Všechno zlé je pro něco dobré

Skrz dveře se ozývaly hlasité dětské výkřiky. Ondřej naposledy zaváhal, potom s těžkým srdcem zazvonil.
Dlouho se nic nedělo, chtěl to už vzdát a odejít, když se dveře otevřely a v nich se objevil malý chlapec.
„Mami, je tu nějaký pán,“ zahulákal dovnitř a utekl.
Za malý okamžik se v chodbě objevila mladá žena. Poznal ji okamžitě, ačkoli se viděli naposledy před mnoha lety, když byl sám ještě dítě. Vlasy měla nedbale svázané gumičkou, v teplácích a vytahané mikině působila zanedbaným dojmem, půvabný obličej mu však připomněl matku, která si donedávna zachovala svoji krásu.
Vlastně mu ještě nedošlo, co se s ní stalo. Akutní fáze schizofrenie, vysvětlil mu lékař, když ji odvážela sanitka. Stále měl před očima matčiny strhané rysy, nesmyslné blábolení s nožem v ruce, těžké chvíle, kdy čekal zamčený v komoře na příjezd policie, zatímco se matka snažila dostat dovnitř.

„Co potřebujete?“ odhrnula si žena předloktím z obličeje spadlý pramen vlasů.
Vlastně se nedivil se, že ho nepoznala. Naposledy se viděli, když ještě chodil do školky.
„Ahoj Aleno, ty si mě asi nepamatuješ, já jsem Ondřej,“ usmál se na ni nejistě. „Tvůj brácha,“ dodal rychle, když si všiml jejího nechápavého pohledu.

Mokrá utěrka jí vypadla z ruky, s vytřeštěnýma očima zalapala po dechu a jen ztěžka na něj promluvila.
„Promiň… promiň… nepoznala jsem tě… promiň,“ omlouvala se. „Pojď dál, toho bordelu si nevšímej,“ odkopla stranou pohozenou hračku. „Malá je nemocná a na kluky nemám čas, dělají si, co chtějí. Kde jsi se tady vzal?“ vyptávala se, zatímco se zouval.

Vlastně si nepamatoval, proč se tenkrát s mámou nepohodla. Pamatoval si jenom hlasitou hádku a její noční útěk. „Možná byla máma už tenkrát nemocná,“ napadlo ho.
Zhluboka se nadechl, a potom to se zebe překotně vychrlil: „Máma je v nemocnici, asi nadlouho a já nemám kam jít,“ objevil se mu ve tváři zoufalý výraz.

Zamyšleně na něj pohlédla, a potom pokrčila rameny. „Nějak to vyřešíme, uložím malou a promluvíme si o tom. Přece nevyhodím vlastního bráchu na ulici,“ usmála se na něj povzbudivě. 

Čekal na ni na gauči s rukama v klíně, připadal si přitom jako vetřelec. Teprve když děti usnuly, přisedla si Alena k němu.
Vyprávěl jí o mámině záchvatu, kdy se obával o život, ona mu na oplátku ve zkratce popsala svůj osud. Manžel ji opustil krátce po narození dcery, zůstala sama na tři děti a prala se s životem, jak mohla.
Seděli spolu až do rána, teprve když se jim klížily oči únavou, ustlala mu na gauči a lehla si na protější postel. Nemohl usnout, poslouchal sestřino tiché oddechování a přemýšlel, jaké bude ráno v cizím bytě.

Veškeré obavy vzaly za své, když ho vzbudili nedočkaví synovci, kteří nového strejdu ihned přijali mezi sebe.
„Doufám, že tě moc neotravují,“ politovala ho Alena, když viděla, jak na něm nezvedení synci nadšeně poskakují. „Chybí jim chlap,“ konstatovala. „A mně taky,“ posteskla si s ruměncem ve tváři.
„Ty nikoho nemáš?“ odvážil se zeptat.
„S tímhle nadělením na mě zástupy nečekají,“ kývla rezignovaně hlavou k postýlce. „A ty máš nějakou holku?“ zajímala se.
„Teď ne,“ styděl se přiznat, že ještě s žádnou nechodil.

Během pár dnů se začlenil do chodu domácnosti, jako by tady byl odjakživa. Po příchodu ze školy pomáhal Aleně s dětmi a na mámu si vzpomněl jen před usnutím, když se mu hlavou honily zmatené myšlenky.
Ve stísněné domácnosti řešil jediný problém, který časem nabýval na vážnosti. Měl ve zvyku několikrát denně prohnat věčně nadržený ocas, což ve stísněné domácnosti nebylo úplně jednoduché. Jediné místo, kde mohl v poklidu onanovat, byla koupelna.
Ze začátku si dával pozor, postupem času však v ostražitosti polevil, což se mu vymstilo, když ho sestra přistihla v tu nejnevhodnější chvíli.
„Jenom si tu vezmu plenky,“ snažila se neztrapnit ho. Nedokázal však zadržet sperma deroucí se ven a zahanbeně před ní ejakuloval. „Pak to utři, ať do toho kluci nešlápnou,“ usmála se křečovitě při odchodu.

Po návratu do pokoje se bál její reakce, chovala se však, jako by se nic nestalo. Doufal, že to tak zůstane napořád, hned druhý den ho však Alena vyvedla z omylu.
„Dneska se nejdeš vykoupat?“ mrkla na něho významně. Sklopil zahanbeně zrak, v tom ucítil, jak ho se smíchem plácla po zadku. „Jen běž, za chvíli si tě přijdu zkontrolovat.“
Zrudlý rozpaky odkráčel do koupelny, aby si ulevil. „Co tím myslela? Chce se přijít podívat, jak si honím ocas?“ přemýšlel s čurákem v ruce.

Najednou nespěchal,  vychutnával si onanování a nemohl se dočkat sestřina příchodu. Pomalu si začínal myslet, že její slova pochopil špatně, když se náhle pootevřely dveře a dovnitř vklouzla Alena.
„Už jsem se bála, že to nestihnu, kluci mě pořád zdržovali,“ opřela se o umakartovou stěnu  s pohledem upřeným do jeho rozkroku. Nechtělo se mu věřit, že se to skutečně stalo. Rozpohyboval ruku v šíleném rytmu, který nemohl skončit ničím jiným než výstřikem.
V tom to na něho přišlo, s přiškrceným výstřikem ze sebe chrlil mrdku, která v krátkých intervalech dopadala na podlahu. Vyždímal semeno do poslední kapky a teprve potom se na ni odvážil podívat. Najednou si všiml naběhlých bradavek napínajících slabé tílko i zvláštního lesku v jejích očích a došlo mu, že je stejně vzrušená jako on. „Třeba se přede mnou vyprstí,“ doufal marně.
„Tak zase příště,“ rozloučila se klidně, jako by se nic nestalo.

V rozporu se svými slovy ho však několik dalších dní nechala onanovat o samotě. Ačkoli ho pokaždé vyprovázela spikleneckým úsměvem, nikdy za ním nepřišla. Pomalu se vzdával naděje, když se objevila mezi dveřmi zrovna, když byl v nejlepším.
„Jak jsi na tom? Dneska ti to nějak trvá,“ nahlédla dovnitř. Zoufale proháněl péro, ale nemohl se udělat.
„Počkej, pomůžu ti,“ přistoupila k němu.
Než se vzpamatoval, sevřela tvrdý úd v dlani a začala ho rytmicky uspokojovat. Očima sklouzl k jejímu poprsí. Úžlabina ňader ho přitahovala jako magnet. Sebral veškerou odvahu a vklouzl dlaní pod tričko. Neměla podprsenku, nemohl se nabažit poddajných ňader a tiskl se k ní stále pevněji.
Pustila jeho ptáka a nechala ho, aby se jím třel o podbřišek obepnutý těsnými legínami. Stačila chvilka, aby ji se zaúpěním potřísnil oblečení cákanci mrdky.

„Škoda, že jsi můj brácha,“ hrála si zamyšleně konečky prstů s řídnoucím semenem.
„Proč?“
„Nebuď zvědavej,“ odbyla ho.
„Proč?“ opakoval tvrdohlavě svůj dotaz.
„Nestarej se,“ odsekla.
Otřela ze sebe ručníkem nadílku a nasupeně odešla. Nechápal, co se jí stalo, vždyť nic tak hrozného neudělal? Raději to hodil za hlavu a věnoval se synovcům, kteří se už dožadovali jeho návratu.
Během odpoledne několikrát přistihl Alenu, jak ho zamyšleně pozoruje, jako by nad něčím přemýšlela.

„Pohlídáš prcky? Potřebuju se vykoupat, jsem z nich úplně hotová,“ poprosila ho k večeru.
Byla v koupelně dlouho, nebylo to poprvé, kdy přemýšlel, jestli si tam dělá dobře stejně jako on.
Vynořila se zabalená v županu, když si pročesávala mokré vlasy, připadala mu najednou mladší.
„Nedívej se na mě tak,“ přistihla ho, jak jí zírá do svůdně rozevřeného županu, který vzápětí přitáhla k tělu.

„Dneska mi dali zabrat,“ povzdechla si, když uložila děti k spánku. „Půjdeme spát?“
Moc se mu nechtělo, ale nakonec souhlasil.
Po zhasnutí se marně snažil usnout, když k němu náhle vklouzla pod deku.
„Nic neříkej,“ ucítil na krku její teplý dech. Přetáhla mu tričko přes hlavu a přitiskla se k němu nahými prsy.
Vzápětí ho políbila, překvapeně jí polibek opětoval a snažil se ignorovat fakt, že se jedná o jeho sestru. Když se zadýchaně odtrhli, přejela prsty po jeho hrudi níž, dokud se nezastavila u trenýrek.
„Nebudeš mi nikam nic strkat, můžeš jenom od pasu nahoru,“ varovala ho, když je z něho stahovala.
Chvílemi si připadal jako ve snu, užíval si jejich mazlení, které pomalu přerůstalo ve vášnivé milování a jen z posledních sil odolával nutkání zmocnit se ji násilím. Musela to poznat, protože sklouzla k naběhlému údu a vzala ho do úst.
Užasle vyhekl a vzápětí jí naplnil ústa teplou mrdkou.
„Moc si na to nezvykej,“ políbila ho ústy vonícími jeho semenem. „Skoro jsem zapomněla, jak to chutná,“ zasmála se. „Teď ty mě,“ přitáhla mu ruku do svého rozkroku.
Potřebné zkušenosti vynahrazoval nadšením, s kterým prozkoumával její přirození. Chvílemi ho musela usměrňovat, nakonec se mu však povedlo ji uspokojit.
„A teď spi,“ rozloučila se s ním polibkem.

Ráno nevěděl, jak se k ní má chovat. Celý den chodila přepadle kolem něj, bez úsměvu, bez nálady. Po zhasnutí však k němu večer opět vklouzla do postele, aby se opakovala včerejší noc.
„Proč jsi byla dneska tak naštvaná?“ zeptal se, když odpočívala na jeho hrudi.
„Protože jsem starší a měla bych mít rozum,“ povzdechla si.
„Copak se ti to nelíbí?“
„Právě, že líbí… a moc,“ přiznala.
„Tak v čem je problém?“
„Třeba v tom, že jsme sourozenci,“ posadila se.
„Před chvílí ti to nevadilo,“ chytil ji ublíženě za ruku.
„Nevadilo mi to, protože jsem dlouho neměla chlapa, jsem nadržená a ty máš docela pěkný péro,“ vytrhla se mu.
„Tak proč to komplikuješ? Nemůžeme si to jen tak užít?“
„Radši už spi,“ zvedla se.

Po návratu ze školy ji našel v kuchyni, jak škrábe brambory. Přitiskl se k ní zezadu a objal ji přes ňadra.
„Nech toho, jsou tady děti,“ snažila se mu vytrhnout. Po krátkém přemlouvání s ním však ochotně odešla do koupelny, kde se nedočkavě objali.
„Vyhoním tě, chceš?“ navrhla mu po chvíli.
„Já bych radši… jako včera… pusou,“ vyhrkl.
„To jsem si mohla myslet,“ ušklíbla se. „Tak ho vyndej,“ povzdechla si, když viděla jeho zklamaný výraz. „Ale polykat to nebudu, zase taková dobrota to není,“ upozornila ho.

Spustil kalhoty ke kotníkům, ze slipů vystřelil trčící ocas, a potom už jenom sledoval, jak ho Alena vkleče vzala do úst. Bylo vzrušující pozorovat vlastní sestru, jak saje jeho čuráka. S prsty zabořenými v jejích vlasech se pomalu blížil k vyvrcholení.
„Počkej,“ postavila se náhle.
Překvapeně sledoval, jak zalovila pod domácími šaty, aby si stáhla kalhotky.
„Dělej, než si to rozmyslím,“ posadila se na pračku. „Prostě mě ošukej,“ vyjekla, když se na ni nechápavě podíval.
Zaklínil se mezi její roztažená stehna a pronikl do ní. Vychutnával si vlhké teplo její kundičky, Alena si ho však přitáhla k sobě a vyšla mu vstříc. Po několika nesmělých pokusech se rozpohyboval v šíleném staccatu, které nemohlo skončit jinak než výstřikem.
„Vytáhni ho včas, nic neberu,“ upozornila ho zadýchaně těsně před vyvrcholením.
Na poslední chvíli ji poslechl a zkropil jí stehna záplavou teplé mrdky.

„Nechám si napsat prášky,“ slibovala mu potom.
„Takže v tom budeme pokračovat?“ ujišťoval se.
„Co s tebou mám dělat,“ pousmála se.

Když nad tím později přemýšlel, uvědomil si, že na tvrzení „všechno špatné je pro něco dobré,“ je kus pravdy. Vzpomínku na matku hodil za hlavu, jen občas se v noci probudil zpocený z noční můry, které se nedokázal zbavit. Místo toho si užíval plnými doušky život v rodinném kruhu se sestrou a jejími dětmi.

Jako vždycky budu rád za Vaše komentáře, které jsou jedinou odměnou za čas strávený psaním mých oblíbených incestních povídek. Pokračování neplánuji, jak jsem kdysi řekl, jedná se o „takovou jednohubku“. Snad se Vám líbila stejně, jako mě bavilo její psaní.