Krátká

„Přepni to.“

„Proč?“

„Nebudu se s tebou dívat na tyhle sprosťárny.“

„Včera ti to nevadilo.“

„Protože jsem byla opilá.“

„Vyprstila ses.“

„O tom se s tebou nebudu bavit.“

„Klidně to přiznej. Já se potom taky vyhonil.“

„Honíš si ho pořád. Už mě nebaví prát pořád tvoje slipy se zaschlým semenem.“

„Klidně si ho můžu vyhonit zase.“

„Ani to nezkoušej. Nejsem ochotná dál snášet tvoje pubertální výstřelky.“

„Vidíš, jak mi stojí?“

„Okamžitě ho schovej.“

„Stojí mi z tebe.“

„Aspoň nelži.“

„Proč bych lhal? Máš výstavní kozy, kluci nad tebou slintají.“

„Už to není, co bývalo.“

„Tak mi je ukaž, ať to můžu posoudit.“

„Takhle?“

„Trochu víc.“

„Počkej, zatáhnu žaluzie, ať nás ještě nevidí někdo cizí.“

„Nemáš se za co stydět.“

„Všichni nemusí vědět, co tady provádím se svým synem.“

„Bez podprsenky je to lepší. Koukej, co se mnou děláš.“

„Děláš si to sám.“

„Ty bradavky jsou luxusní.“

„Přestaň mě osahávat.“

„A tohle můžu?“

„Opatrně, to bolí.“

„Takhle jsem je sál jako mimino.“

„Jako mimino se chováš pořád.“

„Mimino nemá takovýhle péro.“

„Nebudu ti na něj sahat, nech toho.“

„Už mi slintá.“

„Tak jenom chviličku.“

„Brzdi, takhle mě hned uděláš.“

„O to snad jde, nebo ne?“

„Ty to děláš naschvál, přestaň.“

„Co když nechci?“

„Tak mi to aspoň udělej pusou.“

„Nebudu kouřit čuráka vlastního syna.“

„A honit ho můžeš?“

„Ne, že se mi uděláš do pusy.“

„Vidíš, že to jde.“

„Mhhm.“

„Už to na mě jde… jo… jo… už.“

„Snad jsem ti jasně řekla, že to nebudu polykat.“

„Moc ti to nevadilo.“

„Skoro jsem zapomněla, jak to chutná.“

„Teď jsi na řadě ty.“

„S tím nepočítej.“¨

„Máš úplně promočený kalhotky.“

„Nech toho.“

„Ta ale je.“

„Nejsem vyholená.“

„S vyholenou bys vypadala jako malá holka.“

„Michale, okamžitě toho nech.“

„Vždyť se na to úplně třeseš.“

„Co to děláš?“

„Nelíbí se ti to snad?“

„Kam na to chodíš… takovýhle věci… zadek mi ještě nikdo nelízal.“

„To mě naučila Radka, měla to ráda.“

„Co tě ještě naučila?“

„Třeba tohle.“

„Okamžitě vyndej ten prst z mého zadku.“

„Úplně tečeš.“

„Ta Radka musí být pěkně zvrhlá, když ti tohle dovolila.“

„Krásně voníš.“

„Aspoň to nekomentuj.“

„Udusíš mě.“

„To je ono… nepřestávej… ještě chvilku… prosím.“

„Spokojená?“

„Vyndej  ten prst z mýho zadku, to stačilo.“

„Už mi zase stojí.“

„Tohle s tebou dělat nebudu. Vyndej ho.“

„Teď už to nejde.“

„Tak dělej, ať už to máme za sebou.“

„Tohle si musím užít.“

„Přestaň si užívat a pořádně mě omrdej.“

„Počkej, vyklouznul mi.“

„To mi děláš snad naschvál.“

„Už tam jsem… sakra, úplně tečeš, zase mi vyklouznul.“

„Takhle to bude lepší. Nejsem moc těžká?“

„Tak akorát…. krásně mi ho valchuješ.“

„Vydrž ještě chvilku, mám to na krajíčku.“

„Stihla jsi to?“

„Hmmm.“

„Tohle mi kluci neuvěří.“

„Hlavně se s tím nikde nechlub.“

„Proč se oblíkáš?“

„Nechci, abys mě viděl takhle.“

„Vymrdanou?“

„Už toho nech.“

„Najednou ti to vadí.“

„Zítra si o tom v klidu promluvíme, teď jdu spát.“

„Dobrou.“