Život vdovy – 1. díl

Toto je 1 díl z 2 v seriálu Život vdovy

Elsa ovdověla. Bylo ji pětatřicet let a její manžel Konrad, šestašedesátiletý prokurista si zaslouženého odpočinku mnoho neužil. Uložil se pod slunečník na břehu Indického oceánu, kde trávili dovolenou a už se neprobudil. Jestli to bylo následkem každodenních nočních aktivit s manželkou, horkým počasím či nějakou vnitřní chorobou, se nezjišťovalo. I tak převoz nebožtíka do domoviny stál majlant a platit ještě pitvu a věci s tím spojené? Život mu to nevrátí.
Sotva rakev zmizela v rodinné hrobce, Elsa zjišťovala, jak na tom je. O finance se doposud staral manžel a ona před deseti lety přestala pracovat, protože to nebylo třeba. Nyní bylo na návrat do světa kanceláří a blikajících počítačů pozdě. Takzvaně ji ujel vlak. A na druhou stranu, nějaký majetek ji, jak zjistila, zůstal, tak proč se trápit něčím takovým , jako je práce?

***

Po nějaké době života v samotě a opuštění zjistila, že jí začíná chybět sex. S manželem šoustali hodně a často. Vždyť i proto se kdysi rozvedl a vzal si ji, neboť jeho bývalka mu sex naopak začala odpírat.
Else bylo čerstvě pětadvacet a do zralého, sympatického muže se opravdu zamilovala. On jí pak otevřel ten krásný svět luxusních výletů, večeří, butiků, zlatnictví a divokého nespoutaného sexu. Tehdy tomu cudně říkala milování.
„My nešukáme, my se milujeme,“ sdělovala kamarádkám, když z ní tahaly podrobnosti intimního života s Konradem.
Nyní seděla doma, cpala se čokoládou a cítila se vnitřně spálena na prach nenaplněnou touhou.
Naštěstí kolem pohledné vdovičky začali kroužit muži toužící nejen po ní, ale i jejím majetku. Elsa si mohla vybírat, komu své tělo poskytne.
Nejdříve vyzkoušela plážové playboye letních hotelových resortů. Ti byli mladí, pohlední, výkonní a galantní, ovšem za svůj čas a tvrdý ocas si nechávali patřičně zaplatit. Taky tvrdě. Jenže s Elsou narazili. Ta se ráda nechávala svádět, osahávat, líbat a posléze i… ne.
„Nejdřív zaplatíš ty, chlapečku, za to, že já ti poskytnu svou mušličku, rozumíš?!“ nastavovala dlaň, když se jí nějaký mladík dral do kalhotek.
Pokud se zaskočený chlapec neměl k placení, tak si prostě nezašukal. Jenže Elsiny ženské zbraně fungovaly spolehlivě a mladík si za divoký sex s vnadnou paničkou rád zaplatil.
Z pokoje se pak celou noc ozývalo milostné kvílení a ráno se mladík s bolavým ocasem vypotácel ven, že teď… au… dlouho… si… au… nezapíchá.
Když Elsa postupně odrovnala všechny playboye v hotelu, vracela se domů spokojená, odpočatá a vlastně i s balíkem vydělaných peněz. No co, není žádná rajda, aby roztahovala nohy zadarmo. Že ano?

***

Nastala zima a hotely osiřely. Na cestu za teplem přes půlku světa se Else nechtělo, a tak začala navštěvovat bary. Za účelem sexu, pochopitelně.
Zde nebyl problém ulovit muže pro potěšení. Jenže brát si domů kvartální opilce nebo slizké donchuany? Chtěla muže na úrovni.
Tu a tam narazila na nějakého mladého muže, který si do baru zaskočil s kamarády, nebo sám, jen tak „na jedno.“
To pak došlo ke vzájemnému kontaktu očí a později i těl v posteli.
Mladíci, dychtiví a nadšení z jejího zralého a přitom nádherného těla a křivek se snažili jí splnit všechny touhy a přání a ona je zase oblažila znalostmi milostných technik, které jejich partnerky neznaly a neovládaly ani náhodou.

Jednoho dne ji v baru oslovil jistý Ramone. Jestli se tak opravdu jmenoval, nebo si jen tak říkal, nikdo nevěděl. Byl to známý nemakačenko a hochštapler, zato velmistr ve sváděná žen a dívek všech věkových kategorií. Bylo mu kolem čtyřicítky, urostlý, ostrých rysů, trochu typ Indiana Jonese a Krokodýla Dundee s polodlouhými vlasy a světáckým sebejistým vystupováním.
Na ženu zahrál připravenou etudu, pak udička zabrala a žena se třeba jen tak z nákupu domů vrátila pajdavým kachním krokem anebo mladá dívka ke svému chlapci bez věnečku.
Jeho svádění bylo známé, ženy to věděly, avšak neodolala mu žádná. Jak to dělal, kdoví? Ani Elsa nebyla výjimkou. Odolávala asi hodinu, než nahá uléhala na záda ve své ložnici a trochu bojácně sledovala obří kladivo zvedající se mu v klíně.
„Áááhh… pomaluuu… božeee,“ vzdychla, jak jí fialová hlavice žaludu roztáhla pysky a ocas se tlačil dovnitř.
Roztáhla nohy co nejvíc a tvrdý žilnatý ohon do ní pronikal v celé délce, až po kořen.
Když v ní byl celý, chvilku nehnutě počkal, až se pochva uvolní a zvykne si na velikost, než začne pomalu přirážet.
Ramone ji mezitím jazykem rejdil po prsou a cumlal naběhlé tvrdé bradavky.
„Seš… úzká… jo… jo… jo,“ rozjel rytmické přírazy a užíval si tření a pohyby v pochvě, zatímco Elsa se jen pomalu uvolňovala, než začala pociťovat skutečnou slast.
„Ah… ah… ah… anooo… joo… mrdej mě,“ skučela zalitá blahem, tekla jak Amazonka a velký pták v ní jezdil stále rychleji a volněji. „Ty… čubko… tě… vymrdám… že se nepostavíš,“ funěl Ramone a mrdal ji divokými přírazy.
Elsa ho nevnímala a blížila se mílovými kroky k vyvrcholení.
Tělo jí zalévaly vlny stupňující se rozkoše a ona potřebovala cítit výstřik. „Střííííkej…panebože…dělej…kurva…dělej!“ ječela, muž přirazil a mocnými proudy semene ji zkrápěl pochvu a dělohu.
„Joooo… tu máš… děvkoooo,“ vyprazdňoval se do ní a Elsa hlasitě křičela, že už jeeee a orgasmus jí sevřel tělo náporem silné slasti a rozkoše.
Ramone vstal a zadíval se jí do klína. Chlupy měla mokré a ulepené a rozšklebená rýha vypouštěla řeku semene a šťáv. Přesto ho ten pohled docela vzrušil a cítil, že chuť na další kolo by tu byla.
Tentokrát mu Elsa pokouřila ocas. Snaživě sála naběhlý žalud, dráždila uzdičku a rytmicky ho sjížděla sevřenými rty, ale z jeho velikosti ji brzy bolela pusa a v koutcích se cítila natržená.
Pak jen klečela a Ramone ji zezadu mrdal prudkými strojovými přírazy. Elsa vnímala, jak ji pevně drží v pase a proniká do ní drsně a hluboko.
Byla to takřka zvířecí divoká soulož a Elsa byla už dostatečně roztažená, takže bolest nahradila rozkoš a slast. „Ach… joo… ohhh… ooáááh,“ kňučela slastí, až vybuchla v silném orgasmu.
Ramone se do ní vystříkal a po té jízdě byl zcela zesláblý a Elsa, chvějící se prožitou rozkoší se pozvolna propadala do temnoty spánku.

***

Elsa tvrdě spala, když se Ramone sebral k odchodu a nenápadně si prohlížel vybavení bytu. Zaujala ho velká sbírka malých porcelánových, skleněných, kovových, zkrátka všelijakých slonů se zvednutým chobotem. Chvíli si je prohlížel a pak si jednoho strčil do kapsy. Třeba ho někdo za pár babek koupí, uvažoval.

***

„To není ledajaký slon,“ podotkl starý muž po pečlivém zkoumání.
„Je to thajský slon pro štěstí pocházející z časů dynastie Ming z 15.století. Je to velká vzácnost. Říkáte, že jich seženete víc?“ Ramone přikývl.
„Pokud přinesete další, dá se z toho složit zajímavá sbírka… a za zajímavé peníze, samozřejmě. Nebo chcete za slony vyplatit zvlášť?“
„Ne. Přinesu další,“ děl Ramone a muž se pousmál.
Tohodle mládence okrade tak jako tak a on na tom jenom vydělá. Se starým překupníkem se nedá soupeřit.

***

K setkávání Elsy a Ramoneho docházelo i nadále. Jeho výbava i technika slavila úspěch a Elsa neměla zatím důvod se ho zbavovat. Také Ramone ji rád šukal a hlavně měl tam své zájmy. Přece tu sbírku slonů. Pokaždé si při odchodu jednoho vzal a jak se u Elsy sbírka zmenšovala, u překupníka se zvětšovala.
Ramone však byl naivní a nedošlo mu, že si toho Elsa musí všimnout.
Když se tak stalo, reagovala prakticky. Pořídila si malou kameru, která sbírku snímala. Tušení ji nezklamalo. Okrádal ji milenec!
Ojel ji vždy takřka do bezvědomí a pak si přivlastnil slona z manželovy celoživotní sbírky. Elsa netušila, jakou to má cenu, ale tohle se jí hluboce dotklo.

Jednoho dne pak Ramona místo Elsy ve dveřích uvítala dvojice mužů v černém a po důkladném proklepání jeho zevnějšku pak navštívili překupníka.
Else se tak domů vrátila sbírka slonů, zato ze vztahu s Ramonem byl konec.

***

Asi za týden ji navštívil jeden z mužů v černém, s podivným jménem Fanny, jak se jí alespoň představoval.
Elsa vytáhla svazek bankovek, ale muž se pousmál: „Milostivá, pro mého společníka budou peníze, mě se ale odměníte svým půvabem. Tak to bylo dohodnuto.“

Elsa se nuceně pousmála.
„Myslela jsem, že jen žertujete…“
„My nikdy nežertujeme, milostivá… jak jste si jistě ráčila povšimnout. Svou práci odvádíme v prvotřídní kvalitě a rychlosti a za to požadujeme speciální odměnu. Peníze jistě, ale zde je něco navíc.“

***

Postel vrzala v pravidelném rytmu a Elsa hlasitě sténala pod přírazy tlustého ocasu Fannyho. Muž klečel, držel jí roztažené nohy za kotníky a mocnými přírazy do ní vrážel ocas, nepříliš dlouhý, zato široký.
Pysky byly doširoka roztažené a po obvodu zaraženého ptáka vytékaly stružky uvolňovaných šťáv. Alespoň to tolik nebolelo, ale i tak Elsa cítila maximální vyplnění a tření bylo intenzívní.
„Proboha, kdy se ten chlap udělá? Už mě tu prcá takovou dobu,“ zoufala si, zalitá směsí slasti a bolesti.
Fanny zatím blažené chrochtal nad kundičkou této krasotinky a blahořečil osudu, že ji v lose se svým společníkem vyhrál on.
Teddy dostane prachy, on vymrdá tohle tělíčko.
Nyní jí zvedl nohy do výše, zapřel si je o ramena a na Elsu nalehl plnou vahou.
„Panebožeeeee…néééé!“ vykřikla žena zoufale, jak jí tlustý ocas právě roztrhl klín vedví! Alespoň takový měla pocit.
Fanny naopak blaženě vydechl, jak právě do ní vnikl až po kořen a pocítil silné sevření poševních stěn.
„Drž… kurvičko,“ vzepřel se na pažích a rozjel strojové přírazy.
Elsa se jen ztěžka uvolňovala pod nápory takového bucharu a mohla jen vzpomínat na Ramonova velkého čuráka. Ten ji alespoň přivedl k vrcholu, zato tenhle ji nejspíš zabije.
„Uh… uh… už… budu,“ funěl Fanny a silné sevření mu urychlovalo vyvrcholení. „Otevři pusu… dělej!“
Elsa ji poslušně otevřela, protože to znamenalo uvolnění v klíně a pak už jen cítila proud semene cákající jí nejen do pusy, ale všude po obličeji.
Semeno měla všude a Fanny se svalil stranou a zhluboka vydýchával svůj vrchol.
„To bylo něco… seš skvělá šukna… a máš úzkou píču,“ hlesl spokojeně stylem, jako by jí tím sekal poklonu a posléze vstal, aby se oblékl.
Elsa měla úplně jiné pocity, ale vyprovodila ho ven s úsměvem, že to bylo hezké. Pak až do večera si ledovala napuchlou kundičku a doufala, že služeb oněch pánů již nebude nikdy potřebovat.

***

Nastalo léto a Elsa si vyrazila na cesty za zábavou. Zjara prodala sbírku slonů, neboť se domákla, jakou to má cenu a stržené peníze ji velmi přišly vhod.
V jednom kasinu se seznámila s Francisem Chapmanem, jak později zjistila, ředitelem banky Legiatta di Campagnitta ve Veroně. Ten zde byl na dovolené se svými dětmi, šestnáctiletou Alex a dvanáctiletým Lawrencem.
Byl rozvedený a děti měl ve vlastní péči.
Již při prvním setkání přeskočila jiskra a než dovolená skončila, plál mezi nimi oheň lásky.
Poslední noc se spolu i poprvé pomilovali.
Elsa byla potěšena jeho tělem, neboť ač měl padesátku za sebou, vypadal velmi dobře a rozhodně mladší, a tak ho mazlila, cumlala a dráždila mu prsní bradavky a líbala ho na ramenou a krku.
Francis se věnoval jejím skvostným prsům, kdy je mnul, hladil, mačkal a mezi rty jemně mnul tvrdé hroty bradavek.
Když jí obličejem skončil v klíně a rozkmital se tam jazykem, Elsa začala vzrušeně dýchat a ještě více roztáhla nohy od sebe.
Francis sál uvolňované šťávy, kmital jazykem mezi plátky závojíčků a neopomenul ale dráždění klitorisu.
„Ach… ach… áánoooo,“ vykřikla Elsa v orgasmu a vypustila další proudy šťáv a celá se zalykala silným vyvrcholením, jaké už dlouho nezažila.
Do maxima vydrážděný Francis do ní pronikl a pak oba vzdychali prožívanou rozkoší.
Tření bylo silné, nádherné a proniky hluboké, ale pro ni plné rozkoše.
Když změnili polohu a Elsa mu v pokleku nastavila zadeček, tvrdý ocas do ní zajel jako blesk a pochvou jí projela spalující slast, která ji ochromila, že skoro upadala do bezvědomí nastupujícího vyvrcholení. Pochva se začala stahovat kolem ocasu a ten pohled, kdy šťávami pokrytý ocas vyjíždí a mizí v roztažené štěrbině Francisovi stačil, aby i on dosáhl místa, odkud není cesty zpět. Naposledy přirazil do jejího těla, kde vypustil dávku semene. Elsa hlasitě sténala a svíjela se ve svém vrcholu. Bylo to nádherné milování.

***

Za několik měsíců již Elsa žila u Francise ve Veroně. Jeho děti ji přijaly vcelku přátelsky, ale žádnou náklonnost k ní nechovaly. Elsa se o nějakou autoritu ani nesnažila, zato spíše s Francisem začala probírat otázku vlastního otěhotnění. Moc by si přála vlastní dítě. Muž souhlasil, vlastní municí na ní nešetřil, ale zatím bez kladného výsledku. Miloval se s ní často a rád, až mu jednoho dne nastaly jiné starosti.

***

Francis seděl ve své kanceláři a četl velmi podivný dopis. Podepsán byl „Kočičí dráp“ a autor zjevně při jeho psaní nebyl při smyslech. Alespoň obsah o tom vypovídal. Do 72 hodin zajistíte 5.000.000 euro v hotovosti a doručíte na místo, který vám určíme. Máme vás pod kontrolou, tak se nesnažte volat Policii, nebo si to odskáče vaše rodina. Za tři dny se vám ozveme, co bude dál. Kočičí dráp.
Co to má znamenat? Buď to psalo nějaký dítě školou povinný, nebo idiot. Kočičí dráp, to je jak z nějakýho lacinýho románu…

Francis chvilku přemítal, ale nakonec zavolal domů služebné, aby se rodina sbalila a ihned přemístila do horské chaty, která byla na samotě a dostatečně chráněna proti nějakým bláznivým individuím, kdyby chtěli uskutečnit svou hrozbu. Žádné peníze nedostanou, ale rodinu se raději rozhodl ochránit.

***

Pozdě odpoledne se mu ozval telefonem nevrlý hlas.
„Varovali sme vás, direktore, že máme voči všude! Sebrali sme vaši rodinku, takže snad už budete rozumnej a uděláte co požadujem!“
„Vy… vy… jsou v pořádku?“ vyhrkl Francis nešťastně.
„Jasný, že sou. Ani vlásek sme jim nezkřivili. Zatím. Tak buďte hodnej taťka a voni se vám vrátěj,“ odvětil hlas. „Za dva dny zavolám!“ Francis se sluchátkem v ruce strnule hleděl přes sebe. Musí to udělat, není jiná cesta.
„Pane řediteli, je tu ta komise z Říma,“ stála ve dveřích sekretářka Gloria. „Pane řediteli! Jste v pořádku?“ byla důrazná, když šéf nereagoval.
Francis se probral a zapadl zpět do své ředitelské funkce.
„Jistě… jsem v pohodě… ať vejdou.“

***

Venku se smrákalo, ale Francis nikam nespěchal. Doma ho čekal prázdný dům, tíživá samota a bezmoc. „Tak já jdu domů, nashle,“ stála ve dveřích Glorie již oděná ve slušivý kabátek.
„Počkej,“ zvolal Francis a Glorie se zastavila. „Nemám na večer plán. Nechceš zajít někam na večeři?“
Glorie tázavě zvedla obočí. Na tohle od šéfa nebyla zvyklá. Nikdy na ni nic nezkoušel, ani by se nedala a teď najednou večeře? A co na to ta jeho nová partnerka? A není večeře předzvěstí něčeho dalšího? Není to moc zavazující?
V hlavě jí vířilo tisíce otázek bez odpovědí.
Glorie, hezká mladá dívka, byla kupodivu již delší dobu bez přítele a jakákoliv společnost ji přišla vhod, tak proč si nezávazně nevyrazit se svým nadřízeným?
„Ale jenom večeře,“ neodpustila si poznámku a Francis se usmál.
„Neboj… jen večeře U Valencina,“ a Glorie málem omdlela.
Valencino platil za jednu z nejdražších restaurací ve městě.

***

Večeře se vydařila. Byla skoro půlnoc, když Francis zaplatil útratu, Glorie se do něj zavěsila a vyšli ven, čekat na taxík.
„Ráda bych tě pozvala k sobě, ale myslím, že by to nebyl dobrý nápad,“ prolomila ticho Glorie.
Francis mlčel, ale náhle dívku otočil k sobě a pevně políbil.
Glorie sama mu vyšla vstříc, otevřela ústa a jejich jazyky se střetly v divokém souboji. Bylo to krásné a opojné, než to Francis sám skončil.
„To je vše co ti chci a můžu dát, dobrou noc,“ řekl tiše a dívce otevřel dveře právě přijetého taxíku.
Zaskočená, vzrušená a rozpačitá Glorie nestačila nic říct, vůz se s ní rozjel a Francis zamířil k domovu pěšky, kam došel až nad ránem. Potřeboval si vyčistit hlavu.
Glorie si doma musela ke slasti vypomoci jedním ze svých umělých pomocníků a hlasitě ve své rozkoši vykřikovala „Ještě… jooo… přitlač… Francisi..“

***

Za dva dny měl opět Francis telefonát se zločinci.
„Předpokládám, že to máte připravený, he, he. Naložíte to do tašky a autem převezete do motelu Trombata. Víte kde, že jo? Vezmete sebou tu svoji hezkou sekretářku a na pokoji 8 si to rozdáte…“
„Cože?““ vykřikl Francis.
„Jak říkám… ošukáte ji. Aspoň nebudete mít čas na nějaký kulišárny. Tašku necháte v předsíni u dveří. Až bude po všem, ozvu se, kde máte rodinku… Vyklopíme ji někde na pobřeží… ještě uvidíme. Klap,“ a telefonát byl ukončen.
Ten den si po práci pozval Glorii do kanceláře. Nalil jí sklenku a sám usedl vedle ní na pohovku. Vysvětlil jí celou záležitost s tou divnou podmínkou šukání v motelu.
„Asi nemáš jinou možnost, jak se zase shledat s rodinou,“ kývla Glorie. „A ode mě chceš abych ti dala, je to tak?“
„No… vlastně ano. Pak mě policajti seberou za krádež ve vlastní bance a ať už mi uvěří nebo ne, skončím v base. A tam si dlouho nevrznu a doufám, že i svůj zadek si ochráním….“
„Já… jsem měla chuť se s tebou milovat po tý večeři… Bylo to moc hezký a ty seš velmi… no… můj typ… Já ti ráda pomůžu a i si užiju po čem toužím a chci zkusit. Takže jo.“
Nato se vášnivě líbali a objímali a Glorie si dokonce nechala rukou omakat své křivky. Nevadilo jí to a jen ať ví dopředu, co mu může nabídnout.

***

Francis s taškou plnou peněz z vybraného sejfu a Glorií si v motelu Trombata objednal pokoj číslo 8. Dominovala mu velká postel a motel jednoznačně sloužil jinému účelu, než spánku unavených řidičů.
Z malé předsíňky vedly dveře do koupelny, která byla vybavena sprchovacím koutem a WC a to bylo vše.
„Tak já jdu první,“ odebrala se Glorie do koupelny.
Na cestu se vypravila v minisukni a vypasované halence, že Francisovi už ocas stál jak stožár za jízdy. Glorii to neušlo a potěšilo ji to. Trochu se obávala jeho výdrže. Přece jen, měl už nějaký věk.
Francis si také odložil a když Glorie vyšla ven, úplně oněměl.
Dívka byla oblečena ve svůdné krajkové body a spíše více odkrývalo než naopak. S potěšením zírala na bouli Francisových trenýrek a jakmile si je rychle stáhl, hleděla na odhalený tvrdý kůl protkaný žílami po obvodu.
Francis si ho fascinovaně honil a Glorie fixovala odhalovanou hlavici naběhlého žaludu. Bože, ať už do ní pronikne….
„Umíš ho polaskat v pusince?“ ozval se Francis a dívka k němu došla, poklekla, otevřela ústa a vsála ho.
Chvilku ho cumlala, pak rukou přetáhla předkožku a naučeným postupem začala laskat, lízat a sát.
Rukou ho svírala u kořene a honila ve snaze ho rychle uspokojit.
„Och… anooo… Glorieee… pojď… chci tě… taky… ochutnat,“ dívku postrčil dál na postel a pak hlavu zabořil mezi roztažené nohy. Začal jí vylizovat tekoucí šťávy i naběhlé a rozevírající se pysky, zkušeně polaskal i naběhlý klitoris a Glorie se zmítala a vyrážela ze sebe neartikulované výkřiky rozkoše.
Francis se nad ni posunul a pak začal do ní pomalu pronikat.
„Ach… nemáme ochranu!“ vymanila se Glorie z objetí.
„Dám si pozor,“ ubezpečoval ji Francis a dívka cítila vniknutí a jak se ocas zasouval hlouběji, sílily v ní pocity slasti.
Pevně ho objala a užívala si strojové pohyby a přírazy ocasu, který dorážel o dno pochvy a celou jí vyplňoval.
Francis ji líbal prsa, mnul rty tvrdé bradavky a Glorie se jen se soustředila na blížící se vrchol, chytila ho za zadek, tlačila na sebe, a vzpínala se proti němu. Ten zareagoval zrychlenými přírazy a ve chvíli jejího vyvrcholení naposledy přirazil, rychle z ní vyjel a semenem ji potřísnil břicho.
„Bylo to báječné,“ hmátla po kabelce a kapesníčcích, aby se utřela.
„To ještě není konec,“ konstatoval Francis a pohledem na její hladké, mladé, opálené tělo, mu opět ocas začal tuhnout.
Glorie mu pomohla ručně i pusou. Důkladně ho olizovala a sála a nastavila se mu na všech čtyřech, jak si ji sám narovnal na kraj postele a poté se za ní postavil.
Pronik zezadu byl hluboký, ale díky jinému směru slastný a Glorie se hned rozsténala v sílícím přílivu rozkoše. Pohyb ocasu a silné tření bylo nepopsatelně nádherné. Francis si ji pevně držel v pase, rytmicky do ní přirážel, užíval si pohled na pevný zadek a zezadu prohmátl visící prsa, která se mu krásně vešla do dlaně.
„Oááhh… anoooo… jooo… už… zase… jsééém,“ sténala dívka a mohutný orgasmus ji naplnil nevýslovnou slastí.
Francis dál přirážel tvrdě a hluboko a nakonec se jí vystříkal na zadek a měl toho dost.
Naštěstí ani Glorie nevyžadovala třetí číslo. Přece jen, byla už dlouho sama a tohle jí stačilo.
Francis šel na záchod a hodil pohled ke dveřím. Hle! Taška s penězi tam už nebyla. Nezbývalo jen doufat, že i únosce splní svůj slib a navrátí mu rodinu v pořádku.
Když se oblékli, Glorie řekla: „Neznamená to, že mě teď budeš šukat i v práci? Jsem jen tvoje sekretářka. Jinak jdu pryč.“
„Neboj se. Děkuji ti za vše, ale jako by se nic nestalo. Ano?“ souhlasil Francis a věděl, že jakmile se mu vrátí Elsa, bude mít práci v posteli až nad hlavu.

Navigace v seriáluŽivot vdovy 2. díl >>

Autor

4.6 42 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
dedek.Jeff

Další pěkná povídka z pera Mistra příběhu. Velice dobře se čte, text má logiku a nestrádá sexem, tak jak to má být v každé pořádné erotické povídce.

Shock

díky. Zcela mimořádně jsem to rozdělil na dva díly. Normálně bych to nechal, ale zde se seriály občas vydávají po 2 A4 za díl, tak nechci čtenáře zahltit 9 stránkami textu najednou… V dalších povídkách už se hlídám a už se to nestane 🙂

Gourmet

Shock mne škokoval 😀 Je to skvělé, nápadité a překvapivě docela decentní. Mám jistý tip, jak to skončí, tak jsem zvědavý. 5*

Juli

Pěkný dílko 👍👍👍👍👍a 2 díl už 😉? Těšíme se 🤗.

Tomas

Velmi ctiva a dobra poviedka. Paci sa tento detekvny sposob akym autor pise niektore svoje dielka. Toto je vyborne.

5
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x