Vzpomínka na léto 13

Ranní probuzení po téměř celé probdělé (prošukané) noci bylo náročné. Už jen rozlepit oči byl téměř nadlidský úkon. Navíc jsem se snažil, abych náhodou nevzbudil Veroniku. Snaha to byla naprosto zbytečná, když se mi konečně povedlo otevřít oči, zjistil jsem, že Verča se rozvaluje v křesle.
Na sobě měla župan, nejspíš si zvládla dopřát i sprchu, než jsem se probudil, ostatně mokré vlasy by tomu odpovídaly. Nožky roztažené a přehozené přes opěradla, v jedné ruce mobil a druhou se vzrušovala. Župan toho moc neskrýval, ale byla ke mně natočená spíš zády a bokem, tak jsem toho moc neviděl. Ještě, že televize naproti posteli byla vypnutá a natočená v příhodném úhlu. Snažil jsem se moc nevrtět a jen tiše pozorovat její počínání.

V hlavě se mi bůhví odkud vynořila vzpomínka na scénu z Pretty Woman, jak Gere sedí v křesle a kouká na televizi a Julia mu ho začne kouřit. Vždycky mi to přišlo hrozně vzrušující a žádná mi tohle nesplnila. Ale proč to nezkusit obráceně.

Ještě chvíli jsem Veroniku pozoroval, nevnímala okolí a jen se soustředila na sebe. Tiše jsem vstal z postele, přišel k ní. Telefon už měla odložený vedle sebe, oči zavřené a obě ruce jí bloudily po těle. Klekl jsem si před ní a začal ji hladit po stehnech a během pár okamžiků se pustil do její lesknoucí se štěrbinky. Žíznivě jsem se k ní přisál a pokoušel se spolykat každou kapičku, která z ní prýštila, jazykem jsem dychtivě prozkoumával každý záhyb a každou skulinku. Jednou rukou si mačkala prsa, druhou tlačila mou hlavu proti svému klínu.
„To je doo… ooohhh… st ospaa… ahhh… lče…“ snažila se mezi vzdechy něco říct, „uuuuhhh… už jsem se bála, že na to buduu… uuuhhh… samaaa… aaahhhh“

Neměl jsem šanci odpovědět, navíc by to bylo krajně neslušné, s plnou pusou se nemluví. Raději jsem se dál činil. A její vzdychání a hekání jsem bral jako souhlas. Ronila tolik šťáv, že jsem to nestíhal slízat. Malý pramínek stékal až k sevřenému věnečku druhé dírky. Pomalu jsem se špičkou jazyka dotkl onoho místa. Verča se celá vzrušením zachvěla. V duchu jsem pokrčil rameny, jako bych musel sám sebe přesvědčit, že se to může, a dal se do ochutnávání kakaové dírky. Účinek byl neskutečný, tekla ještě víc. Rozevřená štěrbinka se mi před očima stahovala v přicházejícím orgasmu. S každým stažením ze sebe vypudila další a další šťávičky.

Ocas mi stál, trčel mezi nohama jako železný stožár. Postavil jsem se, naklonil nad křeslo, tvrdým klackem neomylně našel hnízdečko. Jedním pohybem jsem se zanořil dovnitř. Veronika vyhekla a křeslo se s námi málem převrátilo. Několik pokusů v této nepohodlné pozici nás přimělo ke změně. V křesle jsem se usadil já a Verča si naskočila na mě. Hladově jsem se přisál ke vztyčeným bradavkám. Rukama jsem objímal Veroniku v pase a tiskl ji k sobě.

„Bože, jsi úžasná,“ vydechl jsem, jakmile její bradavka opustila má ústa.
Usmála se na mě, pohladila mě zamilovaně po tváři a políbila mě. „Děkuju. Však ty taky…“ zavrtěla boky.
„Aaaaahhh…“ vyhekl jsem a cítil, jak se semeno tlačí z koulí ven. „Uuužž to nevydržím…“
„A to vadí?“ odpověděla laškovně a práci boků zintenzivnila.
„Ooohhh…“
Uvolnil jsem se a nechal všemu volný průběh. I přes náročnou noc ze mě ještě dokázala něco vymámit.

„Tak můžeme na snídani,“ řekla vesele, když ze mě vstala.
„Já jsem spíš zralý na sprchu a na postel…“
Sklonila se ke mně, otřela se o mě prsy a svůdným hlasem mi zašeptala do ouška. „To jsem tě tak vyčerpala?“
Aby toho nebylo málo, volnou rukou mi sjela do klína, kde si pohrávala s povadlíkem.
„Hmm, asi by potřeboval trochu očistit…“ podotkla jen tak mimochodem.
Než jsem stihl zareagovat, už ho opečovávala ve své pusince.
„Oohh… nechtěla… aaahhh… si náhodou na snídani?“ snažil jsem se mezi vzdechy položit otázku.
„Já už přece snídám. Párek se dvěma vejci… a ty si přeci snídal buchtičku…“ odpověděla, jakmile penis s mlasknutím opustil její ústa. Ale stejně se postavila a začala se oblékat.

„Co je?“ zeptala se, protože jsem seděl a nezvedal se.
„Nic,“ řekl jsem suverénně a pokusil se si stoupnout. Doufal jsem, že roztřesená kolena mě nezradí.
„Já už můžu,“ prohlásila a zatočila se ve svých šatech, které se tak nadzvedly a odhalily bělostná stehna.
„Ty to máš jednoduchý,“ zkonstatoval jsem a po jejím vzoru se nezdržoval se spodním prádlem.

Po snídani, na které jsme dostatečně doplnili zásoby energie, jsme se vrátili na pokoj.
„Tak co máš v plánu?“ vyzvídala Verča.
„To záleží taky trochu na tobě. Buď můžeme vyrazit na procházku po okolí, když je tak hezky, nebo tady nedaleko je aquapark i se saunovým světem.“
„Hmm, procházku si můžeme nechat třeba na večer, jestli nechystáš něco jiného…“
„Myslel jsem, že po večeři bychom si dali takovou tour po sklípkách, ochutnat nějaké to vínko, když už jsme tady…“
„A s tou saunou si to myslel vážně? To by ses chtěl v tomhle počasí ještě někde potit?“
„No… já to nemyslel ani tak kvůli tomu pocení… ale co vím, tak je tam i nějaký bazén, který k tomu patří… a jsou tam zakázané plavky…“
V očích jí zajiskřilo chtíčem.
„A to jsem si kvůli tomu brala plavky?“
„Jo, na skluzavky a tobogány bez nich nemůžeš.“
„Tak to jo.“
Sbalili jsme si malé zavazadlo a vyrazili k autobusu, který nás odvezl vstříc mokrým radovánkám.

Převléknutí do plavek mi moc času nezabralo, tak jsem čekal na Veroniku u východu ze šaten. Po pár minutách se objevila a já na ni zůstal zírat s otevřenou pusou. Už jsem chápal, proč jí to tak trvalo. Soustava šňůrek a kousků látky byla naprosto rafinovaná. Netušil jsem, jak je to možné, ale i ty malé trojúhelníčky pozvedávaly její ňadra k naprosté dokonalosti. Kousek látky zakrývající její klín přecházel v širší šňůrku vinoucí se mezi půlkami. Vše bylo spojené dohromady provázky, jež se ovíjely kolem jejího těla.

Zavřel jsem pusu a polkl sliny. V tříslech jsem cítil jisté pnutí.
„Tak co? Líbí?“ položila naprosto zbytečnou otázku, když jsem nepřestával zírat. „Můžeme?“
„Snad jo, ale tohle jsou zatraceně nebezpečné plavky, ale naprosto úžasné.“
„Nebezpečné? A proč? Já myslela, že mi sedí a nikde nic nekouká…“
„Nebezpečné pro mě. A dost možná i pro chlapy okolo.“
„Myslíš?“
„Nemyslím, to vím. Při pohledu na tebe v těch plavkách se ani myslet nedá, krev se hrne do jiných míst.“
„Tak to jsem ráda.“

Nabídl jsem jí rámě a vykračoval si s ní jako páv, hrdý, že taková holka stojí zrovna o mě. Provázely nás závistivé pohledu mužů i vražedné a pohoršené pohledy žen, především těch, které na takový model neměly odvahu.

Dováděli jsme jako malé děti, zkoušeli jsme různé skluzavky a tobogány a nejraději ty, na kterých jsme mohli jezdit společně. Doteky a osahávání při každé možné příležitosti jsme si samozřejmě nemohli odpustit.

Znavení vodou a schody jsme se přesunuli k občerstvení a poté do saunového světa. Prošli jsem přes šatnu, která oddělovala svět naháčů od světa oblečených. Lítostivě jsem koukal, jak ze sebe Veronika sundala plavky, venku na lehátka jsme odložili ručníky a za chvíli už jsme nazí vklouzli do nejbližšího bazénu. Jen tak jsme se nechávali nadnášet vodou a užívali si, že nikde nic nepřekáží.
„Pomoc, já se tady neudržím,“ volala na mě Veronika, protože v místě, kde stála, zrovna vyrazil ode dna silný proud bublin.
Stačilo pár kroků a už jsem k ní natahoval ruku, abych si ji přitáhl k sobě.
„Počkej, já si to chtěla vyzkoušet, jen se tam neudržím.“
„Dobře. Tak počkej, stoupnu si tam a ty budeš držet mě.“ V tu chvíli jsem ještě netušil, co mě čeká.

„Super,“ zajiskřilo jí v očích.
Stoupl jsem si s rozkročenýma nohama, abych měl větší stabilitu, a Verča hned byla u mě. Než jsem se nadál, ruce mi dala kolem krku a nohy obtočila kolem boků.
„Myslíš, že by to tady šlo?“ zeptala se.
„A co?“ odpověděl jsem nechápavě.
„No přeci sex,“ řekla naprosto bezelstně a rukou zamířila mezi naše těla. „Hmm, tak asi ne,“ konstatovala zklamaně, když ani s její péčí jsem nebyl v plné bojové pohotovosti.
„Ty bys mě naprosto odrovnala,“ řekl jsem a jako náhradu jí dal alespoň pořádný polibek. „Já sice vydržím dost, ale s tebou je to jízda.“
„A teď nevím, jestli je to pochvala nebo si stěžuješ…“
„To má být pochvala,“ řekl jsem a za boky si ji pořádně přitáhl k sobě, aby mi náhodou neuplavala. „S tebou… s tebou si připadám jako puberťák, jako by mi zase bylo dvacet. Nemyslím na nic jiného než na tebe a na to, kdy, kde a jak si budeme spolu zase užívat. Jen ta výdrž není jako ve dvaceti. To mi to šlo klidně třikrát za sebou a za pár hodin jsem mohl znovu.“

„Hmmm, na to, jaký si stařec mě zvládáš udělat naprosto dokonale… Takhle to nezvládají ani moji vrstevníci…“ šeptala mi do ucha, „Ty jsi jiný… hravý, vynalézavý, a navíc mě nikdy nenecháš neuspokojenou… a kdykoli tě vidím, nebo na tebe jen pomyslím, hned jsem vlhká touhou…“
„Hmm, takže to asi půjde…“ šeptala mi dál svůdným hlasem, když zjistila, že se můj ocas vztyčil a doráží na brány její štěrbinky. Jen se trochu spustila níž, a už jsem byl uvnitř.

„Veru, myslíš, že je to dobrý nápad?“ snažil jsem se zachovat jisté dekorum.
„A ty myslíš, že tohle tady zkoušíme jen my?“
„To asi ne, to je fakt.“
„Ale máš pravdu,“ konstatovala a nenápadně přerušila naše spojení, když pár metrů od nás proplavalo několik postarších pánů.
„A co takhle jít zkusit nějakou saunu?“
„To jako vážně?“
„Proč ne? Aspoň by tam nemuselo být tolik lidí… navíc si třeba užijeme nějaký saunový rituál.“
„Fajn, to beru.“

Vyjít ven z bazénu byl pro mě trochu oříšek, Veronika stoupala po schůdkách první a já jí celou dobu čuměl na zadek, což znamenalo, že erekce vyvolaná předchozí činností nějak neustávala.
„Mohla bys mi prosím podat ručník?“ zeptal jsem.
„Mohla. A proč? Tobě je zima?“
„Zima ne, ale…“ snažil jsem se naznačit svou situaci.
„Jaké ale? Děje se snad něco?“ hrála nechápavou.
„Jo, děje… mám takový problém…“
„A můžu se podívat?“

Aniž by počkala na odpověď, už se držela za madla u schodů a skláněla se nade mnou. Kousek před obličejem se mi pohupovala její nádherná prsa.
„Aha… už je mi to jasné…“
Otočila se a odešla k lehátkům. Vzala můj ručník a vracela se zpět za mnou. Najednou jí naprosto omylem můj ručník upadl na zem.
„Jejda,“ ozvala se, abych náhodou nekoukal jinam. Lehce se rozkročila a předklonila se, aby zvedla osušku. Nabídla mi tak pohled na lesknoucí se kundičku. Jen jsem v duchu zaúpěl nad tím mučením a pro sebe si povzdechl, že tohle pod ručníkem nemám šanci ukrýt. Rezignovaně jsem tedy opustil bazén a celému okolí ukázal svou tvrdou chloubu.

Posadil jsem se na lehátko, lehnutí nepřicházelo v úvahu, a skryl tak alespoň trochu svou nadrženost.
„Neměla bych tě namazat, aby ses náhodou nespálil?“ navrhla Veronika. Rovnou si sedla za mě na lehátko a něžnými doteky začala roztírat krém na opalování po mých zádech. Jak se snažila mě poctivě natřít i vpředu, přitiskla se na má záda. Vnímal jsem žár jejího těla, její ňadra a tvrdé bradavky, jež mi právě poskytovaly ňadernou masáž zad. Pod jejími doteky byla erekce téměř bolestivá a já netoužil po ničem jiném než do ní proniknout. Když skončila, v klacku mi hučelo a v hlavě jsem neměl nic jiného než myšlenku na zásun.

„Tak a teď je řada na mě, přeci bys nechtěl, abych se spálila? Nebo snad jo?“
Na odpověď jsem neměl mozkovou kapacitu, jen jsem zavrtěl hlavou a natáhl ruku pro lahvičku s opalovacím krémem. Veronika si lehla na břicho. Snažil jsem se nevnímat situaci, že jsme nazí na veřejnosti a moje péro je v plné pohotovosti všem na odiv. Roztíral jsem vrstvičku opalovacího krému po zádech a ramenou a mířil k dolnímu konci zad. Sotva jsem sjel na zadeček, stiskl ho, Verča tiše zasténala a lehce roztáhla nohy. Poddávala se mým dotekům.
Když jsem mazal její stehna, neopomněl jsem ani na vnitřní stranu, přestože tam spáleniny od sluníčka nehrozily. Přibližoval jsem se víc ke kundičce, byla celá mokrá. Jen jsem sejí lehce dotkl a Verča se celá zachvěla. Poposedl jsem si tak, abych alespoň částečně zakryl naše počínání a pro jistotu zkontroloval okolí. Nikdo si nás nevšímal. Tím pádem jsem měl volné pole působnosti. Stále jsem se věnoval stehnům a jen občas zavadil o nalité rtíky. Každý i sebemenší dotek vyvolal žádanou reakci. Sváděl jsem vnitřní souboj, nechat ji trpět bez uspokojení, nebo ji vyprstit na lehátku.

Přejel jsem rukou po zadečku, zajel mezi půlky a rychle vklouzl prsty do připravené mušličky. Jen vyhekla a zabořila hlavu do ručníku, aby ztlumila další projevy vášně a uspokojení. Nelenil jsem a zasouval do ní prsty. I přes ručník jsem slyšel její hekání. Zrychlil jsem a doufal, že si nás nikdo nevšimne.
Ručníkem tlumené „Aaaahhhh…“, které pro mě znamenalo vítězství, se nedalo přeslechnout.
„Měla by ses otočit, abych tě mohl namazat i zepředu,“ pronesl jsem s jistým zadostiučiněním.

Celá rudá a udýchaná se pomalu přetočila na záda. Mazání jsem začal na rukách. Přejít k ramenům krku a prsům netrvalo nikterak dlouho. Jakmile jsem stiskl mezi prsty stojící bradavky, Veronika zaúpěla rozkoší.
„Aahhhh… bože… musím tě mít v sobě…“
Jen jsem pokrčil rameny a dál se věnoval roztírání krému. Několik dalších okamžiků jsem strávil u ňader, potom jsem přešel na bříško a na nohy. Roztahovala je a ukazovala mi, jak je nadržená.

„Doo… ooohhh… st, to se nedá vydržet…“ sténala a rozhlížela se po příhodném místě k ukojení našich tužeb.
„A co mám říkat já? Tys mě před pár minutami taky dráždila a vzrušovala, až jsem z toho mále vytekl.“
„Jdeme,“ zavelela rozhodně a zvedla se z lehátka. Chytla mě za ruku, do druhé vzala ručníky a táhla mě k nedaleké sauně, ze které se před pár minutami vyvalil dav lidí.

Poslušně jsem ji následoval. Sotva za námi zaklaply dveře od sauny, už v předklonu rozkládala ručníky, abychom si měli kam lehnout. Vyšpulený zadek a mezi stehny vykukující vlhká dírka ovládly mé myšlení. Na nic jsem nečekal a jedním prudkým pohybem zajel dovnitř. Obklopil mě vlhký žár mladého nenasytného těla. Verča vykřikla a zapřela se rukama o lavici. Chytil jsem ji za boky a začal divoce přirážet. Byl jsem tak vzrušený a nadržený, že jsem po pár přírazech cítil, jak to na mě jde.
„Už budu…“ varoval jsem ji.
„Ooohhh… já ne… aaah… vydrž…“
„Ne… nemůžuuu…“
Poslední prudký výpad a zaplavil jsem její lůno svou šťávou.

„Promiň,“ řekl jsem zadýchaným hlasem, „ale nešlo to…“
„A co já?“
„Nemáš mě dráždit k nepříčetnosti,“ oponoval jsem jí, „navíc ty sis to před chvílí užila venku na lehátku.“
„Hmm,“ nespokojeně zabručela.
„Tak si lehni,“ vyzval jsem ji.

Lehla si na lavici, roztáhla nohy a já zabořil prsty do právě vystříkané štěrbiny, abych jí vynahradil předchozí neuspokojení. Na nějaké finesy nebyl čas. Osvědčenými doteky a pohyby jsem hnal Veroniku za dalším vyvrcholením. Čvachtání a mlaskání prstů se mísilo s Veroničiným sténáním. Za nedlouho se celé její tělo roztřáslo pod náporem orgasmu.

„Asi bychom měli zmizet, než někdo přijde,“ navrhl jsem, když se Veronika posadila.
„Asi jo,“ souhlasila. Zabaleni v ručníkách jsme spěšně opouštěli saunu. Venku nás doprovázelo pár opovržlivých, ale i závistivých pohledů. Pro jistotu jsme rychle posbírali naše věci, zamířili do šatny a ztratili se mezi lidmi v plavkách.