Ze života sekretářek

Mladý manažér se protáhl na pohodlné koženkové židli a pak se zakoukal do dokumentů, které mu ke kontrole předložila sekretářka, stojící vedle něho.
Byla to již starší žena, které by však překročenou padesátku nehádal nikdo. Tvrdě na sobě pracovala a pevnou postavu jí tiše záviděla nejedna vrstevnice. Měla už sice trochu břicho, větší zadek a povadlejší prsa, ale to vše se dalo ještě eliminovat vhodným oblečením. Zatím si stále mohla dovolit úzkou sukni nad kolena a klidně i vypasované triko. Světlý odstín polodlouhých vlasů jí ubíral další roky, takže mohla být sama se sebou spokojena. A její nadřízený taktéž. Jelikož byl o dvacet let mladší, věděla jak na něj a báječně si rozuměli a vyhovovali.

Nyní si četl jednotlivé listy, jak mu je žena otáčela a volnou rukou jí mazlivě hladil po noze od kolene po stehně až na zadek. Sekretářka se jen mlčky usmívala, když vtom se ozvalo.
„Toničko, tady je chyba!“
„Kde?“ vyplašila se.
„Tahle smlouva může být odeslána až příští kvartál. Dřív ne!“
„Jistě..omlouvám se,“ děla žena a smlouvu vyňala ze složky.
„To nestačí, musím tě potrestat,“ řekl muž, ukončil hlazení nohou a vstal.
„Můžu zamknout dveře, Libore?“ špitla žena a hned nato stiskla tlačítko „nevstupovat,“ které se zvenku rozsvítilo nade dveřmi. Bylo to bezpečné. Tento příkaz nikdy nikdo neporušil.

Libor se postavil se za ní a sukni ji vyhrnul až nad pas. Černé punčochy byly samodržící a mezi pevnými stehny se skvěly černé kalhotky. Poplácal ji po zadku a pak jí je prudce strhl.
„Buďte něžný, pane vedoucí,“ zavrněla sekretářka Tonička jako kočka a změnila tón řeči: „Ano… udělej mi to.“
Nemusela to ani říkat, neboť ocas mu tvrdě stál, připravený na zásun.
„Toničko… hezky se rozkroč… tááák,“ nasadil ocas k zadku, prsty jí roztáhl půlky od sebe a pomalu zatlačil.

Žena rozkročená a ohnutá v pase se opřela lokty o stůl a cítila, jak se pysky roztáhly a pustily tu tvrdou kládu dovnitř. Ocas pronikal dál a žena začala slastně vzdychat. Skoro celého ho vždy vysunul a silně přirazil. A zas a zas.
„Ah… ah… ah,“ hekala.
Libora to pochopitelně povzbudilo k vyššímu výkonu a kromě hlubokého přirážení se jí dral rukama do dekoltu, aby se mohl potěšit jejími prsy. Když se podařilo rozepnout jí halenku, přes podprsenku je mnul a promačkával.
Žena otočila hlavu do strany aby se mohli vášnivě líbat a blížila se k vrcholu, jak byla z přirážejícího tlustého ocasu celá rozdivočelá.
„Mrdej… dělej… už… budu… joooo… oooh… už… už… jooooo,“ vykřikla a gejzír rozkoše jí zaplavil tělo a před očima jí vybuchlo tisíce hvězdiček.
Vzápětí vnímala, jak ji plní horké semeno z cukajícího ocasu.

Když se od sebe odtrhli a dali do pořádku, sebrala ze stolu desky a odcházela.
„Dones mi kafe na to jednání, ano?“ ozval se uspokojený šéf.
„Jistě, pane vedoucí,“ usmála se a zavřela za sebou dveře.

***

U ředitele podniku končila porada a účastníci se trousili pryč. Ředitel, vitální šedesátník, se protáhl v pohodlném koženém křesle, když se mu ohlásila sekretářka.
„Pane řediteli, potřebuju podepsat ty výkazy.“
„Pojď dál,“ usmál se a jakmile vstoupila, uslyšela za sebou cvaknutí zámků, jak si ředitel nechal udělat dálkové uzavření dveří proti nečekanému vyrušení.

Sekretářka Markéta byla mladá žena. Na sekretariát nastoupila jako holka pro všechno a vlastní pílí se dopracovala až na tento lukrativní post.
Ředitel s ní byl natolik spokojen, že v soukromí, beze svědků, si důvěrně tykali.
Nyní stála u stolu, předkládala mu dokumenty k podpisu a ředitel jednou rukou psal a druhou ji hladil po noze od kolene po stehně až na zadek.
„Ty nemáš kalhotky?!“ ozvalo se překvapeně.
„Když dnes je takové vedro, Leoši, ještě by se mi buchtička zapotila. Tak jsem si vyrazila naostro. Doufám, že ti to nevadí?“
„Porušila jsi pravidla o slušném oblečení a i když to není vidět, musím z toho vyvodit patřičné důsledky,“ děl ředitel a sledoval, jak si Markéta kleká, uvolňuje mu z kalhot ptáka ven a bere si ho do pusy.
„Ano… gmm… hmm… mlask… musíš mě… ztrestat… gfmmm… chmmm,“ sála mu ptáka s patřičnou důkladností a silou čerpadla.

Polotuhý stonek však majitele už příliš neposlouchal a trvalo dlouho, než se vzchopil do pracovní polohy.
Markétu už bolela sanice, ale stále se činila a střídavě ho sála, cumlala a střídavě rukou honila.
„Pojď nahoru,“ vstal Leoš z křesla a žena si lehla zády na stůl. Rozepla si ještě košili a stáhla podprsenku, aby jí mohl promnout a polaskat kozy. Ty se jí roztekly po hrudi a bradavky hned reagovaly na mazlivé dotyky i hnětení jeho chtivých rukou.

Jak ležela na stole s vyhrnutou sukní a s roztaženýma nohama dávala na odiv svou kundičku, vzbudila v řediteli chuť na vylízání. Nebyla vyholená do hladka, ale neměla tam ani hustý prales, takže Leoš jen mlaskl a zabořil jí hlavu do klína a přes chlupy pronikl k rozevírající se štěrbině a lízal ji po pyscích a naběhlém klitorisu.
Markéta hekala a vzdychala a sama si mazlivě přejížděla prsa a tiskla tvrdé bradavky.
„Už… ho… do… mě vraž… prosíííím,“ sténala a kroutila se v rostoucí rozkoši.
Jazyk nahradil ocas, který do ní prudce vnikl až po kořen.
„Oáááhhh,“ vyjekla a přirážela pánví na rytmické přírazy.
Leoš vnímal těsnost a sevření pochvy, jenže zároveň věděl, že dlouho v plné erekci ji mrdat nevydrží. Markéta sténala, přitáhla si ho za hlavu a líbala s divokou výměnou jazyků.

Po chvíli přírazů Leoš cítil, že tvrdost ocasu ustupuje a zrychlil tempo. I Markéta to poznala a snažila se dosáhnout společného orgasmu a pobízela ho.
„Joooo… ještě… vydrž… už… taky… budu… júúúú,“ sténala a pak jí projel tělem blesk slastného vyvrcholení a vzápětí výstřik semene jí zalil útroby a pochva nasávala celou dávku do dělohy.
Markéta brala prášky a doufala, že spolehlivě jako ochrana fungují. Se starým ředitelem otěhotnět rozhodně nechtěla.
Leoš s ní vyjel se splihlým ocáskem a bylo jasné, že na druhé číslo můžou zapomenout, ale jelikož se Markéta také udělala, byla spokojená. Když se někdy zadařilo, ojel ji Leoš ještě jednou, ale jak stárnul, frekvence styků a délka výkonu se snižovala.
Znovu poklekla a poskytla jeho tkaničce mazlivý orál. Ocumlala ho a dokonale očistila.
Leoš byl celý blažený a Markéta věděla, že prémie budou opět vysoké.
„Příští týden mám dovolenou. Letíme se ženou na Kanáry,“ řekl Leoš, když si Markéta urovnala oděv a opět se proměnila v cudnou sekretářku.
„Já si taky beru volno,“ lakonicky odvětila.
„Ale? A kdo ti ho dal?“
„Přece vy, pane řediteli… tak zatím,“ sebrala Markéta ze stolu desky a odešla.
„Jak jinak,“ pomyslel si Leoš.
Seděl v křesle a milostný prožitek ještě dlouho vydýchával.

***t

„Júúúh… láskooooo… ooooh… božeee,“ řičela Markéta v extázi, sedíc obkročmo na manželově ocase a právě cítila, jak přes orgasmické stahy pochvy do ní proudí dávka semene.
Aniž by mu pták nějak ochabl, shodil ji na všechny čtyři a ošoustal ji důkladně ještě zezadu a když už byla na hadry z kolikátého orgasmu, uspokojil se definitivně i on.
„Mám pro tebe překvapení,“ políbil ji zpocený Libor, když leželi vedle sebe v milostném objetí.
„Překvapení mám ráda,“ usmála se Markéta a mazlivě mu rukou hladila změklý nástroj rozkoše.
„Koupil jsem zájezd na Kanáry. Na příští týden. Vzala sis to volno, ne?“ usmál se a byl trochu zklamán, když Markéta po těch slovech jaksi ztuhla a nebyla chvíli schopná slova.

***

HOTELOVÝ KOMPLEX ESPLANDIA V LAS PALMAS

Byla to neuvěřitelná náhoda, že se Libor s Markétou setkali v jednom hotelu se svým podnikovým ředitelem Leošem s chotí Toničkou.

Libor se s ředitelem znal jen od vidění, i když pochopitelně věděl, že u něj Markéta pracuje, ale že je Tonička jeho manželkou, netušil a dost ho to zaskočilo. Stejně tak Tonička Markétu znala a tajně na ni žárlila, ale nevěděla, že je i manželkou jejího šéfa a milence v jedné osobě.

Při setkání v hotelové restauraci na večeři na sebe všichni hleděli dost překvapeně a nejvíc Leoš, který u salátového baru na Markétu sykl, že tohle si ještě spolu vyřídí.
Ta se divila: „Proč? To volno jsi mi dal.“
„Ale neřekla si, že jedeš sem… Co tu, ksakru, děláš?“
„Tohle všechno naplánoval Libor. Nemůžu za to. Jak mám vědět, že se tady zrovna potkáme?“ vztekala se Markéta a raději odešla, aby se debata nestrhla ve zbytečnou hádku. Bylo to zbytečné, prostě někdy jsou životní náhody neuvěřitelné.

Stejně tak metal Libor očima po Toničce, ale neměl možnost s ní mluvit. Zatím. Věděl však, že se nemohou ignorovat, když jsou všichni z jednoho města, podniku a v pracovním vztahu a že bude ještě příležitost si říci víc… I když, co vlastně? Že je Toničky muž Markétin šéf? No a co? Jejich píchací vztah to snad nijak nenaruší.

***

Asi o dva dny později se stalo, že se Markéta setkala s Leošem sama ve výtahu. Vlastně, Leoš si jí tak trochu vyčíhal a měl štěstí.
Za krátkou cestu se chtěl s ní aspoň trochu pomuchlat, když už ji denně vídal na pláži v bikinách a hltal její postavičku s marnou nadějí, že by do ní v dohledné době zasunul ocas.

Výtah se rozjel, on sevřel Markétu v náručí, když vtom sebou kabina trhla a jízda se zastavila. Světlo zhaslo, ale hned zase naštěstí rozsvítilo. Jinak ale zůstali viset.
Z mikrofonu u ovládacího panelu se ozvala španělská hatmatilka, z čehož pochopili, že je porucha, na jejímž odstranění se pracuje. Pak se totéž opakovalo lámanou němčinou, což původní hlášení potvrdilo.
Leoš se usmál a Markéta jen mlčky sledovala, jak ji pomalu rozepíná knoflíčky halenky.
„Takže máme dost času… hmm… hezký kozičky,“ promnul jí dlaněmi prsa v krajkovém prádle.

Markéta zhluboka vzdechla a Leoš se k ní přitiskl a pevně políbil. Jazykem jí vjel mezi rty a začali se vášnivě líbat. Za chvilku jí sukně sjela na zem, halenka se svezla z ramen, triko se přetáhlo přes hlavu a kalhoty spadly ke kotníkům. Leoš ji líbal na krku, dekoltu a po rozepnutí podprsenky jí mohl laskat i plná prsa.
Její ruka mu zatím rejdila v klíně a přes látku trenek honila nezvykle tvrdý klacek.

„Vezmeš ho do pusinky?“ a Markéta si dřepla a začala ho kouřit. Pevně ho obemkla rty a její hlava se rozkmitala a zrychlovala. U kořene ho sevřela rukou a jazykem kmitala po žaludu a druhou rukou mu jemně mnula koule.
„Pojď… postav se,“ zachrčel Leoš a když se k němu otočila zády a rozkročila se, pronikl do ní zezadu. Byla krásně mokrá a ocas do ní zajel až po kořen. Markéta sice bolestně sykla, ale pak se víc vzepřela a šla mu v přírazech naproti. Takhle už ji dlouho nemrdal.
Po chvíli změnili polohu. Leoš jí pozvedl nohu za stehno a hladce do ní vnikl. Markéta ho chytla za zadek a sama si ho tlačila na sebe.
„Jo… jooo… ještě… hlouběji… oooh,“ sténala a vzdychala a oči měla zavřené.
Leoš ji popadl zespoda za zadek a pozvedl do výše, přirazil na stěnu kabiny, ona mu nohy objala kolem boků a ještě se rukama vzepřela o stěny. Nyní se mohli líbat a ještě jí mohl jazykem laskat prsa, která se proti němu dmula, jak měla Markéta rozpažené ruce. Sál jsem a jazykem jezdil po tvrdých, vztyčených bradavkách.
Každým přírazem se ozývaly mlaskavé zvuky, jak ocas hladce klouzal její zmáčenou pochvou. Ale to už se blížil společný vrchol.
„Ještě… ještě… už… uuuž,“ začala Markéta rychle vzdychat a prudce mu přirážela pánví naproti.
Když táhle zasténala „uuuužžž,“ plnil ji Leoš semenem a k tomu se seshora ozval nějaký lomoz a výtah se trochu rozkýval. Oba se chvatně oblékli a to už se kabina rozjela.

„To bylo přesně na vteřinu,“ usmála se Markéta a Leoš jen mlčky přitakal. Sám byl tak udýchán, že nebyl mocen slova.
Výtah zastavil a dveře se otevřely. Tam stála skupina čumilů a v popředí Tonička.
„Leoši? Co že seš tak rudej a udejchanej?“ uvítala ho hned po otevření.
Leoš něco blekotal, zato Markéta jí nevěnovala pohled a namířila si to k čekajícímu Liborovi, zavěsila se do něj a opustili halu. Recepční zatím cosi brebentila jako omluvu a všichni se pomalu rozcházeli. Oprava výtahu byla skončena.

***

Zaseknutí výtahu bylo vítanou záminkou Libora, aby se všichni čtyři večer sešli na baru, a společně něco popili, když už měli všechno All inclusive.
Leoš vytuhnul první, neboť tak divokou soulož se ženou v náručí zažil naposled někdy v bujném mládí. Markétě stačila sklenička, aby se hned opila, a tak i ona brzy společnost opustila a jen taktak došla na pokoj, kde hned upadla do hlubokého spánku.
Na baru tak osaměl Libor s Toničkou, která už měla taky naváto, ale tušila, že Libor s ní chce o samotě hovořit.

„Proč jsi mi nikdy neřekla, kdo je tvůj muž?“
„Je to důležité? Pro mou práci, nebo kvůli tomu, že spolu spíme?“ usmála se. „Jako šéf máš moji kartu. Podle jména ti to mohlo dojít. Nikdy ses mě na to neptal. No a co? Co ti vadí?“
„Vlastně nic,“ opáčil Libor a pohladil ji rukou nahé koleno. „Sluši ti to.“

Tonička měla oblečené minišaty, čímž zdůraznila své vnady a vypracovanou postavu a sama se pásla na lačných pohledech mužů kolem sebe. Dělalo jí dobře cítit se být stále žádoucí. S Leošem už tolik vášně neprožívala, vlastně vůbec a zde na dovolené na ni ještě vůbec nesáhl. Zato pohledem na cizí ženy mu mohly vypadnout oči z důlků.
„Půjdem,“ zvedl se Libor a vzal ji za ruku.
„Kam?“
„Nech se překvapit,“ a ve výtahu zmáčkl poslední patro.
Tam ji odvedl za roh chodby, kde byly dveře na střešní terasu, nyní již uzavřené.

Chci tě… teď a tady!“ zašeptal a začal ji divoce líbat.
Během líbání jí Libor vyhrnul šaty, zatímco žena mu osvobodila ven vztyčeného ptáka a pomalu ho honila.
Později se opřela o zeď a vyšpulila zadek. Libor si pohonil tvrdé péro a pak plynulým přírazem do ní zajel celou délkou.
Tonička zhluboka oddychovala a slastně sténala. Libor ji pevně držel v pase a začal přirážet. Jeho pták ji projížděl pěkně až na dno. „Seš úžasná,“ funěl a rukou jí shodil ramínka šatů a osvobodil tak její prsa. Jedno hned uchopil do dlaně a začal je mnout a mačkat.
„Pořádně mně omrdej… dělej přirážej… mám to ráda pořádně,“ vypouštěla Tonička z úst slova, která ho povzbuzovala k ještě tvrdším přírazům.
Vida, co v té ženě dřímá, že se tady tak rozjela. Že by ten dlouhý půst?

Tonička se otočila a jednu nohu dala na zábradlí schodiště. Nyní byl vidět její zarostlý klín mokrý a ulepený výronem milostných šťáv a Libor hned do ní vrazil své tlusté péro. Tonička hlasitě sténala rozkoší, jak v ní ocas jezdil dovnitř a ven. Dívali se vzájemně do očí a taky se vášnivě líbali.
„Už budu, už budu,“ vykřikla a Libor sledoval, jak se jí obličej křiví v návalu rozkoše a jak se snaží nekřičet moc hlasitě.
Libor ještě přitvrdil v přírazech a přivedl ji tak k samotnému orgasmu.
V okamžiku, kdy se roztřáslo její tělo v návalu rozkoše, přišlo to i na něj. .
„Jo, už budu… ooh,“ zafuněl a vyjel z ní ven.
„Postříkej mi prsa, nacákej na ně semeno. No tak stříkej, dělej,“ povzbuzovala ho, klečela na zemi a nastavovala mu odhalenou hruď.
„Jeee… jooo,“ zasténal Libor a ocas v ruce mu začal škubat a každým cuknutím z něho vytryskla dávka semene, která se jí doslova rozprskla na prsou.
„To je ono, takhle stříkej,“ povzbuzovala ho a volnou rukou si ho roztírala po prsou.
Když bylo hotovo, vsála si ocas do úst a pořádně ocucala, aby nikde nezbyla ani kapička semene.

Oblékli se, sešli po schodech dolů, každý do svého pokoje a usnuli s pocitem dokonalého uspokojení. Že si tím vlastně byli vzájemně kvit, nikoho ani nenapadlo.

Autor

4.6 56 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Junior

Skvělá povídka. Super námět o tom, že život se umí pěkně zamotat.

Shock

Dík aspoň za jednu reakci. Je strašně motivující dočkat se jednoho komentáře (myšleno ironicky)……

Juli

Už jsou dvě 😜. Pěkný dílko popisující život některých lidiček. Díky 👍.

3
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x