Chalupa 2

V pátek se doma sešli už dost brzy odpoledne. Bylo zřejmé, že všichni vědí, co se možná chystá, ale nikdo se ani slovem nezmínil. Ve vzduchu bylo cítit mírné napětí, nebo by se snad dalo říct vzrušení, či snad očekávání. Nejpatrněji to bylo znát na Karlovi.
Naložili věci do auta a vyrazili. V pátečním odpoledním provozu jim cesta trvala dobré dvě hodiny, ale konečně byli na místě.

Chalupa byla na kraji vesnice, kousek od lesa. Velká vrata se zastřešeným průjezdem oddělovala rozsáhlý travnatý dvůr s několika nevysokými ovocnými stromy od pohledů veřejnosti a dva metry vysoká zeď jej oddělovala od velikánské zahrady.
Většinu času trávívali na útulném dvoře, kde měli grilovací krb a příjemné posezení pod roztahovací pergolou. Cizí oko nemělo šanci tam pohlédnout. Dobře udržovaný trávník v horkých letních dnech jen zval k poležení.
Uvnitř byla rozlehlá kuchyň, velký obývací pokoj a tři ložnice. Dost místa i pro návštěvy.
Kamil obětoval přestavbě chalupy spoustu času i peněz. Vyplatilo se.

Bylo horko, Markéta si na sobě ponechala jen šortky a vršek od plavek, pánové zůstali v kraťasech a připravovali dřevo na grilování.
Vynášeli zahradní nábytek a na stole se objevila lahev červeného vína, kterou Markéta pohotově přinesla, Kamil jí otevřel, naplnil skleničky.
Připili si a Markéta dala každému roztomilou pusu se slovy: „Jste moji dva miláčkové úžasný! Připravím salát, vy udělejte pěknej oheň, ugrilujeme si nějakou mňamku a uděláme si hezkej večer. Co vy na to, klučíčkové moji?“
„Jsi naše báječná holčička,“ vzal ji kolem pasu Kamil a polibek jí vrátil. Odměnou mu byl okouzlující úsměv.
Aby to snad nebylo Kájovi líto, Markéta popošla i k němu, objala ho a se slovy: „A ty jsi můj miláček taky,“ mu dala sladký polibek.
„Jsi ta neúžasnější, Markí,“ rozněžněle odpověděl a jemně jí přejel dlaní po nádherném ňadru, které se ve vršku od plavek skvěle vyjímalo.
Usmála se na něj zamilovaně a pohladila ho po tváři. Kamil to s úsměvem sledoval a cítil, že začíná být příjemně vzrušený.

„Ty, vole, to je fakt zvláštní pocit. A stačí tak nepatrně málo a už mi v něm docela hučí, to bych byl nikdy nevěřil, že zrovna tahle dvojice se mnou něco takovýho může udělat,“ pomyslel si sám pro sebe, ale hned se začal věnovat přípravným pracím.
Karel se k němu připojil, zatímco Markéta zmizela v útrobách rozlehlého přízemního stavení.

Grilování probíhalo v náramné shodě se spoustou žertů, něžných pozorností, ale s občasnými erotickými narážkami. Díky nim se ve vzduchu začalo vznášet lehké vzrušení.
Kamil donesl další lahev vína a přenosný přehrávač s příjemnou hudbou. Postupně dopékali a likvidovali spoustu dobrot a zeleniny.
Bylo už dávno osm pryč, slunce pomalu mizelo, ale bylo pořád dost teplo.

Druhá láhev byla prázdná, takže Kamil usoudil, že by už možná mohl být čas přesunout se dovnitř. Přitáhnul si Markétku na klín, objal ji kolem pasu, políbil a se skoro prázdnou sklenkou v ruce se v dobrém rozmaru zeptal: „Není ti už zima, lásko naše? Nepřesuneme se radši dovnitř? Co myslíš?“
„Je tady nádherně, kluci moji, snad za chvilku? Co třeba si tady u ohně dát ještě třetí lahvinku? Je mi s vámi tak krásně, co ty na to Kájo?“ přesunula se k synovi a posadila se na klín pro změnu jemu.

„Už bys taky chtěl dovnitř? Nebo ještě chvilku posedíme tady?“
„Když si budu moct dát ještě trochu vína, klidně tady s tebou vydržím, Markí, co říkáš tati?“
Markéta si nemohla nevšimnout tlaku na svém stehnu, který vyvolala rychle se tvořící boule na jeho kraťasech.
„Jsi úžasnej, že nejsi nedočkavej,“ pošeptala mu Markéta do ucha a přesunula se zpět vedle Kamila. Kája se zvedl, přiložil pár polínek na oheň a zeptal se: „Skočím tedy ještě pro lahev?“
„Jasně, dáme ještě jednu, klidně ji dones,“ povzbudil ho Kamil a Kája zmizel.

Markéta se ke Kamilovi naklonila, vtiskla mu další polibek, objala ho kolem krku a potichu mu šeptala: „Jste voba tak úžasný, Kamílku, ale nechci nic pokazit. Všimnul sis, jak se Kája vzrušil, když jsem si mu sedla na klín? Nevadilo ti to?“
„To ty jsi báječná, nádherná! To víš, že jsem to viděl, když šel přikládat. Kraťasy mu málem prasknuly, ale vůbec se nestyděl. Jo, jsem na tom dost podobně, takže jestli to neva tobě, tak mně taky ne. Z tak nádherný holky by byli vzrušený všichni chlapi v okolí. Káji ani nemá cenu se ptát, to je ti snad jasný, ne, Markí, ten už se nemůže dočkat, až ho zasune,“ zasmál se jí také potichu do ucha.

„Teda, ty jsi vošklivej, ale ukaž,“ odklonila se malinko Markéta a rukou zkusila Kamilovy kalhoty. „Nojo, je úžasnej! Jako vždycky! Hned bych mu dala pusinku. Myslím, že se nemůže dočkat úplně stejně jak ten Kájův. Nemají si co vyčítat Kamílku,“ zvonivě se zasmála.
„To určitě můžeš, darebo naše. A co ta tvoje holka? Taky je vzrušená? Hned bych to prstíkem zkusil.Taky se na ty kluky těší?“ provokoval pro změnu Kamil.
„Hmmm, to si piš, to víš, že bych tě nechala si ji vyzkoušet, úplně mi to v ní pulzuje, určitě už bude pěkně připravená a těší se na ně moc. Dáme tu lahvinku a jdeme dovnitř, Kája už jde.“

Otvírání láhve doplnil nadmíru příjemný zvuk vytahovaného korku. Kája dolil všem plnou sklenici a dovolil si přípitek: „Tak ať se nám tady ten víkend vydaří!“
„Jasně, ať je krásnej, jo, ať se vyvede“ přidali se postupně s úsměvy Kamil i Markéta.
Kamil se k ní naklonil a chvilku se líbali. Markéta si dala práci, aby Kája viděl, jak se jejich jazyky dotýkaly a rukou něžně přejížděla Kamilovi po jeho kalhotech, zatímco Kamil jí tiskl ňadro. Věděla moc dobře, co mu dělá dobře a on zase, že správné doteky jeho prstů na hrotech jejích ňader ji téměř okamžitě připraví o veškeré zábrany. Každý drželi ve volné ruce svou sklenku vína.

Kája je trochu závistivě pozoroval, ještě se chvilku líbali, ale kupodivu vůbec mu to nevadilo, jen si představoval, že její ručka hladí jeho kalhoty a to ňadro svírá on. Upíjel přitom své víno a při pohledu na smyslně se líbající dvojici se opájel představami o nadcházejícím večeru.
Pohled na Markétu s Kamilem a na to, jak se vzájemně laskají ho vzrušoval tolik, že nemělo žádný smysl snažit se napnuté kraťasy nějak zakrývat. Naopak, sám si po té napnuté bouli přejel prsty svých rukou a zkusil jí zatlačit zpět. Byl to skvělý pocit.

Chvíli si povídali a Markéta se přesunula vedla Káji: „Nechci, aby ses cítil ošizenej, dáš mi taky tak hezkou pusinku?“

Kája na nic nečekal a zlehka se s ní začal líbat. Ucítil, jak její jazyk vklouzl naproti tomu jeho a její ručka ho začala hladit přes vzedmuté kalhoty. Sám zkusil dlaní laskat její dokonale kulaté ňadro a se zavřenýma očima si ten pocit vychutnával.
Chvilku si užívali vzájemných důvěrných dotyků a najednou Kája ucítil, že látka podprsenky povolila a do dlaně mu vklouzla dokonale hladká a teplá, jemná kůže a jeho prsty se dotkly nádherně vztyčené bradavky. Otevřel překvapeně oči a koutkem oka viděl, jak Kamil opatrně sundává Markétě vršek od plavek. Markéta hbitě uvolnila ruku a vršek byl pryč.

„Takhle to bude lepší, co myslíte?“ potutelně se usmál Kamil na syna a mrknul okem.
„Jo, takhle je to úžasný, ale možná by bylo fajn dopít vínko a přesunout se dovnitř, co vy na to?“ ozval se Kája a jednu růžově hnědou bradavku na okamžik vsál mezi své rty.
Markéta ho okamžik pozorovala a pak s úsměvem obrátila svůj pohled ke Kamilovi. Ten jí úsměv opětoval.
„Jo, takhle je to určitě teď lepší, kluci, ale dolejeme si zbytek, dopijeme a půjdu si dát sprchu, ale ještě se na chvilku posadíme tady blíž k ohni, co vy na to? Šoupneme lavičku blíž?“

Lavička byla vmžiku u ohně, posadili se všichni vedle sebe, Markéta uprostřed. Dopíjeli vínko, oba se s ní něžně mazlili, hladili její dokonale tvarovaná ňadra, zatímco ona jim oběma rozepnula zip u kraťasů a dopřávala jejich ztopořeným údům něžné dotyky svých dlouhých prstů jen přes elastické slipy. Zasypávali se lichotkami, občas si s ní vyměnili letmé polibky. Skleničky pomalu vysychaly a jejich bohyně tu skvělou pohodu nakonec ukončila slovy: „Tak a teď ta sprcha, ju?“

„Kvůli mně rozhodně bejt nemusí,“ snažil se oponovat Kája. „Vždyť přeci víš, ne?“ mrknul na ni s úsměvem. „Tu si radši dám já, to bude určitě lepší, co myslíš tati?“
„No já tedy rozhodně, protože dneska bylo pekelný vedro a tobě bych to taky doporučil.“
„Tak tedy všichni a můžeme spolu, jenže tam je málo místa, do sprchy se vejdou nejvejš dva, jeden musí počkat nebo půjdeme jeden po druhým, ale já jdu první, a to hned,“ zavelela Markéta se vší rozhodností, zvedla se a bez dalších řečí vyrazila k domu. „Vy zatím můžete sklidit všechno to nádobí, milánkové moji,“ rozmarně na ně přes rameno zavolala a zmizela ve dveřích.
„Má pravdu Kájo, není žádnej spěch a ten bordel aspoň zlikvidujeme. Ženským to trvá vždycky celou věčnost.“

V okamžiku, kdy všechno odnosili, umyli a utřeli, vyšla Markéta z koupelny. Na sobě měla domácí župánek a nabídla své místo: „Tak kdo bude další? Ty Kájo, nebo Kamil?“
„Jen běž ty Kájo, já tady ještě douklidím,“ pobídnul Kamil synka a ten nedočkavě zmizel v koupelně. Za okamžik už bylo slyšet šumící sprchu.

Kamil místo úklidu již i tak dokonale uklizené kuchyně vzal rychle Markétu do náručí, zvedl ji jako pírko a se slovy: „Pojď lásko, položím si tě tady vedle,“ jí odnesl do obýváku a opatrně položil do pohodlného starého křesla. „Dám ti akorát pár pusinek, vždyť víš, jak moc miluju tu tvojí vymydlenou vůni.“

Poklekl před ní, rozevřel župánek a chvilku se kochal pohledem na dokonale vyholenou kundičku: „Tedy, to je taková nádhera! Ukaž mi jí, prosím! Je úžasná!“
„Jo, je hlaďounká pro tebe a jestli ti to neva, tak i pro Káju, líbí se ti takhle?“ se svůdným úsměvem trochu rozevřela kolínka a dala tak ještě víc vyniknout své kráse.
„Hmm, zaslouží si nádhernou pusinku a už jsem ti říkal, že neva, Markí. Víš, že se docela těším na to, až vás spolu uvidím?“ šeptal a začal zasypávat něžnými rychlými polibky její kolínka a rychle se sunul po vnitřní straně dokonale hladkých stehen ke svému cíli.

Markétka se posunula v křesle jemu vstříc, takže seděla zadečkem na okraji křesla a kolena se rozevřela úplně.
„Ty jsi taky takovej zvrhlík, úplně stejnej jako my s Kájou, ale to je moc dobře, víš? Jazýčkem, prosím, chvilku!“ šeptala vzrušeně.

Kamil si tu nádheru zblízka prohlížel a něžně hladil závojíčky prstem, přejížděl přes poštěváček, který teď nepatrně vyčníval a pak pomalu, velice pomalu sjížděl prostředkem mírně pootevřené štěrbinky až k jejím spodnímu okraji a ještě pomaleji zpět přes poštěváček až úplně nahoru. Nemohl od ní odtrhnout svůj pohled.
„Bože, ta je pořád tak nádherná,“ a jeho jazyk začal velice pomalu a velice pečlivě plnit její přání.

„Víš, že je úžasný, že jsi ji uvnitř nechala takhle trochu hladkou, žádnej spchráč? Zbožňuju tu její chuť, jen nevím, jestli je víc slaná nebo nasládlá, ale myslím, že někdy bývá napřed malinko slaná a pak sládne a dokonalý je, když už to potom nevydrží a těch šťáviček začne být spousta,“ šeptal jí mezi jednotlivými pohyby svého mlsného jazýčku Kamil a občas se jí podíval do očí.

„Jo, to je úžasný, dělej mi to ještě chvilku, jo, ještě, ještě,“ tiše ho pobízela Markéta a ani jeden z nich si v tom vzrušení nevšiml, že sprcha už před chvilkou ztichla a že Kája je už pár vteřin pozoruje. Neměl na sobě nic.
Markéta koutkem oka zahlédla pohyb ve dveřích, nepatrně pohnula hlavou a na Káju se pousmála, ale ve tváři jí bylo vidět maximální soustředění na Kamilovu činnost. Dokonale vnímala skvělou práci jeho jazyka, ke kterému se přidal i ukazováček pravé ruky, zatímco levá se snažila její jeskyňku poroztáhnout a její palec masíroval okolí rozevřené růžové jeskyňky. Věděl, že to je přesně ta další věc, kterou Markéta miluje.
Ona ale začala s údivem sledovat Kájův nástroj, jak se samovolně zvedal a v několika vteřinách trčel skálopevně do prostoru. Zcela zřejmě v důsledku divadla, které se Karlíkovi naskytlo a které zažíval prvně v životě. Chvilku si s Markétou vyměňovali pohledy.
Pak mu Markéta pomohla: „Kamílku, sprcha je volná, Kája je tady, utíkej teď ty!“

Kamil se pootočil a když viděl Káju a jeho napružený oštěp, okamžitě zareagoval: „Jasný, už běžím, a ty nikam nespěchej, Kájo!“
Zvedl se, protáhl se dveřmi kolem Káji, žertem ho prsty klepl přes skálopevný pyj a rychle s vědoucím úsměvem zmizel v koupelně.

„To bylo tak krásný, Markétko, takhle jsem tě ještě neviděl. Úžasný,“ zvolna se k ní blížil.
„Já zase nikdy neviděla tak rychle se zvednout tak krásnýho chlapíka,“ a bradou kývla se šibalským úsměvem směrem ke Kájovu ztopořenci. „Pojď sem ke mně, miláčku,“ natáhla k němu ruce.

Nemusela ho dvakrát pobízet. Kája zaujal Kamilovo místo, ale napřed se natáhl ke druhému křeslu pro bohatě nacpaný polštářek.
Položil jej na zem, klekl si na něj a svého Macíka nasměroval tak, aby se začal něžně dotýkat pootevřené kundičky. Držel ho v ruce a kroužil kolem té nádherné hlubiny, zatímco Markéta si ji svými prstíky roztahovala. Nespouštěla oči s té úžasné Kájovy chlouby a snažila se malinko vycházet svými boky svému synovi vstříc a ukazováčkem pravé ruky něžně hladila jeho kroužící žalud.
Kája, dokonale ponořený do té hry, sledoval, jak se okraje její růžové jeskyňky začínají stále víc a víc lesknout díky tomu, že občas nechal špičku svého macíka něžně proklouznout mezi závojíčky a po delší chvilce takového hraní špičku svého údu pomalinku zasunul dovnitř. Markéta si to vychutnávala svou rokou něžně objímala a hladila Kájovu chloubu.
Nechal tam zmizet právě jen žalud a zlehka jím uvnitř za Markétiny asistence vrtěl. Šlo to úplně hladce. Rukou s ním ještě jednou oba zavrtěli kousíček uvnitř, přitlačil při tom do stran a vychutnával si Markétiny vzdechy. Její vzrušený pohled neustále těkal od jejich rukou ke Kájovým očím a zpět.

Povytáhli ho a společně s ním začali zlehka kroužit kolem.
„Tohle je tak úžasný trápení, miláčku! Ještě, prosím, prosím,“ šeptala Markéta a zvedla k němu oči.
Opětoval její pohled a ještě několikrát jejich hravé ruce zopakovaly celý rituál.
„Pojď, už prosím, pojď“ nedočkavě najednou zašeptala Markéta a povysunula se z křesla naproti Kájovi ještě o kousíček dál a rukama se přidržovala ktřesla. Kolena teď mohla rozevřít opravdu daleko od sebe.

Ještě jednou jeho ruka navigovala ten boží nástroj kolem teď už doširoka rozevřené Markétiny svatyně a pak se začal pomalu proti Markétě posouvat a jeho ocelová tyč se pomalu zasouvala do hlubiny, která ho už netrpělivě očekávala.
Zmizel tam celý, zastavil se až úplně na dně a jeho kulky se zastavily o Markétin zadeček.
Markéta spustila oči dolů, sklonila hlavu a sledovala místo, kde ještě před chvílí byla ta jeho nádhera. Ta se do ní úplně vnořila a teď jí cítila hluboko v sobě. Její blond vlasy jí spadly do čela. Vždycky jí v takových chvílích napadala stejná myšlenka: „Jak to, že něco tak velikýho a pevnýho dokáže takhle úplně zmizet? Jak to, že se tam celej vejde?“
Ale polohlasně vzdychla: „Jo, to bylo úžasný, chvilinku tak zůstaň,“ oči zase pozvedla a zpoza přivřených víček a vzrušením úplně povolenými rysy ve tváři se na Káju zadívala a dodala: „Myslím, že sprcha přestala šumět… Ale počkej, ještě tohle,“ a Káju pomalu odtlačila za jeho boky ven a o něco rychleji přitáhla zpět až do hlubiny nejhlubší.
„Tááák a ještě jednou, táák a ještě,“ a když byl zpátky hluboko v ní, ještě zašeptala: „A ještě chvilku takhle zůstaň.“

Pro změnu teď koutkem oka pozorovala ve dveřích Kamila a čekala, zda se i jeho kolík zvedne podobně jako před pár minutami Kájův. Nezklamala se, i když stejná rychlost to nebyla. Kamil si navíc trochu pomáhal rukou, protože ani on svou Markétu takhle nikdy neviděl a pohled na ty dva ho nevýslovně dráždil.
„Kájo, ještě, prosím několikrát rychle, pojď neboj se, rychle, pojď!“ pobídla syna teď už docela nahlas, protože věděla, že Kamil má skvělý výhled a že ten pohled ho bude ještě víc vzrušovat.
Chtěla ho trochu vyprovokovat, ale pohledem mu dávala najevo, aby zůstal, kde je. Nechala Káju, aby do ní zprudka vrazil svůj boží nástroj snad pětkrát, snad desetkrát, ale pak ho zastavila
„Tak, stačilo, bylo to úžasný, ale teď je čas jít vedle do postýlky, Kamílek se už nemůže dočkat.“

Kája stočil svůj pohled ke dveřím a ihned se svou aktivitou přestal, zvedl se a Markétě také pomohl zvednout se z křesla. Ta mu s milým úsměvem poděkovala, setřásla z ramen župánek a nahá, stejně jako oba její miláčkové ruku v ruce s Kájou zamířila k ložnici.
Kamil se k nim přidal z druhé strany s rukou položenou na Markétině boku.