Zlobivá holka 01

Venku se postupně smrákalo, pomalu jsem poklidil nářadí a vrátil se do chalupy, abych ze sebe smyl špínu a pach potu po celodenní dřině, na kterou jsem nebyl zvyklý. Pod tekoucí vodou jsem zamyšleně promnul napůl ztuhlý penis. „Mám se vyhonit hned nebo až v pohodlí postele?“ Mé dilema vyřešil hluk linoucí se z chodby. Zakrytý osuškou jsem se vydal zjistit, co se děje.

„Ahoj bráško,“ přivítala mě s úsměvem Magda, moje nevlastní ségra. Naše máma byla v mládí poněkud veselejší, takže každý ze sourozenců, jsme celkem čtyři, má jiného otce. S Magdou jsme v dětství tvořili nerozdělitelnou dvojku, přežili jsme společně i divokou pubertu a dodnes se poměrně často vídáme.

„Ahoj strejdo,“ objevila se za ní  podmračená tvář mé neteře. Johana, která nenáviděla své jméno a celý svět,  aspoň tak mi to občas připadalo. Věčně schovaná pod kapucí se sluchátky na uších, nevnímající své okolí a především matku, která se o ni trpělivě starala. Magda se mi občas svěřovala se starostmi, které s ní měla a musel jsem jí připomínat, že ani my jsme v jejím věku nebyli úplně vzorní.

„Co tady děláte?“ zeptal jsem se nejistě. Bál jsem se, že jsem na něco zapomněl, ale Magda mně okamžitě vysvětlila, o co jde.
„Naše slečinka se kvůli klukům nějak zapomněla učit, takže má reparát z fyziky. Tady ji máš a dohlédni na ní, jinak ji nepustí k maturitě,“ spustila proud výčitek.

Nezbylo mi nic jiného než souhlasit, že se o Johanu postarám. Po matčině odjezdu jsem se k ní posadil. „Co blbneš?“ odtáhl jsem jí sluchátko z uší. „Chceš skončit někde ve fabrice?“
„Jsi jako máma,“ ušklíbla se.
„A ty se divíš?“
„Zbytečně oba přeháníte, nemusíš mít strach. Jenom se mi to trochu vymklo, nic víc,“ pokrčila rameny.

Dál jsem to s ní neřešil, usoudil jsem, že na to budu mít ještě dost času. Následujících pár dnů jsme se míjeli. Většinou se někam ztratila, zatímco jsem dělal dříví na zimu. Postupem času mi ale začalo vrtat, kam vlastně chodí a rozhodl jsem se to zjistit. Když se zase vytratila, nenápadně jsem ji sledoval. Bylo to vcelku jednoduché, protože s nezbytnými sluchátky v uších nevnímala okolní svět. Najednou však uhnula z polní cesty a měl jsem co dělat, abych jí stačil. Ztratila se mi v hustém mlází, chvilku mi trvalo než jsem jím také pronikl.

 Vynořil jsem se na malé mýtince, kde si Johana právě roztáhla deku. Chtěl jsem se už vrátit, když se začala svlékat. Ani nevím, proč jsem zůstal, možná ze zvědavosti, ale to už je jedno. Poprvé jsem ji uviděl bez kapuce přetažené přes hlavu. Potřásla hlavou, aby uvolnila rozpuštěné vlasy. Teprve teď jsem si všiml nápadné podoby s Magdou v jejím věku.  Překvapeně jsem pozoroval, jak pokračuje ve svlékání. Věděl jsem, že bych měl odejít, ale nedokázal jsem to. Místo toho jsem se zatajeným dechem sledoval její amatérský striptýz. Ukázalo se, že pod mikinou skrývá obstojné poprsí napěchované v podprsence. Zamyšleně přejela plné košíčky dlaněmi, a potom podprsenku rozepnula. Vystavila slunečním paprskům téměř dokonalá ňadra, z kterých jsem nedokázal spustit zrak.

S hrůzou jsem ucítil překvapivou erekci. „Je to tvoje neteř, co blbneš,“ okřikl jsem se v duchu, ale marně. Johana totiž pokračovala ve svlékání.
Stáhla ze sebe džíny, při pohledu na bílé kalhotky jsem zatajil dech v předtuše, co bude následovat. „Ukaž mi ji, nestyď se,“ přemlouval jsem ji, když nepatrně zaváhala.  Očividně měla stejné plány, protože se opatrně rozhlédla, a potom ze sebe nedočkavě kalhotky stáhla. Skrytý v hustém křoví jsem sledoval, jak přejela dlaněmi kulatá prsa a pomalu, pokračovala k vyholenému klínu. „Ona se snad vyprstí,“ vyděsil jsem se.

Po krátkém zaváhání se Johana svezla na deku. Když nasliněným prstem vklouzla do své kundičky, nevydržel jsem a vytáhl z poklopce ztopořeného čuráka. Bez rozmyslu jsem ho začal prohánět na rozdíl od Johany, která nikam nespěchala a vychutnávala si každý okamžik. Netrvalo dlouho a zkropil jsem trávu sprškou semene.

Vystřízlivění se dostavilo téměř vzápětí. „Je to moje neteř, copak jsem se zbláznil?“ vyčítal jsem si, když jsem otíral zbytky mrdky do kapesníku. Raději jsem nechal Johanu svému osudu a potichu se vytratil pryč.

Vrátila se domů až k večeru, mlčky se najedla a zmizela v malém pokojí v podkroví. Kdybych ji neviděl nahou v lese, nikdy bych neuvěřil, že se pod vytahanou mikinou můžou skrývat dokonalá ňadra, na která jsem nedokázal zapomenout. Už jsem v ní neviděl malou neteř, kterou jsem znal od narození, ale někoho jiného, neznámého, kdo mě neuvěřitelně přitahoval.

Pár dnů uběhlo v relativním poklidu, kdy jsem se neúspěšně snažil potlačit vzpomínky na svlečenou Johanu s prstem zabořeným v přirození. Pokaždé, když odcházela do lesa se sbalenou dekou pod rukou jsem bojoval s touhou vyběhnou za ní a znovu se kochat jejím nahým tělem. Doufal jsem, že tím všechno skončilo, okolnosti však mínily jinak.

Štípal jsem zrovna dříví, když jsem zaslechl hlasitý výkřik. Vyběhl jsem  před chalupu, odkud se ozývalo zoufalé naříkání. Johana seděla na kraji strouhy, držela se za kotník a urousané vlasy jí spadaly do obličeje. „Šla jsem se proběhnout a takhle to dopadlo,“ hlesla s bolestivou grimasou. „Nemůžu na to došlápnout.“

Pomohl jí vstát, odkulhali jsme se společně do chalupy s její paží obtočenou kolem mých ramen. Položil jsem ji na gauč a opatrně prohmatal rychle otékající kotník. „Asi to bude jenom výron, přesto bych tě měl odvézt do nemocnice. Blbý je, že v sobě mám pár piv,“ zamyslel jsem se.
„Tak počkáme do rána,“ pokrčila rameny.
Pro jistotu jsem jí zlehka zahýbal kotníkem.
„Asi to bude v pohodě,“ hlesla nejistě.
Přesunul jsem ruku z kotníku trochu výš, abych prozkoumal lýtko, jestli není poraněné také. „Bolí to?“ prohmatával jsem opatrně měkkou tkáň nad kotníkem.
„Tohle ne,“ zavrtěla hlavou.

Odběhl jsem do mrazáku pro pytlík zmražené zeleniny a přitiskl ho ke kotníku. Tváří se jí rozlila úleva. Pohodlně se opřela a přehodila přes mě nohu. Zatímco jsem tiskl zmrzlý pytlík ke kotníku, druhou rukou jsem jí opatrně pohladil lýtko. „Nebolí tě to?“ ujišťoval jsem se.
„Ani ne, vypadá to v pohodě,“ zavrtěla hlavou.

Vychutnával jsem si její blízkost, s ušmudlanou tváří vypadala najednou jako malá holka, kterou už dávno nebyla. Hlavou mi mimoděk bleskla vzpomínka na její vyholenou kundičku. Bezděčně jsem pokračoval rukou po hladkém lýtku výš. Nic nenamítala, jen se na mě zvědavě podívala. „Chci se ujistit, že je ta noha v pořádku,“ zamumlal jsem. Jemně jsem prohmatával opálené stehno vyčuhující zpod volných šortek. „Hmmm… to je docela příjemný, pokračuj,“ zamumlala.

Nervózně jsem stoupal prsty výš, k okraji šortek. „Musí přece vědět, že tohle už nemá s podvrknutým kotníkem nic společného,“ prolétlo mi hlavou, když jsem se pod šortkami dotkl kalhotek. I přes látku jsem cítil teplo jejího dívčího přirození. „Pokračuj,“ špitla. „Vážně to chce. Chce, abych ji vyprstil,“ vyděsil jsem se. Jenomže blízkost její kundičky byla natolik vábivá, že jsem už nemohl přestat. Zhluboka jsem se nadechl a vklouzl prsty pod lem kalhotek. „To je hezký,“ vydechla, když jsem bříškem prstu přejel sevřenou rýhu bochánků jejího přirození. Víc jsem toho udělat nemohl, protože mě překážely šortky. Johana to vyřešila tak, že se s bolestivým zasténáním nadzvedla a rychle si je společně s kalhotkami stáhla pod kolena. Vyholená kundička působila překvapivě dospěle. Opatrně jsem do ní pronikl celým prstem. Stačilo párkrát obkroužit naběhlý poštěváček, aby Johana vyvrcholila.

Najednou jsem nevěděl, co dál. Opatrně jsem vyprostil prst z jejího přirození a chtěl se zvednout, když mě zastavila. „Oplatím ti to, chceš?“ zvedla ke mně oči. Nepatrně jsem zaváhal, ale přetlak v koulích rozhodl za mě. Mlčky jsem přikývl, kolem úst jí zahrál nepatrný úsměv, a potom už nedočkavě vyprostila ztopořený ocas z poklopce.
„Pěkně ti ze mě stojí,“ zasmála se spokojeně. Opatrně, jenom dvěma prsty sevřela pyj těsně pod uzdičkou a téměř neznatelnými, krouživými pohyby soustředěně pracovala na mém vyvrcholení. Něco takového jsem ještě nezažil, semeno mi stoupalo nezadržitelně vzhůru a chystal jsem se k výstřiku, když prudce stáhla předkožku až ke kořenu, aby zabránila výstřiku. Jakmile tlak polevil, vrátila se k dráždění naběhlého žaludu. Střídavě ho mnula, honila a na závěr opět zkušeně zabránila výstřiku. To se několikrát opakovalo, dokud jsem nebyl téměř šílený touhou po vyvrcholení. Teprve potom zběsile rozpohybovala ruku, stačila chvilka a gejzír semene už se dral ven. S hlasitým výkřikem jsem prudce ejakuloval. Johana ze mě poctivě vyždímala mrdku do poslední kapky,  potom si upravila kalhotky a před mými zraky zvědavě olízla řídnoucí semeno z hřbetu ruky.
„No co, tak to mám ráda,“ ohrnula nosík, když uviděla můj nevěřící pohled. S náhlým vystřízlivěním jsem zapnul poklopec. „Nedělej, že ti to najednou vadí,“ ušklíbla se. „Myslíš, že jsem tě neviděla, jak jsi mě šmíroval v lese? A najednou děláš, jako by ti to vadilo,“ objevily se jí v očích zlé plamínky.

Zbytek dne jsem se o ni pečlivě staral, snad abych zahnal výčitky svědomí, možná proto, abych s ní mohl trávit víc času, sám nevím. Když se setmělo, pomohl jsem jí do postele a snažil se ignorovat její potměšilou nabídku na společné přespání.

V noci jsem se převaloval ze strany na stranu, stále jsem myslel na události dnešního dne. „Ještě, že to neví Magda,“ povzdechl jsem si. „Stejně by mě zajímalo, co Johana provedla, že ji sem přivezla. Budu to muset zjistit,“ prolítlo mi hlavou těsně před usnutím.