Vesnice 06

Jana stála u zrcadla v ložnici a upravovala si večerní šaty. Ještě vše ladila s novými náušnicemi a přívěškem. Ve dveřích se objevil Dušan a mile se na ni usmíval.
„Sluší ti to,“ pravil a utahoval si kravatu. V saku mu to opravdu slušelo, uznala a trochu zapochybovala, jestli by dnešní plán měl vůbec proběhnout. Tyhle myšlenky rychle zahnala. Potřebovala, aby to vyšlo. Nevěděla proč, ale ten život tady jí velmi vyhovoval. Věřila, že až do něj bude zasvěcen její muž, i on uzná, že je to zde daleko lepší a přestane toužit po odstěhování do města.

Oba provedli poslední úpravy a nakonec spolu vyšli z bytu a panelového domu do teplého podvečera.
Slunce už zapadalo za obzorem, za kterým se skrýval rybník. Kostel uprostřed parku byl osvětlený a ze všech stran se k němu blížily páry, nebo skupinky lidí.

Zábava pomalu začínala. Z kostela se linula hudba a smích a hovor. Před vstupem potkali Mařku s předsedou.
“Tady je naše Jana. A ty budeš Dušan,” spustila Mařka, která nejprve objala Janu a lehce na ni mrkla a pak si na své korpuletní tělo přistiskla Dušana. “Jsem Mařka, tak si budeme rovnou tykat ne?”
Odtáhla od sebe překvapeného Dušana, který ze sebe vykoktal: “Dobře,” a už dostal od Mařeny pořádnou pusu, až to mlasklo.

Společně pak vešli do kostela.
“Musím uznat Dušane, že tvá žena je dost pracovitá a všichni si ji tu oblíbili. Je to taková naše hvězda,” chválil Janu předseda, zatím co došli do hlavní lodě, kde se konala samotná zábava. U bočních stěn byly dvojstoly, u kterých už sedělo vícero lidí. Prostředek byl připraven na tančení a v zadní části na menším pódiu, dechová kapela vyhrávala známé písničky.
Jejich dvojstůl byl blízko pódia. Zde seděl předseda s Mařkou a taky zde byl Atila se svou ženou Eržikou. Oba hned vstali a začali se se všemi vítat.
Dušan si všiml, jak se na něj Eržika dívá a usmívá se. Nevěděl, co si má o tom myslet. Zdálo se mu, jako ho by ho její pohled sváděl. Ne, že by se mu Eržika nelíbila. Ale představa, že by podvedl svou ženu, ho trochu vystrašila.
Nicméně Dušan seděl shodou náhod právě vedle Eržiky.

“Tak co to bude?” zazněl hrubý hlas a Jana spatřila asi pětapadesátiletého muže v kožené zástěře, kterou nosí hospodští.
“Dáme všichni pivo ne? Nebo by dámy raději víno?” zeptal se předseda.
“Samozřejmě, že dámy si dají víno a vy pánové si klidně popíjejte ten svůj chléb,” zasmála se Mařena a hospodský pokýval hlavou, na znamení, že rozumí. Ještě když se otáčel, než vyrazil zpět pro objednané pití, podíval se na Janu a mlsně se na ni usmál.
Tušila o koho se jedná, ale ještě ho nikdy osobně nepotkala. Když se rozhlédla po ostatních stolech, platilo to o velké části lidí. Některé znala od vidění, s některými už měla přímou zkušenost, ale zatím se s nimi nijak víc neznala. Věděla však, že pokud zde zůstanou žít, tak se to brzy změní, alespoň u mužů.
Ti po ní nenápadně pokukovali a hodnotili její štíhlou postavu s velkými plnými prsy. Věděla to moc dobře a dělalo jí to vlastně i dobře.

Zábava se rozjela. Hudba hrála, pivo a víno doslova teklo proudem. Jana dokázala brzy vytáhnout manžela na parket a zatančit si s ním pár tanců, než si o něj řekla Eržika. Pak už se spolu moc nemohli bavit.
Eržika zahájila další fázi jejich plánů a uzmula si Dušana jen pro sebe. On díky pivům, které byly umocněny několika panáky, víc na ní hleděl s nemravnými myšlenkami. Dalo se to poznat, jak se jeho výraz měnil od společensky neutrálního, až po žádostivý, mlsný, kdy si prohlížel každý detail jejího štíhlého těla. Přitom se smál jejím vtipům a sám nějaké přidal.
Bylo vidět, že Eržika, když dostane příležitost, dokáže muže zaujmout. Stále si něco šeptali do ucha a Dušan častěji pokládal ruku na její stehno, nebo ji chytal kolem pasu. Při tanci se k ní více tiskl, aby cítil její tělo. Boule v kalhotech dávala tušit, že je muž vzrušený.

Když odešla s Mařkou na záchod, zůstal Dušan u stolu sám s předsedou.
“Vidím, že se ti naše smyslná Eržika líbí,” konstatoval předseda.
“Mno… vona jako hezká je,” mumlal Dušan opilecky a přitom se lehce bázlivě podíval na Atilu.
“Tak proč s ní nejdeš k nám a neomrdáš jí?” opáčil Atila od vedlejšího stolu a ukázal na pár párů, které opouštěly prostor kostela, nebo se vracely. Ženy si upravovaly šaty, muži poklopce u kalhot.
“Ale, ale…” koktal Dušan, když mu to konečně došlo. Poznal několik lidí, kteří rozhodně nebyli se svými partnery.

Atila se k němu naklonil přes stůl. “Uděláme si výměnu manželek. Ty budeš dnes večer s Eržikou a já s Janou.”
Dušan chvíli přemýšlel a pak kývl na souhlas. Ta představa, že by jeho milovaná žena měla sex s jiným, se mu zamlouvala. Sice ho to překvapilo, ale alkohol to vzrušení stimuloval víc, a navíc, Eržika se mu líbila.

To už se Jana, Eržika a Mařena vracely ze záchodků. Když došly ke stolu, Eržika chytla Dušana za ruku a vytáhla ho od stolu: “Tak pojď Dušánku, chci si ještě zatančit.”
Jana sledovala muže, jak s ní šel ochotně na parket a znovu se na ni přilepil. Přitom si něco šeptali do ucha. Tančili polku, Dušan byl vždy mimo rytmus a sem tam Eržice šlápl na nohu, až se dostali na druhý konec kostela. Nakonec se oba vytratili ven.
“Tak a je to,” pravila Mařka, která to pozorovala a pozvedla svou sklenku vína. Jana udělala to samé a předseda a Atila zvedli půl litr. Všichni si ťukli a napili se.

“Co bude teď?” zeptala se Jana a její společnost se usmála.
“Eržika ho odvede k nám domů,” odpověděl Atila a podíval se na Janu.
Seděla celou dobu vedle něho a on jí pod stolem nesměle hladil stehno, podle toho, jak se víc sbližoval Dušan s jeho ženou.
“Dušan souhlasil s tím, že se mám o tebe postarat,” pravil po chvíli.
Mařena s Petrem sledovali, jak se ti dva začali u stolu líbat.
Předseda pocítil lehkou žárlivost. Znamenalo to, že dnes Janu bude mít ten cikán, ale také mu to dost přál. Proto v klidu sledoval, jak se Jana s Atilou zvedají. „Hezky si to užijte,“ houkl na ně a oni mu oplatili úsměvem. 
Ruku v ruce vyšli z kostela a zamířili k paneláku, kde bydleli. Jana si všimla, jak v částech parku jsou osamělé dvojice, nebo trojice, které spolu provozují sex. Letní nocí se linula hudba z kostela, smích a hovor, ale také vzdychání a sténání lidí, jenž prožívali neskutečnou rozkoš.

Došli k paneláku, vykráčeli do patra, kde bydlel Atila s Eržikou.
„Můžeme je zkusit zkontrolovat,“ zašeptal Atila a Jana přikývla.
Atila vzal za kliku dveří, opatrně a pomalu je otevřel. Oba vešli do předsíně a potichu šli za zvuky vzdychání a pleskání těl. Jana se zatajeným dechem nakoukla na konci předsíně do pootevřených dveří a spatřila velikou manželskou postel, na které ležela nahá Eržika s nohama od sebe. Mezi nimi byl její muž, také nahý. Líbal se s Eržikou, mačkal jí prsa a nadrženě, jako králík, přirážel.
„Bože Dušánku, jsi úžasný. Ach ano… takhle mě mrdej svým ptákem… ano… ach… ach,“ sténala Eržika a povzbuzovala svého milence, aby nepřestával ve svém tempu přírazů.

Jana cítila jistou žárlivost, ale také silné vzrušení z toho, co vidí. Cítila i to, že je vzrušený její společník, manžel Eriky, cikán, Atila. Tvrdý ohon se jí dotýkal stehen, protože si ho z kalhot vyndal. Atila se zezadu na Janu tiskl, aby viděl, jak si jeho žena užívá.
„Chci tě mrdat,“ zašeptal jí do ucha.
Jana se otočila a vydala se s ním ven z bytu, aby mohli vyjít do dalšího patra, do jejího bytu.

Neviděla tak, že Dušan začal rychleji oddychovat a funět, protože se blížil jeho orgasmus. Neslyšela, jak Eržika slastně sténá a hraje svůj orgasmus, aby ho víc povzbudila.
„Si úžasný Dušánku… achch jooo… jsem… jooo… ach,“ sténala mu přitom do ucha a Dušanovi nezbylo nic jiného, než rychle vytáhnout ptáka, sundat kondom a postříkat její tmavé tělo bílou mrdkou.
Pak se svalil vedle ní a líbali se a mazlili se, dokud Dušan neusnul znaven alkoholem a svým výkonem.
Eržika opatrně vstala a došla do koupelny, kde se osprchovala a přitom si zkušeně přivodila dost silný orgasmus. Myslela přitom na to, že její muž je zrovna o patro výše s Janou a užívá si její dokonale štíhlé tělo a velká pevná prsa.

Jana s Atilou v té době už byli v bytě. Svlečení leželi v manželské posteli. Vášnivě se líbali a objímali se, díky čemuž jejich nahá těla se na sebe tiskla a příjemně se o sebe otírala. Tmavý tvrdý penis se už dral mezi Janiny nohy a ta je dávala ochotně od sebe. Byla vzrušená na nejvyšší míru. Tohle bylo zase něco jiného a nového.
Ano, s Atilou už si zašukala, ale to byla rychlovka, při které je sledovali další muži. Teď si to vychutnávala víc. Tu perverzi z toho, že je s cikánem, i to že si s ním chce pořádně zašukat.

Tohle by ji ještě před měsícem nenapadlo a teď ochotně dává nohy od sebe. Vychutnává si hubeného postaršího cikána, jak na ní ulehá.
Atila nadrženě mačká velké pevné prso a druhou rukou nasazuje ptáka na okraj vlhké jeskyňky.

„Jsi pěkná Gadžina,“ zašeptal, zatím co přirazil a zajel do ní až po koule.
Jana už na něj byla natěšená. Prohla se lehce v zádech a zasténala. Pak se opět začali líbat přirážet proti sobě. Dlouhý tvrdý úd v Janě jezdil jako píst a příjemně jí kudličku roztahoval. Každým pohybem způsoboval výboje rozkoše, které rychle prostupovaly celým jejím tělem.
„Ach bože to je pěkné… tak mě mrdej… máš úžasného čuráka,“ povzbuzovala sebe a i jeho, protože cítila, že se oba, díky velké nadrženosti, blíží k rychlému orgasmu.
Dosáhli ho skoro současně. Nejdřív to vybouchlo v Janě. Hromady vln rozkoše projely jejím tělem, které se roztřáslo.
„Aaaaachhhhh…“ vyjekla a pořádně objala Atilu rukama i nohama.
Ten stihl ještě dvakrát přirazit a pak i v něm explodovala rozkoš. Ta se vyvalila z tvrdého ohonu, z kterého cákaly proudy lepkavého semene, přímo do stahující se kundičky. Při tom se oba vášnivě líbali. Za pár vteřin byl konec, ale oběma to připadalo jako věčnost.  Nakonec se pomalu vrátili zpět do reality.

Atila ležel na Janě oddychoval, stejně jako ona. Oba zpoceni, ale šťastni.
„Tvá mindža je pěkně úzká,“ hlesl, než začal Janu znovu líbat na ústa pak krk a prsa. „Kozy máš dokonalý…“ pokračoval mezi polibky. Bral je do obou rukou mačkal a hladil a přitom se pokoušel líbat a cucat tvrdé bradavky. Janě tím opět způsoboval příjemnou rozkoš.
Navíc pocítila, že Atilův pták je zase pěkně tvrdý a připravený pokračovat v šukání. Chytla péro do ruky. Byl to pro ní příjemný pocit ho v ní cítit. Přetahovala mu předkožku přes žalud a vychutnávala si Atilovy polibky a doteky.
Nakonec si ji otočil a ona instinktivně klekla na všechny čtyři. Nadrženě, ale zkušeně tvrdý ohon opět vnikl do vlhké kundičky. Atila ji chytl pevně za boky a začal rázně přirážet.
„Ach, ach… jo, jo… tak mě mrdejl!“ sténala do rytmu Jana a její velká prsa se krásně houpala. Tvrdý pták klouzal v těsné kundičce a způsoboval jí neskutečnou rozkoš.
„Jsi úžasná gadžina!“ funěl Atila a vychutnával si každý pohyb.

Místností se linula vůně sexu a jeho zvuky. Postel příjemně vrzala a lehce v rytmicky bouchala čelem do zdi.
Pokud by je někdo pozoroval od dveří do ložnice, musel by se kochat tím, jak se Janino tělo třese v návalech rozkoše, jak sténá a zadečkem přiráží proti pohybům Atily. Ale nejvíc by asi zaujala houpající se plná prsa, kterými se Jana pyšnila.
Atila víc a víc přirážel a v jeho tváři bylo znát, že se blíží rychle ke svému vrcholu, stejně tak i Jana.
Ten druhý výbuch prožili skoro ve stejnou chvíli. Jana se rozklepala a Atila do ní mohutně zarazil ptáka až po koule a opět uvolňoval nemalou dávku semene. Nalehl na ni zezadu a uchopil prsa a mačkal je ještě několik minut.  
Takhle spolu usnuli.

Ráno bylo divné. Dušan se cítil špatně. Probudil se a bolela ho silně hlava a popravdě se stále točila. Když už se trochu rozkoukal, začal si vybavovat události večera.
Zděšeně se podíval na nahé tělo, které leželo vedle něho. Eržika už byla také vzhůru a pobaveně jej sledovala.
„Co je tu k smíchu?“ zeptal se trochu nevrle a posadil se.
„Ty Dušánku. Vypadáš zděšeně a je to roztomilé,“ pravila veselým hlasem a než mohl nějak reagovat posadila se tak, že ho zezadu objala a on pocítil na svém těle její prsa.
Bradavky měla tvrdé od vzrušení. Pak ucítil teplý dech na krku blízko ucha.
„Byls úžasný Dušánku.“
Jen svěsil hlavu a chytl se za ní a vdychl.
„Copak? Tobě se to nelíbilo?“ zeptala se Eržika trochu zklamaně a víc se na něj přitiskla.
„Ne to ne, právě že líbilo, ale já byl nevěrný své ženě.“
Eržika se tomu musela zasmát.

Sjela rukou do jeho klína a nahmatala tvrdý úd. Než mohl Dušan cokoli udělat, změnila pozici. Najednou ztratil oporu v zádech, protože se zkušeně přesunula před něj na jeho klín.
Svalil se na záda a sledoval překvapeně její nahé tělo, a to jak nasedá na tvrdý úd. Rozkoš ho rychle ovládla a zahnala černé svědomí. Stále v něm přetrvával strach.
„Nepřijde tvůj manžel?“ funěl, když na něm začala lehce poskakovat. Sama si položila jeho ruce na prsa, aby jí je hladil a mačkal.  
Jeho otázka v ní vyvolala neskutečné představy o tom, co se muselo dít v bytě nad nimi.
„Ten je u vás a určitě šuká tvou krásnou ženu,“ zasténala mu do ucha, když se k němu sklonila a hned na to ho začala líbat.
Dušanem projela další vlna rozkoše. Byla překvapující, protože pramenila z představy, jak jeho krásná žena šuká s cikánem.
To ho nabudilo tak, že pevně chytil Eržiku za boky a převalil se s ní tak, že nyní ležel na ní a tvrdě a nadrženě do ní bušil. Jelikož dávala dost hlasitě najevo, se jí to líbí, svým sténáním, blížil se dost rychle ke svému vyvrcholení. Tentokrát stihl Eržiku dovést k orgasmu dřív, než vytáhl úd ze její kundičky a postříkal jí bříško svým spermatem. 

Po chvíli leželi v obětí, líbali se a hladili se. Eržika mu vysvětlovala, jak to na této vesnici chodí.
Když se pak společně osprchovali a oblékli, vyšli o patro výše. Spolu pak sledovali závěr ranního šukání Jany a Atily. Pro Eržiku to bylo dokonalé zakončení této akce.
Její manžel Janu nešetřil a ta si to evidentně užívala. I když jí nadával do nadržené gadžiny, sténala mu, že jeho cikánský kokot je nejlepší. Společně pak prožili silný orgasmus a Jana se opět nechala vystříkat.
Dušan jen němě zíral, ale nebyl naštvaný. Vlastně z něho spadl těžký kámen. Jana mu nebude nic vyčítat. A on navíc zjistil, že je rád, když ona si užívá a je spokojená.

Později odpoledne, když šel Dušan s Atilou do hospody na jedno, potkali předsedu.
„Tak co Dušánku, jak sis to užil?“ spustil předseda napřímo a dost se u toho smál. Nepočkal na odpověď, chytil Dušana kolem ramene a pomalu s ním šel k hospodě.
„Mám pro tebe návrh. Máme tu jedno volné místečko. Je to dobře placené místečko….“ Společně pak u piva domluvili podrobnosti a Dušan se stal plnohodnotně součástí vesnice.

Léto pomalu končilo a blížil se podzim. Listopad. Ten změnil všechno. Nebo možná taky ne.