Daniela stála u okna své ložnice a pozorovala, jak sníh pomalu padá na ulici. Byl Silvestr, poslední den roku, kdy se všichni tvářili, že všechno staré zůstane za nimi a příští rok přinese změnu. Ona však věděla, že to bude stejné. Stále stejné. A končící rok byl opravdu příšerný. Bylo jí čtyřicet dva let. Když […]
Silvestrovská noc Přečíst vše 2 »
Ujídali jsme připravenou zeleninu, kousky klobás, nebo sýra, jen tak jsme tlachali o všem možném. Od grilu bylo slyšet, jak se maso propéká a jeho vůně nás všechny, díky mírnému vánku, pomalu vnadila. Zatím co Petr dohlížel v pravidelných intervalech na maso, já se chopil role dolévače, a jak měl někdo dopito, tak jsem dolil
Divoký život 14 Přečíst vše 2 »
Vánoční večírek jedné nejmenované české pobočky nadnárodní korporace byl v plném proudu. Hanka zrovna mluvila s kolegou z IT oddělení, když k ní přistoupila paní Stránská. Šéfova žena byla v černých šatech tak elegantní, jak jen může dobře situovaná panička být. Paní Stránská byla zároveň velmi dominantní a ajťák se proto bez dalšího slova vytratil. „Líbí se
Vracíme se do naposledy do bytu manželů Lucie a Jirky. Jak už víte, probíhá zde narozeninová oslava s přáteli s výhodami, Dančou a Pavlem. Večírek se pěkně rozbíhá, i druhá část je za námi. Aktéři jsou zatím nadšení a chtěli by možná zkusit ještě víc. Jsou už všichni v ložnici v posteli pod velkou dekou. Je tady ale
Dárek v 2.0. – část 03 Přečíst vše 2 »
Měsíc uběhl jako voda. Konec dohodnuté výměny manželek byl za dveřmi a obě dvojice se zamýšlely nad tím, co bude dál. V ten poslední den dohodnuté výměny měl Petr tzv. dlouhý den. Domů přišel krátce po sedmé. Blanka ho přivítala, jak si během toho měsíce navykli, políbením a hned mu hlásila, že k večeři udělala bramboráčky, které,
Dějou se to ale věci 03 Přečíst vše 2 »
Doširoka rozevřené oči zíraly na tvrdý mužský nástroj. Bylo to poprvé, co si ho takto prohlížela. Nikdy předtím by ji to ani nenapadlo, měla v tom zábrany. Ale teď? Jako ve snu se její ruka přibližovala, až se ho dotkla. Prsty se nesměle sevřely a v dlani ucítila živý úd, plný tepající krve. Proběhlo jí podivné
Když jsem se vzbudil, Edita chodila po místnosti, tentokrát úplně nahá a tiše si prozpěvovala. Jakmile zjistila, že ji pozoruju, svůdně se protáhla. „Myslíš, že můžu jít takhle do města?“ „Jo. Můžeš, ale jelikož jsme v muslimský zemi, daleko nedojdeš,“ zazubil jsem se a natáhl se po ní. Uskočila. „Počkej. Není guma, není sex.“ Ale nakonec
Protected by Security by CleanTalk
