Tak voní svět koní 01

This entry is part 1 of 4 in the series Tak voní svět koní

Zrovna jsem stál u auta a odepínal přívěs, když mi zazvonil telefon. Aniž bych se podíval, kdo volá, automaticky jsem ho zvedl.
„Můj řidič se na mě právě vykašlal a já musím dostat tuhle zpropadenou sochu na slavnostní odhalení.“

Matku jsem už několik měsíců neslyšel. Je sochařka, a to úspěšná. Její díla zdobí náměstí ve více než deseti městech, vystavuje v galeriích, najímají si ji zbohatlíci, aby jim udělala skulptury do rezidencí. Žije v ústraní v lesích česko-německého pohraničí, kde čerpá inspiraci pro své umění. Je hrdá a soběstačná, nikdy nevolá s prosbou o pomoc.

„Co chceš, abych udělal, mami?“
V telefonu nastala pauza. „‚Matko, ne, mami, pamatuješ? Potřebuju, abys to odřídil. Nemám řidiče a nehodlám riskovat s někým novým. A sama si na to netroufnu. Kdy můžeš dorazit?“

Pokrčil jsem rameny. Taková byla moje matka. Byla to ctižádostivá umělkyně, nikdy nebyla nějak extra vřelá a milující. Mě a mou sestru vychoval víceméně strýc s tetou. O našem otci pak nikdy nemluvila.
Nepokoušel jsem s ní diskutovat, protože jsem už věděl, jak by to dopadlo. „Fajn,“ odpověděl jsem jí. „Dojedu zítra.“
Aniž by poděkovala nebo jen projevila vděčnost, beze slova položila telefon.

***

Poté, co jsem jí oznámil, jak se plány změnily, moje žena Barbora se zasmála a řekla: „Přece nemůžeš odmítnout svou matkou, velkou umělkyni.“

Stála v naší velké koupelně nahá, právě vyšla ze sprchy. Je drobná, s dlouhými rudými vlasy a hnědýma, skoro černýma očima. Její prsa, i když nejsou velká, jsou dokonale tvarovaná, a bradavky trčí vyzývavě do prostoru.
Přistihla mě, jak na ni koukám.

„Budeš pryč celý víkend?“
„Asi jo, je to skoro přes celou republiku.“

Barbora se ke mně přitiskla. „Jdi se osprchovat, já připravím pokoj.“

Umyl jsem se v rekordním čase, rychle se osušil a vstoupil do ložnice. Zapadající slunce prosvítalo velkými okny a zalévalo pokoj posledními záblesky denního světla. Barbora ležela na posteli na zádech, nahá, s dokonale kulatým zadečkem zvednutým na dvou polštářích a ručníkem pod sebou. Zasouvala si do upravené, ale zarostlé kundičky velké dildo a vytahovala ho. 

Na velké televizi opodál bylo puštěné video z našeho posledního setkání s Michalem a Petrou. Můj penis, už napůl tvrdý z pomyšlení na šukání s mojí ženou, zcela ztvrdl, když jsem sledoval, jak Bára masturbuje na posteli. Na obrazovce jsem viděl záběry, jak šukám Petru, zatímco Bára ležela pod námi, lízala Petřinu kundičku a můj penis a Michal ji zběsile mrdal. To byl hezký večer…

Bára mě vytrhla ze vzpomínání šťouchnutím nohy, když odhodila dildo na zem. „Vezmi si mě, Honzo.“
Lehl jsem si mezi její nohy a nasál vůni dychtivé kundy. „Kdybys věděla, jak tě miluju, Báro.“
Držela mou hlavu v dlaních. „Tak mi to dokaž, zlato. Vylízej mě a ošukej.“

Zasunul jsem jazyk hluboko do její vagíny. Prsty pevně držela mou hlavu. Bára není moc hlasitá – spíš pudová. Vrčela a kňučela, když jsem sál její naběhlý klitoris. Video nás čtyř běželo na pozadí. Jen jeho zvuk mi umožňoval představit si děj.

Bára hluboce vydechla, když se udělala do mých úst. Zvedla mi hlavu. „Šukej mě, zlato. Potřebuju tě v sobě.“
Vylezl jsem na ni. Bára ukázala na televizi. „Tady mě Michal šukal do zadku.“ Její oči se obrátily opět ke mně, když jsem jí zasunul péro hluboko do roztoužené kundy. „Ano. Takhle to chci.“

Musel jsem ráno brzo vstávat, takže dnešní sex s manželkou musela být rychlovka. Bára to odtušila a rukou si mastila klitoris. „Dělej, šukej mě, uděláme se spolu.“
Fungovalo to. Za pár minut jsem cítil, jak vrchol mého orgasmu přichází, a s uspokojeným zavrčením jsem se udělal, zatímco Bára se pode mnou rovněž třásla v návalech slastné agonie.

Odstoupil jsem a zadíval se na svou ženu. Ležela a pozorovala mě, jak ji sleduju. Její vagína byla stále otevřená, proud naší lásky stékal dolů na ručník pod ní. Přejela prstem po pyscích a pak si ho strčila do úst a náruživě ho olizovala. Můj penis se zachvěl.

Ukázala na něj. „Ty jsi vždycky tak rychle zase v pozoru.“
Podíval jsem se dolů. „Jo, seš šťastná žena.“
„Na druhý kolo dnes zapomeň, musíš brzo vstávat. Jdi se umýt, já si to zatím olížu.“

Bára se podívala znovu na televizi, kde jsme se všichni čtyři přesunuli do velkého sprchového koutu a navzájem se umývali.

***

Na druhý den jsem po několika hodinách úmorné jízdy dojel k velkému kravínu bývalého JZD, kde si má matka před lety zřídila ateliér. Už zdálky jsem ji viděl, jak stála před bílou dodávkou, ruce založené, a dívala se na hodinky. Měla na sobě svůj obvyklý outfit: obnošené volné kalhoty flanelovou sepranou košili, na hlavě kšiltovku. Byl červenec a její košile byla tmavá v místech, kde prosákl pot. Bohaté kaštanové vlasy, sahající do půlky zad, měla rozpuštěné na volno. Pomyslel jsem si, že vypadá docela dobře, ale nechal si to pro sebe.

„Máš zpoždění,“ uvítala mě bez pozdravu.
„Nedomlouvali jsme se, kdy přesně dorazím.“
„Bla bla. Můžeme vyrazit?“

Odemkl jsem dveře nákladového prostoru a prohlédl si, že je pískovcová socha dobře zajištěná, aby při jízdě nezpůsobila nějakou nehodu.

„Pojďme. Bude to trvat asi deset hodin, než to odvezeme, vyložíme a zase pojedeme nazpět.“
Nasedl jsem do kabiny a máma vlezla na místo spolujezdce. Nastartoval jsem dodávku a kabinu zaplnil chladný vzduch. 

Nepřekvapí, když řeknu, že s mámou si nevoláme a nevyprávíme si o událostech našich životů. Teoreticky byla jízda v půjčené dodávce na okreskách a na dálnici příležitostí dohnat, co se u nás děje. 
Ale nestalo se tak. Když jsem vyjížděl z ateliéru, máma si opřela hlavu o dveře a usnula.

Jak jsem řídil, občas jsem na ni pohlédl. Vyvolalo to vzpomínky na mé dětství. S mojí sestrou nás vychovávala rodina jejího bratra. Rodičovství nebylo na seznamu máminých životních dovedností. Víkendy jsme trávili s ní, ale byla spíš jako nějaká bláznivá teta než spolehlivá matka.
Její život se točil kolem práce, a pořád se točí. Nikdy se nezmínila, ani jsem nikdy neviděl žádné důkazy o tom, že by s někým – mužem či ženou – sdílela svůj prostor. Ne, že by mě zajímalo, s kým by mohla mít romantický vztah. Jen se s tím zkrátka nesvěřovala.

***

Zhruba po čtyřech hodinách jízdy, na jedné okresce třetí třídy, začal motor ztrácet výkon. Snažil jsem se dojet alespoň do nejbližší vesnice, ale zakašlal a chcípl.
„No, doprdele,“ řekla máma.
Podíval jsem se na ni. „Ty kleješ?“
Máma na mě zamračila. „To, že nemluvím vulgárně, neznamená, že ta slova neznám. Pro tuhle situaci ani jiný slovo není.“

Podívala se na mobil. Žádná čárka, nebylo se komu dovolat.

„Co budeme dělat?“
„Co budeme dělat? Ty sis půjčila tenhle náklaďák a přinutila mě ho řídit. Něco vymysli,“ vystoupil jsem a otevřel kapotu.
„Víš, co s tím je?“ zeptala se.
„Jasně, že nevím. Na tyhle moderní auťáky už potřebuješ pomalu doktorát. Otevřel jsem kapotu, aby nám někdo projíždějící zastavil.“
„Myslíš, že někdo zastaví?“
„Doufám v to.“

Zhruba po patnácti minutách se k nám blížilo první auto. Začal jsem mávat a doufal, že se smiluje. Velké SUV zastavilo kousek od nás.
Dveře se otevřely a vystoupili čtyři lidé. Řidič byl muž kolem čtyřiceti, opálený, asi dva metry vysoký a ve skvělé kondici; jeho spolujezdkyně byla žena přibližně stejného věku, vysoká a štíhlá, s nadprůměrnými prsy a dlouhými, sluncem vybělenými blond vlasy. Ze zadního sedadla vystoupili chlapec a dívka, přesné kopie svých rodičů. Všichni měli na sobě vybledlé džíny, trička a sluneční brýle.

Přešel jsem k nim a podal ruku. „Díky, že jste zastavili. Jsem Jan.“
„Žádnej problém, tady moc lidí nejezdí, tak jsme vás tu nemohli nechat.“
Muž mi podal ruku, či spíše tlapu. „Jsem Tomáš. Tohle je moje žena Hanka, a tihle mladí jsou Tomáš junior a Anna. Máme kousek odtud malou usedlost. Co se vám s manželkou stalo?“

Máma byla mladá, když jsem se narodil, a já zase kvůli práci dřív sešel, takže mezi námi nebyl tak značný vizuální rozdíl. „To je moje matka, Klára. Stěhuju jí jednu věc a vypůjčená dodávka nám tu zdechla.“
„Ukažte, mrknu na to,“ zahlásil Tomáš a vydal se obhlížet motor. Oba jsem ho s matkou sledovali a doufali, že to třeba, dej bůh, opraví.
„Vypadá to na svíčky, s tím vám nepomůžu, to musíte do servisu.“
„Kurva práce,“ zaklela má matka, až se zachvěly větve.
„Můžem vás hodit do dědiny, starej Fojtů tam má autoservis, může vám to odtáhnout k sobě a třeba budete moudřejší,“ navrhl Tomáš.

O hodinu později jsme byli moudřejší, ale také zklamanější. Starej Fojtů, což byl zhruba šedesátiletý děda s opravnou všeho možného od bicyklů po traktory, potvrdil, že jde o svíčky. Ale taky konstatoval, že náhradní díl mu dojde nejdříve v pondělí ráno. Matka mezitím řvala do telefonu na majitele půjčovny dodávek, že požaduje 100% slevu. 
Tu sice nakonec uhádala, ale nic to neměnilo na tom, že jsme trčeli v téhle zapadlé díře. Začal jsem se poohlížet po motelu nebo penzionu.

„Tak zůstaňte u nás,“ řekla Hanka.
Máma zavrtěla hlavou. „Ne, nemůžeme obtěžovat, moc jste nám pomohli, ale nedělejte si škodu.“
Mladý kluk se vmísil do hovoru: „Musíte u nás zůstat. Široko daleko stejně nic není.“
S mámou jsme si vyměnili pohledy. Pokrčil jsem rameny a ona taky. Podívala se na Hanku. „No, pokud máte u vás místo, bylo by to hezké.“

Opustili jsme vesnici a jeli dlouho klikatou lesňačkou do hlubin lesa. Kdyby to byli sérioví vrazi, co se chtějí zbavit těl, byli by na správném místě. Vyjeli jsme z lesa a před námi se rozprostíraly zelené louky, po nichž pobíhali koníci.

„Tak vítejte u nás,“ podotkl pyšně Tomáš. „Provozujeme malý ranč na chov koní.“
Usmál jsem se nad Tomášovým popisem: bylo to tu všechno možné, ale malé rozhodně ne. Samotný dům byl obrovský – dvoupatrový, bílý, s křídly, vikýři, přední verandou a upraveným okolím. Za domem bylo vidět zahradu, velkou stáj a ohrazený výběh se dvěma koňmi.

O půl hodiny později nám Hanka na zasklené verandě nalévala limonádu. Máma a já jsme byli ubytováni v hostinském křídle s výhledem na velký bazén. Hanka se omluvila, že je tam jen jedna dvojlůžková postel, protože ta druhá se minulý týden rozbila. Přemýšlel jsem, za jakých okolností se může postel rozbít, a pokáral jsem se za takové myšlenky.

Večeře se skládala z kuřete, salátu a spousty rodinných vtipů, ačkoliv mládež se občas trochu znudeně dívala spíše do mobilu. Tomáš a Hanka nás poté provedli po pozemku, přičemž máma se trochu více rozpovídala o své práci.

Bylo už po desáté, když jsme se s našimi hostiteli rozloučili a vydali se do našeho apartmá.
Máma zavřela dveře. „Pokud ti to nevadí, půjdu do sprchy první.“ Podívala se na manželskou postel. „Tohle bude zajímavé.“
„To zvládneme. Já budu vlevo, ty vpravo. Tam se vlezeme.“

Máma šla ke své tašce, vytáhla toaletní sadu a nějaké oblečení, odešla do koupelny a zavřela za sebou dveře.
Ten nevinný čin ukončil normální část naší cesty – a našeho vztahu.

Máma se vrátila v krátké noční košilce. Nikdy jsem ji před spaním neviděl bez nějakého županu. Vídal jsem ji jen ve volném oblečení; netušil jsem, jakou má postavu, a ještě k tomu takhle pěknou. Její prsa vypadala na mírně povislé trojky, a její ztvrdlé bradavky, napínaly látku košilky.

Rychle si zapletla vlasy, zatímco jsem si vytahoval kraťasy, tričko a toaletní sadu. Stála před zrcadlem v plné parádě. Zpomalil jsem své pohyby, abych ji sledoval. Něco na jejích elegantních pohybech mě fascinovalo; Barbora má vlasy kratší, takže jsem to doma nikdy neviděl. Máma zkušeně zaplétala dva prameny vlasů. Došla ke konci a držela cop, když se sklonila k tašce pro gumičku.
Neměla pod tričkem nic. Lem se zvedl přes její oblý pevný zadek – o kterém jsem doteď taky neměl ponětí – a odhalil její chlupatou kundičku. 

Došlo mi to.
Moje máma byla sexy. Narovnala se a v zrcadle jsem viděl její tvář, jak na mě kouká. Polilo mě horko, zamumlal jsem „promiň“, a rychle odešel do koupelny.

V koupelně visela na věšáku na ručníky černá krajková tanga a odpovídající podprsenka. Zíral jsem. Byly pravým opakem mé představy o matce. Navenek žádná péče o vzhled; ale pod tím kvalitní rajcovní kalhotky a podprsenky.
Dotkl jsem se těch kousků, představoval si ji, jak je nosí. Nikdy jsem o tom nepřemýšlel; až do téhle chvíle. Zajímalo mě, co dalšího o ní nevím.

Když jsem stál před umyvadlem, uviděl jsem její kosmetickou taštičku. Středně velké, růžové dildo s přísavkou leželo uvnitř, napůl schované pod dalšími drahými tangy. Dotkl jsem se ho; bylo ještě mokré od umytí. Moje máma se právě uspokojila, a teď jsem na to nedokázal přestat myslet.

Sprchoval jsem se s erekcí. Nemasturboval jsem, vědom si, že máma je ve vedlejší místnosti, a vzpomněl si, jak mě jednou v pubertě škádlila kvůli „dlouhé sprše“. Na konci jsem pustil studenou vodu, aby se můj zmatený penis uklidnil.

Vstoupil jsem zpět do pokoje. Světlo bylo zhasnuté, ale místnost zářila modravým svitem měsíce. Klimatizace jela naplno a máma ležela jen pod prostěradlem. Lehl jsem si na svou stranu, otočil se doprava, čelem ke zdi a pomalu usínal po náročném dni.

Vtom jsem zaslechl šplouchání venku a cítil, jak máma vstává. Pomalu jsem se převalil na záda a pootevřel oči.
Máma stála u okna. Někdo byl v bazénu. Jak se dívala, viděl jsem že její pravá ruka sjela dolů a lem trička se pohnul.
Zašustil jsem prostěradly. Mámina ruka se rychle stáhla. Zvědavě jsem vstal a přistoupil k ní, stál jsem po její levici.

Hanka a Tomáš junior byli v bazénu, koupali se. Tipoval jsem, že je kolem jedenácti – zvláštní čas na koupání v bazénu. Zamžoural jsem a všiml si, že mladík je nahý. To bylo divný. Zaostřil jsem ještě víc a viděl, že Hanka je taky nahá. To bylo ještě divnější.
A úplně nejdivnější bylo, když mi došlo, že mu ho právě kouří.
Říci, že jsem byl překvapený, by bylo slabé slovo. Spíše by to vystihlo „fascinovaný.“

Máma mou přítomnost nevnímala. Pohlédl jsem na ni a viděl, že její bradavky jsou dva tuhé body v tričku, a cítil vůni ženského vzrušení. Nedívala se jinam; nevyjádřila žádné znechucení ani nelibost; jen se upřeně dívala.

U bazánu zatím umění Hančiny felace přineslo svou odměnu, když si Tomáš junior přitáhl matčinu hlavu a vyvrcholil do jejích ochotných úst. Pustila ho a odtáhla se. Něco si chvilku říkali a vyměnili si místa. Hanka roztáhla své dlouhé nohy, štípala se a tahala se za bradavky, zatímco její syn přitiskl obličej k její kundičce.

Můj tuhý penis dělal obscénní stan ve volných bavlněných kraťasech – jediném oblečení, které jsem měl na sobě. Máminy prsty si pohrávaly s lemem trička nad její kundičkou a její bradavky vypadaly bolestivě tvrdé.
Celá situace byla přinejmenším bizarní. Stál jsem vedle své matky, o které jsem toho věděl tak málo, a společně jsme sledovali sex – ne jen sex, ale incestní sex – dvou takřka neznámých lidí. Nikdo z nás neodcházel ani nemluvil.

Hanka měla krásná prsa. Její kundička byla zcela přírodní, jen na okrajích oholená. Junior to podle všeho miloval. Jeho ruka vklouzla mezi matčiny nohy a ona ho chytila za hlavu. Věděl jsem, co udělal. Měl ústa na jejím klitorisu, zatímco prst zasunul hluboko dovnitř a třel jí G-bod. Její boky se vlnily, když vyvrcholila na obličeji svého syna.

Máma šeptla: „To je hodně nestoudné.“
„Oni by nesouhlasili,“ zašeptal jsem.
Máma se na mě podívala, její oči se zaměřily na mou sotva zakrytou erekci. „Stejně jako ty, zřejmě.“
Zčervenal jsem a divil se, že jsem to udělal.

Hanka vstala a její syn vylezl z bazénu. Popadli ručníky a vytratili se. Předpokládal jsem, že show skončila, a vrátil se na svou stranu postele. Máma na mě a mou látkou zakrytou erekci koukala, dokud jsem neulehl a pak šla do koupelny. Jestli masturbovala, neslyšel jsem to. Usnul jsem během vteřin.

***

Probudil jsem se chvíli před šestou. Věděl jsem, že máma ráda spí déle, tak jsem tiše vyklouzl z postele a z pokoje.

Jako všechno v tom domě, i kuchyně byla rozlehlá. Když jsem vešel, ucítil jsem vůni kávy, uviděl kávovar s hrnky a nalil si šálek.
Zaslechl jsem pohyb a vzhlédl, když vešla Hanka. Měla na sobě dlouhý bavlněný župan a byla bosá. Její bradavky vytvářely dva lákavé body pod lehkým materiálem a moje mysl se vrátila k předchozí noci.

„Dobré ráno, Honzo,“ řekla, když si nalévala kávu.
„Jsi ranní ptáče, jako já,“ odpověděl jsem.
Hanka se opřela o pult. „Vy měšťáci. Já jsem poslední, kdo vstává. Tomáš, junior a Anna už makají od pěti.“
„Páni,“ odpověděl jsem. „Vy se tady fakt nenudíte.“
Usrknula si kávy a odložila hrnek. „To opravdu ne.“

Hanka si pohrávala s páskem na županu. Snažil jsem se nezírat, když se uzel rozpletl a župan se otevřel, odhalujíc její nahé tělo pod ním. Lehce pokrčila rameny a župan sklouzl z jejích ramen na zem k jejím nohám. Zůstal jsem stát s pusou dokořán.
„Zavři ji nebo ti tam vletí moucha.“

Byl jsem jen se dvěma ženami v životě, a ty bledly ve srovnání s Hankou. Měla dlouhé, štíhlé tělo; úzký pas; dokonalá prsa; a její ochlupení, oholené jen po okrajích, tvořilo perfektní trojúhelník kudrnatých hnědých chlupů. Podíval jsem se jí do očí.
„Ehm, no…“ Nedařilo se mi dát dohromady kloudnou větu.
„Viděla jsem, jak jsi nás sledoval,“ řekla, zatímco její prst obkresloval tuhou bradavku. „I se svou matkou…“

Hanka se přiblížila a já ucítil její vůni. Byla svěží a čistá, s náznakem vzrušení. Prohlédl jsem si ji od hlavy až k patě. Měla přirozenou krásu. Pohnul jsem se na židli, vědom si své erekce.
Sledoval jsem, jak její ruka klesla a dotkla se mého kolena. Byla to ruka ženy, která pracuje manuálně, jako ruce mé matky: nebyly měkké ani hladké. Hladila mou kůži.

„Jak dlouho si tvá máma pospí?“ zeptala se Hanka, oči upřené na mou sotva skrytou erekci.
„Jsem ženatý, a ty vdaná,“ bránil jsem se.
Hančin prst vklouzl těsně pod lem mých kraťasů, zastavil se a pak se vrátil zpět. „Ano, jsem vdaná, ale s Tomášem máme dohodu. Nemáme před sebou žádná tajemství.“

Chtěl jsem tu ženu ošukat. Chtěl jsem ji lízat, přesně jako její syn. Chtěl jsem se udělat do jejích úst, šukat její prsa a stříkat jí na obličej. Byla nejkrásnější ženou, kterou jsem kdy potkal, ale…
„S mojí ženou máme taky dohodu. Ale ta nezahrnuje dotýkání se tě.“

Hanka stáhla ruku a ušklíbla se. Koutek jejích úst se zvedl. „‚Zajímavé. Takže sledování je očividně dovolené.“ Nebyla to otázka, ale konstatování.
Přikývl jsem.

Hanka si vylezla na kuchyňský ostrůvek a lehla si na něj, nohy široce roztažené, vystavujíc na odiv svou velmi vzrušenou a mokrou kundičku.
„Nevadí ti, když se tu teď udělám, že ne?“
Mlčky jsem se kousl do rtu, což si vyložila jako souhlas.

Její prsty klouzaly po plochém břiše a přes chlupy, roztáhly pysky a vklouzly dovnitř. „Ohhh, ano,“ zasténala.
Olízla si jazykem rty. „Můžeš si ho vyhonit, když jsi pryč z domu?“
Vstal jsem. Moje erekce výhružně trčela z kraťasů. „Ano.“

Hanka se tahala za bradavku. „Může tě někdo pozorovat, když si ho honíš?“
„Není to výslovně zakázané,“ odpověděl jsem.
Třel jsem si penis přes látku.
Hanka se mi podívala do očí. „Sundej si je.“
Shodil jsem kraťasy a vykročil z nich. Držel jsem si penis.

Zírala na mou erekci. „Tlustý, přesně jak to mám ráda. Hoň si ho se mnou. Udělej se. Udělej se na mě.“
Stál jsem mezi Hančinýma dlouhýma, štíhlýma nohama, hladil si penis, zatímco ona si jednou rukou třela klitoris a druhou si prstila promočenou kundu. Oba jsme těžce dýchali.

„Řekni mi, na co myslíš,“ zeptala se.
Bojoval jsem s rostoucím vzrušením, když jsem mluvil. „Chci dát ty tvoje ruce pryč a vylízat ti kundičku. Chci, aby ses mi udělala do pusy.“
„Dál,“ zavrčela Hanka. „Mluv sprostěji.“
„Chci ti zvednout nohy do výšky a strčit ti jazyk do zadku a vylízat ti ho.“

Hanka zasténala a z její vagíny vytékala kundí šťáva. Její divoké oči mě pobízely, abych pokračoval.
„Chci si kleknout nad tebe, pomazat ty krásný kozy tvou kundí šťávou a šukat je. Pak bych ti plivl do pusy a vrazil ti tam ptáka. Mrdal bych tě do tvý špinavý incestní pusy, dokud bych se neudělal. Rychle bych ho vytáhl a ještě ti postříkal obličej a kozy.“
Další zasténání.
„Co bys se mnou dělal dál, ty špinavý zmrde.“
„Otočil bych si tě zády k sobě, chytil tě za boky, vrazil ti péro do kundy a mrdal tě jako tu největší a nejzvhrlější děvku na světě.“

Zatímco Hanka znovu vyvrcholila, přesunul jsem se a měl péro u jejího obličeje.
„Musím se udělat. Tvoje božský tělo mě přivádí k šílenství.“
Hanka otočila hlavu. „Udělej to. Udělej se do mý špinavý pusy a pak na mě.“ Široce otevřela ústa.
Zhluboka jsem vydechl, když mé vyvrcholení narůstalo. Zpomalil jsem honění, abych si ten okamžik ještě vychutnal.
Pak to přišlo. „Už budu, už budu.“

Držel jsem špičku penisu pár centimetrů od jejích úst, když jsem se udělal. Dlouhý, silný výstřik přímo do jejích otevřených úst. Namířil jsem jinam a druhý střik dopadl na její obličej. Poslední jsem nechal volně dopadnout na její dokonalá prsa.

Hanka si můj výstřik poválela labužnicky v puse a polkla. Pak mě odtlačila od sebe a usmívala se. „Běž – zmiz, nebo přísahám, že tě znásilním.“
Sebral jsem kraťasy a vytratil se.

Author

Tak voní svět koní

Tak voní svět koní 02

Odebírat
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Anton

Po hodně dlouhé době Winston Bloom přichází s příběhem, ze kterého nekřičí na první čtení: „Pozor, jsem naprostá nevěrohodná incestní ptákovina.“ Hlavní hrdina je zatím vedle ze světa, ve kterém se ocitl a dokonce ani první část není zakončena matčiným příchodem na scénu v nejlepším. Pěkné, těším se na pokračování.

Kamil Fosil

První díl tohoto seriálu se mi líbil, až na dvě věci:
Nepochopil jsem, jaký noční úbor matka zvolila.
V jednom odstavci je řeč o noční košilce;
“Máma se vrátila v krátké noční košilce.” a “…její ztvrdlé bradavky napínaly látku košilky.”,
ale dále již je řeč o tričku “Neměla pod tričkem nic.”.
Tou druhou věcí je podle mého názoru zcela zbytečné používání vulgarismů v dialogu vedeném mezi Hankou a Janem.
Zvláště ten příslib plivnutí do pusy bych oželel.

Naposledy upraveno dne 5 měsíců před, upravil Kamil Fosil
Harai

Za mě je to nejpovedenější dílko z Wibstonovy záplavy posledních seriálů a těším se na pokračování

3
0
Budu rád za vaše názory, prosím komentujte.x

Protected by Security by CleanTalk