Mrška 02

Otec:
Po tomto jejím, jak bych to nazval, představení, jsem doma nemohl zůstat, natož se jí podívat do očí. Musel jsem to jít ven rozdýchat a promyslet si co dál. 
Oblékl jsem si rychle něco na sebe a odešel z bytu. Nevím, jak dlouho jsem se procházel ulicemi, ale v jednu chvíli jsem si uvědomil pocit hladu, který začal zaměstnávat mozek na úkor vzpomínek na dnešní dopoledne. Nejprve jsem za to byl i rád, ale jakmile to začalo být nepříjemně, zamířil jsem do nejbližší hospody na něco k jídlu. Snad díky obsluze v podobě ženy v mých letech jsem na místě setrval i dále. Normálně nepiju, jen opravdu občas si dáme s kamarády z práce pár vizourů, ale dnes jsem tušil, že si jich dám možná o něco víc a popřemýšlím, co s tou mojí mrškou.

První whisky prošla hrdlem, ale mozek jako by nedával pozor, takže si dál jel to své a nic nového ho nenapadalo. Objednal jsem si druhou, chvilku ji zamyšleně žmoulal v ruce, abych ji následně poslal za první. U třetí už jsem pociťoval účinek. Trochu jsem zvolnil, přeci se neopiju tak rychle. Začal jsem přemýšlet co s tím vším a hlavně co s ní. Nástup alkoholu byl už na mě docela znát. Napadlo mě jít prostě domů, i v jejím věku ji ohnout přes koleno a naplácat pětadvacet na tu její krásnou prdelku. Opravdu jsem řekl: „Její krásnou prdelku?“

Dcera:
Když táta poté zmizel do kuchyně, tak to na mě dolehlo. Pocítila jsem v plné síle, co jsem mu provedla. Měla jsem slzy na krajíčku, Ne, kecám, už mi stékaly po tvářích. Zabořila jsem hlavu do polštáře a byla jsem na sebe naštvaná. To si přeci nezasloužil!

Slyšela jsem, jak venkovní dveře bouchly. Vyskočila jsem z postele a se slzami v očích se šla podívat. Zůstala jsem doma sama. Vykoukla jsem z okna a viděla otce, jak si to míří někam ulicí. Jen, aby neskončil v hospodě. To nedopadne dobře! Táta sice nikdy domů nepřišel opilý, ale myslím, že dnes tomu tak nebude.

Otec:
Dal jsem si ještě jednoho vizoura, ale už jsem ho popíjel pomaleji. Snažil jsem se to co nejvíc natahovat a uklidnit se, abych opravdu nešel domů a nenasekal jí, přestože by si to zasloužila. Nemohl jsem to ale udělat, hormony se v ní bouří a s tím člověk nic nenadělá. Přírodě neporučíš.

Nevím kolik bylo hodin, když jsem vyšel z hospody, byla už byla tma. V těle mi působil alkohol, ale nebyl jsem nijak moc opilý. Šel jsem rovně, tedy snad, opilí si neuvědomují, jestli se potácí. Akorát na ně více působí zemská přitažlivost a tu jsem moc nevnímal, šlo se mi lehce, jako bych se vznášel.
„Takže v pohodě, tak moc opilej teda nejsem,“ brblal jsem si pro sebe polohlasem. Dokonce jsem si uvědomoval vše, na co jsem během odpoledne myslel. Zatím jsem ale stále nepřišel na to, co udělám. „Prostě přijdu domů a řeknu jí, co mě zrovna napadne,“ pokračoval jsem šepotem a ani si neuvědomoval, jak moc divné to pro kolemjdoucí může být, „jen doufám, že to moc nepřeženu.“

Dcera:
Hodiny se celý den vlekly a já netrpělivě čekala, až se otec vrátí. Nevěděla jsem ale, co udělám, jestli se mu budu moc podívat do očí. Zasloužila bych pětadvacet možná i něco víc. Ne, rozhodně něco víc. Tohle jsem opravdu přehnala, ale těžko litovat, když už se to stalo. Přísný trest bych si zasloužila, ale vůbec jsem si nedokázala představit, co se stane, až přijde. Táta mě nikdy neuhodil, ale kdo ví, jestli mi teď opravdu nenaseká.

Ležela jsem už v posteli, venku byla tma a táta pořád nikde. Nevím, jestli jsem začínala mít strach, že domů přijde opravdu opilej a já zažiju to, co jsem doposud nezažila anebo že by se mu mohlo něco cestou stát. Ta představa byla hrozná, velice dobře si pamatuji, jaké to bylo přijít o mámu. O to víc jsem si vyčítala, jaká jsem byla hloupá husa.

Otec:
Vešel jsem do bytu, všude bylo zhasnuto, jen v ložnici svítila lampička. Nasměroval jsem si to tedy do ložnice. Dcera ležela přikrytá v posteli. Doufal jsem, že už spí, že bych to nechal na ráno. Ne nadarmo se přeci říká, ráno moudřejší večera. 
Ale nespala, podívala se na mě a já na ni. Její pohled byl tak zkroušený a smutný, zajisté dnešek litovala. Přišel jsem blíž k posteli a podíval se jí do očí plných slz. Bylo mi jí líto. 
Sedl jsem si na postel zády k ní a nevěděl co dál. Také jsem měl slzy v očích. Otřel jsem si je a přemýšlel co říct, protože jsem říct něco musel. 
V tom jsem ucítil, jak mě zezadu objala a řekla: „Tatínku, prosím, odpusť mi to!“ 
Takto mě neoslovila už dlouho, poznal jsem z toho, jak moc ji to samotnou muselo trápit. Nemohl jsem se na ni zlobit, a tak jsem ji pohladil ruku a řekl: „Co se stalo, stalo se. Už na to nebudeme myslet a zapomeneme na to.“

Dcera:
Už jsem pomalu usínala, když jsem zaslechla odemykání dveří. Byla jsem ráda, že se už konečně táta vrátil. Obávala jsem se toho nejhoršího a chtěla jsem to mít už za sebou. Koukla jsem ke dveřím ložnice a on tam stál. Rozplakala jsem se. 
Přišel blíž k posteli, hleděl mi do uplakaných očí. Bylo vidět, že má také na krajíčku a sedl si zády ke mně. To už jsem nevydržela a zezadu ho objala a prosila: „Tatínku, prosím, odpusť mi to!“ 
Po chvilce mě pohladil a řekl, že už na to nebudeme více myslet…

Otec:
Uplynul už nějaký ten čas, ale zapomenout se na to samozřejmě úplně nedalo. Pořád jsem si to představoval, nechtěl jsem, ale v paměti to bylo zaryté. Vracelo se mi to jako bumerang, tedy hlavně v noci, když jsem spal.

Dcera:
Snažit se na to zapomenout, to se lehce řekne, ale těžko vykonává. V hlavě to pořád bylo a vymazat to nešlo. Leda, mít tu věcičku, co měli v Men in black! Nebo… možná jsem na to ani nechtěla zapomenout. Samozřejmě mi to bylo pořád hodně líto, ale poslední dobou jsem byla jako z divokých vajec. Hormony se ve mně bouřily čím dál tím víc. Co nadělám, přírodě neporučím.

Samozřejmě jsem si všímala, že táta má poslední dobou ranní erekci každý den. Ani když si ho šel do koupelny vyhonit, tak mu to moc nepomohlo. Zase mě napadaly ty hrozné myšlenky. Chtěla jsem tátu zase provokovat. Jsem hrozná mrška, já vím, ale můžou za to ty hormony, jasně, bude to jimi. Tím jsem se utěšovala, že za to prostě nemůžu. 
A tak jsem dál přemýšlela, co udělat. Nesměla jsem to ale přehnat jako minule. Musela jsem si stanovit nějaké hranice a samozřejmě taky nějaký cíl, kterého chci dosáhnout. Bez cíle by to nebyla zábava.

Otec:
Stalo se už jejím nočním zvykem, že si ke mně v noci vlezla do postele a přitulila pod dekou. Ráno jsem ji vždy našel, jak mě objímá s hlavou na mém rameni a nohou přehozenou přes mou. Samozřejmě těsně u mého ztopořeného přirození. Nemohl jsem nic dělat, ani si ho jít vyhonit, abych ji neprobudil.

Dcera:
Ráno jsem nemohla ani dospat a vždy se těšila na tátovo probuzení se stojícím penisem. Líbilo se mi to, nebudu lhát, že ne. Někdy jsem k němu vlezla do postele schválně, ale jindy jsem si to ani neuvědomovala a ráno jsem prostě přelezla k němu Asi nějaká přitažlivost nebo co. Táta mnohdy už nespal, ale já dělala, že jsem u něho usnula. Měla jsem hlavu skloněnou, takže nemohl poznat, že mám oči otevřené. 
Tohle škádlení probíhalo každý den. Po chvilce jsem se jako by zavrtěla a otřela se stehnem o jeho trčící penis. Měl ho ještě v trenýrkách, takže jsem ho moc necítila, to mi ale muselo prozatím stačit.

Otec:
Mrška sebou vždycky zavrtěla a otřela se stehnem o mého ptáka. Bylo to tak každý den, často mě napadlo, jestli to nedělá schválně. Hlavu měla skloněnou, takže jsem neviděl, jestli opravdu spí, nebo to jen předstírá. I kdyby to dělala schválně, což zřejmě ano, tak ji nechám být. Je zvědavá a její hormony se nedají zastavit. Přesto jsem nechápal, proč si na tyto sexuální hrátky nenajde nějakého kluka. Ale na druhou stranu bůh ví, jaký blb by to byl a co vše by po ní chtěl.

Také jsem zaregistroval, že pod noční košilkou zase nenosí kalhotky. Bylo to poznat, chlap to vždycky pozná. Bylo mi jasné, že mě ta moje mrška opět provokuje. O tom už nebylo pochyb. Teď záleželo na tom, jestli ji nechám, nebo to včas zarazím. Rozhodl jsem se, že to tak nechám, alespoň prozatím. Nebudu jí způsobovat nějaké trauma, to by mě opravdu mrzelo. Nechám to na ní, snad si už uvědomuje, kam smí až zajít. A jasně, sám jsem byl zvědavej, kam až bude ochotna zajít.

Dcera:
Hlásím úspěšné dosažení prvního cíle! Tato má radost vydržela ale jen krátce, až moc rychle jsem si uvědomila, že mi to letmé otření se o ztopořený penis nestačí. Musela jsem se posunout zase o kousek dál, stanovit si další, trochu těžší cíl.

Přestala jsem opět pod noční košilkou nosit kalhotky. Cítila jsem se bez nich lépe, a navíc jsem tím samozřejmě mohla škádlit tátu. Nenosila jsem je vlastně vůbec, ani do školy, ani ven. Docela mě vzrušovala představa, jestli si toho někdo všimne. Myslím, že pár starších kluků ano, vždycky po mně zvláštně pokukovali. Jak je snadné zaujmout mužskou mysl, aby si nás všimli.

Otec:
Dny šly dál, nechal jsem dcerku, aby mě škádlila dle libosti. Musím přiznat, že to pro mě bylo občas těžké, ale myslím, že by to bylo těžké pro každého chlapa. 
Pohybovala se ráno po bytě jen v noční košilce bez kalhotek. Musím upřesnit, že to byla vždy velice krátká košilka. Ani se mi nechtělo věřit, že se něco tak krátkého prodává, protože mnohdy bylo vidět docela dost. Schválně jí vždycky něco spadlo tak, aby se pro to mohla ohnout, mrška jedna. 
Nebránil jsem se pohledům, když je chtěla, měla je mít. Tuhle hru mohou hrát oba, předstíral jsem, že jsem v rozpacích a vždycky se pak na mě usmála.

Dcera:
Ráno jsem se po bytě pohybovala jen v noční košilce bez kalhotek. Obzvlášť před tátou jsem se v ní nakrucovala, jako bych byla někde na bále. Vždy mi před ním schválně něco spadlo na zem, abych se pro to musela ohnout. Dávala jsem si fakt záležet, když jsem se shýbala, aby košilka co nejvíc odhalovala. Tohle ale samozřejmě nebylo mým dalším cílem, nahou už mě viděl dostatečně, toto bylo jen takové zpestření dne, drobné laškování pro zábavu. To hlavní jsem si nechala na večer, až bude spát.

Toho dne jsem se už nemohla dočkat večera, až oba zalehneme. Musela jsem počkat, až usne a samozřejmě sama sebe zaměstnat tak, abych neusnula spolu s ním. Mobil to jistil, doufám, že mě nezklame a udrží mě co nejdéle při vědomí.

Podrazák jeden, zklamal na celé čáře!

Když jsem se probudila, byla ještě noc. Mohlo být něco k ránu, se zalepenýma očima jsem zamžourala na mobil… ukazoval kolem půl čtvrté. Tak alespoň že tak. Podívala jsem se k otcově lůžku. Penis mu stál na stráži a čekal, až se ho zmocním. Musela jsem ale nenápadně. Pomalounku jsem se k němu přikradla a hupky dupky pod jeho deku, jako nějaký roztomilý zajíček skákající do své jamky.
Připadala jsem si jako malá holčička, jako Alenka v říši divů.

Otec se samozřejmě nevzbudil, už na to byl zvyklý. Přitiskla jsem se k němu a chvilku počkala… co kdyby. Chvíli jsem ho jako myška škrábala na hrudi a ujistila se tak, že opravdu spí. Spal jako dřevo s kládou mezi nohama, která čekala jen na mě! Na rozbouřenou dračici, která dostane co chce!

Rukou jsem pod dekou sjížděla jako slizký had, který se už, už chystal zaútočit na svou oběť. No, dost už bylo zvířátek, teď jsem musela přejít k činu. Skoro jsem byla u jeho trenýrek, ještě jsem se rozhodla počkat a nevklouznout pod ně. Nejdřív si ho ohmatám přes trenky. 
Už jsem neváhala. „Buď teď, nebo nikdy!“ řekla jsem si tiše a udělala další krok…
…teď už jsem mu ho přes trenýrky držela. Počkala jsem, jestli ho to nevzbudilo. Samozřejmě že pořád spal, určitě se mu zdálo o mně. Částečně jsem byla uspokojená jen tím, že si ho můžu konečně osahat. Byl docela velký a ta tvrdost mě docela překvapila. Netušila jsem, že by mohl být až tak tvrdý. Bylo to příjemné ho držet, ale teď jsem musela přejít na fázi dvě.

Uvolnila jsem své sevření a vklouzla rukou pod trenky. Byl teplý a hladký, kůžička se pohybovala nahoru a dolů spolu s pohybem mé ruky. Posunula jsem dlaň až nahoru k bambulce. Jasně že vím, že je to žalud, to už přeci dávno vím, nejsem malá a hloupá. Když jsem se ho tam nahoře dotkla, táta se mírně zavrtěl. Trochu jsem se lekla, že se vzbudí, ale byl to jen planý poplach. Zapomněla jsem, že to tam mají kluci citlivější. Já husa hloupá!

Posunula jsem se s rukou níž a začala s ní pozvolna pohybovat. Pomalinku nahoru a dolů, představovala jsem si, že tak nějak si ho kluci honí. Byla jsem šťastná, jak mi to dobře jde. Netrvalo to ani dlouho a otec se opět lehce zachvěl. Hned na to jsem ucítila, jak mi něco teplého stéká po ruce. Něco? Samozřejmě vím co, semeno, sperma, mrdka… tolik výrazů pro jednu a tu samou věc.

Nechala jsem to stéct a v ruce mi jeho penis posléze změkl. Opět jsem se dmula pýchou, že jsem mu udělala dobře, i když to vlastně zaspal. Neva, třeba se mu o tom aspoň zdálo.
Otřela jsem si ruku o jeho trenýrky a vytáhla ji. 
Rukou jsem tátu pod dekou zase objala a s pocitem uspokojení z dosaženého cíle usnula.

Otec:
Ani nevím, jak rychle jsem v noci usnul, ale náhle mě probudil divný pocit, který jsem zprvu nebyl schopen zařadit. Už bylo ráno a samozřejmě dcerka byla na svém, už obvyklém místě… přitisknutá ke mně. Spala, ani se nijak nevrtěla. Překvapeně jsem si uvědomil, že se dnešní ráno obešlo bez erekce. Hmmm, proto asi ještě spala a nevrtěla se. 
Byl jsem rád, že mi dnes nestojí a sáhl jsem opatrně pod deku. Trenky, aj, aj, bylo to tam mokré, tak to byl ten důvod náhlého probuzení. Tak tohle se mi opravdu dlouho nestalo, snad už od pubertálních let. 
Budu se muset jít osprchovat a převléci se. Chtěl jsem vstát, jenže ona mě stiskla tak pevně, že jsem nemohl.

Dcera:
Vzbudila jsem se a táta už byl také vzhůru. Jako vždy jsem dělala, že ještě stále spím. Cítila jsem, jak si rukou sahá do trenýrek… už zřejmě zjistil, co se mu to v noci přihodilo. „Samozřejmě, že to nebyla tvá chyba hlupáčku!“ To jsem mu pochopitelně neřekla, jen jsem si v duchu přehrávala, jak bych chtěla reagovat, mít více odvahy. Ale nebyla bych to mrška, abych mu dovolila vstát. Ještě ne, ještě jsem s ním chtěla tak ležet. To ostatní má ještě čas, to nikam neuteče. 
Pevně jsem ho stiskla. Nevzpíral se a ležel dál. A tak jsme tak ještě nějakou chvilku polehávali.

Otec:
Po téhle události s mým nočním výronem jsem se cítil trošičku trapně. Honění mi zřejmě už vážně nestačilo. Chce to ženskou, ale na jednu noc, to není nic pro mě. Budu muset o tom vážně popřemýšlet, jestli se po nějaké neohlédnout. Což o to, pěkných ženských je spousta a o krásu nakonec ani tak nejde. Navíc je tu i Jana a nevypadá to, že by přijala nějakou cizí ženu, která by tu třeba s námi žila. 
Snad později, rozhodně nechci zbytek života být sám. Až nějakou potkám, která mi padne do oka, nebudu se tomu bránit.

Dcera:
Po poslední noci a mém uspokojení, tedy upokojení mého otce mým přičiněním, jsem si to zajisté musela zopakovat a ne jednou.
Vše vždy proběhlo podle představ, akorát jsem ho už většinou nedodělala. Myslím, že by mu to přišlo asi už divné, probouzet se každé ráno s ejakulátem v trenkách. Ještě by si pomyslel, že je s ním něco v nepořádku.

Pár nocí jsem tátu takto na tajňačku zlobila, ale s každou další masáží se snižovalo mé vlastní vzrušení a příval adrenalinu postupně klesal.

A tak přišla řada na další, mnohem těžší cíl! Snad už i tušíte jaký… chtěla bych, aby si na oplátku táta sáhl na mě. Tak co, uhodli jste?

Ale jak to narafičit? Během jeho spaní? To by nebylo ono. Musí být prostě vzhůru a udělat to sám, aby to za to stálo. Hodně mi vrtalo hlavou, jestli by si na mě chtěl opravdu sáhnout, zda-li pro něj nebude překážkou naše pokrevní linie. Možná, že když už je tak dlouho bez ženské, tak by přeci jen mohl odolat a sáhnout si. Jeho občasné ranní mokré probuzení by snad mohl svádět na chybějící ženské tělo. Strašně moc podmínek a žádná jistota, ale nějak jsem začít musela.

Teď už jen tedy zbývalo vymyslet, jak to udělat, jak navodit situaci, abych ho k tomu dostatečně navnadila. Rozhodně se to musí odehrát přes noc, když budeme spolu v posteli.

Otec:
Když jsem večer přišel ze služby domů, dcera už jako obvykle ležela v posteli, četla si a čekala na mě. Po přivítání jsem ji hned zahnal spát, protože ráno musí brzy vstávat. Neprotestovala a odložila knížku a zalehla. 
Já se šel po celém úmorném dni ještě osprchovat. Janča se od jisté doby naučila ulehávat rovnou v mé posteli, a tam jsem ji také našel. Ještě nespala. 
Zavrtal jsem se vedle ní, otočil se jejím směrem a začal zjišťovat, jak se dneska měla. 
„Fajn,“ odpověděla stroze a bez emocí. Hmm, si tak říkám, jestli jsem čekal něco jiného. Spíš jen kvůli nastalému tichu následoval dotaz na školu, s ní neměla nikdy problémy, a to ani v době emočního vypětí po odchodu její mámy. Při jejím druhém „fajn“ jsem pochopil, že dnes není v náladě probírat uplynulý den. Pohladil jsem ji a znovu jen řekl, ať už zavře oči a spí.

Dcera:
Když večer táta přišel z práce domu, ležela jsem s knížkou v jeho posteli a byla odhodlaná, že TO bude dnes v noci. Vzájemně jsme se pozdravili a než odběhl do koupelny, stihl ještě poznamenat, ať už jdu spát, že mám ráno školu. Neprotestovala jsem, odložila knížku a zalehla jsem. 
Zaposlouchala jsem se do tekoucí vody a snažila se odolat jejímu ukolébajícímu šumění a počkat na tátův návrat zpět ke mně.

Když přišel, krásně voněl sprchovým gelem. Lehl si, otočil se ke mně a začal se vyptávat, jak jsem se měla a jak bylo ve škole. Vždy jsem jen odpověděla „fajn“, přestože je to občas náročnější, vždyť mě čeká maturita. 
Pohladil mě a opět mě vyzval, abych už spala.

Mně se už ale zase moc spát nechtělo, dnes byl ten den D, teda ta noc N. No to je jedno, jak by se to nazvalo. 
Musela jsem vydržet, než usne. Teda spíš, než začne klimbat, aby trošičku zabral a pak se zase vzbudil. 
Ačkoliv dorazil z práce až večer, trvalo to snad další hodinu, než začal pravidelně oddychovat a já podle toho poznala, že usnul. 
Druhá fáze plánu mohla následovat, po odkopání peřiny jsem si povytáhla noční košilku až co nejvíc k pupíku. Past mohla sklapnout, teď už jen zbývalo, aby se zase probudil a já předstírala, že spím. No jasně, že jsem nemohla čekat, až se náhodou probudí, to bych taky mohla usnout já. Byla jsem připravená a přesně věděla, jak ho zase probudím…

Otec:
Už jsem spal, když mě najednou probudila slabá bolest na ruce. Instinktivně jsem si sáhl na místo, kde mě to zabolelo a ucítil tam dceřinu ruku. Zřejmě se jí něco zdálo a ze spaní mě uhodila. Otočil jsem se na bok, abych ji zkontroloval.

Byla odkrytá, tohle tu už jednou bylo, ale tentokrát to bylo trochu jiné. Tedy trochu, to je maličko nepřesný popis. Tentokrát odhalovala celou svou ochmýřenou broskvičku. 
Únava byla ta tam. Opřel jsem se o loket a prohlížel si ji od hlavy až k patě. Ženskost se jí už nedala upřít. Krásné ploché bříško a nad ním malá poulící se prsíčka skrytá pod noční košilkou. Měla je po mámě, ani malá ani velká, tak akorát.

Znovu jsem se pohledem vrátil k její broskvičce, na ten Venušin pahorek, po kterém muži tak touží. Ano i já jsem muž, ale toto něžné stvoření vedle mě byla má dcera, zakázané ovoce! Nejprve jsem si to ani neuvědomoval, ale o slovo se začal hlásit pocit tlaku v rozkroku. Nespouštěl jsem z ní oči, ten tlak se rozléval do celého mého těla. Nemohl jsem to už déle vydržet, musel jsem si aspoň jemně sáhnout. Nic víc, to se rozumí, jen tak jemně, konečky prstů.

Položil jsem nejdřív jemně dlaň na její bříško a počkal, jestli ji to náhodou nevzbudí. Zdálo se, že pořád tvrdě spí. 
Zlehka a něžně jsem ji hladil na plochém bříšku. Dotýkal jsem se jí jen konečky prstů a pomaloučku sjížděl níž. Po pár centimetrech jsem ucítil šimrající chloupečky Venušina pahorku. Vzrušovalo mě to čím dál tím víc. 
Zachvěla se, já strnul a okamžitě přestal, ale stále s rukou na jejím klíně. Srdce mi bilo jako o život a já se bál, že jí ten úděsný tlukot musí vzbudit. 
Po krátkém zastavení jsem ji začal znovu hladit, začínalo mi to být už jedno. Pod mými dotyky se začala v bocích mírně vlnit. Vrátil jsem se pohledem zpět k jejímu obličeji a krve by se ve mně nedořezalo. Oči měla otevřené a dívala se na mě. Neviděl jsem v nich šok ani strach, a tak jsem po mírném zaváhání pokračoval dál. Došlo mi, že to na mě zase nahrála, mrška jedna!

Dcera:
Prostě jsem ho praštila do ruky, zavřela oči a dělala, že spím. Čekala jsem, co bude následovat. Trvalo to jen chvilku, ale i ta mi přišla jako celá věčnost, to mě znervózňovalo. Se zavřenýma očima jsem nic neviděla, věděla jsem, že musím vydržet a neriskovat je otevřít. Kdyby si toho všiml, celá má dnešní snaha by mohla vyjít vniveč. Doufala jsem… Ne! Věřila jsem, že se odhodlá a odhodí zábrany pryč. 

Najednou se mě zlehka dotkl na bříšku, no konečně, to to trvalo!!

Nehnula jsem se ani o píď, aby se náhodou nevylekal. Bylo to ale děsně vzrušující, o to víc, když se odhodlal s dotyky sjíždět níž. Ano, přesně tam… tělo mě ale zradilo a zachvělo se. Přestal, trochu mě to naštvalo, ale vyčkávala jsem a předstírala dál svůj spánek. Znovu začal s hlazením mé broskvičky. Vzrušovalo mě to a pozvolna jsem se začala vlnit v bocích. 
Už nemělo smysl dál předstírat, neváhala jsem a otevřela oči. Hleděli jsme si z očí do očí, on s rukou stále na ní. Chtěla jsem, aby pokračoval…

… začala jsem pomalu rozevírat stehna a tím mu naznačit, že pro odvážné rytíře chtějící se utkat s rozbouřenou dračicí je cesta volná.

Otec:
Byl jsem opět lapen do jejich spárů a už nebylo cesty zpět. Další útěk by neměl smysl, vždycky vyhraje, mrška jedna!

Dál jsem ji hladil, když si o to takto neverbálně řekla. Koutkem oka jsem zaznamenal, jak rozevírá svá stehna. Je odvážná, to se musí nechat. Ale co já? Mám se spustit do propasti? Do propasti jejího mladého klína, neřesti a smilstva?

Rozhodnutí opět učinila ona. Posunula mou ruku a ta se dostala tam, kam by otec neměl. Jako by předchozí místa pár minut zpět byla vlastně v pořádku. Konečky prstů se dotkly mušličky. Dál rozevírala stehna víc a víc od sebe. Pokračoval jsem v započatém nemravném díle. Vzrušovalo mě to, pták mi v trenýrkách až bolestivě vibroval, ale soustředil jsem se jen na ni. 

Přejel jsem s prsty přes vlhkou mušličku a její vláhu roznesl i na poštěváček, který jsem začal jemně masírovat. To ji rozdráždilo ještě víc. Za ta léta jsem měl praxi, jak holku správně rozdráždit. Nepřestával jsem, ať si to teda mrška užije. Když najednou…

Dcera:
Dál mě jen lehce hladil, copak mu to nedochází, nebo nemá dost odvahy sestoupit přes okraj útesu a vrhnout se po hlavě k jeskyňce. Musela jsem ho popostrčit, každý to občas potřebuje. Chytla jsem ho za ruku a posunula ji kousek dál… ááá… už to bylo a on s tím tak nadělal!

Bylo znát, že to nedělá prvně. Když už jsem ho dostala na správné místo, neváhal a přesně věděl co a jak. To co mušličce prováděl, byl pro mě let přímo do nebe. Mé vzrušení jen stoupalo, výš a výš až ke hvězdám. Nechala jsem se unášet rozkoší, ale nechtěla jsem v tom být sama.

Není to fér, když si to užívám jen já. Věděla jsem, že mu určitě zase stojí. 
Neváhala jsem a vklouzla rukou pod jeho trenýrky. Zarazil se, ale já nesměla přestat, teď už musely všechny zábrany pryč. 
Uchopila jsem jeho tvrdý penis a vysvobodila ho z trenek. Tyčil se proti mně a já započala to, co už jsem si na něm nacvičovala několik předchozích nocí, tentokrát ale s penisem venku. Doufám, že pozná, že už v tom mám také nějakou praxi. 
Krouživě jsem pohybovala rukou po jeho dlouhém tvrdém penisu. Líbilo se mu to, tím jsem si byla jistá, protože se uvolnil a dál masíroval mou mušličku.

Oba jsme se udělali téměř současně. Jeho masivní výstřik byl cítit až na mém boku. Vidět cákající péro byla poslední kapka, uspokojilo mě to natolik, až jsem se z toho udělala i já. Nebyl to můj první orgasmus, ale suverénně byl tím nejsilnějším a nejlepším, takový jsem ještě nikdy nezažila. Táta mě ještě chvilku laskal a počkal na odeznění hlavní vlny, aby si poté opět lehl na záda vedle mě. Oddychovala jsem a užívala si to opojení, které postupně odeznívalo. Doufala jsem, že si to také užil a cítil se stejně jako já.

Přisunula jsem se k němu a objala ho, jak už jsem měla ve zvyku z dřívějška. Co nejtěsněji jsem se k němu přitiskla, aby pocítil lásku, kterou jsem k němu cítila…