také byla pořádně vyhladovělá a málem mu stáhla čuráka z kůže, ale tohle byla žena jeho kamaráda! A do manželek kamarádů se neleze.
Jenže Alena měla silnou tělesnou výzbroj a hravě přemohla jeho odpor. Franta vzdychl a uchopil její kůzlátka do dlaní. Bože, jak byla pevná a pružná! To jeho Martina po dětech už taková neměla.
A tak je mnul a hladil a Alena mu zatím honila tvrdou tyč vztyčeného čuráka.
„Já… budu… stříkat,“ zalapal po dechu.
„To by byla škoda,“ Alena na něj obratně nasedla a pták pomalu mizel v její mokré jeskyňce.
Frantu zalila slast z vlhkého lůna a těsnosti, jak ho obemkly poševní svaly. Pochva se mu krásně přizpůsobila a spojení bylo nádherně těsné a pevné.
„Máš ho krásně velkýho… a tvrdýho,“šeptala mu Alena vzrušeně a jazýčkem mu kmitala kolem ucha i dovnitř. „Já si to všechno obstarám a chci cítit semínko v sobě, ano?“

Franta tedy jen ležel, rukama jí dál rejdil na prsou a jinak jen sledoval, jak si sama odsedá a vše si řídí podle vlastních potřeb. Dokonce se i zaklonila a rukama se mu zapřela o kolena.
„Ah… ah… anoo… to… je… onoooo… ohh,“ vzdychala s přivřenýma očima a cítila, jak v ní ocas pulsuje a tře se jí o stěny, což ji přinášelo silnou rozkoš.
V duchu si představovala Libora, jak ji tu teď plení svým dokonalým čurákem, i když ani tenhle nebyl k zahození…

Franta jí sevřel prsa silou a hekl, že… už… to… nevydrží!
Alena rychle zrychlila odsedy, protože i jí se síla slasti násobila… a… ještě… chviličku.
„Bože… jo… jo… stříkej,“ vykřikla, jak jí projela vlna nevýslovné rozkoše a její tělo zalil horký proud semene, který neustával a dál ji plnil stahující pochvu dalšími a dalšími miliony spermií, které proudily do dělohy k připravenému vajíčku.
Ale to byla ještě dlouhá cesta.

Než z ní vyjel vysátý a svrklý ocásek, ležela Alena na Frantovi a rukou ho mazlivě hladila po hrudi. Právě byla poprvé svému muži nevěrná a ani to nebolelo. Sama se tomu podivila. Naopak, cítila chuť si to zopakovat.
„Budeš mít sílu ještě jednou?“ zeptala se a Franta se pousmál.
„Vždycky doma dáváme dvě čísla, někdy i tři, čtyři,“ kasal se a sám měl chuť tuhle kočku znovu obskočit.

Předehra tentokrát byla delší. V šedesátdevítce laskali jeden druhého a měli plnou pusu práce.
Alena zkušeně kouřila ocas, který její péčí nabyl na správné velikosti a tvrdosti. Dál olizovala sametový žalud, dráždila uzdičku a rytmicky ho sjížděla sevřenými rty, zatímco Franta zkoumal taje jejího pralesního klína a prskal chlupy, které mu uvázly v puse.
Martina se holila, ale zde se musel k pyskům a závojíčkům tvrdě probojovat. Snažil se však, což Alena ocenila slastnými steny, kroucením pánve a uvolňováním šťáv.
„Uděláš mi to zezadu?“ zeptala se později, když péro stálo pevně připravené a hned se mu sama nastavila a vyšpulila zadek. Kdo by odolal?

„Áááhhh… jooo… gmm,“ zafuněla, když do ní vnikl prudkým přírazem.
Bylo to slastné, cítit, jak ji pevně drží v pase, prcá ji pořádně tvrdě a hluboko a ona je mu poddána a drží jak děvka…
„Jo… joo… seš… skvělej… ohhh… ještě… přidej… vymrdej mě… panebože… já bu… budu… úúh,“ vřeštěla a sama se napichovala na strojově jí píchající kůl, který cítila opravdu hluboko.
„Stříkej… ano… stříkej… oáááách,“ vybuchla v silném orgasmu, a stahy vymačkávala dávku semene ze zaraženého ocasu.

Franta se do ní úlevně vyprazdňoval a měl co dělat, aby z té divoké jízdy neomdlel. Měl toho dost a byl dokonale vysátý a vymačkaný.
Alena také cítila naplnění semenem až po okraj a celá se chvěla prožitou rozkoší… pak usnula.

Když se probrala, byl Franta Vojáček pryč a jen zválená postel a rozmrdaná kundička jí připomněly, že to nebyl sen, ale krásný reálný prožitek.

***

„Ty pro mě nemáš žádnou odpověď?“ divil se Libor, když mu po návratu do kasáren Franta sdělil, že dopis předal a zase šel.
Naštěstí ale existují telefony, takže si to Libor s Alenou vyříkali „po drátě“ a bylo vše v pořádku.

***

Když Liborovi konečně skončila základní vojenská služba, těšil se na roztouženou hřejivou náruč své manželky. A nemýlil se.

Po večeři se svým oblíbeným jídlem skončili v posteli divokým milováním.
Nemohli se nabažit svých těl, jakoby se viděli poprvé a teprve po dlouhém mazlení, hlazení a líbání, ucítila Alena vniknutí tvrdého ocasu do vzrušením tekoucí kundičky.
Hned jí tělem projela mrazivá slast a roztáhla nohy co nejvíc, pro nejhlubší pronik. Libor rozjel rytmické přírazy a upřeně sledoval její usmívající se tvář a hlasité vzdechy, tentokrát bez slovního doprovodu. Hlavou mu pluly podivné myšlenky, které nemohl zaplašit.
„Lásko… co je s tebou?“ probrala ho Alena do reality.
„Co? Promiň, miláčku… jo… jo,“ rozjel znova přírazy, jak předtím skoro zastavil pohyby.

Tentokrát se snažil a přivedl sebe i ženu na vrchol ve stejnou chvíli. Naposledy přirazil a pumpoval do jejího těla dávku za celé dva roky ztraceného života.
Alena kulila oči, jak cítila neustávají proud horkého semene, ale ráda se tomu poddala. Tak to měla ráda. Tělo muže na sobě a stříkajícího čuráka v sobě.

„Dlouho už mi takhle tělo ale valchovat nebudeš,“ děla Alena vážně, ale oči se jí smály.
„Proč?“ Libor nechápal.
„Čekám dítě a za chvilku už to bude vidět,“ vysvětlila mu a pak se zalykala pod jeho horkými vášnivými polibky.
„Takže to vyšlo?“
„Vyšlo, miláčku… strašně moc tě miluju,“ pověsila se mu Alena na krk a oba se opět oddali krásnému, opojnému, spalujícímu milování.

4.6 34 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Výborná povídka a zajímavé řešení manželovy neplodnosti.

1
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x