Markův příběh 03 🇨🇿

Další pokračování zácviku nezkušeného studenta.

Před časem jsem tady začal zveřejňovat rozpracovaný seriálek s názvem Markův příběh. Na rozdíl od od většiny mých povídek, které jsou mixem osobních prožitků a fantazie, byl tento příběh živý. Tedy popisoval události, které skutečně probíhaly a měla to být taková jakási reportáž na pokračování. S Markovým souhlasem jsem tehdy v prvních dvou dílech použil poněkud netradiční formu přepisu naši korespondence na ICQ, kde jsem pochopitelně změnil jména. Potom jsme se s Markem poněkud nepohodli. Jsme oba prchliví, naše nálady, nebo spíš nenálady, se tak nějak střetly a Marek mi zakázal, abych dál zveřejňoval naši korespondenci.
Byl jsem rozmrzelý, protože oba díly Markova příběhu měly čtenářský úspěch. Došlo mi i několik e-mailů, kde mě milovníci erotiky uháněli a dožadovali se pokračování. Napsal jsem tedy do Fóra vysvětlení, proč už další pokračování nemohu napsat. Když jsme oba vychladli, dál jsme si s Markem na dané téma dopisovali a on mi líčil, jak se situace vyvíjí. A vyvíjela se vskutku nečekaně.
Dávali si s těhotnou tetou, co se do ní vešlo a to díky její graviditě doslova. Jedině měl strach, aby to teta Iva nevykecala mamce a vyjádřil se, že by jej mamka asi zabila. Aniž bych na něho naléhal, sám mi napsal, že změnil názor a nemá nic proti tomu, abych pokračoval v psaní o jeho milostné avantýře. Takže dnes, po delší přestávce, předkládám čtenářům další, v pořadí již třetí, pokračování Markova příběhu.

MARKŮV PŘÍBĚH 3.

Jednou v neděli večer mi Marek zablikal v liště. Otevřel jsem okno a zvědavě se začetl:
Marek: Ty, Viki, tak mám dojem, že mamka tuší, že s Ivou šukáme.
Viktor: Neříkej a proč si to myslíš?
Marek: Protože jsem před chvílí přijel od Ivy.
Viktor: Doufám, že jste šukali a neprobírali, co by, kdyby….
Marek: No jasně, že šukali. Teda nejdřív sem učil synovce anglinu a pak šukali. A jak šukáme, tak telefon. Mamka. Tak sem to nebral. A pak po akci sem to zvedl a mamka se ptala, jak se mám u Ivy a jestli si to tam pořádně užívám. Tak už nepochybuji, že něco tuší.
Viktor: No možné to je. Máš starostlivou mámu.
Marek: Až moc
Viktor: To ji nemůžeš mít za zlé.
Marek: Mi říká do mobilu – seš nějakej zadejchanej, Iva je šikovná, co? No a já na to, že je. A raději jsem hovor skončil.
Viktor: Cha cháá
Marek: Co?
Viktor: Nic, jenom se bavím. Jak ses bál, že bude doma zle.
Marek: A tak já si furt říkám, že sem to mohl špatně pochopit, že jsme každý mluvili o něčem jiném. Jak je to ve filmech, že tam člověk něco provede a přijde někdo a začne na něj mluvit a ten člověk si mysli, ze mluví o tom, co provedl a přizná se a pak zjisti, ze ten druhy mluvil o úplně něčem jiném.
Viktor: Nepátrej a nekalkuluj, to se pozná, až přijedeš domů.
Marek: jj , Ale podle mě už je to jasné, ne?
Viktor: Asi ano.
Marek: Jako ale když mi to přeje a nenadává, tak je to v pohodě. Ale nedovedu si představit, že bych mamce řekl- ano Iva šuká skvěle. A hned by bylo jasno.
Viktor: Nepřeháněj. O to se přímo mluvit nebude, možná jen v náznacích.
Marek: To neznáš moji mámu. Je strašně otevřená. Ale jako chápeš co chci řict? Že od ni čekám ty nejdrsnější otázky po téhle zkušenosti.
Viktor: Jak to tak vidím, tak je to možný.
Marek: Nebo už to ví od Ivy.
Viktor: I to je možný. A je dobře, že to tušíš. Aspoň nebudeš vyšokovaný.
Marek: To budu stejně.
Viktor: Ale nebude to čenichovka ze tmy.
Marek: No, ještě to asi bude zajímavé..
Viktor: Ber to z té příjemné stránky.
Marek: A to je?
Viktor: Že máš k dispozici ochotnou a náruživou kundu.
Marek: To je fakt.
Viktor: Si vem, že bys byl v situaci sexuálního loudila a musel se pořád doprošovat.
Marek: No to je fakt no. Ale spíš se bojím těch dotazů mamky.
Viktor: Se nedivím, že se bojíš, ale myslím, že to nebude vůbec zlé.
Marek: Jako mamka je fakt až moc upřimná, tak nevím, co ji mám přiznat, když se zeptá. Ty vole, tohle sou proste nervy.
Viktor: Tak pokud je upřímná, tak ji upřímně odpovídej a bude to dobrý.
Marek: Úplně na všecko?
Viktor: No já myslím, že pokud uvidí, že je ti to nepříjemné, tak tě do detailu zpovídat nebude.
Marek: To taky doufám.
Viktor: Jenom jsem se chtěl zeptat, jak jsi přežil lízání kundy?
Marek: Upřímně?
Viktor: Jistě, jak jinak?
Marek: Nevím, jestli to je u všech, ale Ivina kundička mi chutná.
Viktor: Proč jsem se ptal: Kdysi jsi říkal, že si ženské pohlaví hnusíš.
Marek: Jako na pohled se mi fakt nelíbí. To platí pořád.
Viktor: Jak která, mě se např. nelíbí, když vnitřní pysky vylézají ven. Ale když je kundička jako zavřená na zip, tak to se mi strašně líbí. Je vyholená?
Marek: Nebyla, ale kvůli mně si ji holí na proužek.
Viktor: Já mám rád obojí. Proužek je rajcovní. A viděl jsem i srdíčko. S chutí jsem se do něj vystříkal. Byla tmavá, tak to bylo, jako bych šlehačkou zdobil dort.
Marek: Jak jsme byli chvilku sami, ale ještě nemohli šukat, tak mi říká: Já už sem celá mokrá. Šáhni si. A tak sem si sáhnul a byla. A to je super.
Viktor: jj, to je záruka, že na tebe to vzrušení nehraje.
Marek: Čéče, já su tak šťastný, jak sem nikdy nebyl! Fakt!
Viktor: Ti to věřím a trochu i ti závidím.
Marek: Nejradši bych ho v ni měl furt.
Viktor: A to ses považoval za gaye, protože jsi neměl zatím dost příležitostí narazit na pořádnou ženskou, která by tě přivedla na tu pravou cestu.
Marek: To je asi fakt. Škoda, ze sem neměl odvahu. Třeba by mi dala dřív.
Viktor: Nelituj, hlavně, že ses nechal ode mne ukecat aspoň teď.
Marek: To je fakt. A jsem ti za to moc vděčný.
Viktor: A já jsem rád, že se mi to podařilo.
Marek: Škoda, že to nezkusila Iva. V patnácti mi stačilo hrábnout rukou mezi nohy a měla by mě.
Viktor: Pozdě honit Fibicha. Ale však máš před sebou ještě nejmíň 40 let aktivního šukání.
Marek: No to doufám.
Viktor: Horší to mám já. Pomalu stahuji roletu.
Marek: Ale prosím tě….
Viktor: Léta neokecáš. Když mi bylo tolik, co tobě, měl jsem kolegu, ten měl 60. A já se ho jednou zeptal, jestli to v těch 60 ještě jde. A on se smál a říkal: Jasně, že to jde, ale už to jaksi není ono.
Marek: Tak já nevím, až mi bude, jako tobě, jestli už nebudu dávno pod drnem.
Viktor: Tak tohle nikdo neví, zaplať Bůh. Ono u mne teď záleží hlavně na přístupu partnerky. Pokud je trpělivá a nespěchá a je vstřícná, tak se nestačím divit. Taková je ta moje Miluška. Ale i tady vím, že kdybychom byli manželé, tak bychom si asi taky lezli na nervy.
Marek: Já s Ivou taky.
Viktor: Tak už to je. To je snad zákonité.
Marek: Ale šuká skvěle. To zase jo.
Viktor: Nepochybuji.
Marek: A je pořád nadržená, jak já. Jak mi volala mamka, tak mi u toho olizovala žalud a to jsme právě došukali.
Viktor: Myslím, že se tvoje mamka si asi domyslela, že volala nevhod.
Marek: Já sem nevzdychal. I když Iva se snažila dost. Tyjo fakt se ve mě mísí nadšeni a obavy, ale začínám být optimista.
Viktor: To já jsem optimista celý život
Marek: Já o tom dost přemýšlím a původně jsem si říkal, že jestli to mamka ví, tak toho nechám, ale teď si říkám, že je to důvod víc, proč pokračovat.
Viktor: Cha cháá, cesta do pekel je dlážděná dobrými předsevzetími. Ale myslím, že teď toho nechat, by bylo nelogické a taky škoda.
Marek: Kundičky jsou od toho, aby se šukaly a když se sama nabízí…
Viktor: No jasně. Souhlas…
Marek: A mamka to podle všeho schvaluje.
Viktor: No a proč ne?
Marek: Většině maminek by asi vadilo, ze jim syn šuká sestru.
Viktor: Najednou se mi teď vybavily povídky dědka Jeffa.
Marek: A proč, v jaké souvislosti?
Viktor: On takové povídky psal a ještě tvrdší
Marek: Ale to byly výmysly. Tohle je realita. Tak mi napadá, jestli si nemyslíš, že ti kecám.
Viktor: Tak to jsem si nemyslel. Vím, že život tropí různé neuvěřitelné kousky. Ale vzpomínám na jednu jeho povídku, kde máma pověřila sestru, aby ji zajela syna. Poslala ho k ní na prázdniny. Teta zapracovala a po návratu ho máma doma ojížděla po libosti. A když se pak sešli ve třech, tak si dali trojku. Tak mi tady jaksi napadla určitá podobnost, ale to je jen spekulace.
Marek: NO dovol! ale já tedy s mamkou FAKT ne! Nikdy!
Viktor: Neblbni, nečerti se, to já ani tak nemyslel. Jenom mě to tak napadlo v souvislosti s tou dědkovou povídkou.
Marek: A dědek Jeff už pro vás nepíše?
Viktor: Bohužel, myslím, že nepíše ani jinam. Asi na protest proti tomu náhubku, co nám nasadil nový zákon o pornografii. A není sám, odhaduji, že těch autorů, co přestali psát, je asi tak 5, jenom na našem webu.
Marek: To je fakt škoda.
Viktor: Taky si myslím. Hele Máro, vzbudil se mi pes a vyžaduje vyvenčení. Je jak natažené hodiny, tak s ním musím obejít blok a pak zapadnu do peří. Je už pokročilá hodina. Měj se hezky, přeji na zítra pohodový den. Až budeš mít čas a náladu, tak se ozvi. Páček a MSF.
Marek: ????? MSF?
Viktor: Měj se fajn.
Marek: Tak to jo. Takže i tobě MSF a čauky.

**********
Ukončili jsme spojení a já si nacpal dýmku. Dal jsem nohy na stůl a v myšlenkách jsem přebíral, co jsem se právě dověděl. Byl jsem rád, že Marek s moji pomocí vykročil tou správnou cestou. Záviděl jsem mu, že se mu otevírá na několik desítek let kouzelný svět sexu a trochu jsem mu záviděl. Netroufal jsem si odhadnout, jak se bude příběh dál vyvíjet a předpovídat, jak dalece je Markova maminka informovaná o spádech svého synáčka. Ale blížily se prázdniny a Marek pojede domů. Při této příležitosti si zjedná jasno, co jeho mamka ví a nebo o čem se jen dohaduje. O tetě Ivě jsem již měl názor hotový. Je to požitkářská nymfomanka, střižená tak trochu exhibicionismem. Jistě by ji mnozí lidé odsuzovali, ale já bych ji dal medaili za osvětovou práci na poli sexuálního vzdělávání, které svému synovci poskytla. Byl bych docela rád, kdyby se taková dobrodějka před lety věnovala podobně mému synovi. Nakonec jsem se přistihl při myšlence, že se docela těším, až se Marek zase ozve a sdělí mi, jak tato sex family story pokračuje. A se mnou se můžete těšit i Vy, vážení čtenáři.