Náhradní rodina 05

Po strýcově návratu se vše vrátilo k zaběhlým pořádkům. Martina se věnovala víc jemu a Tereza s úlevou vytěsnila jejich společný zážitek z paměti. Díky tomu, že se strýcem nestrávila mnoho času, měla z něj přirozený respekt. Snažila se mu vyhýbat, co nejvíc to šlo. Trávila čas schovaná v altánku, kde se cítila nejlépe. Neobtěžoval ji věčně nadržený Mirek a měla zde soukromí, které pro ni znamenalo klid v jejím rozbouřeném životě. 

Altánek byl schovaný v koutu zahrady chráněném vzrostlou vegetací. Ostré sluneční paprsky způsobily, že se Tereza potila víc než jindy. Nepříjemné svědění pod plavkami jí připomnělo vyholenou kundičku. Odtáhla plavky od těla a zadívala se na podrážděnou kůži. Stále si nemohla zvyknout na absenci ochlupení, které ji provázelo celý život. Pohled na vlastní přirození ji ale vzrušil. Rozhlédla se kolem sebe, aby se ujistila, že ji nikdo nemůže vidět a stáhla plavky ke kotníkům. Rychle vklouzla prstem mezi stydké pysky, aby si pohrála s naběhlým poštěvákem, vzápětí si vzpomněla na Martinu a její prsty, kterými ji přivedla k vyvrcholení. Teď už se nesnažila vzpomínku potlačit, vychutnávala si ji s prsty vraženými v pičce, která čvachtala vzrušením. 

Když si potom zahanbeně oblékala plavky, všimla si nenápadné kamery umístěné v rohu místnosti. Nejdříve se polekala, když ji však prozkoumala, zdála se zaprášená a nepoužívaná. „Očividně nefunguje,“ ulevilo se jí v duchu. Představa, že by ji někdo sledoval při masturbaci, však pro ni byla natolik stresující, že příště své touze odolala. 

Neděle byla poznamenaná Mirkovým blížím se odjezdem na soustředění. Tereza sledovala Martinu lovící zpod postele pohozené oblečení a bavila se jejím naštvaným obličejem. 
„Máte tady pěkný bordel,“ komentovala Martina nepořádek.
„To je Mirkovo království,“ upozornila ji Tereza
„Radši nechci vědět, co se tady dělo. Asi vás budu muset víc kontrolovat,“ vylovila Martina zmuchlané kalhotky. 
„Až na to, že jsou tvoje,“ zasmála se Tereza.

Martina nejdřív nakrčila obočí, ale potom se rozesmála. „Docela by mě zajímalo, co s nimi dělal,“ zamyslela se. 
„To nechceš vědět,“ ušklíbla se Tereza. 
„Třeba chci.“ 
„Honí si nad nima péro.“
„Co o tom víš?“
„Honí si ho pořád,“ pokrčila rameny Tereza.

Náhle je vyrušil uřícený Mirek, který se vrátil z posilovny umístěné ve sklepě. Když uviděl Martinu s kalhotkami v ruce, ztuhl uprostřed kroku. „Tak se pochlub, co s nimi děláš,“ zadívala se mu Martina posměšně do očí. „Nebo se snad stydíš?“ vychutnávala si jeho rozpaky. Když neodpovídal, pokrčila rameny. „Škoda, mohlo to být zajímavý,“ pohodila hlavou při odchodu.

„Počkej,“ zastavil ji Mirek.
„Copak?“
„Vážně to chceš vědět?“
„Proč bych se jinak ptala?“ 
„Když mi půjčíš ty, co máš na sobě, tak ti to klidně ukážu.“ 

Terezu jeho odvaha překvapila. Napjatě čekala, co bude dál, Martina se však nedala zaskočit. Aniž by se rozmýšlela, vklouzla rukama pod domácí šaty a stáhla si kalhotky ke kotníkům. Vyprostila se z nich a výsměšně je podala Mirkovi. „Jen se předveď,“ pousmála se. 

Mirek se pro kalhotky rozpačitě natáhl, zdálo se, že ho odvaha náhle přešla. Váhavě k nim přivoněl, vůně ženského přirození však prolomila zbytky zábran. Spustil před nimi kalhoty k zemi a začal pomalu onanovat. Vychutnával si každé přetažení předkožky, chlubil se zduřelým žaludem, aby nakonec potřísnil kalhotky řídkým semenem. Beze slova je potom vrátil Martině, která si je po krátkém zaváhání znovu oblékla. „Moc tady nezlobte,“ usmála se na Terezu při odchodu. 

„Myslíš, že to řekne tátovi?“ zeptal se po chvíli Mirek zkroušeně.
„Jestli jo, tak mu to moc nevadí,“ zaslechla Tereza tlumené sténání pronikající skrz zeď. Nejraději by se tam šla potají podívat, ale styděla se. Výkřiky se stupňovaly, nastražila uši, aby jí nic neušlo a představovala si, co se tam asi odehrává. Nakonec to nevydržela a zvedla se.
„Podíváme se tam?“ otočila se k Mirkovi, který mlčky přikývl. 

Připlížili se k ložnici a škvírou mezi dveřmi nahlédli dovnitř. Při pohledu na souložící dvojici nasucho zapolykala. „Lepší než porno,“ přitiskl se k ní Mirek. Tereza ucítila na stehně jeho dlaň. Byla tak vzrušená, že ho nechala, aby jí přes kalhotky pohladil kundičku. Z úst jí mimoděk uniklo slabé zasténání. Vylekaně stiskla rty, ale bylo už pozdě, protože Martina pohlédla jejich směrem. Polekaně sebou cukla, ale Martina se naštěstí dál věnovala strýci, který se nad ní vztyčil s naběhlým údem v ruce. Tereza vyjeveně sledovala, jak se strýc pár tahy přivedl k vyvrcholení a zkropil Martinu sprškou semene.

Tiše se s Mirkem vytratili do pokoje. Tereza si uvědomovala kalhotky zařízlé mezi pysky a nenápadně si je upravila. Mirek přesto okamžitě zpozorněl.
„Můžeš si je svléknout,“ navrhl opatrně. „Nebo ti s tím můžu pomoct,“ zadrhl se mu hlas. 

Normálně by ho odbyla, ale teď na to byla příliš rozrušená. „Tak jo,“ špitla. Nemotorně jí kalhotky svlékl. Než vysoukaná sukně spadla, spatřil na krátký okamžik její obnažené přirození. „Jsi vyholená,“ sykl překvapeně. 

„Holky měly blbý kecy,“ přiznala. Rozpačitě se posadila na postel, najednou nevěděla, co má dělat. Vyděšeně sledovala, jak si před ní Mirek klekl a vyhrnul jí sukni. Nepatrně roztáhla nohy a nabídla mu pohled na rozdychtěnou kundičku. Cítila, jak se jí zmáčené závojíčky odlepily a zahanbeně zakryla přirození roztaženou dlaní. Vzrušení ale bylo silnější, váhavě dlaň odtáhla a nechala ho přitisknout obličej ke svému přirození. Cítila jeho horký dech, ochutnal ji a když neprotestovala, pronikl jazykem dovnitř. Se zavřenýma očima si strnule vychutnávala jeho neobratné laskání. Z hrdla se jí vydralo zoufalé zasténání. Zacpala si ústa pěstí, aby nepřivolala nežádoucí pozornost a se zatajeným dechem vnímala rostoucí vzrušení. „Ještě… chvilku… prosím,“ tlačila brunátnému Mirkovi hlavu do klína, dokud nevyvrcholila. 

Orgasmus pomalu odezníval, tiché šustění ji přimělo otevřít oči. Uviděla Mirka, jak se snaží s kalhotami u kotníků probudit vystříkaný ocas. Věděla, že by mu měla oplatit laskání, ale nedokázala se k tomu přinutit. Naštěstí se nezdálo, že by mu to vadilo. Vychutnával si její zájem a s chutí proháněl oživlý úd. Pohled na něj ji fascinoval, váhavě se přisunula blíž a sevřela ho v ruce. „Ale jenom rukou,“ upozornila Mirka, který neprotestoval. Pomalu přetáhla kůžičku a obnažila fialový žalud. 

„Tak už dělej,“ vydechl Mirek netrpělivě. Líbilo se jí mít ho ve své moci, nikam nespěchala a bavila se jeho zoufalým výrazem. „Terezo, prosím,“ vydechl. Teprve teď rozpohybovala ruku, neuměle proháněla vztyčený ocas a přemýšlela, co by tomu řekla Martina. „Třeba by mi pomohla,“ zasnila se. Po chvíli už ji braly křeče do ruky, přesto pokračovala, dokud jí nepotřísnil ruku lepkavým semenem. 

„Teď se mi na to soustředění teda vůbec nechce,“ mrkl na ni při oblékání. 
„Nemusíš přece jezdit.“ 
„Trenér by mě zabil.“
„Tak nebreč,“ ušklíbla se.

Náhle zaslechla Martinu, jak na ni volá, aby jí pomohla s obědem. Rychle se oblékla a pospíchala za ní. Při škrabání brambor se k ní teta naklonila a spiklenecky se jí zeptala, jestli se jí líbilo, co viděla v ložnici. Rozpačitě přikývla, stále si nezvykla na její otevřenost. „Můžeme si to společně zopakovat, až Mirek odjede,“ navrhla teta šeptem.

Tereza neurčitě pokrčila rameny. Stále měla ze strýce respekt a neuměla si představit, že by s tím souhlasil. „Co by na mě viděl,“ povzdechla si při pohledu na drobné kopečky ňader nadzvedající tričko. Raději utekla do altánku, kde se cítila nejlépe. Nevyhnula se vzpomínce na matku a její lhostejný výraz, kterým se s ní loučila při návštěvě. „Kdyby tak věděla, co všechno způsobila,“ povzdechla si. 

„Máš jít na oběd,“ vyrušil ji ze vzpomínek Mirek. 
„Za chvíli,“ otřela si nenápadně slzy z očí. 
„Jsi v pohodě?“
„Jo,“ odsekla.

Při obědě se vyhýbala rozhovoru, neušlo jí ale, jak si ostatní vyměnili účastné pohledy a došlo jí, že jim Mirek o jejím trápení řekl. Jakmile dojedla, chtěla zase zmizet, ale strýc ji zastavil. 
„Něco jsme ti koupili,“ podal jí krabičku. Když uviděla nový mobil, spadla jí brada úžasem. Konečně mohla zahodit otřískanou Nokii, za kterou se styděla a pochlubit se ve škole nejnovějším modelem iPhonu. 

„Doufám, že mi pošleš za odměnu hezkou fotku,“ mrkl na ni významně Mirek, když jí ho pomáhal zprovoznit.
„To si ještě rozmyslím,“ odbyla ho. Překvapeně zjistila, že se jí po něm bude stýskat. „Po něm nebo po jeho péru?“ pousmála se. Ačkoli si to nerada připouštěla, byl pro ni s Martinou nejbližším člověkem a teď to musela zvládnout ve škole sama.