Rosalind a její putování – temná sága 07 🇨🇿

Vůle

Noc byla horká a tichá, jen občas přerušovaná vzdáleným houkáním sovy. Rosalind spala tvrdě vedle Nyanny ve stanu, svou vyholenou hlavu měla opřenou o rameno mladší dívky. Po dvou procházkách k jezeru byla unavená a její temné záliby zanechaly jasná znamení – modřiny na krku od Zornových prstů se jí už začínaly ztmavovat do fialova. Nyanna ležela na zádech s otevřenýma očima a poslouchala pravidelný dech své milenky. V hlavě jí vířily obrazy: Rosalind, jak se vrací s novými znameními, jak voní cizím potem a spermatem, jak se usmívá tím spokojeným, trochu namyšleným úsměvem, který Nyanně zároveň bral dech i působil bolest. Paladinka byla ve svém živlu, Zorna hecovala, aby byl stále temnější, a nově do svých tenat začala stahovat i elfku Jiskru. K Nyanně se vracela, jistě, ale jen pro objetí, pro jistotu. A Nyanna začínala pochybovat, jestli jí to takhle vyhovuje.

Nakonec se tiše vysoukala z pokrývky. Rosalind se jen zamumlala něco nesrozumitelného a otočila se na bok. Nyanna se neobtěžovala oblékat ani obouvat. Bosé nohy ji nesly tiše tmou okolo tábora k menšímu stanu, který patřil Kazimě. Plachta u vchodu byla pootevřená. Uvnitř se slabě mihotala malá olejová lampička.

Nyanna se protáhla dovnitř. Kazima ležela nahá na své rohoži, kudrnaté vlasy rozprostřené kolem hlavy jako temná aura. Její tmavá kůže se leskla ve slabém světle, velká pevná prsa se zvedala a klesala v klidném dechu, mezi stehny spočíval její mohutný penis, polotvrdý i ve spánku. A pak se během okamžiku její oči otevřely jako šelmě, která nikdy nespí doopravdy.

„No schválně,“ zamručela hlubokým, sametovým hlasem. „Malá těhotná holčička opouští svou svatou paladinku a plíží se za ďáblem. Už ses do mě zamilovala, Nyanno? To bylo rychlé.“
Nyanna si klekla vedle ní a sebevědomě zvedla bradu. Nechala černošku zírat na svá drobná prsa, klenoucí se bříško a hladký klín. Jako vždy na sobě měla jen dlouhé černé rukavice nad lokty, které neodkládala snad nikdy.

„Nebuď směšná,“ odsekla klidně, ale s jiskrou v očích. „Už mě nebaví sedět v koutě jako poslušná fenka. Každou druhou noc se Ros vrací rozbitá nebo vonící cizím potem, s břichem nebo kundou plnou semene. Usmívá se na mě, jako by to byla ta nejpřirozenější věc na světě. A já mám být vděčná, že mi dovolí lízat zbytky?“ Nyannina tvář zhořkla. „Chci být taky nevěrná čubka, stejně jako ona. Chci si brát, co chci.“

Kazima se nadzvedla na lokti, její velká prsa se při tom pohybu lákavě zakývala. Penis se jí začal pomalu zvedat. „A co přesně si chceš vzít, maličká?“
Nyanna se naklonila blíž, její ruka v rukavici se lehce položila na Kazimino stehno. „Každou noc přijdu. Vyhoním ti ho. Vykouřím ti ho. Udělám, co budeš chtít… pokud mi slíbíš, že se nebudeš snažit dostat do mě proti mé vůli. Žádný násilí. Žádný podrazy. Jen to, co ti dovolím.“

Kazima chvíli mlčela, pak se tiše, hluboce zasmála. „Ty máš kuráž, to se musí nechat. Dobře. Slibuju ti to. Dole se tě ani nedotknu, pokud o to sama nepoprosíš. Spokojená?“
Nyanna přikývla. Bez dalších slov si lehla vedle Kazimy. Jejich těla se přitiskla – bledá, drobnější kůže proti tmavé, bujné. Lehce klenuté bříško Nyanny se opřelo o Kazimin široký bok.

„Teď mi povídej,“ zašeptala Nyanna, zatímco její ruka sjela dolů a hebký samet její rukavice obemkl rostoucí penis. Byl horký, tlustý, žilnatý. Dobře si pamatovala, jak ho cítila uvnitř sebe. Začala ho pomalu honit, lehce, téměř zbožně. „Jak to bylo s Rosalind? Jak jste spolu šukaly? Chci všechny detaily.“
Kazima zasténala a položila si ruku za hlavu. Druhou rukou pohladila Nyannino bříško a už, už chtěla jet níž, ale zarazila se a ovládla svou přirozenost podle daného slibu.

„Rosalind… ta holka je jako divoký oheň,“ začala Kazima hlasem plným vzpomínek. „Poprvé jsme se sešly na bitevním poli. Každá jsme bojovala za někoho jiného, ale měly jsme společného nepřítele, společně jsme čelily přesile. Skončily jsme zády k sobě, zkrvavené, ale vítězné. Klekla si přede mnou zrovna tam, kde ještě dodělávali ti, co stáli proti nám, dodnes netuším, jak poznala, že jsem jiná… ale beze slova mě tam vykouřila jako bohyni. Nevím, jestli jsem do tý doby zažila něco takovýho. V tu chvíli jsme neznaly ani svoje jména.“

Nyanna dýchala rychleji. Její ruka se pohybovala rytmicky, střídavě pevně a lehce, palcem roztírala kapky předsémě po žaludu. Penis v její dlani ztuhl na maximum, tlustý a těžký.
„Pokračuj,“ vydechla.
„Rychle jsme zjistily, že v posteli nám to klape stejně dobře jako na bojišti. Já jsem silnější, ona zase rychlejší, umíme si všímat chyb té druhé a krýt si záda. Dostkrát jsem jí zachránila život a ona mně taky. A sex, ten byl jako bouře, jako rvačka, která nikdy nemá jasnou vítězku. Vzhledem k tomu, jaká jsem, tak hodně žen chce být pode mnou. S Ros to bylo jiné, střídaly jsme se v dominanci a v nápadech, byly jsme schopné se celý den jenom mazlit a pak ze sebe celou noc vymrdávat duši. Uměla mě ojet jako amazonka nebo mi svázat ruce a lízat uzdičku, dokud jsem nechcípala vzrušením, a já zas milovala vybíjet si vztek šukáním její prdele.“ Kazima zasténala a několikrát přirazila boky do Nyanniny ruky, jako by si představovala vášnivý anální sex se svou bývalou.

Nyanna se přisunula níž. Její rty se lehce dotkly Kazimina břicha, pak hrudníku. Ruka honila rychleji. „To je ono, mysli na to…“
Kazima zasténala a zvedla boky. „Byly jsme nezastavitelné. Ani jedna jsme nikdy neměly dost. Ukazovali si na nás a šeptali, ale nám bylo všechno jedno. Dost lidí si myslelo, že ta s ptákem je ona – kvůli jejím vyholeným vlasům. Nikdy nás nespojovalo víc než boj a sex. Ale přísahám, Ros je nejdivočejší samice, jakou jsem kdy měla…“

Nyanna už nemohla vydržet. Sklonila se a vzala mohutný žalud do úst. Byla to výzva. Byl příliš velký, ale ona se snažila, jazykem ho olizovala zespodu, sála hladově a nakonec ho celý pojala. Kazima jí položila ruku na hlavu, ale jemně, bez násilí.
„Kurva, Nyanno… ty jsi dobrá,“ zasténala. „Hlouběji… ano… přesně tak, jak to dělala Ros.“

Nyanna se snažila brát ho hlouběji, sliny jí stékaly po bradě, smáčely rukavice. Druhou rukou honila kořen, který se jí nevešel do pusy, a mačkala velké tmavé koule. Tempo a teplo byly zběsilé. Kazima se napínala, boky se jí zvedaly, velká prsa se třásla.
„Už budu…“ varovala chraplavě, a Nyanna neuhnula. Silné, horké proudy spermatu jí plnily ústa a Nyanna vše hltala a polykala.

Když Kazima skončila, Nyanna se zvedla, olízla si rty a usmála se.
Kazima se usmála nazpět, ještě roztřesená, a pohladila mladou dívku po tváři. Pak její výraz zvážněl a lehce ji pokárala: „Neměla jsi to polykat všechno, holčičko. Příště nech něco pro mě. Ráda si ochutnám vlastní semeno… z tvých rtů.“
Nyanna se netečně, jakoby odtažitě zvedla a přezíravě mávla rukou. „Ještě uvidíme, jestli si to zasloužíš…“ A s tím zmizela ve tmě, jako by snad u Kazimy vůbec nebyla.