Vesnice 03

Toto je 3 díl z 3 v seriálu Vesnice

„Mařko, je tu ta nová,“ ozval se hlas postarší ženy, která si významně prohlížela Janu. Její příchod byl očekáván. Starosta jim to oznámil. A nyní bylo na Mařeně, aby té paničce ukázala, jak to tu chodí. Žena musela uznat, že Jana postavu měla pěknou. Štíhlou s velkými plnými prsy. Ty její už pomalu dosahovali k pupíku. Je taky pravda, že na to taky měla věk.

Mařena vešla do místnosti a celou jí zaplnila.
„Tak kde je ta holubička?“ pravila hlubokým hlasem a hned se hnala k překvapené Janě. Ta odhadovala, že jí je takových padesát let. Opravdu silně obézní postavy, ale to jí nebránilo udělat rychlé kroky a obejmout jí.
„Vítám tě. Jsem Mařka, nebo taky Mařena,“ pronesla přitom a málem Janu v objetí rozdrtila.
„Jana,“ vysoukala nakonec ze sebe, kdy sevření povolilo a mohla se té ženě podívat do tváře.

O dvě minuty později už vycházely z budovy kanceláří JZD a zamířily po silnici vzhůru ke kravínům.
„Tady to mladý hezký holky, jako ty, mají jednoduché,“ povídala Mařena zadýchaně.
„Taky jsem byla mladá a hezká a hubená, ale to víš. Tři fakani ti tu postavu pěkně zkazí,“ nezněla však, že by jí to vadilo. Naopak si z toho dělala takovou zvláštní srandu.
„No, taky jsem zjistila, že mladá, hubená a k tomu prsatá…“ začala Jana navázat na rozhovor a tak trošku se naladit na veselou notu.
„Už tě asi vycákal co?“ Skočila jí Mařena do řeči a Jana jen přikývla.
„Jo, mladý to jo, ale manželku doma to ne,“ pronesla a sledovala, jak Jana vytřeštila oči. Musela se na ní usmát.
„Neboj. Jsi lepší, než ty před tebou a líbíš se mi. Tak ti prominu, že mi mrdáš s manželem.“ To už však došli k prvnímu kravínu. Byly tu vlastně dva. Jeden pro krávy a druhý pro býky.
„Asi jsi nikdy v JZD nebyla co? No, ani nebudeš muset zjišťovat, zatím, jak to funguje,“ pokračovala Mařena v exkurzi, když vešli do podlouhlé nízké budovy. Ta byla rozdělená na dvě půlky. Uprostřed vedla poměrně široká cesta, tak široká, aby se sem vešel traktor s valníkem. Po pravé a levé straně pak byly žlaby a kovové zábradlí a nakonec krávy.

„Každopádně aspoň , abys věděla. Do těch žlabů dostávají krmivo a pak je hezky podojíme,“ procházeli celým kravínem a Jana poslouchala další ne moc zajímavé řeči o tom, jak to chodí na vesnici a jak se starají tady o zvířata a jak plní plán na 200%.
„Já vím. Je to nezáživné,“ řekla nakonec Mařena, když byly na konci a vyšli ven druhou stranou.
„No to víš, holka z města. My jen maso kupovali a nestarali se o vše tohle,“ pokusila Jana omluvit své neznalosti.
„Nevadí holka. Nic se neděje. To se naučíš“ chlácholila jí zase Mařena. Janě připadala čím dal tím víc sympatičtější.
„Hele holka, ale abychom nekecali. Mám pro tebe menší prácičku,“ začala najednou Mařena a zadívala se směrem, kde stál traktor a dva muži, kteří si povídali. Jeden byl hubené postavy, poměrně mladý, kolem dvaceti let a vlastně i sympaťák. Janě se líbil. Vypadal jako takový ten typický frajírek, který si geluje vlasy a holky uhání na motorce. Druhý byl postarší pán s poměrně dobře vybouleným a zakulaceným pivním pupkem. Podle vzhledu a šedin odhadovala, že mu je nějakých padesát.

„Lojza dělá drahoty. Chce nás opustit, ale je to nejlepší pracant tady a hlavně by mohl prozradit pár tajemství,“ pokračovala Mařena a Jana odhadovala, že mluví o tom starším muži.
„Takže bys mu mohla slíbit tu svou nadrženou frndu, aby tu zůstal. Ona s ním poslední dobou žádná moc mrdat nechce, protože nějak moc nedáváme tu jeho kládu.“
„To jako, je moc velkej?“ zeptala se pro jistotu Jana. Mařena se na ní podívala a usmála se.
„No taková koňská velikost. Hold byl dobře obdařený a nešetří s ním holky. Zvládneš velký?“
„No asi to budu muset zkusit co?“
Mařena plácla Janu po zádech a vykročila směrem k mužům. Ti si jich hned všimli. Mladík a Lojza samozřejmě pořádně sledovali Janu, jak kráčí v těsném závěsu za Mařenou.

„Tak tohle je náš Pepíček a tohle je Lojza. A tato kráska je Jana“ představila Mařena všechny a oba muži si s Janou potřásli rukou.
„Kdybys měla problémy s telkou, magneťákem, nebo jinou elektronikou. Se vyznám. Nebo kdyby třeba manžel nemohl,“ spustil Pepík a po poslední větě dostal od Mařeny pohlavek.
„Au, za co to?“ vyhrkl hned vyčítavě, ale nevypadal naštvaně. Spíše pobaveně.
„Pepíka si nevšímej, ten teď půjde dělat něco užitečného, nebo se bude věnovat mě, že,“ pravila Mařena a sledovala, jak se mladík rychle začal vzdalovat, aniž by řekl „ahoj“.
„Lojzíčku, ukaž tady Janičce okolí tady z tvého traktoru!“
Lojza se poškrábal v rozkroku a pak se podíval na Janu a její letní šaty, které zahalovaly štíhlé tělo a vypínaly se krásně v oblasti hrudníku, kde v podprsence byla uvězněna větší prsa.
„No proč ne. Stejně jedu na pole,“ hlesl.

A tak za další dvě minuty, seděla Jana vedle Lojzy v traktoru a drncali si to ven z vesnice po polní cestě.
„Tak ty mě máš přesvědčit, abych neodcházel?“ začal hulákat Lojza na Janu, protože v kabině byl hluk z motoru a nebylo toho moc slyšet.
„Jo. Prý to oni nechtějí, aby jsi odešel“
„Nechtějí mrdat, proto jdu pryč.“
„Já bych ti nestačila?“ podíval se na ní. Janu samotnou překvapilo, jak snadno tohle řekla a jak moc upřímně myslela na to, že by mu mohla stačit a nemusel chtít jinou. Vlastně by se jí to i líbilo. Chvíli se na ni díval a pak si sáhl rukou do rozkroku, kde si rozepnul knoflíčky u poklopce modrých montérek a najednou vytáhl něco, co vypadalo jako dlouhá tlustá zahradní hadice.

Ptáka neměl úplně postaveného, ale vzrušený už částečně byl. Janě to málem vyrazilo dech. Byl ohromný.
„Pokud bys zvládala tohle, aniž bys kvičela bolestí, tak bych ani nemusel odejít,“ hekl a pak překvapeně sledoval, jak ho Jana uchopila do ruky, a jak se nahnula tak, aby mohla otevřít pusu a vsát ho do ní tak hluboko, co jí to šlo.
„Ty vole, to jdeš na to dost rychle,“ hekl Lojza a raději nastavil rychlost traktoru na šneka. To už však Jana zkušeně začala sát tvrdnoucí péro a jazykem přejíždět po naběhlém žaludu.

Díky tomu došlo k jedné zajímavé události. Traktor zrovna jel po polní cestě, která vedla vedle klasické silnice. A v tuto chvíli, kdy Jana měla plnou pusu tvrdého ohonu, projížděl po silnici v autě, její milovaný choť. Všiml si pouze Lojzy a vystrčeného zadečku, nějaké ženy. Nijak se tím netrápil. Jen si řekl, že tady na Vesnici se s tím fakt nepářou a dál pokračoval domů. Zrovna v okamžiku, kdy auto zmizelo za zatáčkou, Jana zvedla hlavu, protože péro bylo už neuvěřitelně tvrdé a musela si ho prohlédnout v celé jeho kráse.

„Tak co? Líbí?“ zahekal Lojza a kochal se jejím andělským výrazem nevinnosti, ve kterém se objevoval náznak ďábelské nadrženosti.
Jana cítila, že už má pořádně mokré kalhotky. Kundička se jí doslova sama rozevírala v touze pojmout a okusit tu podlouhlou tlustou kládu, co se majestátně tyčila z rozepnutého poklopce. Opřela se o pravou stranu kabinky traktoru tak, že mohla dát jednu nohu na palubní desku. Tím se jí nohy pěkně roztáhly a ona mohla naskytnout Lojzovi pohled na kundičku, schovávající se pod krajkovými kalhotkami. Ty ale dala brzy na stranu a tak mohl Lojza po dlouhé době vidět orosenou nedočkavku, do které hned zajely dva prsty, jen to mlasklo.

„Kurva, ty pěkně tečeš,“ hlesl. Snažil se jednou rukou udržet traktor na polní cestě, aby moc neposkakoval z důvodu nerovnosti terénu, a druhou rukou doslova leštil péro, aby zůstalo v pozoru a připravené na vpich. Litoval jen jednoho, že byl tak tlustý, že se sotva za volant vešel. Tím znemožnil Janě, aby se obkročmo posadila do jeho klína a takhle mohla pěkně rajdit na ohonu, zatím co by pěkně jeli.
„To z toho tvého čuráka Lojzíčku. Vidíš, jak ho tam chci?“ zasténala provokativně Jana a přitom si olízla dva prsty, které byly olepené milostnou šťávou.

A tak Lojza uvítal, že už jsou na místě, kde na ně čekali dva muži, aby mu na valník naložili připravené balíky slámy.
„Vystup a jdi rovnou tam dopředu, za ten stoh,“ hesl a Jana tak učinila. Lojza mezitím pozdravil muže a pak se rychle vydal jejím směrem. Sama zašla tak, aby nebyla vidět. Měla tak jen výhled na pole a pak stoh postavený z balíků slámy.

„Tady jsi,“ ozvalo se za ní a už jí Lojza objal a začal nadrženě ohmatávat prsa. Podařilo se jí opřít o balíky, aby mohla vyšpulit zadeček. Tušila, že tohle bude rychlá akce, ale že určitě za to stát bude.
„Tak dělej, vraž tu kládu do mě!“ povzbuzovala ještě Lojzu k tomu, aby jí vyhrnul šaty nad zadeček, stáhl jí rychle kalhotky až na zem a když se postavil, zkušeně nasadil žalud na okraj kundičky, aby nadrženě přirazil.
„Ahhhuuuu,“ vyjekla bolestí a slastí zároveň. Kundička sice pěkně tekla a byla už roztažená, ale přeci jenom Lojza měl tlustší péro, než byly dva prsty. Ale Janě to nevadilo. Jak začal pupkáč nadrženě přirážet, už cítila jen neuvěřitelnou­ slast.

„Kurva ty jsi těsná!“ hekal nadrženě Lojza. Cítil totiž, jak má ptáka pevně sevřeného mezi sametovými stěnami kundičky a každý pohyb uvnitř mu způsoboval neuvěřitelnou slast. Ale to samé cítila i Jana.
„Lojzíčku mrdej mě, bože to je ono, mrdej mě!“ sténala Jana do jeho rytmu přírazů a cítila, že každou chvíli se udělá. Takové péro v sobě jakživ neměla. Bála se jeho tloušťky a délky. Slýchávala, jak některé její kamarádky na podobné ptáky narazily a pak si stěžovaly, že to bolelo a bylo nepříjemné. Ale to neplatilo pro Janu. Kundička se jí krásně přizpůsobila tak, aby ty průtahy kolíkem byly příjemné a nárazy na její dno, které způsoboval naběhlý žalud, tu slast ještě umocňovaly.
„Já už budu, bože já… uuuuuuuužžžžžžžž­…..“ vyjekla najednou a nohy se jí roztřásly tak, že měla co dělat, aby se na nich udržela. Před očima se jí zatmělo a prakticky přestala i slyšet. Vnímala jen příjemný pískavý zvuk, který rezonoval v její hlavě a pak vlny rozkoše, která ji prostupovaly celým tělem. A najednou přišla tsunami. Lojza přirazil a mohutné proudy lepkavého semene narážely na dno kundičky s takovou razancí, že se znovu přihnal neuvěřitelný orgasmus.
„Aaaachhhhh“ zachraptěl Lojza a prováděl krátké přírazy, jak mu cukalo v ptáku a jak pumpoval do Jany to ohromné množství semene.

Za další tři minuty bylo po všem. Oba seděli v traktoru a odjížděli zpět k vesnici, zatím co se za nimi dívali oni dva muži.
„Ty vole, to je kurva!“ hekl Atila, postarší, hubený cikán.
„Myslíš táto, že i my jí budem mít?“ zeptal asi devatenáctiletý mladík, poměrně silné postavy.
„Když nenaserem předsedu chlapče, anebo Mařenu, tak jo.“

„Tak to si nechám líbit,“ prolomil Lojza mlčení, když už byli na dohled u vesnice
„Já taky,“ na to Jana, a myslela to opravdu upřímně.
„Příště už to taková rychlovka nebude. A připrav se, že tě budu protěžovat. Minimálně každý týden. I když, budeš mít tu práce víc než dost.“ A začal se u toho smát. Jana tušila, že tohle místo se jí začíná líbit. Jen na chvíli, malinkatou chvíli, pomyslela na svého chudáka manžela, ale to jí hned přešlo. Mezitím sledovala, jak na ně mává s úsměvem Mařena, ke které traktor pomalu přijížděl.

Navigace v seriálu<< Vesnice 02
4.6 5 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
8 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Emil Kulik

Velmi pěkný seriálek. Má to jen jednu chybu. Ani za socializmu se při nebo po milování neoslovavali soudružko a soudruzi. Je to blbost. Jinak je to supr.

trezami

Tome kdy už napíšeš nějakou další povídku?

Iki

Bude někdy pokračování?

Kittikit

Pokracovani bych videl mezi manzilkem a Marenou 😁😁😁

Junior

No to jsem netušil, že i v JZD najeli na píchačky. 🙂
Jinak velmi pěkná série a doufejme v nějaké pokračování. Určitě by bylo zajímavé co se stane, až se to dozví manžel.

8
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x