Klára 11 – Konec dovolené – Poslední noc 2

Konec dovolené – úterní pozdní noc

Kristýna se přimknula k Davidovi, vrátila mu polibek a odtáhla se od něho se slovy: „Nene, přišla jsem moc brzy. Vy jste si tady užívali a já vám to pokazila. Vlastně jsem si říkala, jak to asi uděláte s Alešem, protože on je přeci hrozně moc fajn. Popravdě, spíš jsem si říkala, že když už jsme tady takováhle zvláštní parta, tak ho z ní nejspíš nevyženete,“ uvolněně se rozesmála.
Cítila, že z ní mluví řada drinků. Věděla, že po nich bývá jednak dost upřímná a jednak i dost bez zábran. Nevadilo jí ani trochu, že je našla všechny tři ještě nahé. Příjemně ji vzrušila představa toho, co se tady asi mohlo odehrávat.

V hlavě jí vzápětí zrychleně proběhl závěr večera, kdy se ještě pěknou chvíli před půlnocí zvedli a vyšli z baru ven.
Robert si byl jistý, že jdou všichni k němu, ale Kristýna to viděla jinak. Před vchodem do apartmá, kde bydlel Robert s Klárou, se zastavila a konstatovala: „Roberte, nezlob se, ale já to tak nechci. Zavolej mi příští týden v Praze, půjdeme se někam projít nebo si někde sedneme, popovídáme si, ale jen sami dva a pak třeba časem uvidíme. Vy teď běžte domů s Klárou, stejně tam možná jsou mladí, pokud ještě nejsou někde na té diskotéce. Možná na ní budou až do rána,“ spiklenecky na ně mrkla. „Já jdu k sobě.“
Robert se ji snažil ještě chvilku opatrně přemluvit, ale bylo jasné, že je pevně rozhodnutá.
Klára věděla své, a tak se jen na Kristýnu vděčně usmála.

Té se celý večer honily v hlavě představy, jak by to vypadalo, kdyby se nechala od Boba přesvědčit nebo jak by mohl vypadat večer s Davidem.
Robertův jemný nátlak ji sice lehce vzrušoval, ale tak nějak uvnitř cítila, že by nejraději ze všeho byla ten večer jen se svým Davidem. Ta představa něžného hraní si jen s ním ji přitahovala víc. Byla rozhodnutá, ještě než vyšli ven z baru.

Jenže teď se ocitla v situaci, kdy ji David objímal úplně svlečený a s velikými rozpaky je pozorovali nazí Aleš s Barčou, která měla v ruce své kalhotky. Ta situace ji zaskočila. Nepředpokládala, že je tady najde. Netušila, že by se mohli tak rychle na něčem takovém domluvit. Navíc bylo ještě dost brzo. Chtěla se na Davida připravit a překvapit ho. Místo toho on překvapil ji.
Neudivilo ji nijak zvlášť to, že ti tři si nakonec evidentně dokonale porozuměli, ale to, že to stihli tak brzy a že její představy o něžném večeru s Davidem vzaly za své.
Tušila, že Alešův šarm otupil Bářinu averzi, se kterou k nim přišla onehdy večer a že své sehrály i všelijaké řeči a narážky, které všichni vespolek vedli čas od času na pláži, i když obvykle jen ve dvojici nebo trojici.
Bylo jí teď už úplně jasné, že Klára nevybrala tuhle společnost náhodou a že se určitě bude snažit postrkovat vztahy mezi nimi tak, aby neexistovala žádná tabu.
Na jednu stranu jí to nebylo moc příjemné, protože se sebou nerada nechávala někoho manipulovat, ale na druhou stranu jí byla vděčná za to, že se to s Davidem tak nádherně vyvinulo a že když neřekne ne, dopadne to stejně i s Robertem. V této společnosti pro ni už nějaká tabu přestala existovat. To pochopila už před pár dny, ale nehodlala se do ničeho vrhat bezhlavě za každou cenu. Robert ji přitahoval a podvečerní debata s Klárou jí mnohé objasnila.
Po tolika drincích si teď dokázala připustit, že nějaké zpestření v podobě radovánek s kýmkoliv dalším z té společnosti by jí vlastně teď už nevadilo. Naopak, docela ráda by si připomněla svá mladá léta. Aleš ji sice nijak zvlášť nezajímal, ale uznávala, že je to opravdu pěkný kluk, náramně bystrý a s evidentním šarmem, který by mu mohli skoro všichni závidět.
David s Bárou ji opět překvapili tím, že je docela zřejmě přitahovala sexy hra ve třech a možná i ve čtyřech.
Když jí bylo dvacet, měla to také tak, ale ti kluci museli být fajn, příjemní a žádní ošklivci, macha nebo prostě nafouknutá ega. Takoví ji odpuzovali.
Měla pár příležitostí si to tenkrát společně se svým ex vyzkoušet. David i Aleš rozhodně příjemní a hezcí byli. Robert zrovna tak, alespoň podle jejích měřítek.
„Určitě stáli Báře za hřích,“ pomyslela si, „takže to zřejmě vidí stejně jako já.“
Bylo toho víc, co jí závratnou rychlostí probíhalo hlavou, když s úsměvem nahlas pronášela: „Tak, bando neřestníků, radši se oblečte, můžeme ještě chvilku posedět a pokecat, koukám, že vína jste moc neupili, asi jste moc neztráceli čas a v lednici by měla být ještě nejmíň jedna lahev bílého. No, a vy dva pošlete zprávu domů, že se třeba tak do jedné zdržíte. Robert s Klárou už jsou doma a třeba mají podobné úmysly, jako jste měli vy. Kdyby jo, tak ať je nevyrušíte,“ rozhlédla se po všech s okouzlujícím úsměvem.

Rozpaky byly najednou pryč, Bára si oblékla své lehké letní šaty, Aleš zase své oblečení, ale všimla si, že David slipy vynechal, vzal si jen kraťasy. Slipy odhodil do ložnice a oblékl si košili s krátkým rukávem, kterou nechal rozepnutou. To ostatně Aleš také.
Pochopila, že David rozhodně dnes večer ještě nemá dost. Zlepšilo jí to ještě o stupínek náladu a příjemně ji zamrazilo z poznání, že večer s ním není ztracený.

V místnosti bylo dusno. Došla si pro sklenku na víno a když míjela Davida, něžně přejela prsty po jeho zadku. Bylo jí jasné, že s Davidem se ještě její představy o příjemném večeru mohou vyplnit.
Poprosila svého syna, aby na misku nasypal křupky, vyndal grišiny a Aleše, ať otevře dveře na balkon, ať je trochu příjemněji. Ještě pomohla Davidovi s přípravou a když si byla jistá, že se nikdo nedívá, naznačila mu vzdušný polibek a významně se na něho usmála. Z jejích očí pochopil, že večer pro ně dva ještě zdaleka neskončil.
Vrhnul kradmý pohled na Aleše s Bárou, a protože se na ně nedívali, nenápadně přejel Kláře po ňadru. Bylo sice uvězněné v podprsence, ale na oplátku se o něho otřela, takže okamžitě pocítil vzrušení.

„Ještě si odskočím a hned jsem u vás. Doufám, že zprávy domů jste už poslali,“ prohodila Kristýna k ostatním a zmizela v koupelně. Když se o chvilku později vrátila, ti tři se už uvolněně rozsadili a něčemu smáli.
David na ní zamilovaně pohlédl. Měl dojem, že podprsenku teď nemá.
Usadila se mezi Aleše a jeho. Barču měl po levé ruce, kterou jí položil na koleno a zamilovaný obdivný pohled vrhnul i na ní.
Posunula jeho ruku o malý kousek výš, až pod lem svých šatů a významně se na něho usmála. Chtěla, aby pochopil, že přítomnost Kristýny by jí ani trochu nevadila v nějakém dalším pokračování, ale sama nechtěla nahlas nic říkat.

Nenucená zábava plná všelijakých narážek na jejich situaci a erotický život tří podivných dvojic se rozproudila. Dominoval jí Aleš, který několikrát vyslovil obdiv Barče za to, jaká je úžasná a děkoval jí za to, že se dokázala tak nádherně přenést přes to, co on hned na počátku tak hloupě pokazil.
Chvilku rozvíjeli dohady, jak to asi mají spolu Robert s Klárou, nicméně se shodli na tom, že bude slušnost nejméně hodinu počkat a pak se na žádné podrobnosti raději moc neptat a nechat na nich, zda se sami něčím pochlubí.
Aleš zabrousil na téma, jak závidí Davidovi dvě tak nádherné ženy a že by si s ním někdy roli klidně vyměnil.
Kristýna se samozřejmě pýřila, že to jsou věci, které se nehodí před dámami říkat: „Přeci byste tady s námi takhle nekupčili, kluci, nebo snad ano?“

David nasadil majetnickou pózu, oběma dámám položil ruku na stehno a podpořil Kristýnu: „To rozhodně ne, holky úžasný, nádherný! Vás bych nikdy jen tak nevyměnil, ale taky vám nemůžu v ničem bránit. Nebojte, s Alešem vás určitě za nikoho měnit nebudu, ale on je bezva chlap, určitě se vám taky líbí, a protože jsme možná vlastně skoro jedna taková divná velká rodina, tak je jen na každém z nás, co chce, nebo nechce.“

Nikdo hned neodporoval ani nekomentoval jeho proslov, tak pro jistotu rychle uchopil sklenku, pozdvihnul jí a připil: „Je asi tak půlnoc, je tady vedro, jdu se nalokat čerstvého vzduchu a připíjím nám všem, ať nám to spolu takhle krásně vydrží,“ aniž sklenku odložil, zvedl se a vyšel na balkon.

Kristýna vyšla za ním, přivinula se k němu a za ní se přidala Barbora, která se opřela o Davida z druhé strany.
Aleš konstatoval: „Přeci tady nebudu sedět sám a jen tak popíjet víno.“
Vmáčknul se k nim, ale překvapivě se postavil vedle Kristýny a ovinul ruku kolem jejího štíhlého pasu.
Udělala mu místo a opřela se o něho, aby se necítil odstrčený. Využil toho a rukou zajel až pod její ňadro. K jeho překvapení byla bez podprsenky. Nic nenamítala, protože cítila, že by to narušilo kouzlo okamžiku, ale hodila po něm zamítavým pohledem.
Pochopil to, ještě ji malinko stisknul, prstem přejel po pevné bradavce a ruku vrátil k jejímu pasu.

„Tak ať se nám všem všechno daří, mládeži,“ pozdvihla číšku Kristýna a rozhlédla se po těch ostatních.
„Jo, ať se nám daří a ať se máme rádi!“ přidala se Barbora a s tichým smíchem dodala: „Jsme tady jako holubi na hřadě, ale aspoň tady není horko, viď Dádo.“
Upila a Davidovi věnovala lehký polibek. Na oplátku ji pohladil přes její pevný zadeček i když teď se mu zdál trochu placatý.

Ještě chvilku upíjeli ze svých skleniček a tiše žertovali na téma dané situací, kdy oni jsou zde a nechtějí vyrušit ty druhé tam, ale pak se Kristýna opatrně vyvinula z mužského objetí a zamířila dovnitř se slovy: „Zase takové teplo už není, radši jdu dovnitř.“
David za ní spěchal se slovy: „Jestli je ti zima, rád tě trochu zahřeju!“
„Ale jdi ty, je mi jasný, jak jsi to myslel, ale to si můžeme nechat napotom,“ okřikla ho se smíchem Kristýna tak, aby to ti druzí dva zaslechli a aby je to trochu poškádlilo.

„Hmm, Davide, to znělo od Kristýny víc než slibně, závidím! A tobě tam nebyla zima, Baruš?“ chápavě okamžitě navázal Aleš.
„Jo, trochu byla, už bylo na čase se vrátit a zavřu ten balkon.“
„Že bych tě taky trochu zahřál?“ zkoušel dál štěstí Aleš, uchopil ji zezadu v pase a zlehka se k ní přitiskl.
„Neblázni, to se nehodí,“ protestovala Bára, ale neušlo mu, že její prdelka se k němu přitiskla při zavírání dveří o malinko víc, než bylo nutné. Okamžitě ho to vzrušilo, protože si uvědomil, že Barborka by si ještě nechala říct. Signál byl jasný.

Jí se po jeho objetí v hlavě honily myšlenky na nedávný zážitek s Davidem a Kristýnou a na tu šílenost, kterou zažila před necelou hodinou právě s ním a s Davidem.
Najednou zjistila, že domů k Robertovi se jí ještě ani trochu nechce. Věděla, že David už to ví a že teď to ví i Aleš.

Ten kul železo, dokud cítil, že je žhavé. Viděl, že David Kristýnu ještě nepustil a stále jí lehce objímá kolem pasu a něco jí šeptá, proto si k sobě otočil Báru a dost nahlas vemlouvavě zkusil štěstí.
„Ty bys snad už šla domů, Baruš? Podívej na ty dvě hrdličky, jak si něco tiše šeptají a mají se k sobě. Nezdržíme se ještě chvilku, nebylo to před hoďkou báječný?“
„Álo, dopijeme víno a jdeme, ať nepřekážíme,“ odporovala Bára, na protest zavrtěla hlavou, ale zároveň kradmo sledovala ty dva.
Aleš v jejích očích skutečné odmítnutí neviděl.
„Podívej, jak se Kristýnka s Davidem vášnivě líbá, nechceš mi taky dát hezkou pusu?“
Přitáhl si ji k sobě, takže jasně ucítila, že jeho mužství je jednoznačně probuzené k dalším aktivitám. Chvilku se na něho dívala, tlačila ho od sebe, ale pak si ho k sobě přitáhla. Vášnivost jejího polibku ho překvapila.

Po chvilce se od něho odtáhla se slovy: „Tak a teď dopijeme to vínko a pak jdeme.“
Všimla si, že David s Kristýnou se na ně se zájmem dívají, opřeni bokem o sebe, každý se svou sklenkou v ruce, ale Davidova ruka už byla výš a přes lehké šaty laskala Kristýně ňadro. Davidovy kalhoty svědčily o tom, že je na tom se vzrušením stejně jako Aleš.

Když promluvila Kristýna, zvýšil se jí tep k nebezpečným hodnotám.
„Tedy, bylo hrozně hezký se dívat, jak se líbáte a jak Alešova ruka zabloudila napřed nahoru a pak dolů pod ty vzdušný šatičky a jak tobě to dělalo dobře, Baruš. Úžasný! Šíleně sexy, viď Dádo? Ťukneme si všichni na pokračování?“ jasně si uvědomovala, že ta odvážná slova jsou důsledkem řady drinků, které v rychlém sledu objednával Robert.
Žádné zábrany necítila.
David s Alešem se okamžitě přidali.
„Na pokračování!“ nadšeně volal David, zatímco Alešovo: „Na pokračování?“ s tázavým pohledem otočeným na Báru znělo opatrně a trochu alibisticky.
Její rozpačitý pohled těkal z jednoho na druhého.
„Na pokračování všichni?“ otázala se nejistě.
To by jí ani trochu po předchozím zážitku s těmi dvěma nevadilo. Nedovedla si ale představit, že by měla skončit třeba ve vedlejší ložnici jen s Alešem. Ještě tak kdyby byli sami, ale aby David s Kristýnou byli ve vedlejší místnosti, to by nezvládala.
Navíc ještě slyšela: „No, kdyby tedy na pokračování, tak co kdyby jen vy a pak by se vidělo?“ navrhla Kristýna, ale znovu jí bylo jasné, že z ní promluvila spousta alkoholu a zase v ní převládla touha po chvilce voyerismu.
Cítila, jak ji úplně sžírá touha po Davidovi, ale stejně tak si uvědomovala příležitost zase po dlouhé době vidět na vlastní oči a navíc hezky zblízka, jak se miluje někdo jiný.
Najednou se jí před očima vybavila Barborčina mladinká kundička s bohatými kadeřemi a Davidův nablýskaný úd vnikající dovnitř.
Jejím tělem probíhaly nekontrolovatelné záchvěvy vzrušení. Teď by to mohl být Alešův nástroj.
„Třeba je stejně úžasný, jako byl Dádův,“ blesklo jí hlavou.
Trochu se bála, aby si toho nikdo nevšiml. David to cítil, pochopil, něžně ji k sobě přitiskl a jemně ji kousnul do ouška a zašeptal tak, aby to slyšela jen ona: „Strašně moc tě chci, ale taky bych Barču rád viděl, taky to tak máš?“
Její pohled mu stačil. Cítil, jak její ručka bleskově přejela po bouli na jeho kraťasech.

Bára chtěla protestovat, ale Aleš jí nedal šanci, jakmile viděl její nádech a trochu vyděšený pohled, okamžitě zvedl svou číšku vína.
„Tak napřed všichni na odvahu tuhle skleničku hezky do dna!“
Proti tomu se nedalo nic namítnout a všichni tedy své poloplné sklenky dopili.

„Ještě nám to všem doleju, kdyby náhodou následoval ještě nějaký zdařilý přípitek,“ konstatoval David, když spravedlivě rozděloval zbytek láhve vína.
„Baruško neboj, všechno bude nádhera, nikdo si teď nepřeje, abychom my dva odešli, chápeš to?“ tichým hlasem se k ní obrátil Aleš, přitáh ji k sobě a chvilku se jí díval do očí.
Nedokázala se ubránit a jen hlesla: „My jsme všichni tak strašně zvrácený a zkažený.“
Jenže na místo toho, aby tu situaci ukončila, jednou rukou Aleše objala, druhou nahmátla jeho krasavce uvězněného v jeho kalhotách a začala se s ním líbat. Na ty druhé dva přestala myslet.
Najednou si nepřála nic jiného, než aby předchozí šílenost zase nějak pokračovala.