Zvítězit za každou cenu 01

Že čas utíká rychleji, než bychom chtěli, jsem zjistila krátce po svých osmnáctých narozeninách. Při pohledu na kalendář jsem si uvědomila, že se kvapem blíží naše každoroční rodinné klání na playstationu. Jo, jsme trochu ujetý, ale v tradici, která začala už před lety, se prostě musí pokračovat, i když už s námi není máma. Okamžitě mi vhrkly slzy do očí, protože jsem si vzpomněla na naše poslední rozloučení v nemocnici. Připadalo mi, jako by to bylo včera. Pohublá máma svírala křečovitě mou ruku a já od ní nedokázala odejít.

No nic, je čas otřít slzy a zamyslet se, jak porazím naše kluky. Tedy tátu s bráchou, abych byla přesná.
Nikdy jsem nedokázala pochopit, jak to máma dělá, že vždycky vyhrává. Nejdřív ji kluci poráželi, ale karta se rychle obrátila a na mě tak většinou zbývalo poslední místo. Máma musela znát nějaký tajný trik, protože přes rok téměř netrénovala a přesto pak zase vyhrála. Poradit už mi ale nemohla, proto mě napadlo zeptat se tety.
Počkala jsem, až k nám dorazí na návštěvu a zkusila to. „S tímhle  ti asi nepomůžu,“ povzdechla si.
„Něco v tom musí být,“ zamračila jsem se. „Máma z nás byla jasně nejhorší, přitom kluky porazila a mě ne.“ Teta se na mě smutně usmála. „Třeba tě jenom nechávala vyhrát.“ Zvedla jsem k ní ironicky oči. „Naše máma?“

Asi bych to měla vysvětlit. Máma byla ten nejhodnější člověk na světě, ale taky mimořádně soutěživý. A to do té míry, že by pro vítězství udělala téměř cokoli. Její heslo bylo „Zvítězit za každou cenu.“ Při prohře se dokázala vztekat a nemluvit s námi třeba celý den. Hergot, už zase brečím. Tak zpátky k příběhu.

Teta zasmušile přikývla, ale po chvíli se jí tváří rozlil úsměv. „Jednou mi o tom vyprávěla,“ zacukaly jí koutky úst. „Ale asi by nechtěla, abys o tom věděla.“ Odmítavě jsem zavrtěla hlavou. „Potřebuju vyhrát, nechci, aby mi to dávali celý rok sežrat.“
Poznala jsem, že teta váhá a udělala jsem na ni smutný obličej.
„Co s tebou mám dělat,“ povzdechla si nešťastně. Naposledy zaváhala, a potom mi šeptem poradila, abych vynechala podprsenku a případně i kalhotky. „Cože???“ vytřeštila jsem na ni oči. „Jak myslíš, že máma vyhrávala?“ zasmála se. „Věděla, co na ně platí, o tom to je.“

Tohle mi nešlo na rozum, máma taková přece nebyla. Taky jsem to tetě hned řekla.
„Ale byla,“ pokrčila rameny. „Pro vítězství by udělala všechno, znáš přece její heslo.“ Docházelo mi, že může mít pravdu. Už jsem říkala, že neuměla prohrávat. Občas jsme si z ní kvůli tomu dělali legraci, ale dokázala nás zpražit jediným pohledem, tohle uměla. Bez křiku, bez výčitek, stačil jediný pohled. Rychle jsem otřela slzu, teď nebyl čas na vzpomínky. Důležité bylo vyhrát.

Stejně jsem se k tomu ale po chvíli ještě vrátila. „Hele, s tátou bych to pochopila, ale… Mirek byl její syn… fakt myslíš, že to tak dělala?“
Teta jenom pokrčila rameny. „Máma nebyla vždycky taková, jak si ji pamatuješ ty. Za mlada to uměla pěkně roztočit. A něco z toho v ní zůstalo i když měla vás,“ usmála se smutně.

Po jejím odchodu jsem se nad tím zamyslela.  Jestli chci vyhrát, tak je to má jediná šance. Ale bude to vůbec fungovat?
O bráchu jsem strach neměla, moc dobře jsem věděla, co dělá každou volnou chvilku ve svém pokoji a historie jeho prohlížeče byla vcelku zajímavá. Ale co by řekl táta, kdybych se před ním producírovala polonahá? Od smrti  mámy byl apatický, neměl o nic zájem.  A teď bych udělala tohle? Po pravdě jsem si neuměla představit jeho reakci, obzvláště když po mámě moc nejsem, tedy alespoň, co se týče vzhledu.
Oproti mámě jsem byla malá, vlastně prcek, co měří s bídou půldruhého metru. O přednostech radši nemluvím, tady jsem s mámou vůbec nemohla soutěžit. Přesto jsem přetáhla tílko přes hlavu a zadívala se do zrcadla. Viděla jsem docela hezkou holku, ale  když jsem pohledem sklouzla k poprsí, musela jsem sebekriticky uznat, že na prsa asi moc kluků nesbalím.
S povzdechem jsem odtáhla kalhotky, abych uviděla záplavu tmavých chloupků. Nikdy jsem se dole neholila a teď jsem nevěděla, jestli to mám změnit. Rozhodla jsem se zjistit, co se tátovi líbí. Tušila jsem, že nějak svůj přetlak řešit musí, koneckonců jsem mu prala oblečení a stopy zaschlého semene jsem přes mizivé zkušenosti poznala i já.
Nevymazával si historii prohlížení, a tak to bylo vcelku jednoduché. Překvapeně jsem zjistila, že se mu líbí holky v mém věku, výhradně nevyholené. Tím to bylo vyřešené. Problém byl, že jsem z prohlížení všech těch sprosťáren měla vlhko v kalhotkách. Později jsem se za to styděla, ale teď jsem je rychle svlékla a vyprstila se přímo u táty v ložnici. Raději jsem nepřemýšlela nad tím, co by tomu řekla máma.
Koneckonců mě čekaly horší věci, tedy pokud chci opravdu vyhrát.

Ve zbývajícím čase jsem pořád váhala, jestli to mám doopravdy udělat. Jenomže co si budeme povídat, svou roli hrálo i vzrušení, které jsem nedokázala potlačit. Pravidelně jsem každý večer masturbovala s představou, jak táta s bráchou nevěřícně zírají na moje přirození.

Najednou se v kalendáři objevil červeně zvýrazněný datum. Pomyslela jsem si, že už je to tady a po krátkém rozmýšlení vylovila ze skříně připravené tričko, které bylo pro můj plán ideální.
„Ještě si to můžu rozmyslet,“ prolétlo mi hlavou při převlékání. Jenomže touha vyhrát byla silnější. Zkusmo jsem se na sebe podívala do zrcadla. Stačilo se předklonit a nabídl se pohled do výstřihu, kde se krčily moje drobné kozičky. „Tohle by šlo,“ usoudila jsem spokojeně. Potom už to bylo horší, pořád jsem nevěděla, jestli chci ukázat úplně všechno.
„Co když to nebude fungovat a budu mít průšvih?“ váhala jsem. Jenomže mě tlačil čas, a tak jsem rychle stáhla kalhotky a podívala se znovu do zrcadla. Plandavé tričko spadalo přes boky a nebylo poznat, že jsem pod ním nahá. To jenom já věděla o nahé kundičce, která nepatřičně rychle vlhla.

V obýváku už čekal podle rozpisu brácha. Trochu nejistě jsem se posadila vedle něj na gauč. První hru jsem prohrála. Tragicky, rychle a bez naděje na úspěch. To znamenalo jediné. Předklonila jsem se pro odložený gamepad a nabídla bráchovi pohled do výstřihu.
Při pohledu na moje kozičky překvapeně zamžikal a od té chvíle už nevyhrál jedinou hru. „Takže to funguje, máma doopravdy věděla, jak na ně,“ pomyslela jsem si. Při vzpomínce na mámu mě bodlo u srdce, ale teď jsem měla jiné starosti, protože mě čekal táta, který byl tvrdší oříšek.
„Prý jsi ve formě,“ objevil se ve dveřích.Když jsem první hru prohrála, trochu zdráhavě jsem zkusila zopakovat svůj trik, jenomže to nefungovalo.

Táta přelétl pohledem moje kozičky, jako by ho ani nezajímaly a opět hladce zvítězil. Nezbylo mi nic jiného, než změnit taktiku.
Nebudu lhát, že se mnou nic nedělalo, když jsem zkřížila nohy do tureckého sedu a pochlubila se tak svou kundičku. „Jestli to nezachrání ani tohle, tak prohraju,“ blesklo mi přitom hlavou. Jenomže to zafungovalo. Táta neustále stáčel oči do mého klínu a všechny zbývající hry prohrál.
„Dneska mám štěstí,“ usmála jsem se nevinně při podání ruky. Cítila jsem, jak se třese a pobaveně sledovala, jak téměř utekl do ložnice. Raději jsem nechtěla vědět, co tam asi dělá. Jenomže ta představa byla natolik vábivá, že jsem se pokusila nahlédnout dovnitř klíčovou dírkou. K mojí smůle jsem nic neviděla a ještě mě málem přistihl brácha. Zmizela jsem v pokojíku a než začalo druhé kolo, stihla jsem si udělat dobře.  
„Jestlipak to takhle prožívala i máma?“ blesklo mi hlavou, když jsem si otírala pičku zmuchlanými kalhotkami.

Mirek byl od začátku nervózní, věnoval se spíše mým ňadrům než hře a myslím, že bych mu ani nemusela ukázat víc. Jenomže jsem chtěla. Otřela jsem si zpocené dlaně do trička a přitom ho povytáhla tak, že musel vidět všechno. Vzápětí jsem si ho urovnala, ale účel byl splněný. Při pohledu na jeho vzrušení jsem ucítila příjemné šimrání v podbřišku.
Nedokázal se soustředit na hraní a během pár minut zahanbeně zmizel ve svém pokoji.

Zbýval jenom souboj se zachmuřeným tátou, který se soustředil pouze na hru. Neodtrhl oči od obrazovky ani na okamžik, jako by si zakázal jakýkoli kontakt se mnou. Rychle jsem se zapřemýšlela, co s tím.
„Taky je ti takový vedro?“ otřela jsem si nakonec neexistující pot z čela.  „Nemůžeš se divit, když je venku přes třicet. Taky s tím mám problém.,“ zamumlal s pohledem upřeným na obrazovku. Pomyslela jsem si, že má problémů očividně víc a nevinně se usmála. „Takže ti nebude vadit, když se svleču?“
Nečekala jsem na jeho souhlas a bez váhání přetáhla tričko přes hlavu. Škubl sebou, jako by dostal zásah elektrickým proudem a provinile sklopil zrak, ale bylo už pozdě. Vzbouření v jeho rozkroku bylo jasně patrné. „Lidko, takhle tu nemůžeš být,“ vyhrkl. „Rychle se obleč, ať tě nevidí Mirek.“

„Mně se to takhle líbí,“ kopla jsem trucovitě do pohozeného trička, které zmizelo pod stolem. „Pokračujeme?“ Posunula jsem se tak, aby viděl na mou kundičku. Bavila jsem se jeho rozpaky, ačkoli jsem na tom nebyla o moc lépe. Přece jenom sedět nahatá před svým tátou není úplně běžná věc, co si budeme povídat. Mezi nohami jsem cítila neodbytné vlhko a uvědomovala jsem si, že to táta při pohledu na mou roztaženou kundičku musí poznat.  Přesto jsem nakonec znovu vyhrála.

„Byla jsi lepší,“ chystal se zrudlý táta k odchodu. Zacloumala mnou zuřivost. „To je všechno, nic víc? Sedím před ním nahá a s ním to nic neudělá?“  
Odhrnula jsem si ofinu z čela a podívala se na něj. „Klidně se na mě podívej, mně to nevadí,“ sklouzla jsem rukou přes ňadra k tmavému trojúhelníku pubického ochlupení. „Líbí se ti přece?“ provokovala jsem ho. „Co tím myslíš?“ zachvěl se mu hlas. Nervózně si skousl dolní ret, na kterém se mu objevila kapka krve. Potom se zhluboka nadechl, aby mi odpověděl, v  tu chvíli se ale mezi dveřmi objevil brácha.
„Copak jsi nepochopil, že to dělá naschvál?“ vyhrkl vztekle. „Je stejná jako máma. Chce vyhrát za každou cenu.“
Zakryla jsem si kundičku polštářem, ale už bylo pozdě. Bráchovi se v očích objevil zvláštní lesk. „Měli bychom ji potrestat,“ navrhl tátovi, který nemohoucně přikývl.

Později jsem si vyčítala, proč jsem neodešla. Jenomže vzrušení v mém klínu rozhodlo za mě.  „A co uděláte?“ ušklíbla jsem se. „Dáte mi na holou?“ Brácha odtáhl polštář i s mou rukou a zadíval se na mou kundičku. „Třeba i něco jinýho,“ ušklíbl se. „To by stačilo,“ přerušil nás táta. „Dostane na zadek a tím to končí.“

Poslušně jsem se mu ohnula  přes stehna. Hrdlo jsem měla stažené v očekávání bolesti, zároveň jsem byla ale neskutečně vzrušená, protože se mi do podbřišku zarýval ztvrdlý ocas, který měl ve vytahaných teplácích až příliš prostoru. Čekání na první ránu bylo nekonečné. Konečně mi tátova dlaň dopadla s plesknutím na zadek. Nebolelo to, spíš se mazlil s mým vystrčeným pozadím. Při další ráně zkusmo zajel dlaní mezi mé nohy.
„Tobě se to líbí,“ vyhrkl překvapeně, když nahmatal zvlhlou kundičku. Bez přípravy do mě neurvale pronikl prstem. „Dostal jsem lepší nápad, místo výprasku se před námi hezky uděláš,“ zasípal, jako by mi to snad vadilo. Přesně věděl, kam sáhnout. Zkušeně obkroužil naběhlý poštěváček, vypískla jsem slastí a zavrtěla se na jeho ocasu, kterým se na mě zespodu pořád tlačil. Teď pro změnu táta nedokázal potlačit hlasité zasténání. Trest se změnil v souboj, kdo udělá toho druhého dříve. Sice jsem vyhrála, ale bylo to těsně. Cítila jsem, jak se táta pode mnou napnul a s potlačovaným výkřikem vystříkl, vzápětí se mi rozlil podbřiškem opojný pocit vyvrcholení.

Svezla jsem se z táty a zadívala se na jasně zřetelnou rozplývající se tmavou skvrnu v jeho rozkroku. V tom jsem si všimla bráchy, který vedle nás proháněl hubený, dlouhý penis se šortkami spuštěnými ke kotníkům. Netajila jsem se svou zvědavostí, stejně jako on. Zíral na mou kundičku a horečnatě kmital rukou v touze po rychlém uspokojení. Náhle udělal pár vratkých kroků a stál přede mnou. Věděla jsem, co chce udělat, ale nebránila jsem se. Naopak jsem k němu zvedla hlavu a nechala ho, aby se zachrčením zkropil můj obličej sprškou teplého semene. „No co, říkal jsi potrestat,“ bránil se tátovu vyčítavému pohledu.

„Doufám, že jste spokojení,“ vyprskla jsem, když jsem si otírala zbytky sperma z obličeje.
„Ty jsi chtěla zvítězit,“ pokrčil rameny brácha. „Za každou cenu.“
„Taky se mi to povedlo,“ vychutnávala jsem si hořké vítězství.

Odpotácela jsem se do svého pokoje, kde jsem se zhroutila na postel.  „Tohle se nesmí opakovat,“ zabořila jsem hlavu do dlaní. Jenomže zvláštní, opojný pocit, který stoupal mým tělem říkal něco jiného. „Ještě si to rozmyslím,“ blesklo mi hlavou, když jsem se propadala do spánku.