„Všechno vidím, všechno jsem zaznamenal. Ještě nohy, Davide, a je hotovo. Fakt, je že jsi toho na ně napatlal tolik, že bude stačit jen se k těm našim kočkám trochu přitulit, otřít se o ně a nebudeme se muset sami mazat,“ uvažoval Felix nahlas. David kápnul trošinku emulze ženám na obě stehna, ale to už objektiv […]
Felix 11 – Pokračování podle Táni Přečíst vše 2 »
S příchodem šéfa se vše rozproudilo. Pohodová atmosféra se kamsi vytratila a byla vystřídána činorodým ruchem. Sotva Zdvihal pověsil kabát v předsíni, již energicky napochodoval do pokoje. Rychlým pohledem přeletěl všechny přítomné, krátce pozdravil a spokojeně se usmál.
„Tak jdeme na to, miláčkové. Budeme točit „tchyni“. Je doufám všechno připravené?“
Tato otázka byla celkem zbytečná, protože kdyby nebylo vše tip ťop, okamžitě by to poznal a spustil by své obvyklé lamentace. Bylo na něm skoro znát, jak jej mrzí, že nemá příčinu někoho seřvat. Byl typický cholerik, který dokázal vypěnit pro každou blbost, ale výhodou bylo, že když takto vypustil přetlak, v příštím okamžiku již byl opět normální a rozumně uvažující člověk.
Dal jsem Janě vytištěnou povídku. Uvelebil jsem se na sedačce, zavřel oči a čekal na hodnocení. ASI JSEM TO MĚL NAPSANÉ VE HVĚZDÁCH Miluji červenou. Zvlášť, když je to barva plavek, které jsou oblečené na hezkém ženském těle pod průsvitnými letními šaty. Ale všechno hezky popořádku. Seděl jsem s nosem zabodnutým do knížky na autobusové
Protected by Security by CleanTalk
