Rodinná krize 06 – Pondělí 🇨🇿

Moniku probudil v pondělí neobvyklý hluk. Vyhrabala se z postele a šla zjistit jeho příčinu.
„Mami, jak to, že nejsi v práci?“ užasle se otázala při pohledu na Markétu oblečenou ve střízlivých letních šatech, které nosívala do práce.
„Nedala jsem si budík a nějak jsem po včerejšku zaspala. Už jsem poslala zprávu, že dorazím později. Pavel už taky vstal, snídaně už je skoro hotová,“ v jejím úsměvu byla jasně patrná směs rozpaků a skvělé nálady.

O pár minut později se Monika zeptala: „Mami, v kolik vlastně táta odjel? Vždyť měl jet až zítra. Víš, že mi asi dal takhle časně ráno pusu na rozloučenou?“ s významným úsměvem pohlédla na matku.
„Mně taky, a to už hezkou řádku let neudělal. Zřejmě nějaký pocit viny nebo co,“ trochu smutně se usmála Markéta a pokračovala: „Třeba se kvůli tobě polepší, ale dej si radši pozor, Moni, abys to s ním nepřehnala.“
„To bude dobrý mami, já myslím, že se ženskýma se už zklidní a ty ten návrh budeš moct stáhnout.“

Ještě chvilku si povídaly, a pak se do debaty zapojil i Pavel, který dal jasně najevo své priority: „Tak, mami, doraž z práce co nejdřív, budu se na tebe moc těšit,“ doprovodil svá slova významným koketním úsměvem, když se Markéta zvedla k odchodu.
„Nezlob, včera to stačilo. Hrozně se stydím. Provedli jsme něco hroznýho a to se už nesmí opakovat,“ usmála se na oba své hříšníky beze známek zloby či rozhořčení a zmizela.

Monika měla trochu jiný plán. Přišel úplně samovolně, když jí kolem páté ráno probudil otcův jemný polibek. V polospánku zašeptala: „Ty už jdeš do práce tati?“
„Jedu pryč a vrátím se až zítra, sluníčko moje.“
Objala ho kolem krku jako malá holčička a zašeptala: „Budu se na tebe moc těšit, přijeď brzy.“
Teď si vzpomněla i na jeho odpověď: „To víš, že ano, ale škoda, že tady asi nebudeš sama.“
„Třeba jo,“ usmála se na něho, protože jí ta věta úplně probudila a okamžitě si vzpomněla na šílený plán, který s Pavlem vymysleli.
Ne že by hodlala ona otce svést úplně, ale kdyby se tak dalo nějak navléct, aby Pavel nebo máma tátu viděli, jak se snaží svést on ji! To by v tom zvláštním maléru jeli všichni a máma by si ho už dokázala zkrotit.

Teď zůstali s Pavlem sami. Už u snídaně jí neušlo, že je pořád ještě v tom svém pyžamu s krátkými nohavičkami a s rozparkem. Zvedla se a začala sklízet talířky a hrnky ze stolu. Když byla hotová, Pavel si ji přitáhl k sobě a pohladil jí nahatý zadeček zakrytý krátkou noční košilkou: „Vypadáš takhle děsně sexy, Moni.“
„Bráško, neříkej, že už bys zase chtěl vyvádět nějaké lotroviny,“ koketně na něho pohlédla.
„Bingo! To víš, že jo, když je taková možnost.“
„Ty jsi teda! Včera jsi to přeci stihl i podruhý. Máma byla úplně hotová, ale myslím, že se jí to náramně líbilo.“
„Tobě ne?“ trochu udiveně na ni pohlédl.
„To víš, že jo! Já byla skoro hotová jen z pohledu na vás, jak si to s mámou užíváte. Chápeš, že asi byla tak strašně nažhavená, že tě děsně moc chtěla? Byla by udělala cokoliv, o co bys ji poprosil.“
„Jo, to tedy bylo něco! Ale vydržel jsem to pak i s tebou a bylo to neuvěřitelný a bylas skoro hned a dvakrát. Potřetí už jsem to nevydržel.“

To už ale Monika seděla na jeho kolenou a z rozparku vylovila jeho pevně ztopořený pyj.
„Máme dost času, bráško, tak nebudeme nikam spěchat a třeba se to třikrát povede teď. Vždyť víš, že jsem nikdy nic takovýho nezažila. Domluvím se s Álou a zajdu k ní dneska odpoledne a přespím tam, abyste měli s mámou dost času, když táta přijede až zítra.“

Bylo krátce po desáté, když se od sebe oba celí udýchaní odtrhli a zůstali vedle sebe ležet na široké posteli v ložnici svých rodičů.
„Tedy, Moni, ty jsi neuvěřitelná.“
„To ty jsi neuvěřitelnej, bráško! To byla taková krása! Napřed jen pusinkou a prstama, potom jenom dokonce jenom prstama,“ Pavel ji přerušil: „No to jsi mi ho přitom málem utrhla a vystříkl jsem ti do ruky.“
„Ale za chvíli už byl zase pašák a stihl mi to udělat zase dvakrát.“
„Jo, ale teď už je s tím konec, zkusím mámu večer zase přemluvit, tak ať není ostuda.“
„To jo, mámu nesmíš zklamat. Sice ráno říkala, že se to už nesmí opakovat, ale já ji včera viděla. Myslím, že jí dojde, že táta je pryč jenom dneska a kdo ví, jak to s ním bude dál.“

Ještě chvíli řešili zvláštní rodinné vztahy, ale pak Monika změnila téma: „Musíme si udělat něco k jídlu a já mám ve dvě doučování.“
„Hmm, já taky. Do čtyř. Je docela výhoda, že jsme tenkrát chodili čtyři roky do anglický školy. Aspoň nemusíme na žádnou brigádu a lenivých lemplů jsou plný školy. Máma dorazí tak v pět, co?“
„To nejdřív. Já půjdu k Ále rovnou z doučování. Měl bys mámu překvapit a něco vám připrav k večeři. Hlavně nezapomeň, že ona jí jen ryby a všelijaký saláty, sýry a tak vůbec.“

Když někdy před šestou Markéta dorazila domů a zula si boty, vyběhl jí z kuchyně naproti Pavel: „Už jsem se tě nemohl dočkat, mami! Připravil jsem malou večeři!“ nasměroval ji k vzorně prostřenému jídelnímu koutu. „Podáváme salátek z červené čočky podle pana šéfkuchaře s kousky orestovaného lososa, k tomu vlašský ryzlink a jako dezert mangový sorbet, který máš tak ráda!“
„Ty jsi takový moje zlatíčko! Ale počkej, musím si aspoň opláchnout ruce. Vlastně nejradši bych si dala pořádnou spršku.“
„Ta počká, už je všechno připravený!“

Po skvělé večeři si ještě chvíli povídali a láhev vlašského ryzlinku padla. „Počkej, pomůžu ti to sklidit a pak si konečně dám tu sprchu,“ nabídla se Markéta. „Moc děkuju, bylo to úžasný přivítání,“ vrhla na něho zamilovaný zářivý úsměv. Bylo jí jasné, že tak skvělá večeře se nekonala jen tak. Přes včerejší podvečerní a večerní neuvěřitelné milování cítila, že se jí to dole všechno už zase svírá očekáváním toho, co bude následovat.

Nádobí zmizelo v myčce, jenže když namířila své kroky ke koupelně, Pavel ji zlehka zadržel za ruku: „Co třeba alespoň malou pusu? Ještě dneska nebyla vůbec žádná,“ zaškemral trochu vyčítavým tónem.
Přivinula se k němu, objala oběma rukama jeho šíji, zašeptala: „Jsi můj úžasnej miláček,“ a jejich rty se spojily v dlouhém vášnivém polibku.

Nevydržel to, přitiskl si ji k sobě za oblý zadeček a jednou rukou sevřel její ňadro uvězněné v podprsence. Cítila tlak jeho rostoucího pyje.
„Strašně moc jsem se na tuhle chvilku celý den těšil,“ šeptal mezi polibky.
„Já nemohla v práci vůbec přestat myslet na ten včerejšek,“ vzrušeně šeptala ona, „ale teď musím do té sprchy. Pustíš mne?“
„Teď už tě nemůžu pustit, strašně moc tě chci,“ přitiskl si ji k sobě o poznání pevněji.
„Počkej, radši bych měla. Máme na sebe přeci celý večer,“ chabě protestovala.
„Dáme si ji potom spolu,“ začal jí vyhrnovat šaty. Rezignovala. Nohy se jí chvěly vzrušením. Netušila, že se nechá zase tak snadno přemluvit, ale v tom okamžiku se už nemohla dočkat, až mu už už všechno dovolí.
„Ty jsi takovej můj bláznivej nenasyta,“ zašeptala, uchopila jeho tvář do svých dlaní, její rozzářený pohled se vpil do jeho očí a znovu ho vášnivě políbila.

Poklekl před ní, aby mohl pohodlněji stáhnout kalhotky. „Panečku! To jsou zase ty bleděmodrý úplně průsvitný! Ještě tedy chvilku takhle, prosím!“ dotlačil ji pozpátku do křesla, uchopil za štíhlé kotníky a zdvihl jí nohy na sedák.
Jeho vzrušení ji přivádělo k šílenství. Kolena dala od sebe a prsty mu pročesávala vlasy. Vnímala ukazováček objíždějící její kundičku. Věděla, že po celém dnu by to tu sprchu chtělo, ale jeho nadšení zatlačilo takové myšlenky do pozadí. Začal kalhotky pokrývat polibky. Polévaly ji vlny vzrušení zesilující s každým polibkem.

„Já se zblázním z těch tvých schovaných, ale krásně zřetelných chloupků,“ když to šeptal, pohlédl jí vzhůru do očí.
„Jdi ty,“ trochu stydlivě se usmála.
„Počkej, chci je vidět líp,“ ukazováčkem opatrně začal odhrnovat kalhotky a vzápětí druhým její slepenou kundičku pootevřel. Její perleťový lesk svědčil o Markétině nezměrném vzrušení.
Několik vteřin fascinovaně na ten zázrak hleděl a pak se jí opatrně dotknul jazykem. Její vzdech ho povzbudil. Přejel jazykem zdola až nahoru k poštěváčku. Odměnou mu byl opětovný dlouhý vzdech.
„To je taková nádhera! Je úplně hladká a úžasně voní,“ vydechnul a opět pohlédl vzhůru do jejích očí.

Usmála se a zašeptala: „Vím, že ne, ale chtěl jsi to. V tom jste si s tátou podobní.“
„Říkej si, co chceš, ale pro mě je to úžasný,“ několikrát ještě přejel jazykem zdola od zadečku až k poštěváčku a svůj nos nechal projíždět lesklou štěrbinkou o pár centimetrů před jazykem.
Pak najednou hru ukončil: „Honem, musíme dát tohle všechno pryč a jdeme na postel. Nebo zůstaneme tady na koberci?“ navrhl.
„Radši tam,“ chvatně odpověděla, když se zvedala z křesla a přetahovala si šaty přes hlavu. „Tady bychom si museli dát na koberec nějakou deku a polštářky. Mohla bych si odřít záda. Nerada bych vysvětlovala, kde jsem k tomu přišla, kdyby se někdo ptal,“ zasmála se, ale to už si sundávala podprsenku a Pavel se zbavil kraťasů i s boxerkami. Jeho úd trčel šikmo vzhůru.
„Kalhotky já!“ zavelel, znovu poklekl před Markétu a pomalu ji zbavil posledního kousku oblečení. Přitiskl si ji k sobě za zadeček, ještě jednou její klín políbil a snažil se přitom jazyk procpat do tmavé štěrbinky. Prsty jeho ruky cítily její vlhkost až vzadu kolem druhé dírky. Pomohla mu vstát a vzápětí už se ocitli v divokém objetí na posteli.

„Ty jsi tak nádherně hladká! To je neuvěřitelný! A ta prsíčka! Nádherně se houpají a mají krásně tmavý špuntíky!“ jazykem kroužil kolem zvětšených bradavek.
„Už jsem stará, neříkej nesmysly, ale děkuju,“ usmála se na něho zamilovaně a prohrábla mu vlasy.
„Nejsi, když tohle spolu tak nádherně provádíme, tak musíš být stejně mladá, jako já. Jsi nádherná a nezlob se, táta je mamlas. Ta ženská odvedle ti nesahá ani po kolena. Vždyť máš postavičku jako Monča,“ naklonil se víc nad ni, vzepřel se na rukách a začal svým tvrdým mladým nástrojem shora víc opracovávat poštěváček.
Její hlasitější vzdechy ho ujistily, že nejenže zdroj informace z internetu nelhal, ale že i on svou práci odvádí poctivě a správně.

Ucítil její ruce na bedrech. Zintenzivnil přírazy, ale pořád je vedl shora a ne do hlubiny. Pozoroval, jak se její hezká tvář začíná stahovat soustředěným úsilím.
Další povzbuzení přišlo vzápětí: „Takhle je to šílený, to se nedá vydržet!“
„Tak pojď, je to nádhera!“
Vzápětí si již hřbetem ruky ucpávala ústa, aby její výkřiky nepohoršily sousedy. Pavel na chvilinku zpomalil a své přírazy pomalu, vláčně směroval až na úplné dno. Její oči nevěřícně otevřené dokořán svědčily o jejím nadšení. Ještě jednou se vzepřel na rukou a zopakoval předchozí polohu. Druhý orgasmus přišel mnohem rychleji.
Ještě než dozněl, už byl u ústí její jeskyňky jeho jazyk a prsty. Třetí orgasmus nastoupil opět rychle, ale tentokrát bylo jeho trvání mnohem delší a Markéta si zakrývala ústa polštářem. „Už dost, prosím! Já už nemůžu, tohle se nedá vydržet,“ vzlykala.
Sotva stíhal vysávat všechny ty kapičky, které ronila její nekonečně rozdrážděná kundička.

Posunul se zpět k ní. Jeho pyj zmizel zcela hladce hluboko uvnitř. Pomalu se v něžném objetí spolu kolébali: „Ty jsi takový šílenec! Bylo to úžasný, ale ještě musíš skončit taky ty,“ šeptala mu rozněžnělým hlasem do tváře.
„Ty jsi báječná! Tohle jsi se mnou dokázala ty. Ale teď už nic nevydržím. Cítím to.“
„To nemusíš, pojď taky,“ opět ucítil její ruce na bocích a její nohy zaklesnuté do sebe kolem svých beder. Byla ta otevřená! Tak neuvěřitelně hladká. Při hlubokých vniknutích ucítil na svých varlatech její ruku. Jemně mu je tiskla. Zrychlil, protože věděl, že konec už nepůjde odvrátit. Začal hlasitě sténat.
„Pojď, pojď, chci cítit, jak vystříkne. Už se tomu nebraň,“ tiše ho pobízela.
O pár minut později už se spolu tiše šťastně smáli ve sprše.

O hodinu později, když dopíjeli druhou láhev vlašského ryzlinku, se objevila ve dveřích Monika. Pohled na matku v letním župánku a na bratra v přiléhavých boxerkách a bavlněném tričku ji ujistil, že první kolo se již přesně podle očekávání odehrálo. Byla rozhodnutá zorganizovat to druhé podle sebe.

„Jé, Moní, kde se tady bereš?“ udiveně se tázal Pavel. „Vždyť jsi chtěla být u ní až do zítřka?“
„Vadí vám snad, že jsem přišla?“ ozvala se jakoby nakvašeně.
„Ale vůbec, vem si támhle skleničku a pojď si dát vínko s námi,“ přivítala ji Markéta.
„Tedy řeknu vám, že jsem vám dvěma tak záviděla, že jsem u Ály sehrála divadlo, že se naši rozvádí a že jsem z toho úplně rozhozená a že radši půjdu domů.“

„Tak když jsme ti tolik chyběli, pojď sem ke mně. Nebo radši k mámě?“ Pavel k ní natáhl ruce. Posadila se k Markétě a hned nedočkavě spustila: „Mami, povídej, byla to zase taková báječná divočina jako včera?“
„Ale, Moni, co je tohle za otázku,“ pohoršovala se Markéta.
„Včera jsem to viděla a nic tak vzrušujícího jsem nikdy před tím nezažila. Ty sama jsi taky přeci říkala, že jsi byla z toho dění úplně hotová. Tolik jsem si přála ještě jednou něco takovýho zažít,“ smutně si povzdechla Monika.

Markéta užuž chtěla něco odpovědět, ale Pavel ji předešel. Rychle se zvedl, oběhl stoleček, vmáčkl se vedle Moniky, objal ji a začal ji konejšit: „Neboj, Moníčku, určitě se ještě příležitost najde, viď, mami? Táta přeci jezdívá služebně pryč dost často.“
„Radši toho nechte, vy dva hříšníci. Ráno jsem přeci řekla, že se to už nesmí opakovat,“ snažila se nebezpečné plány krotit Markéta.
„Já jsem tak pitomá,“ litovala se Monika ve snaze ty dva přimět k dalšímu společnému hříchu. „Vy jste si tady spolu užívali a já to prokecala s holkama u Ály. Že jsem tam vůbec chodila.“

„Vždyť máme dost času, Mončo,“ snažil se ji uklidnit Pavel. Přitáhl si ji k sobě, pohladil její krásnou tvářičku, zlehka ji políbil na rty, ale protože vycítil, že by se třeba mohl včerejšek opakovat, koneckonců, s Markétou by stejně skončili společně v posteli a spát se mu nechtělo, opatrně se zeptal: „Nebo ty bys to opravdu tak moc chtěla? Ale máma už třeba nemá náladu. Vždyť byla celý den v práci,“ přehodil veškerou odpovědnost na Moniku. Samotnému se mu nechtělo na Markétu tlačit. Teprve teď si uvědomil, že Monika také asi něco s kamarádkami musela vypít, protože se chovala úplně jinak než jindy a tváře jí hořely vzrušením.
„Strašně moc, bráško! Strašně moc bych zase chtěla být u toho.“
„U čeho?“ dělal ze sebe naivku Pavel.
„No přeci u toho, jak se vy dva milujete a pak jak se milujeme my spolu,“ divoce objala Pavla a vtiskla mu vášnivý polibek. „Stejně jsem si vlastně kvůli tomu a kvůli tobě cestou k Ále koupila tohle,“ vyskočila z pohovky, otočila se zády, vykasala si sukni až nad pas a zkoprnělé dvojici předvedla svůj krásný pevný zadeček. Otočila se čelem a pátravě na oba pohlédla: „Líbí?“

„Mončo, já se z tebe zblázním, ty tedy vyvádíš! To sis taky oholila skoro všechno kolem? Vždyť ta tanga nezakrývají skoro nic,“ nestačila se divit Markéta. „Ještě tuhle jsi mi říkala, že bys na sebe tanga nikdy nevzala.“
„Ven mezi lidi ne, ani jako plavky, ale tyhle jsou na doma pro vás.“
„Tedy, za mne jsou na doma super. Jsou snad ještě průsvitnější než ty tvoje světle žlutý ze včerejška,“ Pavel se neudržel a opatrně přejel prstem po průsvitné látce.

„Mami, to musíš vyzkoušet! Tátovi se budou určitě líbit,“ Monika si tanga nadšeně bleskově stáhla.
„Moni, ty jsi praštěná! Pro mne se to už nehodí,“ stydlivě se bránila Markéta.
„Ne ne, ukaž, jak bys vypadala!“ dožadovala se Monika.
Markéta hledala zastání u Pavla: „Pájo, řekni jí něco. To bych se taky musela oholit. Kdy ses vlastně takhle upravila?“
„Než jsem vyrazila na to doučování. Nechala jsem si jen ten proužek tady. Není moc dlouhej?“ Monika proti udivené dvojici vyšpulila svou rozkošnou sevřenou kundičku.
„Ale zkusit by sis je mohla mami, Monča měla s tátou pravdu. Třeba si to s ním rozmyslíš. Přiznávám, že se mi z tý představy už zase začíná zvedat,“ zasmál se Pavel a prosebně mrknul na Markétu.
„No vidíš, mami! Zkus si je aspoň pro legraci.“

Markéta se rezignovaně zvedna z pohovky, vzala si od Moniky titěrné nitky, rozevřela si župánek a zkusila se do tang navléct. Radost neměla: „Ani nevím, jak se do toho má člověk dostat.“ Nakonec se dílo podařilo. Markéta si vyhrnula župan nad pás a zkoušela se otáčet před zrcadlem v předsíni. Dvojčata ji následovala.
„Tedy mami, ta prdelka vypadá úplně božsky, nemám pravdu, Moni?“
„Jo, super.“
„Obě máte krásný dlouhý štíhlý stehna a hezky kulatý půlky. Žádnou pomerančovou kůži.“

Pavel objal Markétu stojící před zrcadlem v pase tak, aby župan zůstal vysoko, jemně ji políbil na šíji a lichotil dál: „Tady tohle by se dalo snadno pryč,“ prstem přejel po okraji minimalistických tang, „a kdybys chtěla, mohly by jít pryč ty chloupky všechny. Táta by pak zíral úplně. Jen mu nesmíš říct, čí to byl nápad,“ smál se Pavel. „Ale mně se strašně moc dneska líbily krásně slepený pod těma bleděmodrýma kalhotkama. Škoda žes to neviděla, ségra. I když ta tvoje čárečka bez chloupků je teď taky sexy, předveď nám ji,“ Pavel nepouštěl Markétu ze svého objetí a prstem neustále střídavě lehounce objížděl chloupky vykukující zpod tang a zpět se vracel dokonale zřetelným žlábkem její kundičky. Markéta zachytila jeho pohled v zrcadle a svými rty mu vyslala úsměv spojený se vzdušným polibkem.

Ustoupili půl kroku stranou a vedle nich pózovala i Monika. Pavel si neodpustil poznámku: „Tedy, když ji takhle vypneš dopředu, tak se to skoro nedá vydržet. Já nevím, co dřív, jestli se pomazlit s tou tvojí nahatou čárečkou nebo tady s tou krásnou chlupatinkou, co úžasně prosvítá pod těma tangama. Jednou tak, ale hned zase obráceně, ale možná, že kdyby byly obě bez chloupků, tak by taky byly boží“, smál se Pavel a jemně zatlačil prstem přes tanga na Markétinu štěrbinku.

„Pájo, ty jsi tedy ale příšernej chlípník“, smála se Markéta a přes rameno před zrcadlem prohrábla Pavlovi vlasy. Pak se obrátila pohledem přes zrcadlo ke své dceři: „Moni, jestli pojedeme zase někdy do lomu, tak budu muset tátu zahánět, když jsi ho tak zajímala,“ smála se docela uvolněně Markéta. „No, a kdybys prošla doma po pokoji v tomhle a on to viděl, tak nevím, co by to s ním provedlo. Vždycky byl vysazenej na erotický prádýlko, takže se v tomhle moc nepředváděj,“ radila jí zvesela.

„Mně z toho pohledu na ty vaše roztomilý kundičky úplně ztvrdnul. Mami, asi ti budu muset ty tanga sundat a uděláme Monice radost,“ rozesmál se Pavel, na nic nečekal, zvedl Markétu jako pírko a nesl ji do ložnice. „Jo, a kdyby to na tátu v těch tangách fungovalo, jak jsi říkala, tak by třeba zapadnul do našeho klubu a už by nikde žádný ženský nehonil,“ pobaveně pokřikoval.
„Počkej, Pájo! Dneska už to přeci stačilo a přeci nechceš Monču nutit do něčeho takovýho,“ bránila se na oko Markéta, zatímco Monika radostně cupitala za nimi. Po cestě se rovnou zbavila trička i sukně. Podprsenku si nechala v tašce s kosmetikou už u Aleny.

To už ale Pavel položil Markétu na postel tak, jak byla v lehkém letním župánku, a začal se mazlit s minimalistickými tangy. Zcela nahá Monika pomáhala Markétě rychle rozepnout zbývající knoflíčky župánku, a zatímco Pavel svými prsty objížděl tanga a posouval je střídavě vlevo i vpravo, Monika nadšeně chválila Markétu a věnovala se jejím ňadrům. Všeobecné vzrušení gradovalo poměrně rychle. Pavel zbavil Markétu tang a zaníceně se věnoval její rychle vlhnoucí kundičce. Markéta se odvážila pohladit na oplátku ňadra Monice. Vzrušilo ji, když stiskla její světlou bradavku a Monika sykla vzrušením.

„Mami, jak to, že ty je máš tmavě hnědý a já růžový?“ udiveně se tázala. Obě našly ve vzájemném hlazení zalíbení, ale Pavlův šikovný jazyk a tři prsty začaly působit. Markéta se proti němu vypjala do mostu, takže dlouhé tahy jeho jazyka teď dráždily nejen rozevřené pysky a poštěváček, ale i zadeček. Monika se změnila v užaslou divačku. Takový most ještě neviděla. První orgasmus byl tady. Vzrušením udýchaný Pavel na chvilku přestal a Markéta klesla zpět na postel.

„Tedy to bylo něco,“ tiše vydechla Monika a hned dodala: „Ještě musíš normálně, bráško.“
„Taky by to třeba šlo zezadu. To jsem ještě nikdy nezkusil,“ navrhnul Pavel.
„To třeba pak, strašně moc bych vás chtěla vidět tak jako včera,“ trvala na svém Monika, ale to už Pavel sevřel Markétiny nohy k sobě a shora zatlačil svůj úd mezi jejími stehny hluboko do dokonale klouzavé studánky, která se na první pohled zdála být neprodyšně uzavřená.

Monika jen užasle zašeptala: „Bože, kam tam mohl zmizet? To snad není možný!“ Vzápětí si začala hrát s jeho varlaty, ale společně s jeho pyjem nechala svůj dlouhý ukazováček vklouzávat do Markétiny sevřené štěrbinky.
Chvilku si všichni vychutnávali pomalé mazlení. „Tohle je úplnej balzám, a hlavně se to dá vydržet dlouho. To opravdu můžu třeba hodinu, ale to by tě asi dlouho nebavilo. Pojď, zkusíme to jako před tím,“ komentoval dění Pavel. Posunul se kousek dopředu a tlačil svůj nádherný nástroj do její kundičky shora. Markéta poroztáhla nohy a oběma rukama si směrovala jeho pyj přes poštěváček dolů. Věděla, že to bude před Monikou velmi rychlé. Bylo to ještě rychlejší, protože neuvěřitelně vzrušená Monika přidala k Pavlovu kůlu ještě svůj ukazováček. Zblízka sledovala, jak mizí v klouzavé hlubině společně s Pavlovou nádherou, která dráždila pootevřenou studánku jen na okraji. Jasně pod ukazováčkem vnímala a pozorovala Markétin pěkně zvětšený, klouzavý poštěváček.

Markéta opět musela krotit svůj poměrně hlasitý projev polštářem. Pavel ji nechal vydechnout, ale dočkal se okamžité odezvy: „Tak a teď chci tohle všechno přesně tak vidět já. Když už máme být tak strašně zvrhlí, tak všichni a ať to stojí za to,“ smála se sice trochu provinile, ale vzápětí už brala do svých rtů Moničiny růžové třešinky a po očku sledovala Pavlův mrštný jazyk lízající Moničinu kundičku. Ta si ji roztahovala sama a svou pánev proti němu nedočkavě vypínala. Když Pavel přidal prsty, začala se Monika věnovat Markétiným kulatým ňadrům, pohupujícím se nad ní. Pavel se neudržel a tiše svůj výhled pochválil: „Tedy Moni, takhle úplně bez chloupků je neskutečně krásná.“

Obě ženy si vzrušeně navzájem hnětly ňadra. Markéta nabídla jedno na chvilku jejím ústům, ale pak se zase přisála k Moničině bradavce. Vzrušené vzdechy všech tří aktérů opět nabíraly na intenzitě. I tady přišel orgasmus záhy. Když se Monika zklidnila, Markéta navrhla: „Pavlík to chtěl s tebou zkusit zezadu, tak mu to dopřej.“
„Tak jsme to ještě nezkusili,“ souhlasila Monika, a vzápětí už klečela a Pavel nasadil svou pevnou chloubu k pootevřené štěrbince. Vklouzl opatrně pomalu dovnitř až po kořen. Ještě, než se stačil celý vysunout, už proti němu prudce přirazila.
„To je zase něco jinýho, ale pomalu, Moni, ať si to aspoň chvilku vychutnám.“

Markéta je nevydržela pozorovat dlouho. Podobně, jako před tím Monika, i ona přidala svůj ukazováček k Pavlovu pyji lesknoucímu se milostnými šťávičkami.
„A co tohle?“ Pavel si naslinil palec a zkusil jím zatlačit na sevřený otvor zadečku.
„Ne, to radši ne,“ s obavami odmítla jeho aktivitu Monika a začala zrychlovat: „Pojď už! Chci to pořádně!“ tiše poroučela a začala proti jeho nástroji tvrdě přirážet.
„Takhle ti dlouho nevydržím, Moni!“
Vzápětí ucítil Markétinu ruku jemně se mazlící s jeho kulkami pleskajícími o Moničinu štěrbinku. Ještě chvilku se snažil svůj výstřik oddálit, ale pak rezignovaně několikrát prudce zapumpoval a odpadl. Markéta jen s úžasem sledovala, jak ze štěrbinky její dcery vytéká perleťové sperma jejího syna.
Monika se pootočila, ale tak, aby všechno hned nevyteklo. Po tvářích všech tří se rozlévaly rozpačité, ale šťastné úsměvy.

První promluvil Pavel.
„Holky, jste sice obě božský, ale na zítřek vyhlašuju prázdniny. Tohle musím vstřebat, ale určitě se mi to nikdy neomrzí. Sestřička a mamča! Bože, já jsem asi ten největší úchyl pod sluncem,“ natáhl ruku a Monika se k němu přimkla. Pohlédl na Markétu. Pochopila jeho nepatrné gesto a přivinula se k němu z druhé strany.

„Abyste věděli, mně je úplně fuk, že dělám něco, co se nesmí, protože vás mám oba ráda a jste oba úžasní,“ zlehčila situaci Monika.
Markéta si povzdechla: „Vám ještě není dvacet, díváte se na to svýma mladýma očima, ale já jsem vás zkazila. Špatně jsem vás vychovala a ještě tady s vámi dělám takové věci,“ v očích se jí objevily slzičky lítosti.
Pavel si toho všiml a okamžitě jí začal slzy z očí slíbávat: „Říkáš nesmysly, mami. Kašli na to, co si myslí ostatní. Bylo to hezký?“
Smutně na něho pohlédla.
„Tak ještě jednou: bylo to hezký?“
Kývla hlavou na souhlas a nepatrně se jí zvedly koutky úst.
„Tak vidíš, mami, pro mě byly teď ty poslední dny tím nejúžasnějším, co jsem kdy zažila,“ přidala se Monika.
„Takže vidíš. My ti s Mončou děkujeme a jsme ti vděční, že tohle díky tobě můžeme. A vlastně možná i díky tátovi, který to v sobotu ráno začal u Monči.“
„Ale stejně je to špatný. Máte mít normální partnery a ne dělat tohle všechno spolu a ještě k tomu se mnou.“

„Mami, tím se už netrap. Pro nás to s bráškou byl úplnej sen, nemám pravdu, bráško? A s tím tátou se to určitě vyřeší, uvidíš!“ Monika se se nahnula přes Pavla, pohladila Markétu po tváři a dala jí opatrný polibek na tvář. „Jsi ta nejúžasnější máma a táta to ví. Neboj!“
„Vy jste na mne oba tak hodní,“ zašeptala. „Ale to s tím tátou už nedělej, už ho neprovokuj, ať z toho není nějaký ještě větší průšvih. Slibuješ, Moni?“
„Neboj, už žádnej průšvih, mami. On se už zklidní, to nech na mně.“
„Holky, vy jste moje sluníčka, ale pro dnešek už těch řečí bylo dost. Třeba si pustíme něco jednoduchýho ale napínavýho na Netflixu, aby se nám trošku vyjasnily myšlenky.“