Odměna za záchranu

Byl horký letní večer a já se vracel pěšky ze střelnice, kterou mám jen asi 2 km pěšky od bytu. Když je pěkně raději tam jdu než jedu autem. Šel jsem s hlavou plnou starostí, co udělat zítra v práci a v tu chvíli jsem zaslechl podivný hluk, ve kterém jsem poznal hlas nějaké ženy a podivné vrčení. Popoběhl jsem po cestě za tím zvukem a za zatáčkou uviděl německého ovčáka vrčícího a cenícího zuby na nějakou mladou, vyděšenou blondýnku v joggingovém úboru.

Pes na tu ženu vrčel opravdu hrozivě a zrovna jí vyrazil po noze. Vytáhl jsem pistoli a vystřelil do vzduchu. Pes se otočil a když mě uviděl, vyběhl proti mně. Vystřelil jsem proti němu a kulka mu hvízdla kolem hlavy. Německý ovčák možná pocítil pud sebezáchovy nebo se jen hodně lekl, ale dal se na útěk do přilehlého pole. Vydal jsem se rychlým krokem k vyděšené ženě. Nevypadala, že by se jí ulevilo, spíše naopak. Nedůvěřivě se dívala po pistoli, kterou jsem zapomněl dát do pouzdra.

„Asi bych se měl představit. Já jsem Honza, pomáhat a chránit,“ zakřenil jsem se na ni, poněvadž mi bylo jasné, že ji moje zbraň znervózňuje.
Lehce v šoku na mě koukala.
„Nikola, recepční.“
Nikola vypadala fantasticky. Byla sice asi o pár let starší než já, tipoval jsem jí věk kolem 30, ale strčila by do kapsy jakoukoliv dvacítku. Delší blond vlasy, modré oči, plné rty, pěkné trojky prsa, akorát do mých větších rukou, ploché břicho a větší, kulatý zadek. Mohl jsem na ní oči nechat. Celá se třásla šokem.
„Doprovodím tě domů, kdyby tu ten pes ještě někde kolem byl.“
„To budeš moc hodnej,“ odpověděla a vydali jsme se cestou k ní domů.
Než jsme k ní došli, byla už veselá a nebylo poznat, že jí ještě před chvíli šlo o život.
„Nechceš jít nahoru na panáka?“ usmála se na mě Nikola a určitě moc dobře znala mojí odpověď.
Nenechal jsem se přemlouvat a už jsme jeli výtahem k ní do bytu. Pozvala mě dál. Přinesla mi pití a jen co ho položila na stolek, chytil jsem ji a posadil si ji na sebe.
„Není nebezpečné si brát do bytu cizí chlápky, nedej bože nosící zbraně?“ smál jsem se jí do ucha.
„Pojďme se umýt, ty nebezpečnej chlápku,“ usmála se.

Společně jsme se vysprchovali a já začal být při pohledu a mydlení jejího nahého těla totálně nadrženej. Odnesl jsem si ji do ložnice. Nikola otevřela šuplík vedle postele a vytáhla dva šátky.
„Teď budeš v mojí moci, přivážu si tě a budu si s tebou dělat, co budu chtít.“
Proti jejímu odzbrojujícímu úsměvu šelmy, jsem byl bez šancí. Pevně přivázala moje ruce a odešla do vedlejší místnosti. Za chvíli se vrátila v sexy černé noční košilce a stoupla si mezi moje nohy. Velmi něžně a pomalu se začala hladit a vrtět zadečkem. Rukama si masírovala svoje prsa a povytahovala si, již tak hodně krátkou, noční košilku. Klekla si ke mně a začala mě jemně olizovat. Hladila mě po celém těle, ale penisu se záměrně vyhýbala. Byl jsem nadrženej jako nikdy. Poklekla nad mojí hlavu a vyslovila tím jasné přání. Začal jsem lízat  horkou, vlhkou kundičku, jemně kousal malý hrášek a Nikola se nechala orálně uspokojovat. Její steny nabraly na intenzitě a po chvíli si na mě více přisedla a její šťávičky mě celého naplňovaly. Držela si moji hlavu v klíně, jako bych měl šanci a chuť jí uniknout. Když se, za doprovodů jejího vzrušeného sípání, udělala, slezla mi z obličeje a lehla si na mě.

„Měla bych tě za tohle pustit a nechat se připoutat, ale chci ti to předtíim orálně oplatit,“ usmála se a přesunula svoji hlavu k mému klínu. Můj penis byl připraven a Nikola ho znalecky olízla a začala mi jemně kousat žalud. Celý ho olizovala, s důrazem na špičku, a hrála si u toho s koulema. Takový tlak, po představení předtím, se nedal dlouho vydržet a já jí brzy začal stříkat do pusy. S radostí to spolykala a olizovala mi můj pořád stojící ocas. Jeho tvrdost se jí líbila. Já už chtěl pustit, ale ona změnila názor a nasedla si na mě jak na koníka.

Pomalu na mně jezdila, opírajíc se přitom o moje ramena a já měl její houpající se kozy přímo před očima, neschopný cokoliv udělat. Její půlky při každém dosednutí pleskly o moje nohy a ona začala zrychlovat. Takhle to vydržela dlouhé minuty. Když se znovu udělala, beze zbytku sil si na mě bezvládně lehla. Odvázala mě a já věděl, že si to nyní maximálně užiju. Jemně jsem ji otočil pod sebe na záda, připoutal jí ruce k posteli a ona čekala, co se bude dít. S chutí jsem si užíval její bezmoc.
„Takhle mě rozdělat a celou dobu dráždit tě přijde draho, ty děvko,“ řekl jsem  klidně a roztáhl jí prudce nohy.
Nasadil jsem svůj nástroj na její holou pičku a prudce přirazil. Narval jsem ho do ní až po koule. Chytil jsem ji za kozy, který jsem si mohl konečně pořádně ošahat a začal ji bez jakýchkoli stop něžností mrdat. Viditelně si to užívala, stejně jako já, a snažila se mi vycházet vstříc. Naše zpocená těla byla v absolutní symbióze. Moje kulky o ní hlasitě pleskaly a já věděl, že tohle tempo dlouho nevydržím. Trochu jsem zpomalil a naslinil si prst. Ze začátku jsem do ní strčil pouze ukazováček a ona pochopila, co ji čeká.

„Ne, to ne. Vždyť mě celou roztrhneš, to nesmíš,“ začala prosit Nikola.
Znovu jsem si naslinil tentokrát dva prsty a vydal se na další průzkum do jejích střev.
„Ty hajzle,“ zasyčela Nikola.
Začala trochu kopat nohama a uhýbat mi zadečkem před mými prsty. Po chvíli to vzdala.
„V nočním stolku mám lubrikant, použij ho prosím.“
Vzal jsem lubrikant, namazal její dírku a sobě penis a těšil se, až jí pořádně protáhnu střeva. Zvedl jsem jí nohy hodně nahoru a pomalu se dostával dovnitř. Šlo to ztuha, dostal jsem se do půlky svých možností a Nikola prosila, ať už toho nechám. Nedbal jsem jejích vzlyků a začal přirážet. Vzlyky bolesti se proměnily v nadržený vzdechy.
„Vidíš, že se ti to líbí ty děvko, teď poznáš co je to anál,“ a začal do ní bušit na celou délku svého penisu.
„Chci tě zezadu,“ rozvázal jsem její ruce a otočil ji na všechny čtyři.

Kde jsme skončili, tam jsme navázali. Klečel jsem za ní a mrdal jí prdel. Chytil jsem rozhoupané  kozy a tvrdě je mačkal. V zápalu jsem zachytil chomáč vlasů a přitáhl ji k sobě. Nikola se držela čela postele a řvala rozkoší, takový zacházení asi ještě nepoznala. Bez přestání jsem, jako stroj, protahoval její útroby a tvrdě ji masíroval kozy. Můj penis už musel být úplně rudej, ale to ničemu nevadilo. Nikola už neoddychovala nahlas, ale přímo řvala a nutila mě bušit do ní stále dokola, minutu po minutě. V tu chvíli ve mně vybuchla vlna rozkoše a já stříkal do jejích střev extrémní dávku semene. Takovej sex jsem už potom dlouho nezažil a rád na něj vzpomínám. Nikola, jak se později ukázalo, byla vdaná, když si to se mnou rozdávala, kurvička.

5 2 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Frank

Trochu mi to připomíná porno scénář, záminka a hup na to. Nějak mi tam chybí příběh jako takový

Shock

Začátek byl zajímavý. Pak se to okamžitě zvrhlo v sex a ztratilo to logičnost a příběh. Tohle je problém v mnoha posledních zveřejňovaných povídkách. Asi je to žádané, ale ne pro mě. Já se budu dál patlat v reálných příbězích z minulosti i současnosti.

Tomáš

a znovu… povídky to jsou ze starého archívu. Tedy z doby, kdy tito autoři začínali svou tvorbu zde uveřejňovat. Proto se vám pak jeví jiné, než jaké tu byly doposud uveřejněné.

Michal

Takové „dvojité“. Napřed klidný něžný, skoro až romantický sexík a pak čára, zlom a mrdačka. Chybí tomu plynulost a postupný vývoj.
Nešlo by tyto „Archivní povídky“ nějak označovat? Aby člověk viděl, že byla psána ještě v době klínového písma?

Shock

Je mi jasné, že jde o archiv. Jen se vyjadřuju k dílu a nemůžu za to, že se mi většina nelíbí 🙂 Jinak by skutečně mohla být na začátku vždy úvodní věta, že se jedná o povídku z archívu – korektor to projíždí, takže by to tam mohl dodatečně vepsat.

dedek.Jeff

Problém s označováním archivních povídek jsem již řešil sám. V kategorii příspěvků jsem jsem přidělal kolonku archiv a povídky, které projdou mojí korekturou a budu vědět stoprocentně, že jsou převedeny ze starého Fenixu, budou označeny jako archiv.
Problém je pouze u nových korektorů, kteří neznají archivní povídky. Ti pokud nedostanou impuls od toho, kdo povídky převádí, nebudou moci příspěvky takto označit. O rozšíření kolonek o archiv, jsem informoval administrátora.

J. J.

Jsem od přírody hnidopich. Držitel zbraně by nikdy nevystřelil do vzduchu. Pokud tedy není úplný vůl.

7
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x