Klára 04 – Barbora

4. Barbora – úterý

Druhý den ráno vyrazili na ostrůvek o něco později. Naštěstí bylo jejich včerejší místo volné. Rozložili svůj tábor a David poprosil:
„Mohla bys mi hezky namazat záda? A nemusí nás nikdo pozorovat,“ s těmi slovy se natáhl na břicho.
Čekal, zda Kristýna zkusí nějaký erotický žertík a nechal proto nohy trochu od sebe. Nepřekvapilo ho, když ucítil, jak mu její mastné prstíky posléze jemně hladí pytlík, takže se hned obrátil.
„I jeho, prosím,“ byl překvapený, že se mu hned neztopořil, i když mu ho hbitě namazala.
„Hmmm, ten tvůj kamarád se začíná učit,“ pochválila ho. „Dneska si zaslouží jiné jméno,“ tiše se zasmála a dodala: „Teď mi ještě namaž záda ty.“
Vyhověl jí a stejně jako ona jenu i on jí letmo namázl i vnitřní stranu stehen a přejel od zadečku i přes její štěrbinku, kterou něžně projel ukazováčkem. Nedala na sobě nic znát.

Občas si šli zaplavat, četli si, povídali si, ukrajovali si z poloviny melounu, který ráno koupili. Prostě byl to nádherný den plný pohody. Krátce po poledni si šel David opět zašnorchlovat.
Pomalu obeplouval ostrůvek, ke kterému před tím plavali s Kristýnou, když si všiml, že se na odvráceném břehu sluní dvojice, kterou pozoroval už před tím na pláži.
Vysoká štíhlá tmavovláska s černým klínem ho zaujala na první pohled už den před tím. Neměla sice žádné ohromující vnady, ale zdála se mu velice pohledná. Odhadoval ji na slabých dvacet a udivovalo ho, co tak pěkná dívka dělá u moře s tak starým chlapem. Odhadl ho na poctivých čtyřicet, i když postava svědčila o tom, že na sebe dbá.

Teď ho ovšem zaujalo to, že dívka ležela na zádech, chlapík těsně vedle ní na boku, a zatímco on jí ukazováčkem čechral bohaté černé chloupky a nebál se zajet mezi sevřená stehna, ona mu zase levou rukou hladila jeho pěkně ztopořený úd.
Couvnul o metr, aby zmizel chlapíkovi ze zorného pole a zůstal bez hnutí téměř celý ponořený ve vodě, protože i přes vzdálenost dobrých deseti metrů zaslechl tichá slova, která po hladině doléhala až k němu překvapivě čistě.
„Baruško, tolik se těším na večer, až ti ji budu moct pořádně pohladit a cítit, jak je hladká, sladká a voňavá.“
Dívka poroztáhla dlouhé nožky od sebe, takže jeho ukazováček okamžitě vklouzl hlouběji a šokovala ho její zavrkání: „Ona už je určitě i teď, cítíš? Kdybys věděl, jak já se těším na tebe, tatí, tady je to hrozně nepohodlné, tlačí to, ale zase je šíleně moc vzrušující, hrát si spolu venku, to jsme ještě nezkusili. Kdybys věděl, jak moc bych tě zrovna teď chtěla.“

David už na nic nečekal a potichu se ponořil a odplaval co nejdále zpátky úplně pod vodou. V hlavě mu vířily divoké myšlenky.
Ledva se usadil vedle Kristýny, nevydržel a musel se podělit o svůj zážitek.
„Mami, všimla sis té vysoké brunetky se starším chlápkem?“
„Jo, je moc hezká. Líbí se ti?“
„O to nejde, pěkná je, to jo, ten chlap taky nevypadá zle, třeba by to byl tvůj typ, ale byli spolu na tom ostrůvku pěkně z druhé strany. Já se vynořil kousek od nich. Nevšimli si mě, nejspíš protože se spolu mazlili, fakt normálně natvrdo eroticky a on jí říkal, jak moc se těší na večer, až jí to udělá a ona to samé, jenže mu říkala tati a že by nejradši hned, jenže na té skále to prý tlačí! Představ si to! No a já zmizel, když se začali líbat a on jí to dělal prstem a ona jemu rukou,“ jedním dechem ze sebe potichu vychrlil David a pak dodal: „Takže zvrhlíků je nás tady víc a taky to jsou Češi.“

„No, tedy, to je pěkná náhoda. Ještě aby tak byli z Prahy. Naštěstí nevědí, co jsme zač, ale musíme být opatrní,“ smála se tiše Kristýna a pak dodala: „Svět je občas hrozně malý a nikdy nevíš, kde, koho můžeš potkat.“
„Hmmm, ale měla pravdu ta holka. Taky se těším na večer,“ vrhnul na svou matku láskyplný pohled.
„Ale jdi ty. Víš, že musíš dámu svého srdce poslouchat, takže ještě nemůžeš vědět, jestli se můžeš těšit na to, co máš určitě na mysli.“

Davida nenechalo jeho zjištění v klidu a vyčíhnul si chvíli, kdy vysoká slečna o něco později opět zamířila s brýlemi na nose k vodě a udělal totéž. Opatrně se k ní během šnorchlování přibližoval, až se mu málem podařilo se s ní srazit.
„Ježíši, moc se omlouvám, málem jsem do vás narazil,“ sehrál překvapeného.
„Jé, vy jste z Česka?“ překvapeně se otázala brunetka.
Zvedla si potápěčské brýle na čelo a Davida překvapilo, že i přes ty hrozné brýle je zblízka ještě hezčí, než by byl čekal.
Zeptal se stejně: „Jejda! Tak to vy asi taky budete z Česka, jak tak poslouchám!“ předvedl svůj široký okouzlující úsměv.
„Jste tady dlouho? Nebo na jak dlouho ještě? Jezdíte sem na nůďo každý den? Jo a já jsem David,“ zasypal dívku salvou otázek.

„Bára, těší mě. Jsme tu pár dní a ještě pár dní budeme. No a když nejsme na výletě, tak jsme tady,“ mile se na Davida usmála „a můžeme si tykat. Snad nám není tolik,“ dodala.
„Tamten pán patří k tobě? To je tvůj táta? Abych neudělal nějaké faux pas,“ usmál se David a hlavou kývl směrem k Bářině partneru, který se povaloval na druhém konci plážičky, než byla Kristýna.
„Hmm, jsme tu spolu a táta to není.“
„Taky tady nejsem sám, ale s přítelkyní.“
„Taky jsem si stihla všimnout. Taky o něco starší, ne?“ tázavě na něho pohlédla.
„Jo, trochu. Bývala to moje profesorka na gymplu, všem klukům se děsně líbila, ale chodím s ní až teď na vejšce. Ale o tolik starší není. To ten tvůj je asi starší o dost, ne?“

„To je tedy debata,“ ohrnula Bára nosík, ale pak se usmála: „Dělala jsem si řidičák. Je to můj instruktor z autoškoly. Nechal mě kus cesty sem řídit.“
„Hele, nebudeme tady šlapat vodu, nechceš si sednou támhle na ten ostrůvek a trochu pokecat?“
„No, proč ne? Stejně je to na břehu nuda a je to jen pár temp.“

O půl hodiny později David vyprávěl Kristýně.
„V kostce. Je hezká, milá, je tady s učitelem z autoškoly, máma ji sem nechtěla pustit, ale táta jí to dovolil. Panu instruktorovi umřela nedávno manželka na rakovinu prsu. Jmenuje se Bára a jde do čtvrťáku na gymplu „Nad Štolou“. Dělala atletiku, skákala do výšky, ale teď ji kamarádky ukecaly na basket. A asi se učí dobře, chce jít na přírodovědu. A je upovídaná. Zeptal jsem se, jestli by si s námi třeba nechtěli některý večer jít někam posedět. Prý pojedou tím parníčkem za necelou hodinu a že dá vědět. Bydlí kousíček od nás v nějakém větším apartmánu.“
„Jestli tys neměl jít někam studovat práva nebo kriminalistiku. Třeba by se ti hned každý ke všemu přiznal,“ smála se Kristýna. „Ale jestli si s námi zajdou na podvečerní kafe nebo drink, tak prosím. Mně to vadit nebude. Tedy pokud ten její instruktor, jak ona říká, bude zábavný.“

O pár hodin později vyšla Barbora z koupelny a zamířila rovnou do postele k Robertovi. „Tak Bobíčku, tvoje Barča už je tady. Už jsme se vás nemohly dočkat, kluci naši úžasní,“
Objala Roberta, překulila se na něho, chvilku se líbali a o chvilinku později se přesunula výše, klekla si nad něho a přitiskla svou doširoka rozevřenou kundičku k jeho lačným ústům. Věděla, že tohle on miluje a dělalo jí dobře, když hnětl svýma silnýma rukama její menší, ale tvrdá ňadra a zespodu jazykem dráždil její poštěváček a jazykem přejížděl od zadečku podél celé její kundičky pěkně z obou stran.
To dokázalo postavit jeho úd téměř za všech okolností. Milování ji bavilo a ráda si na ně udělala čas i několikrát týdně. Fascinovalo ji, když mohla pozorovat, jak se Robertův pyj zvětšuje a zbožňovala, když ho mohla hladit a cítit, jak jí v rukách tvrdne.
Pak už nebývala k udržení. Naučil ji všechno si vychutnávat a umět odhadnout, kdy by už on mohl končit a pomoci jí tu jejich vzájemnou čirou radost prodloužit, jak jen to jde.
Zpočátku měla orgasmus jen vzácně, ale naučili se souhru tak, že teď už mívala pravidelně nejméně dva nebo tři a teprve potom přišla řada na něho.
Bára mohla tu hru opakovat za okamžik znovu a dělala by to ráda, jenže Robert potřeboval pauzu, a i když měli pro sebe celé víkendy, stejně se mu třikrát za den nechtěl příliš stavět. To byla vzácnost. Zvykli si na to a stačilo jim to bohatě, protože se uměl ovládnout a vydržel vždy tolik, že Bára sama prosívala, aby už také skončil.
Vymýšleli si nejrůznější možnou zábavu, polohy, neobvyklá místa k milování a pár hraček z minulosti, které jí Robert ukázal, měli i s sebou. Užívali si všechny ty nádherné společné chvíle již skoro rok. Robert se snažil Barboru přesvědčit, aby si našla nějakého kluka, ale zatím marně.
Teď měla Bára za sebou první vyvrcholení, a proto si ji stáhl pod sebe. Omotala kolem něho své dlouhé nohy a vychutnávala si jeho hluboké pomalé milování.

„Co to bylo za kluka, dneska odpoledne? Byl fajn? Odkud se vzal? Líbil se ti?“ tiše ji začal vyslýchat.
Pomalu proti němu přirážela a vysvětlovala.
„Taky je z Prahy, z Břevnova a je tady se svojí bývalou profesorkou a jde prý do čtvrťáku na technice. A tu profesorku obdivoval celá studia. Chodil prý na Keplerovku. Ona je starší o necelých deset let a navíc rozvedená. Říkal, že asi měl hroznou kliku, že se nechala sbalit. A vůbec byl moc fajn. Řekla jsem mu, že jsi můj učitel z autoškoly, že máma mě nechtěla nechat s tebou jet, ale táta mi to dovolil, protože je rozumný,“ zasmála se spokojeně té narážce. „Jo a taky jsem řekla, že tomu instruktorovi umřela žena asi někdy před dvěma lety na rakovinu prsu, takže se to možná i díky tomu mezi ním a mnou tak nějak semlelo, že jsme tady spolu.“
„Ty jsi taková kecka! Co když zjistí, že si vymýšlíš! Dostaneš na zadek. Vždyť přeci nesmíme nic riskovat! Klidně jsi přeci mohla říct, že jsem fyzioterapeut a nelhala bys.“
S každou větou prudce vrazil svůj kůl do její úzké ale nádherně vlahé kundičky a aby potvrdil svá slova, vyklouzl z ní, otočil ji, přehnul přes koleno a naplácal jí na nahatý zadek. Věděl, že ji to muselo trochu bolet, protože jí naskákala pěkná jelita po jeho prstech.

„Au, ty jsi ale surovec, tatí!“
„Ještě ti přidám, dělat takové věci,“ plácl ji naposledy, ale pořádně.
„Ukousnu ti ho, když budeš takovej zlej,“ fňukala Bára, vysmekla se Robertovi, povalila ho na postel a pevně popadla jeho pěkně stojící a docela silný pyj. Naznačila kousnutí, ale pak jej jen laskala svými plnými rty.
„Stejně je to náš miláček. I když patří takovému hrubiánu,“ při těch slovech mu zmáčknula jeho varlata. „Jaůůů, Báro! Co to děláš, vždyť mi je rozmačkáš! Víš, jak to bolí?“
„Mě to taky bolelo, abys věděl. Taky se mi to nelíbilo.“
„Tak už si nebudeme ubližovat, Baruško. Že to radši hezky doděláme! Prosím!“
„Tak jo, pojď a uděláme si to krásně něžňoučký, ju?“

Stulila se mu do náručí, přehodila přes něho svou dlouhou nožku a nechala jeho nástroj vklouznout do roztoužené kundičky. Chvilku si její vlahou těsnost vychutnával, ale pak se vrátil k debatě, aniž by s jemnými pohyby přestali.
„Abys věděla, tak jsem si ty dva cestou zpátky na tom parníčku prohlížel. Neřekla jsi mi, jak se ten kluk jmenuje, ale vypadal mile a není to žádný trouba. Akorát bych se vsadil, že sotva odmaturoval a že na vejšku nechodí, nebo má za sebou maximálně rok. A ta dáma je sice nádherná, ale třicítku už má dávno za sebou. V lepším případě je jí pětatřicet. Takže ti asi taky kecal. Se mi zdá, že jste se potkali dva kecalové. U tebe to chápu, ale proč si asi vymýšlel on? Co ta jeho profesorka vlastně učí? Neříkal? Ona je starší nejmíň o patnáct let, na to vezmu jed. Třeba se styděl za to, že je tady s o tolik starší ženskou?“
„Neříkal, ale ptal se, jestli bychom s nimi třeba nešli někam posedět. Že půjdeme, tatí!“
„Jestli se ti tak líbil, tak klidně, ale kdybys s ním začala chodit, zjistil by docela určitě, jak to spolu máme, tak buď opatrná!“
„To já jen tady, ať je trochu pestřejší zábava. Neboj! Já chci jenom tebe a o nás se to nikdo nedoví. Ale teď už pojď, chci uvnitř cítit nebo vidět, jak hezky vystříkneš. To miluju obojí, jen je škoda, že to nejde obojí najednou,“ rozpustile se zasmála a pustila se do divoké jízdy.

V apartmá se Kristýna na chvíli zavřela do koupelny a vyšla ven odlíčená jen v lehké noční košilce.
„Jsem úplně vyřízená, toho vína bylo asi trochu moc. Žarko je hrozný násoska a já s ním držela docela tempo. Ani nevím, kolik jsme toho vypili, bože. Běž se taky opláchnout, ale dneska už nic nebude Dádo,“ prosebně se na něho podívala.
Následoval jejího příkladu, ale když vklouznul pod prostěradlo, tiše se zeptal: „Můžu se aspoň zezadu přitulit?“
„To víš, že jo, zlatíčko,“ a na důkaz, že to myslí vážně, se k němu přitiskla a zavrtěla se zadečkem v jeho klíně. „Ale bude nám horko,“ ještě zašeptala.

Objal ji, a protože jeho čipera se už stihnul napřímit, zavrtěl se a podařilo se mu zezadu vklouznout mezi její sevřená stehna. Nehýbala se a snažila se usnout, zatímco vnímala mírné klouzavé pohyby jeho pyje kolem své štěrbinky. Bylo to příjemné usínání, ale když ucítila, že klouže úplně hladce, ještě jednou se zavrtěla a zadeček vyšpulila trochu víc. David to pochopil a nechal svého tvrdolína pomalu vklouznout až tam, kam jen to šlo.
„Tak a teď už spi,“ zašeptala Kristýna, „a už se nehýbej. Dobrou.“

Ráno se vzbudili a když si David všiml, že Kristýna už také nespí, přikulil se k ní, objal jí a pochválil: „To bylo nejkrásnější usnutí v mém životě, víš to?“
„Jo, bylo to krásný,“ trochu ho odstrčila a smyslně se protáhla.
David si všiml vysoko vyhrnuté noční košilky a okamžitě se posunul tak, aby mohl líbat její klín.
„Tedy stál mi už před tím, to víš, ranní stání, ale teď už úplně brní,“ šeptal mezi polibky.
„Počkej, nenasyto, musím se vyčůrat a umýt a taky si ji musím oholit, po třech dnech už musí docela jistě škrábat,“ bránila se Kristýna.
„Vyčůrat tě pustím, ale to ostatní až potom,“ povolil David obětí.
„Tak jo, fakt ale musím nebo se po,“ chichotala se, když nedočkavě utíkala do koupelny.

David se vyhrabal z postele a šel za ní. Zamilovaně se na ni díval, jak sedí na toaletě. Svůj vysoce zvednutý pyj vystavoval na odiv.
„Aspoň tady mě nech chvilku samotnou, hned jsem u tebe, neboj,“ stydlivě se na něho podívala.
Poslechl a popošel k oknu.
„Je super, že ti Žarko půjčí auto na nějaký výlet, těším se, že si to tu trochu projedeme a zítra se těším na Dubrovník a na tu rychlou loď. Možná ta Bára s tím jejím instruktorem pojedou taky. Říkala, že se tam chystají. Lístky musíme koupit už dneska. Pro jistotu.“

Z jeho úvah ho probudila Kristýna, která se k němu potichu přitisknula a něžně hladila jeho hruď a její ruce pomalu sjížděly níž a níž. Čekal, co bude následovat a cítil, že jeho nástroj už zase zpevnil. V tom okamžiku už její šikovné prsty objaly tuhý kůl a jednou rukou mu jej začala pomalu protahovat a druhá si něžně hrála s jeho šourkem.
„Hmmm, je úžasný, stejně jako jeho pán,“ něžně ho líbala na rameno a dál si s ním hrála.
„Radši počkejte, má paní, mohl by se vylekat. Musíme mu vymyslet nové jméno,“ otočil se k ní, něžně ji objal a začal ji líbat.
Noční košilku si odložila, a tak mu nic nebránilo v laskání jejích pěkných ňader. Pomalu s ním couvala k posteli. Složili se na ni, Kristýna pokrčila doširoka roztažená kolena až téměř do podpaží a rukou navedla jeho chlapáka k ústí své báječně rozevřené studánky.
Vklouzl do ní až na dno.
„Pomalu, nespěchej, abys ho nevyplašil, tááák, a zpátky a ještě pojď, cítíš, že je hned krásně hladká?“

Předehru vynechala. To hraní si s jeho údem jí úplně stačilo a nemohla se dočkat až tu nádheru ucítí v sobě. Pořád ještě ji udivovalo, že tolik touží po milování, když ho dobře půl roku vůbec nepotřebovala.
„Ty jsi fakt asi úchylná,“ pomyslela si. „O normálního chlapa bys asi nestála, ale protože je to tvůj syn, tak jsi z toho celá hotová, jen si to přiznej!“
Pak už ale všechny myšlenky pustila z hlavy, ruce položila na jeho pevný zadek a navigovala si jeho pohyby tak, aby to bylo pro něho co nejpříjemnější, ale aby hned nevyvrcholil. Zůstal vzepřený nad ní a svůj pohled vpíjel do její krásné tváře.
„Bože, tolik jsi nádherná! Pořád nemůžu uvěřit tomu, že se s tebou smím milovat. Je to úžasný, taky se ti to se mnou tolik moc líbí? Taky tě to, co děláme, tak vzrušuje?“ šeptal jí lichotky a cítil, že její doširoka rozevřené oči začínají opětovat ohromné vzrušení.

„Taky nemůžu věřit tomu, že se takhle milujeme, je to tak zvláštně krásný! Vůbec nikdy mě to nenapadlo a jsem strašně moc šťastná, že jsme tady takhle spolu a že máme ještě několik dní,“ přitáhla si ho k sobě a začala se s ním dlouze líbat.
Zůstal v ní celý ponořený a jen se spolu rytmicky pomalu kolébali.
Po chvilce ho se zajiskřením v očích odstrčila se slovy: „Lojzík by byl tohle nevydržel! Ten nový je lepší, ale nevím, jak se jmenuje. Ještě ho ale nech odpočinout, protože teď zaměstnáme tvůj jazýček.
Sama se kdesi uvnitř svému nápadu divila.
„Tak já se tady, proboha, zase miluju se svým synem, a ještě mu stejně jako předevčírem budu radit, jak má co dělat a co je nejlepší. Já jsem snad úplně pitomá nebo zvrhlá. To jsme asi oba. Ale když už, tak ať je to co nejhezčí. Je to takový trdlo nesmělý a děsně se bojí, že se ztrapní, ale nesmíš se mu divit, vždyť on si pro ty svoje záliby a sport ještě nenašel na žádnou holku čas. A hlavně nesmí mít žádné mindráky, vždyť byl vždycky ve všem dobrý, tak určitě bude i v milování. No a trošku mu pomůžeme, aby byl fakt šikovný. To přeci není špatně, vždyť to dělám vlastně pro něj,“ ujistila sama sebe.

Během těch myšlenek, které se jí bleskově prohnaly hlavou, si posunula Davida níž a její šikovné prsty doširoka roztáhly její štěrbinku.
„Už jsem ti říkala, že nejvíc úžasný je to tady na tom čudlíku, když ho budeš dráždit jazykem, vysávat a vůbec, trochu se zvětší, ale nesmíš zapomenout ani na okolí, až k zadečku. Ten ale vynech. Do něj ne, ale kolem můžeš. Na všechno přijdeš, neboj, chce to čas,“ šťastně se zasmála. „Pojď budu ti zase ukazovat a říkat.“

David nic nenamítal, jen s úžasem sledoval její pečlivě pěstěné prstíky, jak mu postupně ukazují, na co se má soustředit. Podobně jako poprvé nic podobného nečekal a ani si nepředstavoval. Tep se mu vzrušením zvýšil až někam k nebezpečným hodnotám. „Tohle by asi žádná holka, co znám, neudělala, ale ona určitě fakt chce, abych se všechno rychle naučil. Je neskutečná. Nádherná nestyda. Bože!“ přemýšlel v duchu David.
Jeho úvahy přerušila Kristýna.
„Ještě počkej, dáme mi pod zadek polštář, bude to tak lepší, budeš k ní mít lepší přístup,“ nedočkavě se nadzdvihla a polštář pod sebe zasunula.

„Ježíši, tohle se nedá vydržet, ty jsi neskutečná,“ šeptal David, ale vzápětí už zase sledoval svými rty a jazykem její prsty.
Po chvilce začala trochu hlasitěji vzdychat. Začala si sama hrát s kouzelným hráškem. Věděla, že po tak dlouhém sexuálním půstu, jehož význam kratinká milování z předvčerejšího večera příliš nezmenšila, bude hotová velmi rychle, a proto si jeho hlavu přidržovala tam, kde před tím začaly práci její prsty. Velice si přála, aby dospěla až k vyvrcholení a tušila, že teď se to podaří.
„Tady, teď pojď a jenom jemně, opatrně, na to není třeba žádná síla, ale můžeš rychle, jo, jo, jo, už to bude! Ještě prstík sem, takhle a zkus jemně tlačit někam nahoru. Jo, tady a hlouběji. Zkus tam dát dva! Honem, polštář!“
Bleskově se po něm natáhla, protože její orgasmy bývaly dost hlasité, a tak své výkřiky v něm udusila.
David trochu zmateně přestal, ale když první orgasmus odezněl, přitáhla si ho opět k sobě.
„Pojď ještě teď ty,“ trochu nedočkavě zašeptala. Dvakrát ho povzbuzovat nemusela. „Nic nezadržuj, pojď, pořádně, chci to všechno hned,“ tiše ho povzbuzovala a tvrdě si za jeho zadek do sebe vrážela jeho ještě tvrdší kůl.
„Ale takhle budu hned stříkat,“ děsil se tiše David, „tohle nevydržím“.
„Jo, to teď musíš a nemusíš už nic vydržet, pojď! Pořádně! Jo, takhle!“

Přirážel do její mokvající studánky ještě překvapivě dlouho, než se trochu zmateně zastavil a ona vzápětí ucítila uvnitř slabé záškuby jeho výstřiků. Ještě si ho několikrát prudce přitáhla do sebe a nakonec ho objala a přivinula k sobě, ještě trochu udýchaná.
„Vidíš, opravdu to půjde, příště taky věnujeme trochu víc času prsíčkům. Taky se ráda mazlí,“ pochválila ho a se šťastným úsměvem ho pohladila po tváři.
Orgasmus už řadu měsíců neměla a zdaleka ho nemívala pokaždé. Bylo jí jasné, že za to kromě půstu trochu může i neobvyklost jejich vztahu.
„Naučíš se to ovládnout brzy, neboj! To víš, už jsem se dlouho nemilovala, no a tak to bylo dneska rychlé. Věděla jsem, že to tak bude, ale někdy mi to trvá i docela dlouho, abys pro příště věděl. Když ale budeš správný rytíř, tak se budeš vždycky snažit nejdřív uspokojit dámu svého srdce, ať to bude jakákoliv dáma. U každé se to může projevovat různě, ale u mě to poznáš snadno. Dneska už byl ten tvůj zatím bezejmenný kluk docela zdatný a brzo z něj třeba vychováš vytrvalce, pak mu můžeš říkat třeba Mo Farah nebo jak se jmenoval ten, co vyhrál olympiádu,“ se spokojeným a šťastným smíchem se vysmekla a vyskočila z postele, aby po nich nezůstala mokrá spoušť.

„Vytrvalce z něj vychováme spolu, mami,“ volal za ní do sprchy, „Ale tady to určitě nestihneme, počítám s jeho tréninkem i doma! Abys to dotáhla do konce úplně pokaždé, i když to třeba bude trvat trochu dýl,“ provokoval.
„Ty si nedáš pokoj, viď! Radši se pojď taky opláchnout, dole už je určitě připravená snídaně. Taky mu časem můžeš říkat jménem po nějakém sportovci, který vyhrál olympiádu, ale tolik disciplín asi v milování není,“ smála se celá rozjařená ze zážitku, který by si nikdy byla nedokázala představit ani v nejbujnější fantazii a který se jí teď zdál tak nádherný.

„Jestli se ti to nelíbilo, tak určitě nebudu v Praze otravovat, ale měl jsem pocit, že se nám to oběma líbilo strašně moc. Aspoň se mi zdálo, že jsem něco takového zaslechl. No a když mě budeš poctivě trénovat, tak udělám všechno proto, abych se těm dvěma šampiónům přiblížil aspoň v milování.“
„To víš, že líbilo, bylo to moc krásný!“ usmála se na něho ze sprchy.
„Takže budeme ho v Praze zlepšovat?“
„Musíš na všechno slyšet hned odpověď?“
„Tuhle chci slyšet strašně moc!“

Chvilku si ho s úsměvem prohlížela, ale pak kývla hlavou: „Ale jen s podmínkou, že budeš rytíř, který bude ve všem poslouchat paní svého srdce. A budeš si hledat nějakou šikovnou dívku, protože nehodlám být nějaká trvalá náhražka v tvojí sexuální nouzi a v tvém pohodlí. Třeba si taky najdu nějakého pořádného, a hlavně prima mužského.“
„Jsi fakt úžasná, moc tě mám rád, ale já bych si nejradši žádnou holku teď nehledal. Ty si rozhodně někoho musíš najít. Jsi pořád mladá a krásná. Ale když si nějakou najdu já, stejně jí budu chtít být nevěrný s tebou. Vadilo by ti to moc?“
„Zase musíš hned slyšet odpověď? Chceš zlobit paní svého srdce?“
„To určitě ne! Proboha! Ale když si nějakého šikovného chlapa najdeš, už mě nebudeš chtít, nebo že by občas jo?“
„Tys mě neslyšel? Proč musíš mít na všechno odpověď dopředu? Jestli jsem doopravdy paní tvého srdce, tak teď už ji začínáš zlobit!“
„Radši jdeme na snídani. Budu ale věřit, že na první otázku bys odpověděla, že nevadilo a na druhou, že občas jo,“ smál se David a začal se oblékat.
„Zlobíš moc, dneska už nic nebude. Užijeme si jen hezké koupání a zítra výlet,“ zaškaredila se na něj a zabalila se do osušky.

„Třeba se ti dva Češi z pláže k nám zítra přidají,“ změnil David téma rozhovoru.