vystříkaná v posteli

Dvě mikropovídky

NÁHRADNICE

Vilemína stahovala povlečení a s povzdechem sledovala množství zaschlých zažloutlých skvrn i stop krve, kterými bylo potřísněno hlavně prostěradlo. To zase milostpán a paní vyváděli a ona má tak plno práce.
„Vilemíno!“ ozval se přísný hlas milostpaní Ester a dívka se otočila. Paní se však netvářila přísně, spíš zasmušile.
„Pokud to nepůjde vyprat, vyhoďte to! Nijak se s tím nezdržujte.“
„Ano, paní,“ odvětila Vilemína se sklopeným zrakem.
„Počkejte ještě! Vy víte, od čeho to je špinavé?“ zeptala se Ester zkoumavě.
„Ano, paní. Od….ee….tělní tekutiny pána,“ zrudla dívka při odpovědi.
„Ano, máte pravdu. A ta krev je moje. Já mám teď ty naše dny, vždyť mi rozumíte?“ zahleděla se na dívku, která kývla. „A manžel je velmi….jak bych to vyjádřila…náruživý, chápete. A tak se vás chci zeptat, jestli byste mě někdy v loži…ehm…nezastoupila? Samozřejmě bylo by to dobře ohodnoceno,“ dodala, když spatřila dívčin užaslý pohled.
„Bylo by to jen občas. Mě to nyní velmi zmáhá, ale musím manželovi vyhovět. Velmi ho miluji, a tak mě napadlo, požádat vás o diskrétní výpomoc,“ usmála se Ester.
„A co pán?“ zeptala se Vilemína.
„Ten již předběžně souhlasil,“ odvětila Ester a dívce došlo, že manželé jsou již vlastně domluveni a ona postavena před hotovou věc.
A co má dělat, odmítnout nebo souhlasit? Dobré místo služebné, i vyšší mzda, byly lákavé. Pán taky nebyl k zahození.
Továrník, pan Alfréd byl urostlý čtyřicátník a tělesným tužbám se Ester oddával téměř denně, jak měla Vilemína možnost slyšet milostné vzdechy a sténání manželů až do svého pokojíku. Pán se jí celkem líbil. Byl veselý, milý a přátelský, ale jí jako služce nepříslušelo ho takto hodnotit.

„Tak jak jste se rozhodla?“ ozvala se Ester, už poněkud netrpělivě.
„Je-li to vaším přáním, podvolím se,“ řekla Vilemína, ale to se Ester nelíbilo.
„Já nechci, abyste to dělala nuceně, můžete i odmítnout,“ dodala smířlivěji.
„Paní.. tak tedy..ano, pokud bude nutné, já…vám…totiž pánovi vyhovím,“ nakonec Vilemína po dlouhém vnitřním boji souhlasila.
„Ach,“ vydechla uvolněně Ester. „Jsem vám velmi vděčna. A poznáte to i na mzdě. Víte, již si potřebuji odpočinout.“
Spokojeně opustila místnost, zatím co Vilemína pokračovala v započaté práci.

Její nové povinnosti nastaly hned druhý večer. Alfréd přišel domů dobře naladěn a při večeři měl důvěrný hovor se ženou. Ester pak zašla do kuchyně za Vilemínou a seznámila ji s jejím úkolem, být pánovi večer k dispozici.
„Manžel ulehá k desáté, takže už musíte být v loži. A nebojte se, manžel je ohleduplný a něžný.“ Pohladila ji po tváři.
Vilemína tedy, dle instrukcí, v noci vstoupila do ložnice, svlékla se donaha a ulehla do postele. Byla trochu vystrašena, ale jednou souhlasila, tak teď nemohla cuknout.
Skoro už usínala, když klaply dveře a vešel Alfréd. Pomalu se svlékl a také nahý ulehl do postele.
Pak se pomalu přesunul k Vilemíně.
„Spíš?“ zeptal se tiše a dotkl se jejího ramena.
„Ne. Čekám na vás,“ odpověděla dívka.
„Ne, ne. V loži mi tykej. Přijde mi to tak lepší,“ a přitiskl se ji na rty. Rukou zajel pod peřinu a nahmátl ji prsa. Neměla je příliš veliká, spíše plná, a když pak jazykem přejel bradavky, vztyčily se a ztvrdly.
Dívka tiše vzdychala a osmělila se muži vzít do ruky tuhnoucí penis a začala ho pomalými tahy honit. „Ach bože, ten je velký,“ překvapeně pohlédla na narůstající úd.
Alfréd se přemístil mezi její nohy a jazykem jí začal laskat klín. Vilemína neskrývala rozkoš a slastně vzdychala nad příjemnými pocity. Jazyk se střídal s prstem, který do ní rytmicky zajížděl.
Pak se Alfréd poposunul nad ní a naběhlý žalud vjel mezi závojíčky pochvy, která se jen pomalu otevírala rozměru.
„Pomalu…oh…oh,“ trošku bolestně zasténala.
Cítila ho hluboko v sobě, ale stále v ní nebyl celý. Žilnatý penis se třel o poševní stěny a dívka sténala a uvolňovala další šťávy, což ulehčovalo průnik.
Konečně naposledy přirazil a byl v ní po kořen. Vzepřel se na rukách a zůstal nehybný, jak si vychutnával slast spojení. Na to se z ní vysunul a její nohy si zapřel o ramena a začal s přirážet. Velký penis ji zajížděl hluboko do těla, ale teď už to bylo příjemné.
„Tak co, líbí se ti to?“ funěl v přírazech.
„Ano…tak…mi… to… dělej… pořádně … přitlač!“ vyrážela dívka mezi vzdechy a jezdila po posteli sem a tam.
Náhle jsem z ní vyjel.
„Otoč se!“
Pochopila, doširoka se rozkročila a pevně se zapřela. Hned do ní s mlasknutím zajel a Alfréd opět rozjel jízdu. Manželka už jeho náruživosti nestačila a tohle bylo mladé maso, poddajné jeho choutkám, nezajeté a přitom živočišně divoké. Rukama ji zezadu v dlaních drtil prsa a na zadečku ji lechtaly koule, jak s pleskáním v ní pravidelně mizel a objevoval se slizem pokrytý ocas.
Pak ji uchopil v pase a tvrdě narážel na sebe. Několikrát se udělala, ale ještě chvíli trvalo, než v sobě ucítila záškuby.
„Uuuž budu!“ zachrčel a po pár přírazech nezadržitelně stříkal a Vilemína táhle prožívala poslední orgasmus.
Povadlý ocas mu pak dívka pohladila a jemně promnula v dlani.
„Jsem s tebou velmi spokojen. Můžeš jít,“ řekl Alfréd.
Vilemína si vzala šaty do náruče a s přáním dobré noci vyšla na chodbu. Tam se srazila s paní Ester. „Slyšela jsem vás. Uspokojila jste mého manžela dokonale. Děkuji a dobrou noc.“
A zašla do ložnice za manželem.
Vilemína ulehla ve svém pokojíku a s pocitem vlastního uspokojení hluboce usnula.

 

KONCERT

Dav se tlačil jediným otevřeným vchodem a zevnitř už zněla dunivá hudba.
„Tak takhle jsem si to nepředstavoval!“ nadával jsem a kamarád mi přitakal.
„Kterýho vola napadlo otevřít jedny dveře. Takhle se tam dostanem až na konec!“
Dopadlo to dobře. Prošli jsme kontrolou u vstupu a dál se tlačili do sálu. Ten už ale byl naplněn.
„Jdem na balkon!“ A v proudu davu jsme se sunuli do patra. Tam bylo volněji, ale postupem času se i balkon začal zaplňovat a místa ubývalo.
„Jé, ahoj!“ ozvalo se najednou vedle mě. Byla to sousedka od nás z vesnice, z vedlejšího domku. Hezká blondýnka, o tři roky mladší, už rozvedená a s dítětem. S ní bych si dal říct, ale to bych nemohl bydlet ve vedlejším domku se svou manželkou, která se sousedkou chodila do jedné třídy, a byly to vlastně kamarádky od dětství.
„Ahoj, Gábino! Sem netušil, že tě zajímá rock.“
„To víš, nejsem žádná měkota,“ smála se.
Vlivem tlaku ostatních za námi se Gábina dostala přede mně, až k zábradlí a já podium sledoval přes její hlavu.

Jak jsem tak natěsno stál a tlačil se jí na zadek, začal mi tuhnout ocas a napnul mi rifle. Tohle už musela cítit. Nijak však nereagovala a dál upřeně sledovala kapelu. Dodal jsem si odvahu a rukou ji pohladil po oblině zadečku. Nic neudělala. Spustil jsem tedy ruku níž, až k okraji minisukně a jemně ji pohladil po noze. Jen se trochu zavrtěla.
Pomalinku jsem ji sukni začal zvedat. Vyhrnul jsem ji k pasu a rukou ji zajel mezi stehna. Pustila mě tam a trochu se rozkročila. Dostal jsem se až dopředu a prsty ji začal třít přes kalhotky. Vytáhl jsem ven ztopořeného ptáka a pevně se na ní přitiskl. V davu si toho nikdo nevšiml. Více jsem na Gábinu nalehl a trochu ji ohnul dopředu, tak aby vyšpulila zadek a pak zatlačil pánví. Jakmile žalud začal roztahovat závojíčky, Gábina vzdychla.
Cítil jsem jak zabořený ocas proniká a dostává se dál a dál do její mokré kundy. Šla mi naproti a zasténala. “Ano… ano!”
Víc jsem v hluku kapely neslyšel. Zezadu jsem ji prohmátl prsa a přirážel, až jsem zachrčel. „Už…áááh!“ a začal stříkat. Trhavé dávky semene ji plnily dělohu a já jen doufal, že bere prášky.
Mrkl jsem vedle na Mirka.
“Chceš si zapíchat?!”
“Cože?”
Užasle na mě koukal a já se tak ujistil, že si nikdo okolo ničeho nevšiml. Hned nadšeně souhlasil a už si sahal po ocasu a v okamžiku ho měl venku.
“Pěknej zadek, protáhnu ji střeva,” řekl natěšeně.
Ze strany jsem na Gábinu zase nalehl, aby to vypadalo, že jsem to stále já a zašeptal jsem ji do ucha.“Vystrč pěkně ten zadek!”
Mirek se za ni postavil, více jí roztáhl nohy a pak ji zatlačil mezi svěrače svůj dlouhý úd a pomalu do ní začal vnikat.
Gábina trochu bolestně zkřivila obličej a zasténala.
Mirek zvolna přirazil až téměř po kořen a slastně funěl.
„Rozkošná prdelka,“ vzrušeně vydechl. “Tak, kurvičko, už jsi pěkně zajetá…. Tááák…řekni, jak tě pěkně mrdá můj ocas?“ a prudce přirážel.
Gábina už věděla, že ji píchá někdo jiný, neboť už jsem to nemohl vydržet, stáhl ji ruku dolů a nechal si ho od ní honit. A tak mi svírala ptáka v ruce a vychutnávala si přirážení cizího ocasu do zadečku. „Ano..ano…rvi ho tam…. mrdej mě…. Pořádně … mě …to …udělej..píchej mě..ach…jóó!“ Svíjela se a kňučela a prudce mu šla naproti. „Máš skvělý ocas… krásně mi to děláš!“ vzdychala, to co Mirek chtěl slyšet.
Jeho žilnatý ocas ji uvnitř krásně třel stěny střeva a vyvolával pocity slasti.
„Plesk, plesk,“ mlaskavě Mirek rytmicky přirážel, až zrychlil pohyby na maximum a při jeho výkřiku Gábina cítila, jak ji hluboko do střev tryská dávka semene.
Mirek se na ni zhroutil a chvíli trvalo, než ho vytáhl ven. Já mezitím Gábině vystříkl do dlaně a k tomu ještě cítila, jak ji sperma vytéká ven a po stehnech skapává na podlahu.
Ruku mokrou od semene si o mně otřela se slovy: “Je to tvoje ne?”
Ušklíbla se a sperma stékající jí po nohách setřela kapesníčkem. V davu si nikdo ničeho nevšiml a ven jsme se prodrali mezi prvními.

“Teda takhle jsem si už dlouho nezapíchala! Nechceš ještě ke mě zajít? Na chvilku,” řekla mi, když jsme se později před domem loučili.
Neodolal jsem její nabídce a o chvíli později jsem ležel v její posteli.
Držela ho v ruce a mazlivě ho kouřila. Když ho konečně pustila se sevření rtů, nasedla na mně a sama si vše řídila. Odsedávala jak potřebovala, tiše vzdychala a já zatím ji mnul a mačkal prsa. Pak se náhle svalila do strany.
“Pojď na mě!” křikla, já na ni nalehl a začal prudce přirážet. Gábina sténala a prudce mi šla naproti. “Jo…jo…hluboko…mi ho …vraž..už…už…budu!” vykřikovala mezi přírazy, držela mě za zadek a tlačila na sebe.
Orgasmické stahy pochvy mě sevřely ocas a po pár přírazech jsem do ní začal stříkat semeno.
Ten večer už potřetí.
Gábina se kousala do rtů, aby nekřičela nahlas, tělo se jí napnulo, než uvolněně padla zpět a sevření údu povolilo. Ocas jsem vyměnil a začal ji šukat prsty. Kundu měla úplně mokrou, štávy ji vytékaly ven a pod ní se tvořila velká mokrá skvrna.
Ještě neměla dost, ale moje pero se jí už postavit nepodařilo.
“Přijdeš někdy?” zeptala se tiše, když mě šla vyprovodit.
“Možná,” řekl jsem neurčitě, a dal pusu.
“Když to půjde… Jseš skvělá, víš to?”
Šel jsem o dům dál. Okno u nás svítilo a já se zhrozil. Žena nespí.
Jestli na mě čeká a bude chtít sex, tak nevím, jak se z toho vylžu! Nespala, četla si a sex naštěstí nechtěla.
Pro dnešek jsem byl úplně vyprázdněnej.

Autor

4.5 4 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Martin

Náhradnice – dobrá povídka z první republiky . Taková změna neškodí . A Koncert vtipná sexy povídka . U té jsem se pobavil . Tak zas napiš něco od panstva . To jsou ty dávné doby , které se dobře čtou . Jak je vidět mikro nemusí být málo 🙂

Shock

na dávné doby mám něco z „historie“ rodu Muller-Thurgau, a pak trochu drsnější díla z dob z 30-leté války a ze středověku. Dle zájmu čtenářů mohu vyhovět komukoliv :-). Chrlím jeden spis za druhým, akorát korektoři to nestíhají házet do placu. Mají tam ode další dvě díla.
Jinak, Martine, ke Koncertu – to není povídka, to se skutečně událo před asi 9 lety :-))))

Martin

Tak bude to změna . Trocha historie nikoho nezabije 😀 Takový Koncert lze jen závidět . A mělo to nějaké pokračování ? Jinak bych jen řekl , že číst nové povídky je fajn . Je hezké , že Ti jde psaní jak se říká od ruky , ale dávej to sem postupně , Ať nedopadneš jako s Fanyn . Není to myšleno zle ani vůči Fanymu .

Fred

Rád bych doporučil nepoužívat číslovky v názvech. Ono takové Dvě povídky vypadá líp, než 2 povídky. Samotná krátkost textu mi vůbec nevadí, skoro bych řekl, že je to takové přehlednější, než mnohostránkové elaboráty, ve kterých čtenář ztrácí souvislost.
Nového autora mezi námi vítám a přeji mu své tradiční: „Ať Ti péro neoschne!“

4
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x