Vzpomínka na léto 10

Konečně jsem to v dílně zapíchl, dodělal, co bylo potřeba, a vyrazil domů. Zrovna jsem chtěl zamknout branku, když jsem si všiml Veroniky jdoucí zamyšleně po ulici. Chvíli jsem čekal, jestli nějak zareaguje, ale vypadalo to, že mě neviděla. Tiše jsem vyčkával až půjde kolem. Otevřel jsem branku a zatáhl Veroniku i přes její protesty dovnitř a zamkl za ní.
„Musím tě mít,“ šeptal jsem jí do ouška.

Postrčil jsem Veroniku za vchodové dveře, zabouchl je a odtáhl ji za sebou do ložnice. Nebránila se, což jsem bral jako znamení souhlasu. Povalil jsem ji na postel a začal jí rukou šmejdit pod sukní. Kalhotky měla úplně promáčené. Triko, co jsem měl na sobě jsem ze sebe stáhl, div se neroztrhlo, kalhoty i spodky byly dole během okamžiku.
Stál jsem nad ležící Verčou. Sukni měla vyhrnutou, nožky roztažené a kalhotky lehce odsunuté. Okamžitě jsem na ni nalehl. Jednou rukou jsem jí znehybnil ruce nad hlavou, druhou se dobýval zatím jen pod tričko a podprsenku. U toho jsem ji vášnivě líbal. Nalité péro se tlačilo přes kalhotky do připravené kundičky.
Zanechal jsem hrátek s poprsím, odhrnul překážející látku, nasměroval kopí do dírky a jedním mocným trhnutím do ní vnikl.
„Aaahhhh…“ vyhekla.

Divoce jsem přirážel proti jejímu klínu, až pod námi vrzala postel. Veronika sama roztahovala nohy, abych se do ní dostal co nejhlouběji.
„Božee… eeehhh… jooo… oooohhhh…“ hekala hlasitě.
Statečně jsem jí přizvukoval v podobném duchu. Prznil jsem ji tvrdě a bezohledně. Ale ani tak jsem nezapomínal na její uspokojení. Pustil jsem její ruce a chytil ji za stehna. Kundička se jí ještě víc rozevřela. Připadal jsem si jako bych zajížděl do bezedné jámy.
Veronika si mezitím vyhrnula triko i podprsenku. Prsa divoce poletující v rytmu mých přírazů drtila ve svých dlaních. Poddávala se mým nájezdům a sténala rozkoší. Cítil jsem, že už to dlouho nevydržím.
„Joo… ooohh…“ hekal jsem. Tlak v koulích stoupal.
„Už buduu…“ varoval jsem ji.
„Anoo… stříkej… aaahhh…“ odpovídala.

Nedal jsem se dvakrát přemlouvat a prudce vyrazil na zteč. Veronika vyhekla, musela mě cítit až někde v žaludku. V koulích mi zacukalo, v ocase zaškubalo a sperma zalévalo její útroby v mohutných cákancích. Prcina se jí stahovala v orgasmických křečích a ždímala z mé hadice vše do poslední kapky.
Zničený a vyšťavený jsem se padl na postel vedle ní. Poslední věc, na kterou jsem se ještě zmohl bylo to, že jsem Veronice urovnal kalhotky. Vytékající semeno na nich vytvářelo mokrou skvrnu.

Oba jsme vyčerpaně oddechovali.
„Uff, to bylo něco,“ pochvalovala si to Veronika, „a víš, že jsi mě vlastně znásilnil?“
„Hmm, ještě řekni, že ti to vadilo…“
„Jo. Teď abych se šla domů převléknout. Copak takhle můžu někam jít?“
„A kam bys chodila? Nechceš raději zůstat tady?“
„Šla jsem nakoupit.“
„Aha. Já myslel, že jdeš domů.“
„Taky jsem šla, protože jsem si zapomněla vzít tašku. Ale tohle zdržení stálo za to.“
„To jsem rád. Tak já ti nějakou tašku půjčím, abys nemusela domů.“
„Ale teď tam nepůjdu pro tašku, ale musím se převléknout.“
„Nemusíš, mně se docela líbí představa, že jsi ve městě a teče z tebe to, co čím jsem tě naplnil.“
„To je možné, ale ty kalhotky za chvíli začnou pěkně studit.“
„Tak je sundej.“
„To chceš zase další suvenýr?“
„Ne, ale nebudou studit.“
„Tak fajn.“

Zvedla nohy do vzduchu a stáhla zmáčené kalhotky.
„A pustíš mě aspoň na ten nákup?“
„Jasně. Dosáhl jsem svého, tak proč ne.“
„Tss, asi bych se měla urazit za to, žes mě použil k ukojení nízkých pudů a teď mě chceš klidně vykopnout na ulici. Zneuctěnou a použitou…“
„To se ti nepovede. Zvlášť, když se ti to tak líbilo.“

Přestali jsme se špičkovat a zvedli se z postele. Veronika si urovnala zmačkané oblečení a já ji doprovodil ven. Ona šla na nákup, já zpátky domů. Musel jsem se po tom zážitku vzpamatovat. Nalil jsem si skleničku a došel se vysprchovat. Vzpamatovával jsem se pod tekoucí vodou nejmíň čtvrt hodiny.

Jen tak v županu jsem se usadil v oblíbeném křesle se sklenkou a knihou. Ze zvyku jsem zkontroloval telefon.
„Ahoj. Tys mi dal. Jediné štěstí, že si nikde nemusím sedat, asi by pode mnou byla pořádná loužička. Ještě teď mi to teče po stehnech.“
Při té představě jsem se musel usmát. Jak asi jde s nohama co nejblíž u sebe, aby to nebylo vidět.
„Jestlipak je to na tobě poznat? Ber to z té lepší stránky, je to dobrá pleťová maska a nebudeš mít odřená stehna, když je máš namazaná.“
„Vysprchovanej, se skleničkou a knížkou, v křesle… to se ti to kecá. Ono to víc lepí, než aby to mazalo,“ přišlo mi po chvíli jako odpověď.

Zmateně jsem se rozhlížel kolem sebe, jak to všechno mohla takhle odhalit.
„Jak to víš?“
„Říká se tomu skrytá kamera :-D“
„Aha. Tak to ti nějak nevěřím.“
„Za to přepadení a znásilnění by sis nic jiného nezasloužil. Ale, že jsem to chtěla a že se mi to líbilo, ti to odpustím.“
„Fajn, tak až půjdeš domů dej vědět, zkusím to ještě jednou.“
„Tak na to rovnou zapomeň.“
„A proč?“
„Tak zaprvé naprosto bys mě odrovnal a já bych si nemohla ani sednout, zadruhé to ze mě ještě teď teče a zatřetí teď je řada na mě a za čtvrté co když nepůjdu domů sama?“
„Dobře. A k tomu poslednímu, kdybys šla třeba s kamarádkou, tak vás k sobě zatáhnu obě dvě.“
„Hahaha. To jsou jen silácké řeči. To bys neudělal a ani bys TO potom nezvládl… my bychom tě pěkně zničily :-D“
„Teda, zní to úžasně. Ještě jsem nic takového nezažil.“
„Jo, dokud by to nezasáhlo tvou mužskou ješitnost, že nás nezvládneš obě pořádně uspokojit.“

Chvíli jsem přemýšlel nad jejími slovy. Asi měla pravdu, ale stejně mít dvě holky najednou, mladé, nadržené, náruživé… Najednou mi došlo, s jakou jistotou to všechno říká (píše), to nemohla mít jen z doslechu od kamarádek.

„Počkej, že ty tohle všechno víš z vlastní zkušenosti.“
„Jasně. Copak ty si trojku ještě nezkoušel?“
„Ne, nějak jsem se k tomu nedostal. Ale ty určitě jo, jak to tak čtu.“
„Aha. To víš, na vejšce se stane ledacos.“

Docela mě navnadila, tak jsem začal vyzvídat.
„A jakou variantu si zkoušela? Dvě holky a kluk, nebo dva kluci a holka?“
„Ty seš ale zvědavej. Víš, jak to uděláme? Protože bych takhle vůbec nenakoupila, tak teď necháme psaní a pokračovat budeme až přijdu domů. Nebo ještě líp. Přijdu k tobě, ty otevřeš to dobré víno a budeme si povídat u skleničky.“
„Fajn. Tak to beru. A mám tě čekat už dnes?“
„Dneska ne, už něco mám. Potkala jsem kamarádku… A pořád vyzvídá, s kým si to píšu.“
„Tak si to užijte, už nebudu rušit.“