Zápisky staré služebné 01

Toto je 1 díl z 2 v seriálu Zápisky staré služebné

Rodina Lorenových patřila mezi střední třídu. Otec obchodoval se vším možným, co neslo nějaký zisk. Pohyboval se na tenké hraně zákona, často i pod ní a tak není divu, že ho jednoho dne, při kšeftování se starým železem, našli ležet v jednom opuštěném skladišti a na hlavě měl položenou ocelovou traverzu.

Majetek si rozebrali věřitelé a rodina přišla na buben. Zoufalá matka se jala prodávat své tělo, ale zákazníci spíš vilně pokukovali po jejích dcerách Sophii a Sabine. Ty byly mladinké a rozhodně svůdnější. Matka využila posledních zbylých kontaktů, a tak se mladší Sophie dostala na vychování do nějaké vzdálené spřízněné rodiny a starší Sabine dostala místo služebné u zámožné rodiny Petrocelliů. Tím své dcery zabezpečila a zbytek života zasvětila alkoholu.

***

„Dobrá. Obleč se. Jsi přijata na zkušební dobu šesti měsíců. Pokud bude panstvo spokojeno, sepíšeme smlouvu. Do té doby tu pracuješ za poloviční plat. Můžeš mi říkat Dolores,“ usmála se žena a její přísnost byla tatam.

Sabine bylo devatenáct a byla to dívka krev a mlíko, jak nesl dobový požadavek. Vrchní hospodyně ji prohlédla opravdu důkladně. Musela se svléknout donaha a žena hodnotila její tvary. Pochvalně mručela, dokonce jí ohmatala prsa a pak vyštěkla.
„Jsi panna?“
„Ano, paní,“ špitla Sabine rudá studem.
„Nelžeš? Nechám tě ohledat, bude-li třeba,“ zkoumavě si ji žena měřila. „Umíš číst a psát?“
„Já nelžu,“ protestovala dívka. „A tamto..umím.“

A tak Sabine získala místo a byla ubytována v pokoji s dívkou Ankou, osobní komornou starého pána Vita Petrocelliho.
„Ahoj. Jsem Anka, po našem Anička, ale to tu neumíte vyslovit. Jsem z Čech,“ řekla dívka a podala Sabine ruku.
Sabine jí potřásla a jinak pokrčila rameny. Neznala žádné Čechy. Dívka nevypadala nijak exoticky, jen tu italštinu měla s přízvukem.
„Jak to tu chodí?“ optala se Sabine stále nejistě a zaraženě.
V tomto velikém domě se cítila nesvá a všude cítila cosi zlověstného.
Anka se ušklíbla. „Co čekáš? Jsme jen služky a tak jsme panstvu k ruce. Na cokoli, co si zamanou. Já sloužím starýmu Vitovi. Je to zlostnej dědek a co s tím nadělám? Stěžovat si nemám komu, a tak to beru jak to je a jsem ráda, že si něco vydělám. Až našetřím, vypadnu pryč.“
„Pán tě…bije?“ zachvěla se Sabine.
„No…bije…jak se to vezme,“ dumala Anka, jestli to má Sabine říct. „No prostě, někdy mi vyhrne sukni.“
„Bože!“ vykřikla Sabine zděšeně.
„Co se divíš? To je tady normální. Tu chvíli vydržíš a někdy se mi to i líbí,“ krčila Anka lhostejně rameny.
„Ale…já..já..jsem panna,“ zajíkla se Sabine.

Anka mlčela, ale tušila, že už dlouho nebude. Ji o věneček připravil mladý pán Leo Petrocelli. Na nic se jí neptal, jednou ji prostě jednou ohnul o křeslo… a bylo to.
„To zvládneš,“ řekla tiše a pohladila Sabine po tváři.

***

Dny se pro služebnictvo odvíjely v neměnném rytmu až stereotypu. Jednou za měsíc měli jeden den volna, jinak byli vlastně stále ve službě.
Sabine roznášela jídlo, obsluhovala u stolu a tím tak poznala celou rodinu.
Starý pan Vito byl opravdu dost cholerický a vládl rodinnému klanu pevnou rukou, ač už měl svůj kmetský věk. Manželku pohřbil už před lety, ale dál rád nadzvedával sukně všem ženám v okolí.

Jeho syn Alberto řídil firmu a doma se moc nevyskytoval, jak ho práce zcela pohlcovala. Spíše se však zdálo, že se vyhýbá svému otci, podle něhož nic nedělal správně a firmu vede ke dnu. Jeho žena Maria, asi čtyřicetiletá dáma příjemného zevnějšku, se neustále tvářila upjatě a nepřístupně, ale k personálu se chovala laskavě a vždy poděkovala.
S Albertem měli tři děti. Nejstarší Leo (30) byl na svůj věk rozmazlený floutek, typický představitel zlaté mládeže. Prý studuje na univerzitě, ale tohle tvrdil už osm let, aniž dosáhl nějakých výsledků.

Mladší dcera Chienza (25) byla hezká černovláska, jemných rysů po matce, tichá a skromná. Pracovala ve městě v advokátní kanceláři a nejmladší syn Pietro (18) byl spratek.
Jiné označení pro něj Sabine neměla. Bylo mu osmnáct, hormony s ním cloumaly, ale dával to na odiv opravdu ohavnými způsoby. Semenem postříkané povlečení bylo to nejmenší, ale oplzlé narážky a sprosté osahávání služebných byly opravdu nechutné. Dívky se mu tak vyhýbaly, co nejvíce to šlo a jeho osobní komornou byla Domenica, šedesátiletá stará žena, která tak ohrožená nebyla.

***

Co se v domě děje, zjistila Sabine záhy. S balíkem prádla šla chodbou a proti ní cupitala Claudia, malá, ale hezky rostlá komorná paní Marie. Náhle se otevřely dveře nalevo, vysunuté ruce chytily dívku v pase a přitáhly k sobě.
Sabine viděla jen otevřené křídlo dveří a postavu dívky zády ke dveřích jak se ohýbá, sukně jí letí na záda a pak kývavé pohyby značily, že někdo dívku šoustá. Claudia tiše hekala v rytmu přírazů, ale celá záležitost trvala jen chvilku. Neznámý muž se udělal, dívku pustil a dveře se zavřely. Claudia si srovnala sukni, povzdychla si a pokračovala v cestě.
„Zdravím,“ špitla jen, když míjela Sabine, která tam stála ztuhlá a zcela konsternovaná tím výjevem..
Anka ji později vysvětlila, že je to normální. I jí se to už jednou stalo a dodnes neví, kdo si ji vlastně vzal.
„Péro nic moc. Jen se zavlnil a vystříkl. Potřeboval uvolnit přetlak. Vlastně jsem ani nic necítila,“ komentovala to lakonicky, jako by se nic nedělo.
„Vždyť tě znásilnil!“ rozčílila se Sabine.
„Opravdu? Mně to nevadilo…. Jak říkám, nestálo to za nic,“ odvětila Anka a pokrčila rameny.

Sabine navštívila Dolores, ale nepochodila.
„Ze služby nelze jen tak odejít, jak si představuješ. Běží ti zkušební doba a ta je závazná, ať už se ti to líbí nebo ne!“
„Ale tady se dějí podivné věci….já…já mám strach,“ lkala Sabine, ale Dolores nepřesvědčila.
„Nikdy se mi nikdo nestěžoval a věř, že bych to řešila. Personál nejsou loutky na hraní, abych tak řekla. Máš-li problém, svěř se a já to zařídím. A teď jdi, jistě máš co dělat,“ zbavila se jí hospodyně rázně a zamyšleně hleděla za odevzdaně se šourající dívkou.

***

Jednoho dne Anka onemocněla a Sabine byla přidělena na obsluhu starého pána Vita.
Ten ji hned zpočátku přijal s nelibostí.
„Jsem starý muž a mám své zvyky. Anka už ví co a jak a tobě musím vše vysvětlovat!“
„Přidělila mě sem Dolores. Jestli nejste spokojen, můžu jí to říct a…..“ odpověděla Sabine a Vito náhle obrátil.
„Ne…nikam nechoď. A za tou čarodějnicí už vůbec ne,“ vzdechl a bylo vidět, že z ní má jistý respekt. „Aspoň mi porovnej víc ty polštáře. Když už ležím, ať aspoň trochu sedím.“
Vito se posadil a Sabine mu rovnala a vrstvila polštáře, když vtom náhle pocítila ruku pod sukní. Vito jí sáhl až na kalhotky a přejel prsty po pyscích.
Vykřikla a odskočila. „Co si to dovolujete?!“
Vito se zatvářil překvapeně. „Anka ti nic neřekla? Každá komorná si nechá podrbat kožíšek a pak mi provede uvolnění…chápeš snad, ne?“
„Chápu….ale…tohle je pro mě nepřijatelné,“ stála si za svým zrudlá Sabine.
„Seš panna nebo co, že si hraješ za ctnostnou?“ utrhl se stařík zlostně.
„Ano, jsem. A tak to chci zachovat. Pokud vám mohu být nápomocna v…tamtom …snad to dokážu, ale mé tělo, prosím, nechte být,“ řekla již skoro plačtivě.
Staříka tím uklidnila, že řekl smířlivě: „Dobrá, to jsem netušil. Přesto od tebe chci udělat mi to rukou,“ a odkryl peřinu, kde měl již připravený povadlý ocas.
„Samovolně se postaví, když si rukou osahám vaše pičky, ale když to nejde, musíš si poradit jinak,“ konstatoval.

Sabine opatrně sevřela ocas a pomalými neumělými pohyby ho začala honit. Kupodivu, pozvolna nabíral na síle, mohutněl a tvrdnul. Odkryla se temně rudá hlavice žaludu a vyrýsovaly se naběhlé žíly. Na svůj věk měl Vito opravdu tvrdý ocas.
A tak zatímco opojeně funěl, ruka Sabine kmitala po údu rytmickými pohyby a vše bylo korunováno výronem semene, které jí steklo po ruce a kanulo na povlečení.
Vše otřela ručníkem, Vito jí poděkoval a Sabine mohla odejít.
Uff, konečně to měla za sebou.

Anka stonala ještě pár dní, ale Vito už po Sabine nic nechtěl a spokojil se jen s běžnou prací a úkoly komorné.

***

Svému osudu, co se ztráty panenství týče, ale Sabine neušla. Jak Anka mlčky předpokládala, o to se v domě staral samozvaný odborník, mladý pán Leo Petrocelli.
Sabine, jako nová komorná, pochopitelně neušla jeho zraku. Jak zjistil, že je ještě panna, Sabine netušila, snad Dolores ho musela informovat. Zkrátka jednoho dne si od ní nechal donést odpolední zákusek do svého pokoje.
Sabine položila tác na stůl, uklonila se a chtěla odejít.
„Počkej chvíli,“ prohodil Leo a probodával ji očima. „Jsi tu nová, tak mi něco o sobě řekni.“

Sabine se ošila, ale pak mu vyprávěla trochu smýšlený příběh o chudém děvčeti a smutném osudu po ztrátě otce.
Leo při vyprávění posvačil a poslouchal ji tak na půl ucha. Přesto se tvářil účastně a když domluvila, vstal.
„To byl dojemný příběh. Ty jsi ovšem velmi hezká a nezasloužíš si takový osud. Co kdybych se postaral, aby byl lepší?“
„Jak to myslíte, pane?“
„Tak jak to říkám. Já se o tebe postarám, přidám ti peníze, aby sis něco našetřila a mohla se vdát, ale…jistě chápeš…zadarmo to není,“ usmíval se a očima už ji doslova svlékal.

Sabine ten pohled zachytila a pochopila. Podvědomě se zachvěla.
„Já…já nic nepotřebuju…jsem takto spokojena..děkuji, pane,“ snažila se o ústup, ale Leo ji chytil za ruku.
„Jak jsem řekl, není to zadarmo,“ změnil tón řeči, kde zazněla jasná výhrůžka, že tady se neodmlouvá. Přitáhl ji k sobě a pevně objal kolem pasu.
„Mně je jedno co ty chceš, jde o to co chci já…a chci to hned!“ a prudkým škubem jí roztrhl košili. Odhalily se tak její poklady, uvězněné v podprsence.
„Óóóóch,“ zmohla se jen na výkřik, který Leo hned udusil silným a hlubokým polibkem.
Sabina byla zaskočena a nemocna obrany. Když jí při polibku jazykem vnikl do úst, nemohla nepřiznat, že by se jí to nelíbilo, ale vývoj situace byl příliš překotný.
Leo uvolnil podprsenku a roztáhl jí překřížené ruce, aby mohl pevně prohmátnout jejich plnost.
„Ne…ne,“ kroutila se Sabine v jeho sevření, ale Leo byl příliš silný a rozdivočelý.
„Vím , že seš panna…. budu něžný,“ funěl, mnul a líbal jí prso a volnou rukou jí kasal sukni. Sabina pod laskáním pozvolna tála, ale stále se bránila a trochu se i bála.
Leo ji povalil na lože a stáhl jí kalhotky.
Nyní jeho ruku pocítila přímo na vstupu do panenské štěrbiny. Byla suchá a sevřená, ale to se brzy mělo změnit. Leo v polibcích po jejím těle klesal až mezi nohy, které rozpáčil, aby mohl jazykem polaskat její místo nejintimnější, štěrbinu v hustém porostu černých chloupků

Jazyk kmital po vnějších pyscích a Sabine tiše vzdechla nad pocitem slasti, které byl pro ni doposud neznámý. Slastný pocit neustával, ale pozvolna se stupňoval. Bylo to opojné. Podvědomě uvolnila nohy od sebe, aby laskání dala volný prostor a Leo byl velmi zkušený. Poševní vchod se pomalu otevíral a objevily se první kapky uvolněné rozkoše. Sotva je slízal, objevily se další. Vzdychání Sabine narůstalo a šťávy přibývalo. Když jí prolízl závojíčky, Sabine silně vykřikla a stáhla kolena k sobě, jak příliv nepoznané slasti byl příliš silný.
„Ach…áhhhh….dobrý bože!“ a Leo se ocitl v kleštích sevřených stehen.

Naštěstí sevření hned povolilo a Leo pokračoval v laskání a dráždění. Ocas mu stál, tvrdý a připravený na pronik dívčinou nevinností, ale vše mělo svůj čas.
Sabine si plně užívala pocity rozkoše a příjímala jeho doteky, polibky a laskání po celém těle. Bradavky na prsou se ukázaly být velmi vzrušivé a citlivé, taktéž líbání s proplétáním jazyků bylo příjemné a polaskání klitorisu vyvolalo bouři prvního orgasmu. Jako záblesk jí tělem projela silná slast, z hrdla se jí vydral jen neartikulovaný zvířecí výkřik a tělo se jí propnulo ve slastné křeči.
Sotva se uvolnila, Leo na ni nalehl a zatlačil ocas mezi roztažené pysky. Vnikl do ní poměrně snadno, ale Sabine brzy bolestně vyjekla.
„Ach..ne…to..,“ nestačila doříct, protože prudce přirazil a pronikl panenskou blánou do hloubky pochvy.
„Oooh….ááá!“ vykřikla, ale nezdálo se jí, že by to tak bolelo. Očekávala to horší. Nyní vnímala ocas zabořený v její pochvě, jak ji celou vyplňuje. Opět nový, nepoznaný pocit. Nic příjemného, ale ani nepříjemného.
Leo začal rytmicky přirážet a tření ocasu v její panenské pochvě, začalo být slastné a vzrušivé. Rozkoš se stupňovala se zrychlujícím přirážením, ovšem ve chvíli nejslastnější z ní úd vyjel a horké semeno jí skončilo na břiše. Leo se s hekáním vystříkal ven a pak vstal a otřel si krví a šťávami oslizlý ocas do její košile.
„Máš to za sebou. Teď už to bude jen lepší,“ usmál se znaveně na zrozpačitělou Sabine.
„Teď běž, potřebuju si odpočinout,“ a Sabine se z výšin milování zase vrátila na pevnou zem poddané služky a všemohoucího pána.
Posbírala své svršky a rychle odběhla do svého pokoje, kde teprve se rozplakala.

Když se se vším svěřila Ance, měla s ní pochopení i účast, ale to bylo vše. Sabine se ale se ztrátou panenství vyrovnávala jen pomalu.

***

V dalších dnech už Leo o Sabine nejevil zájem. Ta sice si byla vědoma své podřízené role služky, ale kdyby se jí aspoň zeptal, jak se cítí?
Ze vzteku mu pak jednou čaj vylepšila projímadlem a v duchu se radovala, jak Leo celou noc prožil mezi pokojem a toaletou. Že to párkrát nestihl, dozvěděla se Sabine od pradleny.

***

Bylo pozdní odpoledne a Sabine šla za Dolores. Nesla telegram, že jí zemřela matka a potřebovala povolení na pár dní volna. Dveře do jejího pokoje byly otevřené, ovšem na prahu Sabine leknutím strnula a hned ustoupila stranou.
„Jako vždycky, jako vždycky. Už mi to nestačí, rozumíš!“ viděla spratka Pietra a Dolores snažící se ho usměrnit.
„Dobře, dobře, mladý pane, podržím vám… pro jednou… ale ne tak rychle…, počkejte!“ a Pietro s vytaženým ocasem v ruce se blížil k Dolores opřené zády o stěnu.
„Tak si teda pohrajeme pomalu. Dneska budeš moje kurva!“ pronesl a přikázal jí, aby klekla a vykouřila ho.
„Kuř pořádně!“ křikl na ni, když se mu to nezdálo a Dolores se tedy snažila dostat dlouhý ocas do pusy co nejhlouběji.
Mlaskavé zvuky kouření se rozléhaly pokojem, až náhle Pietro prudce vydechl a dávka semene prýštily Dolores do krku. Všechno spolykala, což Sabine vzhledem k jejímu věku považovala za úctyhodný výkon, ale Dolores se tvářila normálně, takže to pro ni asi nebylo žádné novum.
„Lehni si, teď ti projedu píču!“ zazněl další spratkův příkaz.
Dolores s povzdechem si stáhla sukni, kalhotky, Pietro jí ještě uvolnil prsa, a když si poslušně lehla, chvíli po ní jezdil rukama, mnul prsa a pak mlaskavě prstil kundu.

Dolores se rozvzdychala a když si ji otočil na všechny čtyři a šukal jí zezadu, uvolnila se úplně a začala hlasitě sténat a křičet, že už je hotová.
A tak změnili polohu.
„Nasedni si,“ přikázal ji Pietro a lehl si na záda.
„Já už ne…,“ Dolores stačila jen říct, ale spratek křikl“: „No tak!“ a ona už honem nasedala a jezdila po jeho ocase jako šílená.
Přitom se odbavila a nakonec i spratek, když jí oznámil, že jí právě plní kundu parchantem, kterýho spolu budou mít, ale hned se začal chechtat, že to je fór.

Pak Pietro šel pryč a a naštěstí si nevšiml v rohu chodby zmáčknuté a vyděšeně Sabine a Dolores s povzdechem zamířila do koupelny, odkud pak přes šumění vody byl slyšet i pláč.
Sabine jí položila telegram na stůl a rychle zmizela. Strach z domu a jeho obyvatel zase dostal další rozměr.

***

Když se Sabine po čtyřdenním volnu navrátila zpět do služby, hned zažila další šok. Tentokrát byli hlavními aktéry spratek Pietro a jeho matka Maria.

Tato tichá a jemná žena měla totiž poměr se svým nejmladším synem.
Oba to tajili tak pečlivě, že o tom nikdo neměl ani tušení, ale jednoho dne se nechovali dost bezpečně.
Personál měl volno, ale Sabine se vrátila domů brzo, protože si chtěla něco přečíst a tiše pospíchala chodbou ke knihovně, když ji zaujaly zvuky linoucí se z ložnice rodičů. To bylo podivné, neboť Albert byl v práci a že by Maria měla milence si Sabine nedokázala představit.

Proto ji to zaujalo a proběhla sousedními místnostmi tak, že se dostala do salonku, který byl od ložnice oddělen posuvnými dveřmi. Stačilo je jen poodsunout na malou štěrbinu a při pohledu na postel se Sabine zastavilo srdce úlekem.Viděla Pietra, jak přiráží do Marie a nadšeně křičí.
„Mami, to je krása…ah….Máš nejlepší…píču… na světě….nádherně… mrdáš.“
Maria se se slastným sténáním pod ním svíjela rozkoší a aby tomu dodala ještě více šťávy, mu odpovídala.
„Ano…to je ono…mrdééj mě…..božeee…to je čurák…rvi mi ho do kundy…oááh!“ a prudce mu přirážela na jeho tvrdý ocas, aby ho co nejvíce a nejlépe v sobě cítila.

Vrcholem byla záplava semene, kterým matku postříkal v mohutných výstřicích, a měla ho doslova všude. Pak se Pietro odvalil stranou, Maria mu mazlivě mnula koule a hladila povadlý ocas a Pietro jen šeptal:
„Matko, jsi fantastická milenka….bylo to tak krásné! Děkuji ti!“
Maria ho pohladila a řekla: „Já ti děkuji. Byl jsi skvělý…. Tak zase až budeš potřebovat, jsem tu pro tebe … tak běž!“
Pietro poslušně odešel a chvíli po něm se šťastným úsměvem vstala a odešla Maria.


Sabine stála jak přimražená. Spratek se choval jak vzorný synáček k milované matce, zatímco pro personál má jen nadávky a slova plná vulgarit.
Náhle ucítila na zadku čísi ruce a strašně se ulekla.
„Co tady šmíruješ, ty zvědavá couro? Nevíš, kde je tvoje místo?“ zasyčel hlas. Byl to Leo.
Sabine hrůzou zkameněla, neboť Leo se netvářil zrovna příjemně.
„Vidím, že jsi už naše rodinné tajemství objevila….. nemám pravdu?“
„Odpusťte, pane Leo, já.. jen náhodou jsem zaslechla… omlouvám se,“ koktala Sabine zděšeně.
„Klídek, kotě,“ šklebil se Leo. „Já zapomenu, že lezeš, kam nemáš a ty zase vlezeš tam, kam chci!“ naznačil rukou k poklopci.
„Chcete to..udělat rukou?“ ujistila se Sabine, co naznačoval.
„Rukou, pusou…. ukaž, jak jsi šikovná. Mrdání s tebou nebylo nic moc,“ uchechtl se.

Sabine si s povzdechem klekla, vyndala ven ocas a začala ho mnout a honit. Když začal tuhnout, Leo zafuněl.
„Táák, šikovná. Pěkně mi ho vykuř,“ a Sabine s přemáháním ho sála a olizovala. Leo však nebyl spokojen, chytil ji oběma rukama za vlasy, nabodával ho pusy a řval: „Jooo… dělej! Kuř pořádně!“
Ocas Sabine zajížděl hluboko do krku, až se dávila, ale dál ho poslušně sevřenými rty rytmicky sjížděla.
Leo byl jak v transu a pokračoval v nechutných řečích. „Chceš vystříkat tlamičku? Coooo? Řekni to!“
„Mmh…mppf…gmm,“ chrčela.
„Všechno spolkneš, rozumíš?!“

Než si uvědomila, co právě řekl, do pusy ji vytryskla záplava semene a Leo spokojeně vzdychal.
„Aah…mmm. Jo, to je vono…jen polykej!“
Sabine se vše snažila spolykat. Byl opravdu hodně nadrženej, neboť husté semeno z něho teklo jak vodopád. Nakonec se to podařilo a ona si mohla volně vydechnout.
„Líbilo se ti to, řekni?“ Zeptal se jí a Sabine věděla, co chce slyšet.
„Děkuju. Hezky jste mě vystříkal.“
„Tak a ještě ti vymrdám kundu. Ať si taky pořádně užiješ.“
„Ne, pane Leo, to ne,“ zaprotestovala, ale Leo se s ní nehodlal vybavovat. Povalil ji na postel, kde předtím šukal Pietro s matkou a začal ze sebe svlékat oblečení.
„Nekecej a šaty nahoru, honem!“

Sabine si stáhla kalhotky, vykasala sukni a Leo si klekl před roztažená stehna, v ruce držel znovu tvrdý ocas a začal si ho honit.
„Tak pojď,“ řekl, když byl připraven, nalehl na ní, nasadil žalud mezi závojíčky a zatlačil.

„Pomalu.. prosíím,“ vyjekla bolestně a Leo ho vysunul a znovu zvolna přirazil. Plynulým pohybem do ní zajel na půlku své délky, napodruhé v ní zmizel téměř celý ocas a za několik dalších okamžiků ji projel pochvu na celou délku.
Sabine zhluboka dýchala, jak byla ocasem zcela vyplněna. Leo ji začal mrdat v prudkých přírazech a pak už se to nedalo zadržet. Sabine zalila vlna rozkoše.
„Ano..ano! Nepřestávej. Oooáááách,“ hlasitě ječela a Leo s potěšením mlaskavě přirážel do tekoucí pochvy.
„Každá…má ráda…moje ….péro…jo….joo,“ funěl opojeně a spokojeně a přirážel tvrději a tvrději. „Dělej! Mrdej pořádně!“
„Aaah… prosím… prosím… to…bolí,“ sténala Sabine, rozpolcena bolestnými i slastnými pocity.
„Budu…stříkat.. nastav pusu! Dělej!“ vykřikl Leo a Sabine vyplázla jazyk.
„Tak polykej!“ hekl a už mohla podruhé vychutnávat jeho semeno.
Pak mu ho ještě očistila, až ji konečně propustil, aby se odebrala do koupelny osprchovat své zpocené, ale, jak ke svému zděšení zjistila, i uspokojené tělo.

Navigace v seriáluZápisky staré služebné 02 >>
5 3 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Martin

Sabina si zvyká na pánské ocasy , tak nyní jsem zvědav jak dopadne Sofia Lorenova . Velmi zajímavý výklad historie .😉👍

Bob

Mysli že v drevnych dobách porna na nově jsem něco takového viděl jako film. A už tehdy to bylo „saftig“ 🙂 jo,jo, dobře se to čte … 🙂

Shock

I když občas opravdu čerpám nějaký ten nápad z filmů, tady jde jen o čistý výplod z mé hlavy. Ale je možné, že v zasutých vzpomínkách mi bliklo něco, co jsem už někde viděl 🙂 Jinak shlédnout to jako porno by se mi docela líbilo.

3
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x