Tuhle nepřevychováš

Naprostý klid se rozléhal po celé rodinné vilce a hrobové ticho ovládalo každý pokoj v domě. Všichni, až na nemocnou Dáju, byli v práci či škole. Mladá slečna si tak mohla užívat domácí pohody, což jinak nebylo možné. Žádný den nenašla kouska soukromí, klidu ani ticha, protože celý jejich klan byl jako z divokých vajec. Nejvíce snad máma, která velela jako generál. Dovedla všechny postavit do latě během chvíle a třásl se z ní i její manžel.
Až dnes, po dlouhé době se zadařilo, že docela honosné vilce, stojící v širém okolí zcela osamněle, okenní tabulky nepraskaly pod ukřičenými decibely.

Dája se válela v tom božském klidu, nasávala novou energii, protahovala se jako kočka a myslela na další dny. Už brzo ji čekal návrat do reality, takže další studia, další testy, další zkoušky ji strašily jako bubáci. Lenošit doma ji bavilo.
V duchu si malovala svůj příběh, ve kterém ji zbohatlý papík zahrne zlatem, nepustí do práce a nebude vyžadovat děti. Naopak si ji nastěhuje do velkého domu a bude chtít po ní jediné. Bude mu pouze roztahovat nohy, čímž takto bude moci zúročit tu neutuchající touhu v mezinoží.

Už několikrát měla našlápnuto k odborníkovi, jelikož horká touha ji přepadávala každou chvíli. Neustále měla ruce namožené od věčné masturbace a stále se dožadovala nových baterek, protože umělohmotní šuplíkáči nestíhali uspokojovat její touhy. Každý den se vrhala pod peřinu, zamykala se v koupelně nebo utíkala do zahradního altánku.
Většinu dne se však díky početnému osazenstvu domácnosti nervózně potloukala kolem domu a čekala až celé její okolí usne. Pak teprve se mohla do tmy široce usmívat a dělat si nebesky dobře.

Nápadníci se k ní moc neměli. Patřila sice mez krásky, ale její fiflenkovské chování potencionální ženichy spíše odrazovalo. Také její pověst se jí neodpáratelně držela. Několik mladíků, které skoro sexuálně zničila, stačilo roztrousit pár polopravd i lží, takže se jí chlapci spíše vyhýbali. Žádný z nich nechtěl mít natrhlou uzdičku, křeče v podbřišku, rozdrápaná záda ani zamodrákované půlky.
Nic z toho však nebyla pravda. Pravda byla pouze jedna a v té šlo o její výkonnou výdrž.

Uspokojit se uměla pouze ona sama. Měla pár lechtivých snů, které občas překvétaly až do perverze, ale snad nikdo nikdy nedokázal ukojit její chtíč tak, aby doma nemusela potají pokračovat masturbací. I přes její neutuchající potřeby si však ve svých stavech velmi libovala.

I v tento den, kdy si užívala vzácné samoty, vyhrála touha a rovnou z vany se vydala k mámě do ložnice. Do snad jediné místnosti v domě, kam se nesmělo. Despotická máma velmi nerada viděla své zvídavé caparty v místech, kde skrývala něco, co později Dája objevila. Už kdysi klečela s otevřenou pusou nad sbírkou umělotin a čurákoidních náhražek. Nestačila se divit celému arsenálu pomůcek a s otevřenou pusou brala jednu hračku po druhé, aby přišla na kloub tomu, k čemu byly do jedné určeny.

Teď se kradla pomalu k matčině království, omotaná ručníkem a dovniř vstoupila velmi opatrně. Obavy z přistižení jí svazovaly ruce i když věděla, že všichni ostatní se věnují svým povinnostem. Přesto se strachem usedala na polstrovaný taburet u kosmetického stolku s velkým zrcadlem. Mámimo panství, kde se denně dělávala atraktivní, aby mohla znovu pobláznit svého muže i pár kolegů či kolemjdoucích cestou do práce.

Všechno to krásně vonělo, vše bylo seřazené, vše čekalo až se Dájiny prstíky pustí do práce. Měla v plánu si opět zahrát na čerstvou rajdičku, ze které sálá potřeba vymasturbovat se do bezvědomí.
Dosedla do měkkého tapecírungu, pomalu rozvázala osušku, nechala cípy spadnou k podlaze a imaginárním šmírákům dala na obdiv svoji postavičku. Mladou kostru, krev a mléko. Krásně plná koziska s tmavšími dvorci. Klenuté boky i sexy nožky. To všechno se necudně vystavovalo nábytku, zdem a smyšleným bodákům, které si Dája kolem sebe představovala.

Brala voňavé krémy, tonizující make-upy a hladila si tvář promaštěnými dlaněmi. Matnila si pleť máminým pudrem, barvila si tváře do broskvova a oči zvýrazňovala tak dlouho, že by za takový nános šminek dostala určitě vynadáno. Odmítala však přestat. Vše brala jako předehru ke chvíli, kdy si promáčenou kundicí protáhne pár různě velikých uměláků.
Nakrucovala se před zrcadlem, házela nožku přes nožku, tupírovala si dlouhé lokny a snažila si vyčesat bohatý drdol, aby byla rodičce podobná. Těžko se jí vstávalo z vyhřáté sesličky, ale potřebovala se nasoukat do mámina oblečení, takže bylo za potřebí vybrat pár kousků z jejího šatníku. Už dobře věděla, kde se schovávají ty nejlepší kousky, takže šla přímo po spodním šuplíku u skříně.

Už když se sehnula, ucítila potřebu v této poloze zůstat. Chtěla se špulit, hladit si zadeček a lákat tak všechny mrdáky světa do své škvíry. Nutně potřebovala mít pocit naplnění. Toužila po ucpané díře a rytmických přírazech, takže v rychlosti vytáhla jen máminu minisukýnku a vrchní díl plavek. Nasoukala se do džínové mikrosukničky a své bujaré pětky se snažila ošatit plavkoidními trojúhelníčky. Bohužel její máma byla spíš kost a kůže, takže sukni po ní Dája nedopla a podprsenka tak tak zakryla dvorce. O to víc se však cítila rajcovně.
Opatrně sedla na taburet, hodila pracně v těsné sukýnce nohu přes nohu a sledovala rajcovní faldíky, na které se milenci docela třásli. Prsa se jí pevně pyšnila na hrudníku a nastávala ta pravá chvíle vytáhnout šuplík s pomůckami a oddat se nutné potřebě.

„Co tu děláš? Dájino, ty riskuješ! Kdyby tě tu načapala máma, tak by tě snad stáhla z kůže. Co to máš na sobě? Jak to vypadáš? Tys matce zase hrabala ve věcech, že? No tak ta bude zase řádit, jako pominutá!!!“ překvapil ji otec ve dveřích.
„Tati! Počkej, to ne. Já… Tati, co tu děláš? Ty nejsi v práci? Já to uklidím. Jdi dolů já to tu dám do pořádku! Neříkej jí nic! Prosíííím… Co je? Proč mě fotíš? Tatí sakra!!!“ zuřivě se Dája motala okolo kosmetického stolku a uhýbala před nekompromisním otcem, s užalovaným fotoaparátem v jeho mobilu.
„Aby máma viděla, co děláš, když není doma. Já tě už několikrát varoval, vzpomínáš? Už několikrát jsem ti říkal, že my ti do věcí taky nelezeme. A co je tady tohle? Nepřipadáš si hloupě? Viděla ses vůbec? Pojď sem a otoč se. Leze ti z toho prdel! Takovej kus zadnice, tu máš! Jak seš stará, tak seš neposlušná! A ještě jednu! A ještě, abys věděla, že se máš začít ovládat, sakra!“ neudržel se tatík a vyplašenou Dájinu trestal holou dlaní na vykukující zadeček.

Dája kupodivu nevřískala. Sice sebou házela a plačtivě slibovala poslušnost, ale dál se držela svalnaté mužné paže, tváří se tulila k jeho košili a vděčně přijímala každý plácanec který jí zadničku barvil do ruda.
„Tati, dost. Prosím, už dost,“ zašeptala víc chtíčem, než prosebně.
„Já jsem z tebe úplně vedle. Fakt si s tebou už nevím rady. Vždyť takhle přece nemůžeš nikam chodit, holka!“ zbědovaně jí civěl dál na oblé půlky.
„Ale já nikam jít nechtěla, tati!“ snažila se narovnat Dája.
„A tohle! Přece nemůžeš ty svý měchy halit do… navíc do… takhle malých… Dájino, tohle musí přestat! Komu ses takhle chtěla ukazovat? Copak takhle se chová slušná holka? Víš, co by tě takto mohlo potkat? Neznáš mužský, nevíš, čeho jsou schopní. Zvlášť, když vidí takovouhle couru! Celý kozy ti lezou ven! Tady vykukuje dvorec a… tady…“ chrlil ze sebe rozhořčeně fotřík a přitom si dcerku otáčel před sebou, jako grilované kuře na rožni.

Moc dobře vnímal její touhu a empaticky se vžil do jejího ponížení. Přesto jí však dál svítila očka a vysílala nestydaté signály, aby se konečně dočkala nějakého žilnatého hrotu mezi stehny.
Poslušně se točila na špičkách a dávala otci nahlédnout do dívčích zákoutí. Tatík měl čas sledovat její alabastrovou pleť a v duchu se pousmál nad každou pihou, která jí tolik slušela. Ladil se na její vlnu a moc dobře si uvědomoval, jak moc ta malá samička touží po tom, být právě teď nestydatě omrdaná. Dál však hrál svoji roli, aby si Dája mohla aspoň na chvíli uvědomit své chování.

„Sundej to! Okamžitě to sundej a vrať to zpátky. Ukaž, pomůžu ti. Vidíš? Je ti to malý. Ne, abys jí to roztrhla! No, sakra! To nesundám nebo co? Zatáhni břicho! No… no… konečně! Ukaž tu podprdu. Tu ti sundám taky. To snad není možný. Tak ona, s takovými vemeny, leze do máminy podprsenky. Sis nevšimla, že máma je jinak rostlá? Ta nemá tady tohle!!!“ stál před ní a dlaní cvrnkl o její levý cecek, který se rajcovně rozhoupal.

Dája se malinko nahrbila. Ten letmý dotek jí stačil k tomu, aby jí z pysků vyjel čůrek čirého kundolepidla a aby nekontrolovaně zavzdychala otci přímo do tváře.
„Co je? Co se ti… jdi to vrátit do té skříně ti říkám,“ vydechl ze sebe už méně podrážděně tatík, protože bodlo v kaťatech mu už hezky tuhlo a hlásilo se o slovo, což jej obíralo o sílu k výchovným přednáškám.

Dája využila situace a nahá šla zpět ke skříni, kde se mohla znovu předvést. Už měla svého diváka a konečně mohla vyšpulit mokrou micinu samci, kterému nebyla jedno. Velice pečlivě skládala máminy hadříky na podlaze v hlubokém předklonu. Cítila totiž každý tátův pohled a tak si dávala na čas, dokud ho neucítila těsně za sebou.
„Flundro!“ pleskl ji po zadku, ale ihned padl na kolena a zakousl se do vypouleného pičkojablíčka.
Držel si ji pevně, aby neutekla, ale neviděl jí do tváře. Byla šťastná, usměvavá a tekla otci přímo na jazyk. Rejdil v ní, proplouval jazykem do hloubky, rty tahal za laplíky a podlizoval poštěváka. Dája stála zapřená dlaněmi o skříň, nabízela se k dokonalejšímu vylíznutí a silně dychtila po všem, co ji snad ještě čekalo.
„Flundřičko moje. Jsi moje, že jo? Nešahaj mi na tebe kluci? Máš ráda svýho tatínka? Máš? Tak si pojď lehnout k tátovi. Já to mámě neřeknu, neboj. Jsi celá červená. Moc to chceš, viď? Vem si ho do pusy a řekni, jak moc to chceš. Nevytahuj si ho. Nech si ho v pusince, ták a pěkně mi zamumlej, jak moc ho chceš!“ ovládnul jí zcela mozek tatík.

Dájina se dusila jeho tvrdou kládou, polykala nasbírané sliny i čirou předmrdku, dráždila si žaludem mandle a obstojně mu kouřila, jako placená kurvička. Ležela vedle něj, zvedala nohu ke stropu a dávala tak najevo jak moc touží po šoustu. Přitom dál hulila zralý ocas a mumlala všechny sliby, které ji táta učil. Jak smyslů zbavená ho sála a odmítala dokončit tak tohle rozjeté divadlo. Snažila se dostat se do sedla, jak mívala ve zvyku, ale táta byl přeci jen její autorita, takže si ji dokázal ukočírovat.

„Na mě svý triky nezkoušej nebo tě vohnu přes koleno a dostaneš ještě jednou, slyšíš? Raději se mi předveď, co všechno ses naučila. Jazykem! Jazykem to dělej. I tady! Tady musíš, slyšíš? Neošklíbej se. V zadku to mám rád! Dělej, rejdi mi tam! Bože… to je slast! Za tohle tě krásně vopíchám, ty malá couro! Ještě chviličku a dočkáš se přesně toho, co potřebuješ. Kriste pane, to je něco. To mi máma odmítá. Ještě, že z tebe vyrostla takováhle nadržená coura! Jo, i špičku prstu můžeš, ale buď opatrná, ať mě neškrábneš! A kuř! Kuř, děvče…!“ kvičel blahem fotřík.

Dája sála lofas už jen proto, že jí chutnal. Byl hezky upnutý, tvrdý a bylo jasné, že si tímto vyslouží pěkně divokou šoustačku. Nevadily jí vyškublé vlasy ani rozmazaný make-up. Poslušně se pusou narážela na otcovo kopí a rytmicky se pohupovala, aby ukázala jak hezky se umí její měchy bimbat.
„No co je? Proč přestalas? Jo, ty se už nastavuješ. Ty chceš, abych ho už měl mokrýho od té tvé promáčandy, že? Popros o to,“ zavelel připravenec.
„Tati, prosím! Strč ho sem. Sem mi ho zasuň a udělej se na mým těle. Prosím!“ kvílela rudá Dája v předklonu a roztahovala si půlky.
Prostředníky si zakrývala anální věneček a ukazováky otce naváděla přímo do pekelné náctkopičky. Fotřík hleděl do černé, rozevřené díry, držel si nateklý prut a blížil se k ní pěkně zezadu. Nevnímal, koho za moment probodne svým kopím. Bylo mu jedno, čeho se právě oba dopouští. Jen nutně potřeboval zmáchat čurana a dohnat tu zlobivku před sebou k šílenství.
Nasadil jahodu na kraj černé klouzačky, chytil se silně mladých boků a s hlasitým hekotem si dcerku napíchnul k rožnění.
Dája už nevnímala nic. Roztahovala si půlky, z posledních sil držela balanc a přišťouchávala v protisměru, protože cítila to slastné blaho. Byla kousek od silného orgasmu. Byla těsně před cílem, ale celá akce ji natolik bavila, že se brzdila a čekala na otcovo sperma.

Neposlouchala jeho nadávky a povzbudivé urážky. Byla přesně to, do čeho jí papá nadával. Ohnutá coura, chtivá děvka, sprostá kurva a nadržená čubka, která udělá naprosto všechno, jen aby jí z mezinožky kapalo to čiré kudí lepidlo. Šilhala do prostoru před sebe, vyrážela rajcovní vzdychání otevřenou pusinkou, stále si rozevírala půlky a nechala oba kozí medicimbály, aby jí odbíjely čas k sladkému finále.
„Bereš nějakou antikoncepci, Dájino?“ funěl tatík z posledních sil.
„Beru, tati. Beru,“ začala se pomalu nekontrolovat dcerka.
„Takže všechno do tebe! Budu! Já už budu, slyšíš? Budu!!!“ upozorňoval na své libido otecko.
„Já s tebou!!!“ kvílela na špičkách dívčina a začala se pomalu třást.
Silné plácnutí přes půlky ucítila zrovna ve chvíli, kdy se z posledních sil držela na nohou. Vibrovala v orgasmické křeči a poslušně nastavovala tatíkovi, který už pouštěl všechnu mrdku do jejích útrob. Zkoušel si ještě párkrát zarumplovat, ale hučelo mu v uších, motala se mu hlava, chytal křeče do lýtka a srdce mu bušilo na poplach.

„Dej to tady do kupy,“ odfuněl se k posteli.
„Tati! Je ti něco? Mám zavolat záchranku? Co je ti?“ lekla se udělanka.
„Nic mi není. Jen… jsi na mě moc mladá. Máma taky vyšiluje, ale tohle je moc,“ vrtěl hlavou fotřík a prsty si masíroval hlavičku svého už opět scvrklého bimbulína.
„Budu hodná holka. Budu poslouchat, budu pomáhat, budu dělat všechno, na co si vzpomeneš. Nikomu neřeknu ani slovo. Jen mi slib, že si to opět zopakujeme,“ dřepěla před ním a s výrazem ublíženého štěnete ho prosila o pokračování.

Hleděl na ni, snažil se ji pochopit a ani na vteřinu nepomyslel na to, že právě opíchal vlastní krev. Viděl v ní vše, krom vlastní dcery. Sledoval její prsiska, kterých se vlastně ani nedotknul, nahlížel k zádeli, do které by někdy opravdu rád zajel a nestačil zírat na kaluž pod ní, protože jí z pysků vytékalo sperma i kundí maz. Ukapávala mu před očima, čemuž se nedalo odolat. Tiše kývnul, vrátil jí polibek a děkovné obejmutí a praštil sebou na znak, protože byl naprosto vysílený.

Dája ještě chvíli pobíhala okolo. Uklízela vše, co předtím rozhrabala a zametala stopy, aby ji máma z ničeho nepodezírala. Tiché loučení a klapnutí dveří, zmoženého tatíka jen na vteřinu probralo ze spánku, kterému se však v zápětí zcela oddal.

Autor

4.7 84 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
1 Komentář
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Gourmet

Skvělé, úžasné, báječné!

1
0
Would love your thoughts, please comment.x