Rodinná krize 07 – Úterý

V úterý odpoledne se Monice na mobilu objevila SMS: „Moníčku, můžu zavolat? Nebo zavolej, až budeš moct, jedu domů, mohl bych být kolem čtvrtý.“
Zmáčkla zpětné zavolání: „Ahoj, tati, to je super, do čtyř doučuju angličtinu, ale doma budu v půl pátý, moc se na tebe těším. Měli jsme jít s mámou a s Pájou na tu akci, jak víš, ale nechám je jít samotný. Musíme si všechno říct.“
„Určitě, Moni, moc se těším, udělám všechno, co budeš chtít, ale třeba můžeme zkusit pokračovat, co myslíš? Tuhle to bylo dokonalý,.“

Filip se s tím nepáral a rovnou tlačil na pilu. Od toho excesu, který jeho dcera vyprovokovala v garáži, nemohl ve volných chvilkách myslet na nic jiného, než na její slastnou kundičku, kterou mu dovolila na okamžik ochutnat. V životě by ho nikdy nenapadlo, že právě tohle pro něho může být ten nejintenzivnější zážitek, který bude zase chtít opakovat. Představa, že by mohl jejich počínající vztah dotáhnout až do kýženého konce, ho neustále vzrušovala. Těšil se na Moniku snad ještě víc než malý kluk na Vánoce a jeho bujné představy mu nedaly vůbec spát. Jeho vzrušení nezchladila ani Moničina opatrná odpověď: „Ale tati, ty bys vážně chtěl pokračovat? Víš, co by to bylo?“
„To víš, že vím, ale nebylo to krásný?“
„Hmm, nevím, možná,“ sametovým hlasem v něm povzbudila naděje, „ale teď mi začíná doučování, doma si řekneme.“

Monika nelenila a okamžitě zavolala Pavlovi.
„Bráško, všechno jde přesně podle plánu tak, jak jsme se včera nakonec s mámou domluvili. Táta se ozval a bude prý ve čtyři doma. Řekla jsem mu, že všichni jsme chtěli jít na tu akci s koncertem na náměstí, ale že tam tedy pošlu jen vás dva, že se vymluvím a že domů dorazím po doučování někdy po půl pátý. Nezvorejte to a buďte doma do pěti. Táta je jasnej a rozhodně chce pokračovat. Víš, že jsem mu v garáži dovolila hodně. Mámě je to taky jasný, ale je to součást plánu. A ona do toho jde. Já bych to asi jinak taky nedala, i když po tom bláznivém víkendu a včerejšku to vlastně taky chci zkusit, když ty už víš, jaký to je a máma se s tím nějak hodně rychle taky srovnala.“
„Je to fakt hodně zvláštní, ale to za chvilku uvidíš sama. Spolehni se, budeme tam v pět, ty moje intrikánko. S mámou budeme ready a uděláme to, jak jste se domluvily. Budeme jako myšky, ale pusť nahlas rádio. Už jsem s ní mluvil, fakt je připravená na všechno. Ale přesvědčila jsi ji ty, že tátu budete mít společně v hrsti obě. Je to úplně tak, jak jsme se ráno o tom bavili.“

Dopoledne totiž Pavel s Monikou ze všech stran rozebírali události uplynulých dnů. Shodli se na tom, že je vlastně svým způsobem potkalo to nejlepší, co je mohlo potkat, nicméně kdyby se objevila nějaká sympatická slečna nebo fajn kluk, tak se tomu nebudou bránit. Tyhle myšlenky završili báječnou erotickou chvilkou, kterou se snažili maximálně protáhnout a vychutnat si ji.
Když si Pavel naplno užíval slasti Moničiny pohostinné kundičky, překvapila ho otázkou: „Bráško, my dva jsme oukej, mně nevadí, že jsi můj brácha a já ti asi taky nevadím, ale nemáš divnej pocit z toho, když to děláš s mámou?“

Pavel zastavil rytmický pohyb svého těla ve chvíli nejhlubšího zanoření, trochu se zamyslel, pohlédl Monice do očí, odsunul jí z čela vlasy, ale pak přiznal: „Víš, Moni, úplně ta první chvilka byla fakt divná. Byl to šok, když mi dovolila dělat jí to jazykem, ale bylo to něco tak strašně zvláštního a vzrušujícího, že jsem najednou hrozně moc chtěl zkusit to s ní naplno, jako teď s tebou. Bál jsem se, že ona to buď nedovolí, nebo že to dovolí tak nějak jakoby z donucení. Kvůli té situaci. Ale pak jsem ucítil, že to prožívá úplně podobně. Víš, jakoby se člověk bál, ale nemohl si pomoct a chtěl jít dál a udělat úplně všechno, jen aby to bylo hezký. Opravdový. Aby se nám to oběma líbilo. A pak mi přišla být, nevím, jak bych to řekl, ale nejspíš taková nenasytná. Lačná dotáhnout to.“

„Jo, bráško. Já to viděla. Měla jsem z vás přesně takovej pocit. Ona pak byla tak strašně moc vzrušená. Ale jakoby se zároveň styděla za to, že se neovládla a že si užila to milování úplně naplno. Ani mi pak nemusela nic moc říkat. Prostě jsme to obě cítily úplně stejně. Ona ví, že to je vlastně hroznej průšvih, ale když už k němu došlo, tak v tom bude určitě dál pokračovat, dokud to budeme my všichni chtít. Akorát, že se cítí stará a možná to bude kvůli tomu chtít někdy ukončit.“
„To by byla škoda. To jí asi nedovolím. Myslíš, že jsem moc velkej úchyl?“
„To určitě jsi, ale to jsme všichni tři a táta nejspíš taky.“
„Fakt to s ním dneska zkusíš dotáhnout, Moni?“
„Vadilo by ti to moc?“
„Asi budu trošku žárlit, ale já tě vlastně s mámou taky svým způsobem podvedl, i když jsi u toho byla.“
„On by to určitě hrozně moc chtěl. A jestli nám to má fungovat a třeba i tobě s mámou dál, tak bych mu to asi měla dovolit, jinak by byl průšvih, kdyby na nás přišel on.“
„Ale jestli to děláš jen kvůli tomuhle, tak se na to vykašli. Nechci, abys takový věci dělala jen kvůli nějakýmu pocitu, že bys měla.“
„Neboj, bráško, ty sis snad s mámou začal jen kvůli nějakýmu takovýmu pocitu?“
„To víš, že ne. Bylo to neskutečně a šíleně vzrušujicí, ale hlavně, já ji mám moc rád, to přeci víš, a celej život jste se mi obě líbily. Tedy co si vzpomínám. Asi tak od puberty,“ zasmál se Pavel a dodal: „Kdybys znala ty erotický sny, co jsem pořád měl! Až doteď, a nejspíš je budu mít ještě divočejší. Vždycky jen s tebou nebo s ní, nikdy se žádnou z těch holek, co se kolem občas motají. Ty sníváš o nějakým z těch princů, co se furt kolem tebe točí?“

„Ty jsi pako. Žádnej princ. Ale sám jsi to řekl docela hezky. Tam v tý garáži to bylo přesně takový. Chtěla jsem, aby něco zkusil, jaký to třeba bude. No a já byla sama ze sebe v šoku, jak se mi to líbilo. Úplně, jako když jsme spolu my dva. Pořád mě tam někde vzadu mrazí pocit, že děláme něco zakázanýho. Něco úplně příšernýho. A to je přesně to, co mě přitahuje. Před týdnem bych se zhrozila, kdybys mi to chtěl udělat. Ječela bych na tebe, a kdo ví co ještě, no a vidíš. Teď jsem hrozně zvědavá, co bude.“
Po dlouhém dialogu se opět rozkolébali a za dalších pár minut se dopracovali k současnému nádhernému vyvrcholení.

Doučování ukončila o dobrých pět minut dřív. Zmocňovala se jí zvláštní nedočkavá nervozita.
Domů dorazila ještě před půl pátou. Předpokládala, že Filip už bude doma a její předpoklad se vyplnil. Přivítal ji navoněný se slovy: „Moni, tobě ty letní šaty tak sluší. Dal jsem si zatím sprchu, po včerejšku a dnešní cestě to jinak nešlo,“ snažil se ji obejmout.
Vysmeknula se: „Počkej, tati, sám ses osprchoval. Je tam vedro, já taky musím,“ a zmizela v koupelně.
Filipa překvapilo, jak rychle byla hotová. Vyšla ven s vlasy staženými do culíku a ve svém oblíbeném dlouhém domácím tričku. Jemné obrysy dvou bradavek daly tušit, že podprsenku odložila. Její menší pevná ňadra stejně žádnou nepotřebovala. Bleskla mu hlavou myšlenka, zda má vůbec kalhotky.
Přistoupil k ní a zkusil ji znovu obejmout. Tentokrát se nechala. Dal jí jemný polibek na čelo: „Moni, tobě sluší úplně všechno. Jsi neuvěřitelně dokonalá. Smím?“ neztrácel čas a opatrně se přes bavlněné tričko dotknul jedné bradavky.
„Tati, ty to s tím pokračováním myslíš vážně? Nejsi moc hrrr? Co kdyby někdo přišel?“ zvětšená bradavka neklamně prozradila její nastupující vzrušení. Malinko poodstoupila.

Měl na sobě tričko s límečkem a šortky, které doma rád nosíval. Okamžitě ji zaujala boule, kterou vytvaroval jeho zvětšený pyj. Byla by se vsadila, že pod nimi žádné svoje pro něho tak typické přiléhavé boxerky nemá.

„Ta pusinka z garáže byla tak nádherná. Dovolíš mi ještě jednu takovou? Pavel je s mámou na té akci na náměstí, ne? Tak snad máme nejmíň hodinu čas, možná i dvě. Tedy jestli bys chtěla pokračovat.“

Rozhodla se, že není čas hru nějak protahovat. Opatrně se dotkla špičkou prstu zmíněné boule: „Tedy tati, ty bys fakt chtěl zkusit incest? Ty to myslíš vážně? Víš, co to znamená? Říkala jsem ti, že k tomu může dát souhlas jen jediná osoba a že to jsem jenom já,“ opatrně se na něho usmála. Chtěla, aby ji ještě musel přesvědčovat.
„Od soboty nemyslím na nic jinýho, než na to, jestli bys mi ho dovolila.“
„Já nevím. Měla bych? A co máma? Jestli ji takhle podvádíš i s jinýma ženskýma, tak se jí nedivím, že se chce rozvádět. Mně by to taky vadilo, tati. A asi šíleně.“
„S tím je konec, Moni. Já o vás nechci přijít. Moc vás všechny miluju. Jak vidíš, dokonce víc, než bych měl,“ zkusil si ji přitáhnout blíž k sobě.
Nenechala se úplně.
„Kdybys to ještě někdy provedl, tak by ti to máma neodpustila a já taky ne. To by byl konec. Už bychom tě nechtěly nikdy ani vidět. Slíbíš, že už to nikdy neuděláš?“ teprve teď se k němu přitiskla, malinko se postavila na špičky a lehce ho políbila na rty.

Na oplátku ji sevřel v náručí a polibek jí vrátil. „Tohle ti slibuju a mámě taky, jen co se mnou bude chtít mluvit.“
Jeho ruka jí sjela po zádech až na zadeček. V dlani se mu ocitla hebká prdelka. Udiveně ji malinko odsunul od sebe: „Moni, ty nemáš kalhotky?“
„Jak to že ne? Podívej!“ udělala tři kroky zpět, povyhrnula si tričko a otočila se zleva doprava a zpět, aby dala vyniknout svým novým sexy tangům. Zezadu ani nebylo znát, že nějaká tanga má. Znovu jen tiše žasnul nad její dokonalou postavou.
„Ty ti tak sluší! Vždycky se mi strašně moc líbila tvoje prdýlka, ale tohle je tedy něco! Kdyby tady nebyla máma nebo Pavel, tak bych si přál, abys v nich chodila co nejčastěji,“ Filip se před ní sesunul na kolena a obdivně se snažil svým pohledem proniknout tenoulinký trojúhelníček látky.
„Ty jsi dala pryč i všechno tady kolem?“ pohlédl vzhůru a prstem se dotknul bělostné pokožky vedle průhledné látky. Monika s úsměvem sledovala jeho vzrušení, mírně se prohnula v bocích a posunula se o malý krůček blíže k němu.

„Víš, jak by to vypadalo, kdybych to tam všechno nechala?“ smála se. „Takže se ti takhle líbím?“
„Nádhera! Teď jsem říkal, že bys v nich mohla chodit doma pořád!“
„Nevím, co by tomu řekla máma, ale Pavlovi se líbily děsně moc. Napadlo ho to samé. Taky bys mi mohl předvést to, co ti tady dělá takovou bouli,“ poklekla k němu a teď už zcela otevřeně přejela rukou po napnutých šortkách.

Sice ho zmínka o Pavlovi zarazila, ale nezaváhal ani na okamžik a stáhnul si je o kousek níž. Na světlo vystřelil kolmo dopředu jeho úd. Zdál se jí silnější, ale o něco kratší než Pavlův, nicméně okamžitě myšlenky na porovnávání zaplašila.
V každém případě vypadal neuvěřitelně bojovně. Postavila se a nebojácně jej uchopila do ruky: „U lomu ti nikdy takhle nádherně nestál,“ tiše mu lichotila a opatrně ho nechala proklouzávat v dlani tam a zpět.
Filip viděl, že z jeho chlouby nemůže spustit oči a že vzrušeně dýchá. Odhodlal se a začal na oplátku hladit její kundičku. Napřed přes kalhotky, kde téměř ihned pod tenkou látkou ucítil jemný žlábek, ale pak jeho prsty vklouzly pod látku. Nepřekvapilo ho, že její štěrbinka je žhavá a nádherně vlhká. Její ruka teď už honila jeho úd velice rychle. Vzrušeně si ještě chvilku hleděli do očí, vnímal, jak rychle dýchá, ale pak už to nevydržel.

„Pojď, Moni, jdeme vedle. Strašně moc jí chci znovu ochutnat a pak pokračovat dál.“
„Taky to moc chci,“ špitla přiškrceným hlasem. Spustila rádio a místností se rozlehla hlasitá hudba.
„Radši ať nás není slyšet, trošku se bojím, aby si někdo nemyslel, že se tady něco děje.“
Celodenní obavy z toho, co se chystala provést, byly ty tam. Zůstalo čiré vzrušení z toho, že se pustila do dalšího incestu. Bráška, a teď otec. Oba tolik zbožňovala! Bylo to bláznivé, ale necítila z toho vztahu ani náznak nějakého pocitu ošklivosti nebo nepřístojnosti.
Sundával si před ní šortky a tričko muž, který rozhodně patřil mezi fešáky a který mohl mít i ve svých pětačtyřiceti téměř jakoukoliv dvacítku. Prostě ho chtěla. Skoro každá by ho chtěla. Sama pro sebe si zhodnotila situaci asi tak, že Pavel po tátovi zdědil nejen charisma ale celkově vlastnosti alfa samce. Usmála se, když si sama pro sebe pomyslela: „No a my s mámou na tom taky nejsme špatně. Ani se mi nechce věřit, že by máma nikdy nic nezkusila bokem“.

Když si okamžik poté přetáhla své tričko přes hlavu, jen suše konstatovala: „Takže incest nám nikomu nevadí?“
„Nevadí,“ zasmál se, přitáhl si ji k sobě a vsál do úst jednu její bradavku. Druhé ňadro procítěně hnětl. Přesně tak to mívala ráda Markéta. Svůj kolmo trčící úd nasměroval mezi dívčí stehna. Tanga mu nepřekážela. Oba si vychutnávali mazlivé krouživé pohyby a vášnivě se líbali.
Zajel jí rukou mezi oblinky prdelky a prsty nahmatal svůj úd tlačící se na kundičku z přední strany. Nepatrný kousíček látky kryjící Moniččin žlábek se zdál být vlhký.
„Moni, ty tak krásně tečeš, pojď, jdeme vedle a ta tanga dej pryč, ať nejsou ještě víc mokrá, i když ti tak sluší,“ tiše se zasmál.
Vzápětí už ležela v ložnici na posteli s nohama rozhozenýma daleko od sebe. Filip si prsty ještě více roztáhl tu nádhernou mladinkou kundičku a jazykem si vychutnával její šťávičky.

Bylo za pět minut pět, když se Pavel s Markétou zastavili u dveří. Byla skrz ně slyšet muzika. Pavel se tiše otázal: „Jsi připravená na to, že nejspíš uvidíš Monču s tátou?“
Přikývla.
„Snad to dám, ale je to děs,“ trochu násilně s pocitem provinění se usmála. Provinění pramenilo z toho, že jednak nechala dceru, aby ji svedl její otec a nijak jí to nerozmlouvala a jednak z toho, že v nejbližších chvílích zřejmě bude sama mít sex se svým synem a že se u toho nechá přistihnout.
Její divoké myšlenky potvrdil Pavel: „Ale to není všechno, mami. Chceš, abychom to spolu udělali jako oni, a aby nás slyšeli a nachytali nás?“
„Jo, chci, aby viděl, že když je on takový, tak my můžeme být taky, a když ještě jednou něco takovýho někde jinde provede, tak doma s ním všichni končíme. Souhlas?“
„Jsi ta moje nejúžasnější princezna. Princezna starší. Princezna mladší teď zlobí uvnitř, ale my jí to nevyčítáme, protože ji milujeme. Je to tak? Jdeme na to?“ povzbudivě se na ni usmál.
„Jo, je, a jdeme. Otevři, ale opatrně!“ odhodlaně zavelela.
Viděl na ní vzrušení jako zatím ještě nikdy, byť bylo trochu jiné. Už se ponořila do připraveného scénáře.

Co nejtišeji otevřel dveře a spolu s Markétou vklouzli do předsíně. Boty si zuli již venku. Opatrně nahlédli do obýváku. Nikdo tam nebyl. Zato z ložnice se ozývaly zvuky neklamně svědčící o probíhajícím milostném aktu. Scéna byla skutečně tak, jak ji Monika naplánovala. Pootevřenými dveřmi krátce zahlédli vzdychající Moniku s Filipovou hlavou zabořenou v jejím klíně.
Markéta by se ještě chvilku dívala, ale Pavel jí naznačil, že na to není čas. Potichu ji odtáhl do obýváku, jako zkušený milenec rozepnul její sukni a vzápětí jí stáhl i kalhotky. Stejně tiše zbavila ona jeho kalhot i boxerek. Přetáhl si přes hlavu tričko. Opřel ji o futro dveří do kuchyně a šeptal: „Ještě vršek, mami, chci vidět taky ta tvoje nádherná prsíčka.“
Pohlédla mu vzrušeně do očí.

To už ale kleknul na podlahu před ní a začal si vychutnávat její štěrbinku. Z ložnice sem doléhaly zvuky Moničina orgasmu a Filipova prosba: „Můžu teď úplně, Moni?“
„Jo, prosím, chci to všechno zažít celý, ale pomalinku, prosím,“ vzrušeně ho hlasitě povzbudila. Bylo jí v tu chvíli úplně jedno, jestli Pavel s Markétou dorazí včas nebo vůbec. Prostě chtěla si ten bláznivý incestní okamžik užít naplno.

Pavel s úsměvem pohlédl vzhůru: „Tak vidíš,“ zašeptal a hlavou kývl směrem k ložnici. „Miluju tuhle tvoji chuť a vůni. Nemůžu se jí nabažit,“ tichounce jí lichotil. Přitáhla si ho vzhůru k sobě: „Monča je blázen,“ šeptala mu trochu nesvá: „Myslíš, že to dělá jen kvůli mně? Kvůli nám? A nic mi neříkej, měla jsem se aspoň opláchnout, ale to nejde.“
„Je moc dobře, že to nejde, ale Monča? Ani náhodou, už jsem ti říkal, že když už to tak začalo, tak chtěla zažít ten pocit, jako je ten, co mám já s tebou. Záviděla mi ho. Ona je stejný zvrhlík, jako my. A ten pocit je dokonalej. Neznám úžasnější. Myslím, že si to oba užívají, ale už tě hrozně moc chci. Jestli tedy…“
„To víš, že jo, honem, ať je předhoníme,“ nedočkavě si zasunula jeho maják ke kundičce a zvedla jednu nohu až k jeho boku. Zatímco jí Pavel nohu přizvedával, rukou za zády pod zadečkem si tlačila jeho horký válec do své studánky. Oba pohlédli dolů a sledovali, jak v ní Pavlův krasavec mizíi.

„Bože, to je tak úžasnej pohled,“ šeptal.
„Jo, to je. Je nádhernej. Takhle to miluju, a s tebou je to děsně perverzní, ale o to hezčí,“ šeptala a pátravě mu pohlédla do tváře.
Stihl jen nadšeně přitakat: „Jo, svatá pravda,“ mrknul na ni a přisál se na chvilku napřed k jedné a pak ke druhé nádherně pevné bradavce. Tiše proti sobě přiráželi, ale zmocňovalo se jich stále větší vzrušení. Z ložnice slyšeli nejen vzrušené vzdechy, ale též Filipovo: „Bože, Moni, ty jsi tak nádherná! Je to něco tak úžasnýho! Jak jen to udělat, aby se to dalo někdy opakovat!“

„Jo, taky bych chtěla, tatí. Bože, jsi tak velikej! Ale nesmíš už zlobit a běhat za jinýma. Slibuješ? Věřím, že máma by se na nás nezlobila! Pojď, ještě to chci!“ Markéta se neubránila širokému úsměvu, když to zaslechla: „Slyšíš tu mršku? To bylo pro nás. Asi už ví, že tady jsme.“
„Pojď, už musíme pořádně, ať nás taky slyší,“ ještě zatím tiše zašeptal, usmál se na ni, ale i v jeho tváři bylo vidět veliké úsilí. Poloha na stojáka byla sice nová a tudíž i velmi rajcovní, ale zároveň i přes Pavlovu kondici docela namáhavá. Podebral Markétinu prdelku jednou rukou, druhou si přidržoval její stehno u svého boku. Jeho bohatýr prudce vnikal dovnitř a konečně Markétu ovládlo vzrušení natolik, že se neubránila hlasitým vzdechům.

„Moni, neblázni!“ bylo z ložnice slyšet kromě pleskání dvou těl a vzdechů.
„Neboj! Věř mi! Pojď“ zazněla udýchaná odpověď.
„Bože, ty jsi tak úžasná! Pojď, tohle je nádhera!“ hlasitě povzbuzoval Pavel Markétu. V ložnici zavládlo ticho. Bylo teď slyšet jen pleskání dvou těl a hlasité vzdechy Markéty a Pavla. Byla otočená směrem ke dveřím do předsíně, kde se po krátké chvilce objevila druhá dvojice. Filip nevěřícně zíral na to divadlo, Monika stojící za ním se na Markétu zubila.
„Co, to, co to…“ koktal Filip.

Pavel okamžitě přestal: „No, trošku jste nás s Mončou překvapili, tati, ale nechtěli jsme vás rušit a tak jsme si s mámou řekli, že když vy, tak proč ne i my, nemám pravdu, mami?“
Markéta rozpačitě postávala za ním. Situace jí najednou nebyla ani trochu příjemná. Došlo jí, že Filip třeba vybuchne a všechno se zhroutí.

Jenže ten byl z té neuvěřitelné situace zcela konsternován a neměl ani představu, co na to odpovědět. Že situace není úplně harmonická, bylo poznat i na ozdobách obou mužů, které se teď schlíple skláněly k zemi. Pavel zatím pokračoval: „Moni, skoč do ledničky pro šampus, mami, ty podej skleničky. Tatí, ty zatím nic neříkej.“

Všichni bez protestu poslechli. Nikdo neřekl ani slovo, jen mlčky sledovali Moniku, jak odběhla pro šampus a pak Pavla, jak nechal vystřelit špunt z láhve Bohemky a nalil plné číšky.
„Takže, když tady tak stojíme uprostřed pokoje tak, jak nás Pánbůh stvořil a evidentně jsme všichni těžce zhřešili, tak bychom si měli všechno vysvětlit. Prosím tedy nepřerušovat.
Když jsi, tatí, v sobotu tak hezky probudil Moniku, rozebírali jsme to ze všech stran. Jí se to líbilo, a když mne nechala večer to zkusit taky, zjistili jsme, že je to úžasný. Víš, že s Mončou se máme moc rádi, takže večer jsme spolu dotáhli to, co ty jsi ráno začal. Sám jsi teď poznal, jak je Monika úžasná. Nádherná, a my ji všichni milujeme. Jenže se stalo, že nás nachytala máma, viď mami?“
„Jo, někdy o půlnoci,“ tiše kývla Markéta s rozpačitým úsměvem.
„A další den jsme dostali kázání, ale dopadlo tak, že jsme mámu ukecávali, aby ti dala ještě šanci, tati. Do toho se Monika přiznala, k čemu tě vyprovokovala v garáži. No a nějak se to semlelo tak, že když provokovala ona, tak jsme mámě vlastně tak nějak předvedli, jak se to všechno semlelo, protože se máme rádi a nemyslíme si, že se stalo něco špatného. Ani v té garáži ne. My si myslíme, že máš mámu i Moniku moc rád, no a já taky, takže nakonec jsme s Mončou do toho našeho bláznivého nápadu zatáhli i mámu. Ona za nic nemůže, na ní se zlobit nesmíš. Je prostě úžasná a víme, že ty to víš. No a Monča si myslela, že ty bys rád pokračoval v té vaší hře, a když už jsme do toho hříchu zatáhli i mámu, tak Monča chtěla, abychom na tom byli všichni stejně, ale jen s podmínkou, že máma stáhne žádost o rozvod a ty slíbíš, že už se nenecháš zblbnout jinýma ženskýma než tady Markétou nebo Monikou. Je to tak Moni?“

„No, nebylo to úplně přesný, ale princip rozhodně ano. Taťkovi jsem řekla, že kdyby ještě někdy zlobil, tak okamžitě končí a stěhuje se pryč. Slíbil, že když tady zůstane, tak už nikdy mamka nebude mít tenhle důvod k rozvodu a já doufám, že ani žádnej jinej. Ale teď je čas vypít ty skleničky.“
„Takže na to, že se už nikdo na nikoho nezlobí a na naší Moniku, která to všechno takhle báječně vymyslela?“ ozval se Pavel.
„Radši na mámu, která to všechno toleruje a na brášku, kterej ji dokázal přesvědčit, že neděláme nic špatnýho. Ani ona ani taťka. Od teď už nikdo, a to, co bylo před chvilkou, rozhodně není nic špatnýho.“

„Já bych ještě připil na tátu, aby už nehonil žádný cizí ženský, když ty dvě nejlepší máme doma.“
„Tak taky hlavně na to, aby nikdo nikdy nikde nevykládal o tom, co se tady děje, protože jsme všichni hrozní,“ přidala se Markéta a pátravě se zahleděla na Filipa.
„Tak já se taky přidám s přáním, aby nám to s mámou zase hezky fungovalo.“
„Tak já ještě na to, aby nám to všem hezky spolu fungovalo, když se nám to všem tak líbí,“ s uvolněným smíchem bezostyšně navrhnula Monika.
„Myslíš to hřešení, Moni?“ trochu udiveně se tázala Markéta.
„Myslím hřešení, mami. Taťkovi se hrozně moc líbilo, mně se líbí hned dvakrát a bráškovi taky dvakrát a myslím, že tobě se líbilo takhle hřešit taky a moc. Nemám pravdu?“
„Ale jo,“ kývla Markéta rozpačitě hlavou a znovu pátravě pohlédla na Filipa.
„Neboj, Markétko, asi jsem to vyprovokoval já, ale teď přeci nemůžu říct, že se mi to nelíbí. Jen si musím zvyknout, vy máte evidentně náskok,“ zasmál se Filip, protože pochopil, že rozvod se nejspíš konat nebude a že celá jeho rodina je stejně zvrhlá, jako on.
Myšlenky na sex s Monikou ho pokoušely od chvil, kdy pozoroval, jak se Monika mění v krásnou mladou ženu, a najednou se to nabízí samo. No a Markétu nikdy nepřestal milovat a s každou milenkou se vždy zas a znovu ujistil, že na jeho Markétu stejně nemají a že to za to riziko rozhodně nestálo. S širokým šťastným úsměvem zvedl sklenku šampaňského.
„Tak do dna,“ navrhl Pavel. Nikdo neprotestoval.
„Filipe, slyšel jsi děti? Teď jsme tady spolek hříšníků, nikdo nemůže nikomu nic vyčítat, takže dělám čáru za minulostí, ale jen když potvrdíš, co tady Monika před chvilkou řekla.“
„Markétko, jestli tedy můžeš na tu špatnou část minulosti zapomenout, tak slibuju to, co jsem řekl už Monče a moc se omlouvám,“ natáhl k Markétě smířlivě ruku.

Markéta si přitáhla nejprve jeho ruku ke tváři, potom si ho přitáhla k sobě a dlouze ho políbila: „Domluveno, podmínečně se navždy odpouští,“ šťastně se na Filipa usmála a rozverně dodala: „Myslím, že jste s Monikou ještě nedošli k nejlepšímu. Třeba byste to chtěli dokončit?“
„Snad třeba pak, když to nebude vadit, ale pojď sem ke mně ty, lásko moje,“ přitáhl si ji k sobě, usadil se v širokém křesle a posadil si ji na klín.

Monika sledovala jejich dlouhý polibek, ale pak se otočila k Pavlovi, který mezitím zabral protější křeslo, posadila se mu obkročmo na klín a vášnivě ho políbila stejně jako Markéta Filipa. Rádio pořád ještě hlasitě hrálo, takže Pavel zašeptal: „Moni, mně se z tebe hned zase postaví. Chceš ho tam takhle? Před našima?“
„Jo, to bych chtěla. Ať si zvykají,“ mrkla na něho a uchopila jeho zvadlé mužství do ruky.
„Smím taky?“ zkusil prstem její rozevřenou kundičku.
„To víš, že jo, miluju tvoje prsty,“ šeptala mu.
„Já zase ty tvoje. Cítíš, jak fungujou?“
„Asi fakt dobře,“ tichounce se zasmála a posunula se o kousíček blíž.
„Moje asi taky fungujou nebo za to můžou ty předchozí? Myslím, že tam vklouzne úplně sám.“
„Oboje, nebo asi všechny prsty tady rozhodně fungujou,“ usmála se na něho spiklenecky, nadzdvihla se a ten báječný válec zmizel v hlubině její doširoka rozevřené kundičky.
„Mmmm, takhle jsem to ještě nezkusila,“ blaženě zavrněla.

„Markétko, vidíš, co ti dva provádějí?“ konsternovaně zíral na své děti Filip.

Pohlédla na ně přes rameno, pak na Filipa a docela pobaveně a nahlas ho pobídla: „Oni se mají rádi, a my snad ne? Třeba proroste, kam má? Třeba ještě může? Nebo sis všechny síly vyplýtval s Monikou…“ škádlila jeho ego.
Posunula se k jeho poloměkkému nástroji a špičku si nasadila na ústí své studánky. Párkrát se zakolébala a spokojeně konstatovala: „Hmmm, vidíš, že může. Hezky roste,“ usmála se a začala se s Filipem líbat.

„Já se z vás všech zblázním. Tobě nevadí, co provádí naše děti?“
„Miláčku, ani trošku. Vždyť tys to prováděl před chvíli s Mončou taky a vadilo ti to?“
„Ale ty vlastně taky. Já to stejně pořád úplně nechápu,“ Filip si začal uvědomovat Markétiny klouzavé pohyby a zároveň sledoval, jak v Moničině trochu vyšpulené kundičce klouže Pavlův zcela nekompromisně trčící kůl.

Pavel měl téměř shodný výhled. „V životě by mě nenapadlo, že uvidím naše, jak spolu šukají,“ tiše šeptal Monice do ucha.
Ohlédla se: „Ale vypadá to šíleně sexy.“
„Markétko, vidíš je, jak si to užívají?“ šeptal Filip.
Otočila se: „Jo, nádherně, ale to snad my taky, ne?“
„Je to neskutečný po takový době, ale tohle je něco strašnýho! Něco zvrhlýho, ale božsky zvrhlýho.“

Přes ten šok, který právě utrpěl, se Filip začal mazlit s jejími krásnými ňadry. Věděl, že to má ráda. Jasně to dávala najevo. O to víc, že to nezažila už mnoho týdnů.
„Rozhodně to pak s Mončou musíte ještě dotáhnout. Moc si to přála,“ šeptala Markéta.
„Takže tobě to nebude vadit?“
Usmála se a zavrtěla hlavou: „Já si to vyberu jinak.“