Známá neznámá

„Zítra dopoledne to fakt nejde, už něco mám,“ přesvědčoval jsem kámoše v telefonu, „odpoledne klidně, to mám volno, ale dopoledne nemůžu.“
„Co si budete přát?“ oslovila mě prodavačka, stál jsem totiž v obchodě u pultu se sýry.
„Vydrž,“ houknul jsem do telefonu a obrátil se k prodavačce. „Třicet deka goudy a dvacet uzeného eidamu.“
„Už jsem se bála, že to ‚Vydrž‘ bylo na mě,“ řekla s úsměvem a začala vážit zboží.
„Neukecáš mě. Je to jediné dopoledne v týdnu, kdy můžu jít do sauny, dopoledne tam není skoro nikdo. A odpoledne ti to pomůžu dohromady… Stejně je to práce maximálně na hodinu… Podívej Petře, ve tři odpoledne jsem u tebe a ve čtyři to budeš mít hotový, tak neblbni, zas tak to nehoří… Fajn, tak se měj a zítra zdar,“ ukončil jsem hovor, pobral balíčky sýrů a zamířil k pokladně.

Druhý den ráno jsem se pobalil, ne že bych toho do sauny tolik potřeboval, a vyrazil.
Ještě před otvíračkou jsem byl na místě. Docela jsem se na to těšil, v sauně si vždycky odpočinu a vyčistím hlavu. Konečně šla roleta nahoru. Zaplatit, rychle do šatny a během chvilky už jsem se rozvaloval horké komoře. Užíval jsem si klidu, těch několik málo spolusaunujících, co tu bylo se rozprchlo do ostatních saun, takže jsem měl tuhle jen pro sebe.

Se zavřenýma očima jsem relaxoval a potil se, téměř jsem usínal, když jsem zaslechl klapnutí dveří. Ani jsem se nenamáhal podívat, kdo to přišel. To až po chvíli, kdy dveře cvakly podruhé. Jen jsem chtěl zkontrolovat, jestli jsem tu opět sám, nebo přišel ještě někdo.

Na dolní lavici u dveří se usazoval nějaký důchodce. Nahoře kousek od něj a shodou okolností naproti mně si zrovna urovnávala prostěradlo nějaká holčina. V předklonu vystavovala na odiv své pozadí i to, co se skrývalo v mezírce mezi stehny. Myšlenky se začaly toulat v dosti nemravných končinách, tak jsem raději opětovně zavřel oči, než na mně bude vidět, na co myslím.
Moc to nepomohlo. Sexuální myšlenky byly více než neodbytné. Raději jsem se posadil, abych mohl alespoň trochu maskovat nastupující erekci. Původkyně nemravných myšlenek ležela na zádech s pokrčenýma nohama, ale kromě nádherného poprsí toho moc neukazovala.

Roztáhnout jí, tak ty nohy, zabořit se do jejího hnízdečka, pomazlit ty dva pěkné měchy… Táhlo mi hlavou a tlak ve slabinách neúprosně sílil.

Zabalil jsem se do prostěradla a vystřelil ze dveří. Zamířil jsem rovnou pod sprchu, studenou sprchu, abych se trochu ochladil. Erekce konečně opadla a já mohl beze studu vyjít zase mezi lidi.

Rozhodl jsem se tentokrát pro trochu teplejší saunu, přeci jen od toho stání pod sprchou mi bylo trochu chladno.
Zalezl jsem do rohu a přemýšlel nad tím, co se mi přihodilo.  Poměrně zaplněná sauna neumožňovala rozvalování na lavicích, tak alespoň nehrozil další trapas. Nejsem žádný nadržený puberťák, aby se mi postavil, jakmile uvidím nějakou ženskou víc odhalenou, navíc tady v sauně to bylo normální, tedy nahé ženské, ne ty erekce. A nikdy to se mnou nic nedělalo, nebo alespoň ne v takové míře.
Probíral jsem tu myšlenku za všech stran a pot ze mne jen lil, ostatně nebyl jsem sám, kdo se tady potil. Při pohledu na hodiny odměřující pobyt v sauně jsem zjistil, že bude zase pomalu čas na změnu.
Rozhodl jsem se zkusit ochlazovací bazének. Takže rychle pod sprchu a zamířil jsem k bazénku. Občas býval pěkně ledový, že to bylo jen na rychlé ponoření, dnes to až tak hrozné nebylo, nebo jsem si už zvykal. Pár schůdků do bazénku, ponořit se a vydržet. Na chvíli jsem se potopil celý, po vynoření jsem se usadil na lavici. Zkoušel jsem, jak dlouho v tom chladu vydržím.
Zima už se blížila k hranici snesitelnosti a já pomalu přemýšlel o odchodu zpět do tepla. Už jsem se skoro zvedal, když se u bazénku objevila ona. Beze studu sundala župan, pověsila ho a ladným krokem se vydala do chladné vody. Upravený chomáček chloupků zdobící její Venušin pahorek se nedal přehlédnout, ostatně ani bradavky, které se okamžitě napřímily, jakmile její nožky vklouzly do vody.
Neslušně jsem na ni zíral, a i přes ledovou vodu se cosi dělo mezi mýma nohama. Usmála se na mě a v tu chvíli mě polilo horko, ne že bych si uvědomil, odkud ji znám, ale vědomí, že mě takhle vzruší pouhý pohled a úsměv.

Raději jsem se zvedl a vydal se jinam. Pohledem sjela do mého klína, asi na oplátku za mé zírání. Nemělo smysl cokoli skrývat, tak jsem těch pár schodů vyšel alespoň s trochou hrdosti a trčícím pérem. Zabalil jsem se do županu a s ručníkem před intimními partiemi jsem vyrazil do parní komory, tam aspoň nebývalo nic moc vidět. Doufal jsem, že tam erekce opadne. Abych zabránil dalším trapasům, další hodinu jsem strávil vyhýbáním se setkání s ní. Dokonce jsem i přemýšlel, že bych si odskočil na toaletu ulevit si masturbací, ale nebyl jsem si jistý, že by to nějak pomohlo. To, jak na ni mé tělo reagovalo, dávalo tušit, že honitba by úlevu nepřinesla.
Navíc mi neustále vrtalo hlavou, že ji odněkud znám, ty oči, ten úsměv… Věděl jsem, že ji potkávám, nebo jsem ji potkával celkem pravidelně. Marně jsem však probíral různé možnosti, ale ani jedna nějak nepřicházela v úvahu – škola, práce, městská… že by to mohla být sousedka jsem zavrhl, to bych si rozhodně pamatoval. To je tak, když člověk potká od pohledu známé lidi v jiných situacích a na jiných místech než obvykle.

Užíval jsem si samoty v 90 °C sauně, když v tom se otevřely dveře a dovnitř vklouzla ona. Uvelebila se pěkně přede mnou a nebylo pochyb, že se schválně nabízí mému chtivému pohledu. Jako chlap jsem si nemohl pomoct, abych ji alespoň zezačátku nenápadně nepozoroval. Když lehce roztáhla nožky a ukázala mi svou škebličku a k tomu si rukama přejela po ňadrech, bylo toho na mě nějak moc. Musel jsem si sednout.

„Tak tohle už nedám,“ pronesl jsem tiše spíš pro sebe.
„Dneska, dobře topí, co,“ odpověděla mi, jako by moje předchozí poznámka měla víc společného s teplotou sauny než s tím, co mi předváděla. Na druhou stranu, třeba to nedělala schválně a ani si neuvědomovala, co to se mnou dělá.
„Sotva sem vlezu, už jsem celá zpocená.“
„To teda,“ souhlasil jsem, „ostatně kvůli tomu pocení sem chodíme, nebo ne?“
„Hmm, pravda.“

Naposledy jsem se na ni podíval, zabalil si prostěradlo kolem pasu a vypadnul pod nejbližší sprchu. Stejně už mi bylo poněkud horko, nejen z té známé-neznámé, o které jsem nevěděl, kam ji zařadit.

Opíral jsem se o stěnu sprchy a nechal si na hlavu dopadat studenou vodu. Voda se rozstřikovala po podlaze, odrážela se od mých rukou a já ji se zaujetím sledoval. Byl to skoro takový zenový okamžik.
Šumění vody přehlušil hlas.
„Tak už se mi přestaň vyhýbat a utíkat přede mnou,“ ozvalo se mi za zády a spolu s tím, mě objaly dvě hebké paže a na zádech jsem ucítil pevná ňadra.
„Ale to…“ zkusil jsem marně protestovat. Jedna její ruka zůstala na mém hrudníku a druhá zamířila k rozkroku.
„Aahhh…“ vzdychl jsem, když mi sevřela stojící péro.

„Jsem ráda, že tě takhle vzrušuju,“ pokračovala dál, „však si sáhni, ani ty mě nenecháváš klidnou.“
Vzala mou ruku a nasměrovala si ji do svého klína. Voda stékala po našich tělech, ale vášeň nám neschladila. Mě ocas pevně stál a její pička neskutečně tekla touhou. Nastavila ve sprše trochu příjemnější teplotu a položila zásadní otázku.
„Co si budeš přát?“
Se zavřenýma očima jsem vnímal jen zvuk jejího hlasu a najednou jsem věděl kdo to je.
„Tebe Andreo,“ řekl jsem, „tady a teď.“

Na nějaké něžnosti nebylo moc času, každou chvíli mohl někdo přijít. Otočila se zády ke mně, trochu se předklonila a vyšpulila zadek.
„Tak dělej,“ vyzvala mě, „měl by sis pospíšit, než sem někdo přijde.“ Pobízela mě, jako by mi četla myšlenky.
Uchopil jsem ocas a nasměroval ho do nabízené štěrbiny. Vklouzl tam bez problémů. Jako by byla pro mě přesně dělaná, celou jsem ji vyplňoval a ona mě báječně svírala.
Držel jsem ji za boky a zezadu přirážel. Kluzká podlaha mi v tom ale moc nepomáhala. Snažil jsem se být opatrný, abychom neztratili rovnováhy. Její zadek pleskal o můj klín a naše hekání tlumila tekoucí voda.
Sevřel jsem v dlaních její poklady. Ty nádherné trojky byly dokonalé a ty drobné bradavky, které jsem svíral mezi prsty. Funěl jsem jí do ucha a věděl, že už to dlouho nevydržím. Asi vytušila, co se děje, protože mezi hekáním pronesla: „Jestli ho ze mě teď vytáhneš, tak jsi mrtvej.“
„Ale já…aahhh…“
„Já… aaahhhh… taky… ooohhh… nepřestá… aaahhh… vej…“ hekala v odpovědi.

Zvýšil jsem tedy ještě své úsilí a snažil se ji protahovat, jak nejlépe jsem dovedl. Chvěla se mi pod rukama. Už jsem to nemohl zadržet. Naposledy jsem přirazil, ztuhnul a z koulí se mi dralo semeno vzhůru a zaplavovalo právě przněnou jeskyňku.
„Ufff, měls v sobě pořádnou zásobu, už se nedivím, že ti tak stál,“ konstatovala Andrea, když konečně přestal stříkat a změkl.

Na odpověď jsem se nezmohl, jen jsem oddechoval a snažil se neupadnout.
„Co teď s tím?“ povzdechla si, „teď to tady ze mě poteče jakou dobu.“
„Tys chtěla, abych se do tebe udělal.“
„To ne,“ odporovala, „já jen chtěla, abys ve mně ještě chvíli zůstal. A jak jsem měla vědět, že toho bude tolik?“
„Tak to vypusť tady, voda to spláchne.“

Andrea se mírně rozkročila. Z pičky se jí vyvalil proud bílé tekutiny a stékal jí po stehnech a odkapával na podlahu. Po chvilce následoval i proud moči.
„Hmm, tak mám za sebou dvě poprvé,“ pronesl jsem.
Andrea se na mě nechápavě podívala.
„To jako, žes byl panic?“ zeptala se trochu šokovaně, „To pak chápu tu zásobu.“
„Ale ne, i když takhle přijít o panictví by byl rozhodně nezapomenutelný zážitek,“ snažil jsem se to uvést na pravou míru, „měl jsem na mysli rychlovku v sauně a ten pissing.“
„Ale ono to tak docela v sauně nebylo, bylo to ve sprše…“ řekla mnohoznačným tónem, „v sauně to bude třeba za chvíli. A pissing to taky úplně nebyl…“

Raději jsem to nekomentoval a opatrně vyhlédl ze sprchy, jestli náhodou není někdo na obzoru. Když byl čistý vzduch, rychle jsem opustil kabinu a začal se utírat, aby mohla Andrea také nenápadně ven.

Zabalení do županů jsme se šli občerstvit na bar.
„Kterou saunu teď?“ zeptal jsem se.
„Asi žádnou, budu muset na odpolední.“
„Škoda.“
„Tvoje chyba… neměl ses mi tak dlouho vyhýbat…“
„Promiň.“
„Omluva se nepřijímá, budeš mi to muset vynahradit. Ale teď už vážně musím běžet. Měj se.“

Ještě mě na rozloučenou políbila. Pak už jsem jen viděl, jak mizí ve sprchách u šaten a já si uvědomil, že neznám ani její číslo. Ještě, že jsem věděl, kde ji zase potkám.