Vezmi si mě jinak, díl 1.

Toto je 1 díl z 2 v seriálu Vezmi si mě jinak

Krátké slovo autora: Jedná se o první zážitek z mnoha, které mohu postupně přidávat. Seriál čistě o sexu, netradičních praktikách, které možná znáte a možná i toužíte vyzkoušet. Můžete to brát i jako návod na nové hrátky u vás doma, inspiraci. Postupně jsem se naučil, že je třeba se poznávat a dělat nové věci, které oba baví. Pokud k tomu cokoli máte, ozvěte se v komentářích.

Bylo to pro mě velkým a vlastně docela nečekaným překvapením, když jsem zjistil, že moje manželka netouží jenom po normálním sexu. Chtěla víc, toužila po sexu, který by byl hrubý a drsný, toužila být v moci partnera. V zaměstnání dominantní a určující prvek, který se v posteli tetelí blahem, když jej ovládá někdo druhý.
S překvapením jsem zjistil, že má ráda role, do kterých se převtělí. Submisivní a dominantní. Bylo pro nás velmi vzrušující naplánovat večer, který byl společnou splněnou touhou. Pokud jsou tomu oba partneři nakloněni a chtějí to vyzkoušet, je to ideální. A tak jsme do toho šli.

Stanovenými pravidly bylo to, že pro sebe budeme tento večer cizí. Sehrajeme seznámení kvůli sexu, kterému pak zasvětíme zbytek noci. Dohodli jsme se, že odhodíme veškeré zábrany, které jsme dosud měli. Nedohodli jsme se na žádném rezervním slově, které po pronesení zastaví hrátky. Věděli jsme, že naše hraní nebude nijak nebezpečné. BDSM sklony jsme chtěli teprve prozkoumávat a použít je jako koření, ne jako středobod všeho.

Byla sobota večer. Venku foukal podzimní vítr, který byl chladnější, než by člověk čekal. Po chodníku tančily poletující listy, zbarvené do všech odstínů usínající přírody. Celý den probíhal jinak, pro nás dva. Byl plný nervozity, natěšení, touhy. Den splněných přání, který jsem se svou ženou, pro tento den však tajemnou milenkou, naplánoval.
Mířil jsem ke stanici autobusu, která zela prázdnotou mezi vysokými paneláky na Praze 8. Obešel jsem několik vyvenčených jezevčíků, kteří se uštěkaně domáhali přestávky a podíval se na oblohu, co se mračila sychravým západem slunce.
Autobus městské linky 177 zastavil se vzdychnutím před prosklenou zastávkou a lidé začali vystupovat ven.
Až jako poslední se objevila má tajemná známost, kterou jsem pro tento den viděl poprvé. Tmavě červený kabátek stažený v pase, krátká sukně z hrubé vlny a lem samodržících punčoch, který z pod ní na chvíli vykoukl ven. Na nohou vysoké kozačky, které ji dělaly vyšší a zdůrazňovaly ženskost.
Rozhlédla se okolo sebe, a i když mě musela spatřit, nedala nic najevo. Tmavé kaštanové vlasy pevně stažené do copu, který mizel pod zvednutým límcem kabátku. Zvedla mobil a napsala rychlou zprávu přes aplikaci. Jakmile mi píplo upozornění, kterým mi potvrdila příjezd, pomalu jsem se dal do pohybu směrem k ní. Všimla si toho a lehkým zvednutím ruky mi dala najevo, že je to ona. Divadlo mohlo pokračovat.
Oba jsme byli vzrušení a já měl vyschlo v ústech. Byla hezčí a přitažlivější, než jsem ji znal. Mám krásnou manželku, pomyslel jsem si. Dnes si opravdu dala záležet.

„Anička,“ tiše pípla má žena, která se tak vůbec nejmenovala, to ale byla součást hry.
Přinesl jsem růži, stejné barvy, jako byla její rtěnka. V tu chvíli mi znova pípl telefon, tentokrát SMS. Ta zpráva mi zvýšila tep o polovinu. Byla také od ní, o něco opožděná proti rychlejšímu Messengeru. Musela ji naťukat ještě za jízdy autobusem.

Mám úplně mokré kalhotky, a to ještě ani nejsem u tebe. Ten autobus se strašně vleče. Nevím, jestli to vydržím, tyhle hry se mnou dělají ale věci! Tvá neznámá, Anička.

Podíval jsem se na ni, samozřejmě jí došlo, co si teď čtu a trochu se červenala.
Vzal jsem ji za ruku a odešli jsme ze zastávky. Šla tiše, pohupovala se v bocích a podpatky kozaček klapaly do rytmu. Byla úplně jiná, než jsem ji znal. Namalovaná, pečlivě upravená, voňavá a velmi sexy oblečená. Už jsem se nemohl dočkat, co pod kabátkem uvidím, protože to bylo její překvapení. Šli jsme podzimní ulicí do našeho bytu, který ale v této roli jako by neznala a nechávala se tak vést do neznáma. Trochu jsme doufali, že cestou nepotkáme žádné naše sousedy, natož sousedky, protože by nás vytrhli z natěšeného soustředění.

Po cestě jsme si neřekli ani slovo, jen jsme se tiskli jeden k druhému a já cítil její vůni. Prsty měla propletené s mými. Tak jsme proklouzli vchodem a vyjeli pomalu výtahem do našeho patra.
Odemkl jsem a pustil ji dovnitř. V bytě byly zataženy všechny záclony, příjemná vůně a teplo nás obklopily.
Sundal jsem si kabát a dovřel za námi dveře s tím, že teď se může začít dít naprosto cokoli. Pomohl jsem jí sundat červený kabátek a odhalil tak těsné tričko, pod kterým se rýsovalo krajkové prádlo. Dala si opravdu záležet, fantazie se rozjela na plno.  Boty jsem stihl sundat velmi rychle, než se ke mně zlehka přiblížila a nechala si obejmout boky. I v kozačkách musela na špičky, snadno jsem jí pomohl vytáhnout se výš, abychom se políbili. Něžně, a ještě zpočátku ostýchavě, ale s narůstající vášní, kterou nešlo už tak úplně krotit. Byla nádherná, jak tam stála a vyzařovala z ní touha prožít tuto noc jinak, netradičně.

I její boty šly rychle dolů, to už jsem měl zapálené první svíčky v obýváku a chystal jsem se přejít do ložnice. Rozestlaná postel s řadou praktických polštářů na podložení těla, vedle ní větší box, který byl zatím zavřený.
Vybral jsem víno, dostatečně lehké a pitelné, aby příliš rychle nestouplo do hlavy, ale povzbudilo odhodit zábrany. Procházela se bytem, jako by v něm nikdy nebyla a koukala na obrazy, které tam sama věšela. Měla z toho zvláštní pocit, po očku ale stále sledovala, co dělám. Připravená, dnes byla tajemnou ženou, svůdnicí, co se procházela v punčochách a voněla vzrušením.
Víno jsme vypili do půlky lahve, nebylo už na co čekat. Při nalévání druhé sklenice se mi už pořádně chvěly ruce.

„Tak jdeme na to?“
Ta otázka byla tak prostá. Ale strašně moc jsme se těšili, až ji někdo z nás konečně řekne.
Nastal čas. Konečně jsme si mohli naplno vyjádřit všechny fantazie.
Přiblížila se na dosah, aby si se mnou a mou nedočkavostí ještě chvíli hrála.
Odhodil jsem svetr a zůstal jen v bílém triku s límečkem a kalhotách, pevně utažených koženým páskem. Věděla, že ten jde velmi snadno povolit. Zlobila, kroužila kolem mě jako neposedná, dotěrná kočka. Až se mi ji podařilo zachytit, přitáhnout a zkrotit. Strhl jsem z ní těsné tričko, které nechtělo jít dolů, až se poddalo. Odhalil jsem nádherný výhled na bujné poprsí, těsně a silně sevřené v elastickém korzetu, vzadu i vpředu staženém patentkami. Přes ramena byl veden jemnou krajkou, stejně jako dole, kde se setkával s jemnými obrysy kalhotek.

To už mi tepala krev ve spáncích, vůně nového prádla a sladkého potu dohromady tvoří obrovsky přitažlivý koktejl.
Vystavila se mi na obdiv, chycená v náručí, kde se vrtěla s rozverností malé holky.
Pak se zvedla na špičkách a pomalu mi odtáhla ruce, svírající jí boky. Pečlivě a pomalu si stáhla sukni, aby odhalila černá tanga, pod nimiž se na stehnech už vypínala rafinovaná krajka černých punčoch, které vkusně sladila se zbytkem kompletu. Tahle hra byla i o svádění, které potřebovalo vykouzlit promyšlenou svůdnost.

Přitáhl jsem ji blíž. Nechala mě abych se dotýkal jejího těla. Oba už jsme byli silně vzrušení, cesta oddalování všechno ještě posilovala. Mazlil jsem se prsty se záhyby jejích křivek, přejížděl po rafinované krajce kalhotek, odkud voněla milostnou šťávou, až se točila hlava.
Dívala se na mě a její oči prosily, abych ji povalil na zem a zmocnil se jí. Věděla, že to neudělám tak rychle, musí si to zasloužit. Přejížděl jsem po dokonale utaženém korzetu, který ji dělal štíhlejší, ale zároveň dával na obdiv poprsí a boky.
Prsty jsem vyjel až na její bradu a dál, na rty, které zlehka pootevřela. Zoufale to chtěla, abych na ni byl hrubý a zmocnil se jí. Dnes na to byla připravená.

Pronikl jsem jí prsty do úst a ucítil, jak je hledá jazykem a olizuje. Šel jsem hlouběji, vlhká a hravá ústa se otevřela. Automaticky začala sát, vytahoval a zase vsunoval jsem je tak, aby mohla dýchat, opatrně ale důsledně. Dívala se na mě, jak si s ní pohrávám, až jsem ji druhou rukou stiskl jemně pod krkem a přitáhl si ji zcela k sobě.
Začínala rudnout, jak byla vzrušená. Kroutila hlavou ze strany na stranu, až jsem ji chytil za cop a neposedný pohyb uklidnil. Byla ještě víc horlivá a neposedná, odmítala poslechnout a zazmítala se. Zachrčela, s ústy plnými slin a prstů. Bavilo ji se vzpírat, musel jsem ji zkrotit jinak, protože se potřebovala předvést. Nedala se mi zadarmo.

Přestal jsem a vzal ji za ruku. Pevně a silně, aby nemohla klást sebemenší odpor. Zakňourala, a ještě se pokusila o poslední malou vzpouru, která jí nebyla nic platná. V ložnici jsem ji pohodil na postel, zasedl ji a obrátil pod sebou na břicho. Tady už mi nedokázala vzdorovat a věděla, že prohrála. Bylo potřeba ji potrestat. Stala se z ní zlobivá holka. Zoufale ráda byla mou čubkou, až se ohlížela nahoru, kdy jí to pošeptám do ucha.
„Tak ty budeš pána takhle zlobit?!“ zeptal jsem se s přehrávanou agresivitou.
Dalo práci ji pod sebou udržet, jak se ještě snažila přetočit.
„Nikdy mě nepřepereš, musíš si mě zkrotit, jinak si neužiješ nic…“ zašeptala a dokázala se ze všech sil přetočit na bok.
Dosedla první rána na zadnici, pak druhá, dokud se nepřetočila zpátky.
„To ses zatím moc nepředvedl. Budeš si mě asi muset spoutat, protože ve zlobení já se vyznám…“ smála se pod sebe a opět se snažila vyprostit ven.
Plácnutí přes zadek, který při své snaze vyšpulila, mlasklo, až hekla. Ale ještě ji to povzbudilo. Viděl jsem, že dnes si to chce má manželka pořádně užít. Zlobivá Anička byla při síle. Budiž, viditelně toužila poznat nové věci. Tentokrát nechtěla ukončit zkrocení rychlou souloží, na to se příliš hodně snažila.

„Dobře, jak chceš. Budeš potrestána.“
Slezl jsem z ní a nechal ji obrátit se na záda, kde se lascivně roztáhla a ukazovala se mi tak, jak to ještě nikdy neudělala. Sváděla mě svou hrou k souloži. Chtěla, abych jí strhl kalhotky a divoce jí to udělal. Divadlo pro oči. Hbité prsty, které už krouživě masírují tenkou látku kalhotek, kůže okolo se leskne voňavou šťávou.
Byla úplně promáčená, chtivě se dožadovala rozkoše sama na sobě.

Musel jsem přidat, dát věcem řád. Nijak mi to neulehčovala, což byla zároveň výzva.
Otevřel jsem box, velkou bednu od nářadí, do které jsem potají doplnil mnoho nových kousků, které se dnes hodily. Prohrábl jsem pomůcky a rozložil na koberec několik druhů poutacích popruhů. Je čas, abych převzal iniciativu nad svou ženou, která se rozhodla nebýt subinou tak lehce.
Vzal jsem do ruky cinkající kožený postroj a dostatečně silně ji přetočil zpět na bříško.
Opět se rozesmála a doufala, že se lehce vzdám, netušila o mé nové výzbroji. Cinkání ji zřejmě dostatečně nevarovalo. Spoutání neposedných rukou byl zážitek, na jaký jen tak nezapomenu. Samotné dotažení mě stálo mnoho sil. Pekelně vzdorovala, vzrušovalo ji to k zbláznění. Protažení dalšího popruhu kolem pasu, přichycení zápěstních pout na ocelové kroužky páteřního dílu a krk, kolem kterého jsem utáhl horní konec poutacího postroje.
V tu dobu se ještě usmívala, další marné pokusy o přetočení i s rukama pevně za zády.

Ve chvíli, kdy jsem přemýšlel, čím dalším si ji připravím, mě docela solidně kopla a pak ještě jednou. Věděla kam mířit, aby mi neublížila, získala ale okamžitou převahu a už se sápala na kolena.
„Tímhle mě nezastavíš, dnes budu mít navrch já,“ prohlásila vítězoslavně.
Byla solidně vzrušená, ve stavu nezkrotitelnosti, divočela jako by jí bylo patnáct. Vyčerpaně jsem zakroutil hlavou. Ten pobavený úsměv! To fakt nemám dost sil na zkrocení vlastní manželky?
„Solidní výkon, ale tvůj poslední. Budeš mě poslouchat, ty malá drzá čubko!“

Jedním silným zatlačením na hrudník jsem ji povalil zpět na postel. Zasedl jsem ji, vzpurnou a divokou. Opět na bříško a kalhotky dolů, dnes je už nebude potřebovat.
Napružila se, očekávaje vytoužené pomilování zezadu, trestu ale ujít nemohla. Dostane, o co tak žadoní. Plácl jsem ji přes neposedný zadek a zajel jí hluboko mezi stehna, až vykřikla. Pak jsem si o ni otřel ruku a plácl ji znova. Nastavila se pro další ránu.  
„Máš něco proti tomu?“ zeptal jsem se a obtočil si pevný cop kolem ruky.
Zaklonila hlavu, zavrčela a roztaženýma nohama zabušila do matrace postele.
„Teď jsi moje čubka, se kterou si budu dělat, co budu chtít.“

Zavrtěla se. Začala škemrat a otáčela hlavu, aby viděla, co se nad ní děje.
Nahmatal jsem mokré, svlečené kalhotky a nacpal jí je do úst. Tohle nečekala, ztichla a zavrněla. Pak je s určitou námahou vyplivla ven.
„Je to, jak bych lízala sama sebe…“ zafuněla a ihned je dostala zase zpátky.
„Nebo jako bys lízala Majdu.“
Tahle poznámka ji dostala. Snažila se kalhotky opět dostat ven, ale nešlo to. Tiše láteřila.
Majda byla naše kamarádka. A oběma se nám velice líbila. Jednou jsme si tak oba říkali, že kdyby byla chuť a Majda by chtěla… a my víme, že by určitě chtěla. Její náklonost k nám vyjadřovala mnoha způsoby. Několikrát už mnoho nechybělo a skončili jsme ve třech u nás v posteli. Co by na to asi říkala, kdyby nás takhle našla?

Autor

Navigace v seriáluVezmi si mě jinak, díl 2. >>
4.6 26 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Harai

Pěkně napsané, doufám, že se dočkáme pokračování s Majdou.

Kedar

Ano, s Majdou jsme si to hodně užili. Takže ano, počítám i s jejím příběhem.

Laky

Moc pěkná povídka, už se těším na pokračování 🙂

Kedar

Ahoj a díky. Pokračování bylo, bude tam ještě hodně divokých věcí. Zároveň ale bude i příběh okolo nás a Majdy. A ten teprve bude stát za to. Tohle je sotva začátek.

Marťas

Po delší době něco opravdu jiného . Těším se na pokračování i společné zážitky s Majdou.

5
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x