Vesnice 01

Toto je 1 díl z 3 v seriálu Vesnice

„Víte, řeknu vám to na rovinu, máte štěstí, protože cizincům družstevní byty nepřidělujeme a už vůbec je nevítáme v naší vesnici,“ pravil na rovinu Petr, předseda družstva a hlavní činitel obce.
Naproti jeho tlusté postavě, jenž seděla za velikým dubovým stolem, seděl mladý pár.
„To chápu,“ ozval se Dušan, pětadvacetiletý stavební architekt, který si v nedalekém městě našel práci, ale jediné volné družstevní byty, byly právě v této vesnici.

Problém však byl v tom, že opravdu Petr a celá vesnice, mezi sebe nechtěli žádné cizince. Petr však udělal výjimku. A udělal jí kvůli osobě, která seděla po pravici Dušana. Jana se celou dobu mile usmívala a on se ovládal, aby nezíral jen na ní. Opravdu to byla krásná dívka, tedy žena Dušana.
„Takže vy jste architekt?“ zeptal se ho a něco si poznamenal.
„Ano, podílím se na budování důležitých staveb pro naší socialistickou zem,“ dostalo se mu hrdé odpovědi
„A vaše žena?“ Petr se zahleděl do Janiných hnědých očí.
„Já jsem bohužel zatím ženou v domácnosti,“ odpověděla potichu. Jen se pousmál.
„Víte, tady v naší malé vesnici, musí mít každý nějakou práci. Možná byste mohla ve svém volném čase vypomáhat s kulturním programem a zpříjemnit tak těžkou práci našeho pracujícího lidu.“ Jana dlouho nepřemýšlela, nadechla se a tím její velká prsa napnula ještě více tenkou látku šatů.
„Samozřejmě, ráda.“

Jana s Dušanem odešli, ještě si stačili podat s Petrem ruce a převzít klíče od svého nového bytu, aby se do něj mohli rovnou nastěhovat. Když odešli usedl Petr opět do svého pohodlného křesla. Jediné, proč vydal jeden z družstevních bytů, byla Janina krása. Její dokonala štíhlá postava s útlým pasem a malým zadečkem mu vyrazila dech a ještě více jej překvapily ty kopečky, ne kopce, jenž se rýsovaly pod šaty. Dokonalá žena a on si umanul, že ta tu musí bydlet. Musí být součástí jejich, tedy jeho, vesnice. Ale jak to zařídit? Petr pomalu dostával nápad.
„Martinko!“ zavolal a do jeho kanceláře vběhla pohledná dívčina.
„Ano předsedo?“
„Zavolejte mi prosím soudruha Sýkoru.“ dívka se usmála a odběhla.
Předsedův plán se začal uskutečňovat.

Jana vešla do místního krámu. Za pultem stál starší vyšší muž. V tváři, ač již plná vrásek, docela pohledný. Vlasy už měl šedivé a řídké.
„A vy budete určitě ta nová dušička, co se sem přistěhovala, vítejte, vítejte.“ pravil příjemným hlubokým hlasem.
„Dobrý den.“ odpověděla Jana, stále jí překvapovala vlídnost, s jakou ji tu přijímali a to nejen muži.
„Tak s čím vám mohu pomoci?“
„Jeden chleba, deset rohlíků, pak tucet vajec, máslo, litr mléka, droždí, polohrubou a hrubou mouku, cukr, sůl…“ Jana vyjmenovávala postupně seznam toho co potřebovala nakoupit. Na pultu se však objevil jen chleba, rohlíky, máslo, droždí, mléko.
„A to ostatní?“ zeptala se udiveně.
„Víte jsou těžké časy, prostě už není, i když…“ pravil smutně prodavač a přitom se víc nahnul k Janě.
„I když?“
„I když, možná bych něco měl mít ještě ve skladu.“ Podívala se na prodavače. V jeho pohledu, v jeho tonu, jakým poslední větu řekl, jí něco nesedělo.
„Ale něco to bude stát,“ dodal po kratičké chvíli prodavač.
„Víc peněz?“ zeptala se nevinně a pak jí udivil prodavačův úsměv.
„Ne má milá, peníze nebudu chtít. Jen menší službičku od vás. Za službičku, kterou já poskytnu vám.“ Jana začínala pomalu chápat.
„Co si o mě myslíte? Jsem přeci vdaná žena a jak se vůbec opovažujete?“ vyhrkla rychle a razantně.
„Jste vdaná, ale jste i krásná, moc mě vzrušujete. Ale já nechci, abychom se milovali. Chci se na vás podívat. Ano, chci vás vidět nahou a přitom se ukájet. Toť vše. Jen se mi předvedete, maximálně se budu chtít dotknout těch vašich nádherných prsou.“ Jana poslouchala a jak říkal prodavač své přání, tak její rozum ustoupil a ovládla jí emoce.
Chtíč, chtěla, nebo spíše potřebovala ty věci koupit a jak to tak vypadalo, jinak než takhle by je nedostala. A přeci na tom není nic špatného.
„Dobře, ale o něco se pokusíte a…“ To už však prodavač nadšeně oběhl pult a zamkl dveře do prodejny.
„Pojďte, pojďte,“ vyzval Janu a vedl jí do zadní části obchodu, kde byl sklad.

Mezi bednami a regály si sedl na dřevěnou židličku, naučeným pohybem rozepnul zip u kalhot. Z poklopce vytáhl poloztopořený úd. Jana se postavila naproti němu, asi metr od něj a sledovala, jak jej prodavač ¨začal divoce honit a jak mu pěkně vyrostl do docela úctyhodné velikosti. Nedala na sobě znát mírné vzrušení a začala si rozepínat knoflíčky u šatů. Během pár sekund jí sklouzly na zem a prodavač vydechl. Stála před ním v krajkovaném spodním prádle. Začala se mírně vrtět do hudby, kterou si v duchu představovala a přitom si rukama hladila tělo a hlavně prsa.
„Ach ano, ano, pochopila. Sundej si podprsenku.“ zasténal prodavač a ještě divočeji si honil péro.
Jana tak učinila. Za stálého se vrtění si jednou rukou rozepnula podprsenku a pak jí stylově shodila na zem k šatům. Uvolnila tím velká těžká prsa, která hned vzala do ruky, zmáčkla je k sobě a začala si je mnout.
„Ach ano, ano, a kalhotky, kalhotky….“ hekal prodavač vzrušením a Jana mu i teď vyšla po vůli.

Stáhla si kalhotky ze svého štíhlého těla a teď už tančila před prodavačem nahá. Přitom rozpohybovala tělo tak, že jí prsa poskakovaly ze strany na stranu a prodavač je fascinovaně sledoval očima. Přitom k němu pomalu postupovala až byla těsně u něho. Cítila na svých prsou prodavačův vzrušený dech. Hlavně na bradavkách, které ztvrdly náhlým vzrušením, které, jako mráz po zádech, projelo jejím tělem. Musela si připustit, že jí tohle vzrušuje. A když ještě po očku koukla na prodavačův ztopořený úd, začala si v duchu představovat, jaké by to asi bylo, kdyby takový kolík zajel do její kundičky. Byl totiž poměrně dlouhý a také silný. Hned však tyhle myšlenky zahnala a otočila se k prodavači zády v okamžiku, kdy se pokusil vsát do úst jednu bradavku. Ohnula se a vystrčila tak před jeho nos prdelku a hlavně kundičku, na které teď cítila horky, vzrušený dech, jako před chvílí na prsou. Tentokrát byla rozkoš, která projela tělem, větší a Jana se sotva udržela, aby slabě nezasténala. Tělo se však vzrušením zachvělo. Zajela si jednou rukou pod tělo a dvěma prsty lehce roztáhla kundičku, ač jí o to prodavač nežádal, aby měl na ní lepší pohled.

„Ach to je ono, bože, bože. Tak krásná, tak mlaďoučká, jen ho do ní šoupnout….“ zachraptěl prodavač a jednu ruku položil na pevný zadeček, aby jej pohladil. Janou to škublo, ale vzápětí se dostavila další vlna rozkoše. Zavřela oči a snažila se nezasténat. Rozkoš se však vracela v pravidelných intervalech, jak jí prodavač hladil víc a víc po zadečku, nebo vnitřní straně stehen, a jak na její kundičku dopadal jeho horký dech. Narovnala se a otočila se opět čelem k prodavači. Ten jí hltal očima a přitom stále honil svůj klacek. Byl tak veliký a tvrdý. Jana se opět přistihla při myšlence, jaké by to bylo, ho mít v sobě. Ale hned se v jejích představách ozval silný, vyčítavý hlas.
„Jsi vdaná žena, a už to co tady teď vyvádíš je nepřípustné.“ Ona však jak nemravné myšlenky a i tento hlas, takříkajíc zahodila a opět se začala vlnit v rytmu nehrající hudby.
Přitom nezapomínala rukama hladit své tělo.
„Ach ano, tak se mi to líbí, bože jste tak nádherná….“ sténal prodavač a Jana si zlomyslně usmyslela, že jej trošku potrápí. Jednou rukou si zajela do svého rozkroku, kde si začala hladit kundičku. Rozevřela prstíky pysky tak, aby je mohl prodavač vidět a pak dva prstíky zasunula tak hluboko, jak jen to šlo. Začala pomalu masturbovat, přitom se rozkročmo postavila nad prodavačovým klínem. Jednou rukou se přidržovala jeho ramene a druhou doslova rejdila v kundičce a přiváděla si tak příjemnou rozkoš.

Prodavač nevěděl co dřív. Sledovat Janiny, teď už tři, prstíky, jak jezdí v kundičce? Nebo se pokusit olíznout tvrdé bradavky na prsou, které se mu doslova otíraly o obličej? Přitom si stále honil ptáka a dost se krotil, aby nevystříkl a nebo, aby se Jany nedotkl, což by byl určitě konec tohohle nádherného představení. Nakonec se však odhodlal a doslova pusou chňapl po jednom z prsů, aby vsál bradavku do úst a začal jí jazykem olizovat. Jana už měla oči přivřený a sténala slastí. Cítila prodavačův horký dech na svých a bylo jí to víc jak příjemné. Z kundičky už vytékaly potůčky milostných šťáv, které jí stékaly po stehnech a kapky dopadaly i na tvrdý úd, který měla přímo pod kundičkou. Aniž by si to uvědomila, začala více pokrčovat kolena a tím se kundička dostávala níž a níž, až se v jednom okamžiku hřbetem ruky, kterou si dráždila svatyňku, dotkla špičky naběhlého žaludu. Instinktivně vytáhla ručku z klína, opřela jí o druhé prodavačovo rameno a začala vrtět zadečkem tak, až se ústím kundičky začala otírat o žalud.

Tohle bylo na prodavače moc, už cítil jak se mu semeno hrne z kulek ven, dohoda nedohoda, on jí musel porušit. Uchopil Janu pevně za boky a než stačila cokoliv udělat, doslova si jí na úd narazil. Ten pronikl do poměrně úzké kundičky hladce. Už jen díky spousty šťáv, jenž z ní vytékaly. Jana dosedla na prodavačův klín a žalud jeho údu se dotkl dna příjemně roztažené kundičky. Prudkost jakou jí prodavač narazil na úd a následný mohutný výstřik lepkavého semene na dno kundičky, vyvolal v Janě mohutný orgasmus. A tak místo protestu, jen vyjekla rozkoší, pevně objala prodavače kolem krku, jehož hlava se přitiskla na její hruď, a začala si společný orgasmus vychutnávat. Kundička se pevně stahovala kolem pulsujícího údu, z nějž stříkaly ohromné proudy semene, a které pomalu zaplňovaly její lůno. To vše trvalo nádhernou minutu.

Jana i prodavač se pomalu vzpamatovávali ze svého vyvrcholení. Stále seděla prodavači na klíně. Stále v sobě cítila úd, který pomalu ochaboval. Uvědomila si co se stalo a podívala se vyčítavě prodavači do očí. Viděla v nich uspokojení, žádné výčitky, nic. Zvedla se, čímž úd vyjel z cela z kundičky. A jako když se vytáhne zátka z láhve otočené hrdlem dolů, tak z ní vyteklo spousta semene, smíšená s milostnými šťávami.
„Slíbil jste, že…“ pravila potichu, ani větu nedořekla.
„Nešlo odolat, když jste tak.. A neříkejte, že se vám to nelíbilo.“ Sklopila oči. Líbilo, a to bylo to, co jí trápilo.
Náhle se ozval za Janou potlesk. Otočila se a spatřila, jak ve vchodě do skladu stojí tlustá postava předsedy.
„Nádherné představení soudružko,“ pravil uznale a vstoupil do skladu.
„Už jsem myslel, že nepřijdete předsedo,“ hlesnul prodavač.
„Omlouvám se soudruhu Sýkoro, zdržel jsem se.“

Jana se nechápavě dívala na předsedu, který teď stál vedle ní a prodavačem. Pomalu jí začínalo docházet, že to bylo nachystané.
„Co všechno jste viděl?“ zeptala se s obavami.
„Vše co jsem potřeboval. Hlavně ten váš společný orgasmus.“ odpověděl posměšně předseda a jedna jeho ruka pohladila Janu po pevném zadečku. Ucukla.
„Ale, soudružko. Měla byste se chovat slušně, jestli nechcete, aby se váš soudruh manžel o tomhle dověděl,“ pravil trochu naštvaně.
Pohlédla na něj , se zlostí, ale hlavně zoufale prosící, aby to nedělal. Předseda se usmál a pohladil jí po tváři. Neucukla a neudělala to ani, když velké ruce uchopily prsa, aby si je potěžkal.
„Gratuluji soudružko, stala se z vás plnohodnotná občanka naší vesnice,“ pravil a pustil prsa.
„Ještě dnes přijďte ke mně do kanceláře a já vám vysvětlím vaší kulturní činnost. A když budete hodná, manžel se nic nedozví.“ S těmito slovy předseda odešel.

Navigace v seriáluVesnice 02 >>
4.7 3 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x