Zvítězit za každou cenu 02

This entry is part 2 of 2 in the series Zvítězit za každou cenu

Mohlo by se zdát, že mým „potrestáním“ všechno skončilo, jenže to tak nebylo. Neustále jsem musela myslet na to, co se stalo a zřejmě jsem nebyla jediná, protože jsem si dobře všímala, jak po mně brácha pokukuje. Před tátou si nic nedovolil, ale jakmile jsme byli doma sami, neustále na mě dotíral, až mi to bylo nepříjemné. Neustále za mnou lezl do koupelny a nemohla jsem se ho zbavit.
„Už jsem tě stejně viděl,“ vysmíval se mi, když jsem ho musela skoro násilím vystrkat ven. Druhá věc je, že jsem si to potom musela udělat, protože jeho ztopořený ocas mě pronásledoval i ve snech. Škoda byla, že táta se tvářil, jako by se nic nestalo. „Vždyť mě vyprstil, copak to s ním nic nedělá?“ vrtalo mi hlavou. „A udělal se přece  taky,“ mihla se mi hlavou vzpomínka na temnou skvrnu v jeho rozkroku. Věděla jsem, že pravidelně onanuje, koneckonců jsem mu prala oblečení, ale netušila jsem, jestli přitom myslí na mě stejně tak, jako já na něho.

Možná by se nic nestalo, kdybych nebyla tak soutěživá po mámě. Fakt nerada prohrávám, a tak se stalo, že jsem seděla na gauči se zkříženýma nohama a měla co dělat, abych se nepočůrala.
Seběhlo se to vlastně nevinně. „Schválně, kdo vydrží vypít víc sodovky, než bude muset na záchod,“ napadlo bráchu jednoho dne, kdy venku panovalo neskutečné letní vedro. Táta jenom pokrčil rameny, že mu je to jedno, zatímco já, aniž bych si uvědomila možné následky, jsem hned souhlasila.

Začátek byl snadný. Pila jsem jednu skleničku za druhou a nepřemýšlela nad tím, že my holky v tomhle ohledu máme oproti klukům jistou nevýhodu, což se brzy potvrdilo. Najednou se mi chtělo čím dál víc na malou. Brácha si toho samozřejmě ihned všiml.
„Snad to nevzdáš,“ provokoval mě, zatímco jsem se držela silou vůle, abych mu neudělala radost ze snadné výhry. „Tady ti žádné triky nepomůžou,“ ušklíbl se. „O tom nebudeme mluvit,“ okřikl ho táta, který soutěžil s námi.

Brácha dal na chvíli pokoj, ale potom mě v nestřežené chvíli přitiskl ke gauči a polechtal mě v podpaží. Vypískla jsem a málem se hned počůrala. Asi bych to měla vysvětlit. Jsem totiž od mala neskutečně lechtivá. A to jako že fakt hodně. Máma mě tím vždycky škádlila, zatímco brácha toho využíval v našich dětských pranicích.

„Tohle je nefér,“ zavrtěla jsem se bezmocně v jeho sevření, zatímco se mi chtělo čím dál víc na záchod.
„A minule to bylo fér?“ zasmál se cynicky. Pohrával si s jemnými chloupky v podpaží a já si v duchu nadávala, že jsem se tam zapomněla vyholit. Jenomže se mi to i líbilo, to zase ne. Doufala jsem, že přestane, ale místo toho zabořil obličej do mého podpaží. Když mi olízl chloupky,  vyjekla jsem a pevně sevřela nohy, abych se nepočůrala přímo na gauči.
Po chvíli se odtrhl a bříškem prstu přejel po nahé kůži k mému ňadru. Neměla jsem podprsenku, stačilo odhrnout vykrojené tílko a vykoukla na něj naběhlá bradavka.  „Tobě se to líbí,“ konstatoval překvapeně.
Cítila jsem neodbytný tlak v podbřišku a zároveň byla neskutečně vzrušená. „Mně se chce čůrat,“ vyhrkla jsem nešťastně. „Kdo ti v tom brání?“ pustil mě s úšklebkem.

Bojovala jsem s touhou  utéct na záchod, protože jsem mu nechtěla dopřát radost z výhry nade mnou. V hlavě mi běželo záchod… záchod… záchod… a najednou jsem dostala nápad, jak neprohrát. Chvilku jsem váhala, ale vzpomněla jsem si na mámu, která by pro výhru udělala vše a postavila jsem se.  

„Říkal jsi, kdo půjde první na záchod, takže pravidla neporušuju,“ usmála jsem se vítězoslavně a sedla si uprostřed místnosti do dřepu. Jenomže to nebylo tak snadné, jak se zdálo. Nedokázala jsem se uvolnit, čůrání v kalhotkách není tak jednoduché, jak se zdá. Pohladila jsem si přes ně kundičku, abych se uvolnila, ale ani to nepomohlo. Neváhala jsem, rychle je ze sebe stáhla a znovu se posadila do dřepu. Nevnímala jsem okolí, se stisknutými rty jsem se soustředila jen na tlak v podbřišku.  Nejdřív to nešlo, ale potom se objevil tenký pramínek moči, který postupně sílil v mohutný proud, který stékal na podlahu. „Já to fakt udělala,“ blesklo mi hlavou. „Právě jsem se před nimi pochcala… Jenomže úleva byla silnější než pocit zahanbení.

Utřela jsem si dlaní mokré chloupky a rozpačitě vzhlédla. Táta na mě nevěřícně zíral s doširoka otevřenýma očima, zatímco brácha vztekle koukal do země. Došlo mi, že jsem to možná přehnala, ale bylo už pozdě.
„Já to uklidím,“ vyhrkla jsem. „To počká,“ řekl unaveně. „Pojď ke mně.“ Nejistě jsem ho poslechla. „Jsi celá máma,“ povzdechl si. Tím mě zaskočil, protože mámě fakt podobná nejsem. Zatímco ona byla vysoká s plným poprsím, já jsem prcek, co je rád, že má vůbec nějaký prsa. Taky jsem to tátovi hned řekla. „Tohle jsem nemyslel,“ mávl rukou. „Taky by pro výhru udělala všechno.“ Zvláštní tón v jeho hlasu mě zaujal. „Co všechno?“ zeptala jsem se.

Odmlčel se, jako by hledal slova. V jeho smutných očích jsem viděla, jak mu hlavou běží vzpomínky na mámu. „Když jsme se poznali, tak se vyspala se třemi kluky, jen aby neprohrála,“ pousmál se.
„To myslíš vážně?“ vytřeštila jsem na něj oči. „Uměla si to užít,“ pokrčil rameny. „Tenkrát jsme spolu ještě ani nechodili, to až potom.“

Neuměla jsem si představit mámu s třemi chlapy, taková přece nebyla. Jenomže jsem taky věděla, jak zatraceně soutěživá uměla být. Neuměla jsem si představit, jaké to pro ni muselo být. Sice už nejsem panna, ale přišla jsem o to za kulturákem při diskotéce a vzpomínka na upocený, rychlý sex zakončený výstřikem na stehna ve mně nevzbuzovala touhu po zopakování. Jenomže tohle bylo něco jiného.

Náhle jsem ucítila v rozkroku tátovu dlaň. „Ani nevíš, jak mi máma chybí,“ zachroptěl, když do mě pronikl prstem. Slyšela jsem, jak brácha odběhl na záchod, ale vnímala jsem jen prst zaražený v mé kundičce. Sebrala jsem veškerou odvahu a sevřela přes volné tepláky jeho ztopořený pyj.
Táta strnul s prstem stále vraženým v mé pičce. V tom se k nám přidal brácha, který se už stihl vrátit. Objal mě zezadu, přes tenké tílko hnětl má ňadra a mně se zatočila hlava vzrušením. „Můžeme jít do ložnice,“ navrhla jsem nejistě. „Počkám tam na vás,“ odtrhla jsem se od nich.

V ložnici na mě čekala vzorně ustlaná manželská postel. Stačilo stáhnout tílko a byla jsem úplně nahá. S obavami jsem čekala, jestli nezůstanu sama. Za okamžik se však ve dveřích objevili táta s bráchou. Sledovala jsem, jak ze sebe strhávají oblečení a při pohledu na jejich ztopořené čuráky jsem se přestávala stydět za své vzrušení.

Táta si ke mně přisedl jako první. Pomalu mě přejel pohledem od hlavy až k zarostlému klínu, kde se zastavil. „Lidko… jestli chceš, tak můžeme přestat,“ hlesl. „Ale řekni to hned… pak už bude pozdě.“
Odmítavě jsem zavrtěla hlavou. Svezl se mezi mé nohy a zadíval se na mé přirození. Uvědomovala jsem si, že mi po stehnech stékají čůrky milostných šťav a bezmocně jsem se zavrtěla.
Prohrábl prsty chloupky slepené močí a já se lekla, že ho to odradí. Místo toho roztáhl stydké pysky a zálibně se zadíval na mé přirození. Očima se vpíjel do mé kundičky, roztahovala jsem stehna v touze ukázat mu úplně všechno. Konečně jsem ucítila dotek jeho úst tam, kde jsem byla nejcitlivější. Jemně mi sál poštěváček, mým tělem procházely vlny slasti a téměř jsem nevnímala bráchu, který se ke mně ze strany tiskl naběhlým ocasem. 
Táta dobře věděl, co dělá. Prsty mi roztáhl pysky a jazykem projížděl po celé délce mé štěrbiny, od dírky až k naběhlému hrášku. Kroužil kolem něj, aby ho vzápětí opustil a věnoval se hlubinám mé kundičky. Svíjela jsem se pod ním a toužila po jediném, aby do mě konečně zabořil ocas a mohla jsem si užít zkušené mrdání. Vycítil to, protože se přede mnou vztyčil s naběhlým údem trčícím z houštiny narezlých chlupů. „Pořád ještě můžeš říct ne,“ zasípal ochraptěle. „Tati… neprodlužuj to,“ zaskučela jsem.

Nalehl na mě a přitiskl se obnaženým žaludem mezi mé pysky. Pomalu do mě pronikal, najednou ve mě byl celý, vnímala jsem jen jeho a ztopořený ocas, kterým zcela naplnil mou kundičku. Náhle se mi v zorném poli objevil bráchův napružený ocas, kterým se blížil k mému obličeji. Hmátla jsem po něm rukou a nemotorně ho proháněla, zatímco si táta vychutnával každý okamžik ve mně. Konečně se nadzdvihl v bocích a začal přirážet. Nedotýkal se mě, vzepřený na pažích do mě zasouval tlustý pyj a z čela mu stékaly čůrky potu. Tělem mi projížděly vlny slasti, užívala jsem si každý zásun, každičké stažení mé roztoužené kundičky a jen mechanicky jsem přitom dráždila Mirka, který sténal se zakloněnou hlavou vkleče vedle mě.  

Táta postupně zrychloval, tohle bylo něco jiného než mrdačka za diskotékou, při které jsem přišla o panenství. Zkušeně do mě zarážel ocas, poznala jsem, že se blíží k vyvrcholení a varovně vykřikla, protože jsem nic nebrala. Na poslední chvíli ho nechal ze mě vyklouznout a zkropil mi podbřišek sprškou teplého semene.

„Teď já,“ odstrčil ho nedočkavě brácha. Odevzdaně jsem čekala, až se zaklíní mezi mé nohy. Nalehl na mě, pomohl si rukou a bez přípravy do mě pronikl až po kořen. Bylo to jiné než s tátou, ale užívala jsem si nadšení, s kterým ke mně přirážel a jen vzdáleně vnímala tátu, který sál mé naběhlé bradavky.
Další orgasmus mě zastihl nepřipravenou. Zaskučela jsem a zvláčněla v Mirkových pažích. Chvilku počkal, ale potom se znovu rozpohyboval v brutálním tempu, které nemohlo skončit jinak než jeho výstřikem. „Do mě ne… do mě nemůžeš,“ vyjekla jsem a odstrčila ho. Vztyčil se nade mnou a pár tahy se dohonil.

„Nechám si napsat prášky,“ slibovala jsem, když jsem si otírala ulepené břicho papírovými kapesníčky. Táta se na mě tázavě podíval. „Nebo snad nechceš?“ nadzvedla jsem obočí. Zavrtěl hlavou  a podal mi tílko, které se válelo zmuchlané v rohu postele.

„Mimochodem, zase jsem vyhrála,“ vyplázla jsem jazyk na bráchu vítězoslavně.
„Řekl bych, že to byla remíza,“ usmál se spokojeně. „Nakonec jsme si to užili všichni.“

Měla jsem svou pravdu, ale nechtěla jsem se hádat. Smířlivě jsem přikývla a přemýšlela, co by tomu, co se právě odehrálo, řekla máma. „No co, říkala přece zvítězit za každou cenu,“ pohodila jsem hlavou. Možná jsem prcek a nejsem tak hezká jako ona, ale zdálo se, že to klukům naprosto nevadí.

Author

Zvítězit za každou cenu

Zvítězit za každou cenu 01

Odebírat
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
Zobrazit všechny komentáře
Gourmet

Dobrý oddíl. 😀 Skvěle napsáno.

Kamil Fosil

Kde soutěž probíhala?
V obývacím pokoji nebo v kuchyni?
Jakou tam měli podlahovou krytinu?

Marťas

Skvěle otočené olympijské heslo. Není důležité zúčastnit se, ale vyhrát. Třeba za každou cenu. Nevím jestli bude ještě nějaké pokračování této krásně soutěživé dcery a sestry v jedné osobě, ale zatím je perfektní povídka.

Tomas

Zaujimave pokracovanie. Verim ze niekedy este pride nejaka hra pri ktorej bude chciet vyhrat a my sa toho radi zucastnime ako svedkovia prostrednictvom vyrozpravaneho pribehu 🙂

4
0
Budu rád za vaše názory, prosím komentujte.x

Protected by Security by CleanTalk