Čarovná Šumava

Čekalo mě 14 dní dovolené, těšil jsem se na chalupu,  houbaření, rybaření, kdy vyrazím na tůru a budu si dělat, co chci.
Chalupa mi připadla po ošklivém rozvodu a letos tam budu poprvé o dovolené sám. Chalupa stojí v pohraničí, široko daleko nikdo a to je přesně to, co potřebuji. Klid.

Nakoupil jsem vše, co budu potřebovat, byl toho skoro plný kufr, a vyrazil. Počasí mně sice dnes zrovna nepřálo, ale já byl plný optimismu a prozpěvoval si s rádiem, spokojený, že jsem nechal město s jeho ruchem za zády. 

Po dvou hodinách jsem byl už jen pár kilometrů od cíle, když Šumava ukázala, jak umí být nevlídná. Z černých mraků se jen lilo, blesk stíhal blesk, a i když jsem měl stěrače naplno, musel jsem zpomalit. Projížděl jsem poslední úsek okresky, když jsem pod torzem staré budky u zastávky autobusu zahlédl nějakou postavu. Autobus na této trase už dávno nejezdí a tak mě napadlo, jestli někdo nezabloudil, zabrzdil jsem a pomalu zacouval zpátky.

V budce se krčila drobná postava a marně se snažila uniknout kapkám hnaným deštěm. Spustil jsem okno na pravé straně a zavolal.
„Halo, tady se autobusu nedočkáte, zabloudil jste?“
Postava zvedla hlavu a já překvapeně zjistil, že to je mladá holka, drobná blondýnka, vypadala vlastně ještě jako dítě.
„Ježíši, co tady holka děláš, kde si se tu vzala, pojď rychle do auta, než se tam utopíš.“

Dívala se na mě, ale nezdálo se, že by se chtěla pohnout.
„Potřebuješ pomoct, stalo se ti něco?“
Zase neodpověděla, jen zakroutila hlavou a ze svého místa se ani nepohnula.
„Pojď honem do auta, teče mi sem oknem,“ naléhal jsem marně.

Už jsem chtěl zavřít okno a zavolat na polici, když silně zahřmělo a pár metrů od nás sjel do vzrostlého smrku blesk, jasný jako slunce, který strom rozčísl jak Thorovo kladivo, až třísky létaly všude okolo.

Jako  sprintér na výstřel startovací pistole, přesně tak dívka vystartovala ze svého úkrytu a vklouzla do auta. Celá promočená se třásla chladem a vyděšené oči upírala na místo rozštípnutého stromu.
„Tak to bylo o fous, děvče,“ ulevil jsem si, když další blesk sjel jen o pár metrů vedle.

Dívka byla oblečená do černého bomberu, černých, rozdrbaných jeansů a na nohách měla vysoké, šněrovací boty.
Ze všeho jí kapala voda jak z hastrmana, a tak jsem hned pustil naplno topení a podal jí papírové ručníky, které vždy vozím v kapse zadního sedadla.
Počkal jsem, až se trochu osuší a znovu se jí začal vyptávat, kde se tam vzala.
„Jela jsem za kamarádkou, ale není doma, pak mě chytil ten pitomý déšť a musela jsem se schovat,“ vysvětlila tak napůl pusy a dala tak jasně najevo, že se nehodlá svěřovat.

Celé se mně to moc nezdálo, neměla žádnou tašku a navíc tady široko daleko není žádné stavení, kde by mohla hledat svoji kamarádku, navíc se mně na podobný výlet zdála moc mladá.  Napadlo mě, jestli třeba neutekla z děcáku a hned jsem na ní trochu tvrději udeřil a řekl jí o svém podezření.
„Z žádného děcáku jsem neutekla a jsem dospělá, takže si můžu dělat  co chci a tobě do toho nic není,“ odsekla drsně. „Nebýt toho blesku, tak jsem k tobě do auta vůbec nevlezla,“ dodala.
„Na dospělou tedy zrovna moc nevypadáš,“ zapochyboval jsem, ale ona na to jen sáhla do bundy, podala mi občanku se slovy, „tak se podívej, jestli umíš číst.“
Měla pravdu, skutečně jí už bylo 18, trvalé bydliště měla v Klatovech a jmenovala se Adriana Podlipná.
„Máš pravdu, tak všechno nejlepší k narozeninám Adriano,“ řekl jsem smířlivě.
„Hmm, fakt není k čemu, nejhorší narozky v životě,“ pronesla suše. „Můžu si to vzít?“ ukázala prstem na tyčinku Deli, která ležela v odkládacím prostoru u řadící páky a než jsem stačil souhlasit, už ji měla rozbalenou a hltavě ji polykala.

„Máš hlad?“ zeptal jsem se přímo.
Nejdříve zakroutila hlavou ale pak si to rozmyslela. „Jo, mám, nejedla jsem od včerejška,“ přiznala neochotně.
„Tak jo, vezmu tě k sobě na chalupu, osušíš se, najíš a pak si můžeš jít, kam chceš,“ uzavřel jsem debatu, zařadil a rozjel se.
Těch cca patnáct minut, co nám trvala cesta k chalupě, nepromluvila ani slovo a zarytě hleděla přímo před sebe. Zaparkoval jsem, otevřel kufr, začal vynášet zásoby a kupodivu mi sama od sebe pomohla.

V chalupě jsem nejdříve zapálil oheň v krbu a pak ještě elektrický přímotop, aby se to tam ohřálo co nejdříve, a  šel hledat nějaké suché oblečení.
Po manželce jsem tam našel nějaké tepláky, tričko, mikinu a tenisky a to jsem jí spolu s osuškou donesl.
„Běž do koupelny, osuš se a převleč, já zatím uvařím čaj,“ vyzval jsem ji. I když nad hromádkou šatů lehce ohrnula nos, poslechla.

Když se vrátila, stál už čaj na stole a já chystal jídlo, které mně přišlo nejrychlejší. Ohřál jsem konzervu guláše, nakrájel chleba a naservíroval jí to na stůl.
Na guláš se vrhla přímo živelně, ale nad čajem ohrnula nos. „Nemáš něco do toho, aby to mělo trochu grády?“
Ty budeš asi pěkné číslo, pomyslel jsem si, ale přesto jsem se zvedl, přinesl láhev rumu, postavil ji vedle jejího hrnku a pak jen s úžasem koukal, jak si do hrnku leje dávku hodnou námořníka a spokojeně upíjí.

Nechal jsem jí dojíst, ještě si přidala a pak jsem jí ještě nabídl, jestli tedy chce, aby si z nákupu vzala na co má chuť.
Prozkoumala tu hromadu, kterou jsem ještě ani nestačil uklidit a jak na potvoru si vybrala zrovna tabulku mé oblíbené čokolády.
„Ty si ale umíš vybrat,“ podotkl jsem zřejmě viditelně zklamaně. Podívala se na mě a pak jí to došlo.
„Neboj, já ti půlku nechám.“
„Tak to si mě uklidnila,“ usmál jsem se. „Co kdyby si mně teď pověděla doopravdy, proč se tady touláš sama?“
„To tě to vážně tak zajímá?  Je to pro tebe tak důležité?“
„No, docela jo,“ přiznal jsem. „Nepřijde mi to tak úplně v pořádku, když takhle mladá holka běhá sama, hladová, bez ničeho po Šumavě. Ublížil ti snad někdo?“ naléhal jsem na ni.

Neodpověděla a jen se rozhlížela po chalupě.
„Máš tu pěkný nepořádek,“ konstatovala na konec.
„To jo,“ souhlasil jsem. „Od podzimu tu nikdo nebyl.“
„A kde máš rodinku?“ ukázala na fotky stojící na krbu.
„Loni jsme se rozvedli a dcera žije s matkou,“ vysvětlil jsem krátce a dál to nerozváděl.
„Aha,“ konstatovala suše a posadila se zpět ke stolu, „jestli mě tu necháš přespat, tak bych ti tu mohla na oplátku trochu uklidit, co ty na to?“
„Nic o tobě nevím, děvče, nerad bych spadl do nějakého maléru, co když jsi třeba hledaná osoba?“

Pěkně ji to nadzvedlo, „ Nejsem žádná hledaná zlodějka,“ prskla na mě vztekle, „nic špatného jsem neprovedla, prostě jsem jen musela odejít z domova,“ mávla rukou. „To by si ale stejně nepochopil.“
„Možná jo, proč to aspoň nezkusíš,“ navrhnul jsem mírně.
„Proč se s tebou žena rozvedla, bil jsi ji?“ upřela na mě pohled ostrý jako břitva.
„Pro pána né, proč bych ji bil, prostě jsme si tak nějak přestali rozumět, ona si našla jiného partnera a tak jsme se dohodli na rozvodu, nejsem žádný násilník,“ odpověděl jsem jí rozhořčeně.
„Ani na něj nevypadáš,“ připustila s lehkým úsměvem, prvním co mně dnes předvedla.
„Tak jo, povím ti, proč jsem tady, odešla jsem z domova, mámy přítel nás obě bil a to nebylo ještě to nejhorší, je to ochlasta a gauner a tak jsem při první příležitosti utekla. Hledala jsem jednu kamarádku, ale fakt jsem zabloudila. Nikdy jsem nic neukradla a policie mě nehledá, spokojený? Teď už mě tu necháš uklidit a přespat?

„To mě mrzí, děvče, vážně jo, nechám tě tu samozřejmě přespat, nevyženu tě do deště a uklidíme tu společně, jo?“
„Tak jo, a díky, jak se vlastně jmenuješ?
„Jsem Petr a začneme tím, že uklidíme ten nákup, souhlasíš?“ Kývla a tak jsme se do toho pustili. Ve dvou to šlo rychle a než se začalo šeřit, chalupa se vevnitř jen leskla.
„Zasloužíme si odměnu, ne?“ prohlásil jsem, když jsem se rozhlížel kolem.
„Jasně, že souhlasím,“ pokyvovala, „a co to bude?“
„Počkej a poznáš,“ zatvářil jsem se tajemně a probral se nákupem. Nakrájel jsem uherák, sýry, nějakou zeleninu, doplnil to pečivem a na velkém tácu vše naservíroval na stůl.
„Sedej a pust se do toho,“ vyzval jsem ji.
Nenechala se pobízet, padalo to do ní jak Němci do krytu, přidal jsem se k ní, netrvalo dlouho a mísa byla prázdná. Spokojeně jsem se rozvalil na gauč, zapálil si doutníček a odpočíval.

Dívka sklidila ze stolu, posadila se do křesla a začala potichu vyprávět. Její matka si našla nového přítele, když bylo dívce necelých čtrnáct let. Ze začátku se vše zdálo v pořádku, ale postupem času se muž projevil jako násilník, alkoholik a gauner, který si svoje prosazoval fackami a pěstí. Matka se ho bála a tak mu v ničem neodporovala, sama se brzy stala závislou na alkoholu a pak už nedokázala zabránit ani tomu, když začal bít a později i obtěžovat její dceru.

Vážně se to neposlouchalo dobře, zejména když dívka popisovala praktiky, které na ní muž prováděl. Dnes už pro ni byl sex tak běžnou věcí, jako je pro někoho dýchání, tak se na ní ten chlap podepsal.
„Víš, Adriano, já ani nevím, co bych na to řekl,“ přiznal jsem se, „ale pokud by jsi chtěla, můžeš tady zůstat se mnou těch čtrnáct dní, co mám dovolenou, aby jsi měla čas si rozmyslet, co dál. Snad na něco společně přijdeme, nic rozumnějšího mě momentálně nenapadá.“

„Říkej mi DI, každej mi tak říká. Ráda bych tu zůstala, ale se mnou to není jednoduché, brzy mě budeš mít plné zuby,“ varovala mě.
„Já to risknu, Di,“ usmál jsem se na ni, a protože jsem viděl, že se jí začínají klížit oči, poslal jsem ji spát. Tentokrát poslechla bez řečí.
Zalehl jsem také, ale spánek nepřicházel, v hlavě se mi mlelo to, co všechno vyprávěla a také jsem přemýšlel  jak tu budeme spolu ty dva týdny koexistovat a zda vůbec dělám správně.
Tak dlouho jsem přemýšlel, až jsem z toho usnul.

„Vstávej lenochu, je ráno a svítí sluníčko,“ vzbudil mě její hlas.
Otevřel jsem oči, Di seděla na kraji postele a vesele se na mě šklebila.
„Snídaně je na stole, vyskoč z postele,“ dožadovala se nekompromisně.
Mrmlal jsem něco o tom, že takhle nesmí burcovat staršího člověka, že bych mohl dostat infarkt, ale nakonec jsem vstal a loudal se do kuchyně.

Na stole byla skutečně připravená snídaně, míchaná vejce, pečivo, čaj a Di mě nedočkavě poháněla.
Nejdříve jsem se napil čaje a málem mě to porazilo, byla v něm dávka rumu snad jedna ku jedné.
„Sákryš, Di, já nejsem žádný alkoholik, nepotřebuji do sebe hned po ránu narvat půl litru rumu,“ ohradil jsem se.
„Aspoň tě to probere,“ argumentovala.
„Spíše ožere,“ bránil jsem se, ale nakonec jsem snídani, včetně čaje zdolal.
V koupelně jsem ze sebe udělal člověka  a když jsem se vrátil do kuchyně, bylo už uklizeno ze stolu a Di seděla na verandě.

„Je krásně, co budeme dělat?“ ptala se s hlavou zvrácenou ke mně.
„Mohl bych ti ukázat okolí, je tu nádherně a odpoledne budu muset nařezat nějaké dřevo,“ navrhl jsem program.
„Fajn, nejdřív tedy exkurze a s tím dřevem ti pak pomůžu,“ schválila denní rozvrh.

Provedl jsem ji okolím, ukázal, kam chodím na hřiby, potok kde žijí pstruzi a raci, lesní tůňku kde se dá koupat  a nakonec jsme si sedli na louku nad chalupou a kochali se výhledem.
„Petře,“ začala opatrně, „máš nějakou přítelkyni?“
„Nemám, od rozvodu jsem nějak na ženský neměl náladu,“ vysvětlil jsem jí.
„To ale musíš být strašně nadrženej, ne? Ten mámy gauner to potřeboval 3x denně a kdyby to nebylo, vyváděl by jak šílenec. Teda proč jak, ten hajzl šílenej určitě je,“ dodala tvrdě.

Snažil jsem se jí vysvětlit, že některé věci jsou příliš osobní, a že ne každý chlap je sexuální maniak, a že většina normálních chlapů potřebuje k sexu také trochu té lásky a něhy ale to ona nějak nedokázala pochopit. Vyrostla prostě ve zcela pokřiveném prostředí a můj postoj jí nešel do hlavy.
Kroutila hlavou a snažila se srovnat si to v hlavě.
Ukončil jsem debatu a zavelel k odchodu, než se naše debata dostane někam, kde bych si to nepřál.

Společně jsme připravili oběd a po krátkém oddechu jsem odešel řezat dřevo.
Netrvalo to dlouho a už byla ve stodole za mnou.
„Musela jsem uklidit nádobí,“ vysvětlovala a hned se mnou začala tahat polena k nařezání.
Nastartoval jsem motorovku a pustil se do práce. Di mně dřevo podávala, přidržovala a tak to šlo rychleji, než jsem čekal.

Dořízl jsem poslední kus, vypnul pilu a vyhlásil odpočinek. Šli jsme se napít a Di prohlásila, že je celá upocená, a že by nebylo špatné se zajít vykoupat do tůně, kterou jsem jí včera ukázal.
„To sice není špatný nápad, ale nemám tu pro tebe žádné plavky. Pokud tedy chceš, jdi sama, já tě rozhodně nehodlám očumovat,“ prohlásil jsem a dodal, že mně bude stačit sprcha v koupelně.
„Ty jsi tak staromódní,“ prohlásila, „co je na tom že bys mě viděl nahou, tak se pojď taky koupat nahej a bude to fifty fifty.“

„Děvenko, mně je čtyřicet let a už mám dceru starou jak ty, rozhodně by mně to nepřišlo úplně normální, víš?“
„Ty s tím naděláš, čtyřicet není žádný stáří. Joo, už to chápu, ty se stydíš. Ty ho máš asi malýho,“ smála se.
„Už dost, nebudu s tebou probírat svoje rozměry ani se koupat nahej. Jdi si sama a já si zatím trochu odpočinu. Vezmi si z koupelny osušku,“ poradil jsem jí, ještě než vyrazila.
Když pak zmizela za stromy, dal jsem si sprchu a natáhl se na gauč.

„Jé, ty už zase spíš, s tebou je to hrozný,“  vzbudil mě její hlas.
„Já si sem přijel odpočinout, pokud to nechápeš,“ bránil jsem se. „Jaká byla voda?“
„Úžasná, ani se mně od tam nechtělo. Kdybych nemusela připravit večeři, ještě bych tam zůstala.“
„Žádnou večeři připravovat nemusíš, nejsi tady za služku,“ namítl jsem, ale ona se nedala.
„Přeci jsem slíbila, že když mě tu necháš, budu uklízet a starat se o tebe a já slovo držím,“ prohlásila sebevědomě.
„Už si toho udělala dneska dost,“ brzdil jsem ji. „Klidně si sedni a já večeři připravím.“
Nenechala mě ani domluvit a hrnula se do kuchyně. Nechal jsem ji, nebudu se s ní přeci hádat, že.

Po večeři jsem zapálil oheň v krbu, uvelebili jsme se, já na gauč, ona do křesla. Nalil jsem si skleničku a zapálil doutník. Kupodivu jsem se ve společnosti té zvláštní dívky cítil docela příjemně.
„Kolik jsi měl v životě ženských,“ zeptala se najednou.
„Ani nevím, jen pár, před tím než jsem poznal svoji ženu. Proč tě to zajímá?“
„Nevím, jen tak,“ odpověděla, „možná proto, že nechápu, proč tě ta tvoje opustila, jsi docela fajn chlap. Když jsi mě sem odvezl, myslela jsem si, že po mě budeš chtít na oplátku šukání a ty si zatím úplně v pohodě.“
„Jestli s tímhle nepřestaneš, ohnu tě přes koleno a naplácám ti na zadek, začni se chovat aspoň trochu jako dáma,“ zahrozil jsem na ni prstem.
„Jako na holou?“ posmívala se.
„Jo, na holou, přesně tak by sis to zasloužila, za tu nevymáchanou pusu,“ zněla moje odpověď.
„Hele, a víš jistě, že by to byl trest, co kdyby se mně právě tohle líbilo,“ prohlásila vyzývavě.
„Radši si dám čokoládu, tedy jestli nějaká zbyla,“ rezignoval jsem a chtěl se zvednout.
„Počkej, donesu ti jí,“ běžela hned do kuchyně.
Vrátila se s půlkou tabulky, ale když sem po ní natáhl ruku, ucukla.
„Já sama,“ prohlásila, odlomila čtvereček a podávala mně ho do pusy.
Na poslední chvilku ale ucukla, strčila si ho do pusy sama a mohla se smíchy potrhat, když viděla můj zklamaný výraz.

Ulomila další kousek a zamávala mi s ním před pusou.
„Dám ti ho, když mně po pravdě řekneš, proč ses se mnou nechtěl jít koupat, to ho máš vážně tak malýho, nebo je v tom ještě něco jinýho,“ dorážela zvědavě.
„Ty teda vážně nedáš pokoj, to nemáš vůbec žádný zábrany? Ale abys věděla, malého ho vážně nemám a už jsem ti vysvětlil, že mně nepřijde normální se koupat nahý s cizí holkou, které jsem navíc nabídl přístřeší. Stále to nechápeš?“

Zakroutila hlavou aby potvrdila, že nechápe, ale ten kousek čokolády jsem nakonec dostal.
„Ty jsi ale zvláštní, copak se ti vůbec nelíbím?“
„Líbíš, jsi hezká holka ale na mě moc mladá,“ znovu jsem jí trpělivě vysvětloval, ale bylo to, jako bych hrách na zeď házel.
„To je divný, všem chlapům tvého věku jsem se vždycky líbila,“ nechápavě kroutila hlavou.
„Jak to myslíš?“ To snad není pravda, říkal jsem si v duchu, ale byla.
„No jak, když tomu šmejdovi došly prachy na chlast a automaty, tak vodil domů svoje kamarády a nutil mámu, aby jim dělala za prachy striptýz. Většina mu ale řekla, že by radši koukali na mě a tak mě vždycky svlíknul a oni mě pak ohmatávali a někdy i fotili.“

Když mě to řekla, měl jsem chuť se sebrat a toho chlapa dojet zmlátit do bezvědomí.
Viděla moje znechucení a tak hned dodala, „ono zase nebylo tak špatný, když dostal prachy, tak zmizel a aspoň byl doma klid.“

Pro ten den už toho na mě bylo dost a tak jsem nařídil večerku a šlo se spát. V noci jsem měl sen, jak se Di přede mnou svléká, lascivně nakrucuje, já ji hltám očima a pak za to dávám peníze nějakému hnusnému skřetovi.
Ráno jsem se probudil celý zpocený a ještě jsem měl erekci, až to bolelo. Zaplul jsem do sprchy a horká voda ten sen včetně erekce odplavila.

Di se probudila chvilku nato, nasnídali jsme se a já rozhodl, že zajedeme do města a nakoupíme jí nějaké oblečení.
„Nemůžeš tu čtrnáct dní chodit v jedněch teplákách, tričku a spodním prádle,“ argumentoval jsem, když odporovala. „Také potřebuješ nějaké hygienické potřeby, tady nic takového nezůstalo.“
S tím nakonec musela souhlasit a tak se jelo.

Prošli jsme několik krámů, nakoupili společně vše potřebné  (i čokoládu) jen pro to prádlo si musela zajít sama a já počkal venku. Nakonec jsme si zašli na oběd do restaurace a pak se vrátili na chalupu.
Di si hned oblékla nové kraťasy a tričko a vážně jí to slušelo, hned vypadala lépe, než v těch sepraných teplácích, vytahaném triku, nebo v té její černé garderobě.

Odpoledne jsme zašli na houby, společně úlovek očistili a já udělal svoji oblíbenou smaženici., kterou ona ochutnala úplně poprvé.

Po večeři jsme se jako obvykle uvelebili na svá místa a povídali si.
„Nemáš chuť na čokoládu,“ zeptala se najednou.
Když jsem odpověděl, že na čokoládu mám chuť vždycky, jen se smála a hned pro ni zašla.
„Ale něco za něco,“ prohlásila. „Já se tě na něco zeptám a když po pravdě odpovíš, dostaneš kousek, jo?“
„Tak jo,“ souhlasil jsem, „ale žádné necudné otázky.“
„Nevím, co jsou to necudné otázky,“ zatvářila se potměšile a hned pokračovala.
„V čem je lepší ten nový chlap tvojí ženy, v sexu, nebo má víc peněz?“

Na to se nedalo jen tak odpovědět.
„Já nevím Di, vážně ne, ale myslím, že peníze a sex v tom nehrály žádnou roli, prostě asi jen potřebovala změnu, někoho nového, neokoukaného, začít žít jinak. Vážně to nevím.“
Pokývala zamyšleně hlavou a podala mi čtvereček čokolády do pusy.
„Teď je ale řada na mně, zajímalo by mě, co plánuješ dál, co budeš dělat, až odsud odjedeme?“
„Ještě nevím,“ pokrčila rameny, „přemýšlím o tom, ale ještě jsem se nerozhodla, ale budu si muset najít nějakou práci a bydlení,“ řekla vážně.
Dostala čokoládu a byla řada na ní.

Její další otázka byla, zda si budu hledat novou manželku a když jsem řekl, že časem asi ano, zdálo se, že je s odpovědí spokojená. Odmlčela se a zdálo se, že o něčem přemýšlí.
„Čokoládu, prosím,“ připomněl jsem se a když mně ji dala, zeptal jsem se, co se jí právě honí v hlavičce.
„Opravdu to chceš vědět?“  
Když jsem kývl, dostalo se mi naprosto šokující odpovědi.
„Přemýšlím o tom, co bych měla udělat, aby ses se mnou vyspal,“ odpověděla zcela vážně. „Chtěl by ses se mnou vyspat?“
„Di, vůbec nezáleží na tom, co bych já chtěl nebo nechtěl, jde jen o to, co je nebo není správné.“
Chtěl jsem ještě něco dodat, ale nenašel jsem ta správná slova, tak jsem se raději zvedl, popřál jí dobrou noc a šel spát.

V noci se mi o ní zase zdálo. Zdálo se mi, že se spolu koupeme nazí v tůni a pak se na dece dlouze a něžně milujeme. Di mně s úsměvem nabízela svoje drobná prsa k laskání, pak nasedla na můj vyhladovělý penis, sevřela ho svojí úzkou vagínou a jemným pohybem nahoru a dolů mě pomalu přiváděla do extáze, až jsem se z toho zase probudil s mohutnou erekcí, kterou jsem sice zahnal sprchou, ale obraz Di jsem z hlavy dostat už nedokázal.
Bylo to jako zákeřný virus, který vstoupí do těla a šíří se, dokud ho celé neovládne.

Ten den jsem se jí snažil vyhýbat, vymyslel jsem si naléhavou cestu do města a doslova utekl. Většinu dne jsem proseděl v autě a horečně přemýšlel, co mám udělat.
Vrátil jsem se až na večer a stále jsem neměl jasno.

Večeři jsem snědl a ani nevnímal co jím, na otázky Di odpovídal skoro nepřítomně a trochu jsem se vzpamatoval až po pořádné sklenici Jamesona a doutníku na terase.
Už jsem se rozhodl, nechám to na ní a na osudu. Když se to má stát a ona bude chtít, tak se to prostě stane.
Vrátil jsem se do chalupy, sedl si na pohovku a sledoval, jak Di uklízí umyté nádobí od večeře. Když byla hotová, přišla za mnou a tentokrát se posadila rovnou vedle mě.

Podívala se mě přímo do očí, ty její, modré, byly jako dvě studánky, možná jako dvě hvězdy z noční oblohy a jejich hloubka mě zcela pohltila.
Natáhla přede mne ruku s balíčkem.
„Chceš mě, nebo čokoládu?“ zeptala se tiše.
„Tebe, ale jen pokud to skutečně chceš ty sama,“ odpověděl také jsem téměř šeptem.
„Chci, a protože jsi odpověděl pravdivě, dostaneš i tu čokoládu“ ulomila z tabulky kousek, vložila si ho mezi rty, obkročmo se na mě posadila a pomalu skláněla svou hlavu k mojí, dokud se naše rty nesetkaly.

Vlastně ani nevím, kde ta čokoláda skončila, vnímal jsem jen její plné, horké rty, pevně přitisknuté na moje, jazyk co se tvrdě prolínal s mým a její ruce, které mě pevně objímaly, tiskly a hladily.
Ten polibek trval dlouhé minuty, přál jsem si, aby nikdy neskončil, ale Di se ode mě odtáhla, sotva popadajíc dech, svlékla si tričko, uchopila mě za ruce a přiložila si je na svá prsa, skrytá v bílé podprsence, kterou si včera sama vybrala.

Nenasytně jsem je hladil a laskal přes jemnou látku, dokud si sama podprsenku nerozepnula, neodhodila na zem, aby si vzápětí přitiskla mou hlavu rovnou mezi ty dva krásné, oblé pahorky.
Laskal jsem prsy rty i jazykem tak dlouho až začala vzdychat a bradavky neztvrdly tak, že připomínaly dva růžové diamanty. Když jsem je stiskl zuby, dívka se sebe vyrazila dlouhé, vzrušené zasténání a prohnula se dozadu do oblouku.
„Ještě, ještě mě kousej do bradavek,“ žadonila a já jí s radostí vyhověl. Sténala u toho rozkoší, pohazovala hlavou, až jí létaly vlasy kolem hlavy a ruce zatínala do mých ramen tak silně, že tam její nehty jistě zanechají na dlouho stopy.

Už jsem to napětí nevydržel, zvedl jsem ji, postavil na stolek, nedočkavě serval krátké kalhoty a odhalil kalhotky, které měla zepředu už celé mokré.
Nedočkavě jsem projel dlaní úžlabí rozkroku od pahorku po zadeček, až se jí tenká, mokrá látka kalhotek zařízla mezi pysky a pak jsem jí znovu zvedl, posadil na pohovku a kalhotky z ní doslova serval.
S výjimkou malého chomáčku nazlátlých chloupků na pahorku, byla úplně holá. Zvedl jsem jí nohy do výšky, přidržoval je roztažené a zabořil nedočkavě jazyk do vlhké, naběhlé štěrbinky. Plenil jsem jí tam jak nějaký barbar dobyvatel a čím hlouběji jsem jazykem pronikal do jejího lůna, tím hlasitěji sténala a její poštěváček zduřel na dvojnásobnou velikost.
„Kousej mě, kousej mě,“ křičela a vší silou si moji hlavu přitahovala mezi nohy.
Sevřel jsem naběhlý poštěváček zuby, do kundičky jí zastrčil dva prsty a tvrdě jí tam přirážel, dokud se neudělala.
Orgasmus s ní zacloumal jako nápor vichřice, několik vteřin se celá zmítala, cukala sebou, ale pak mě odstrčila prudce hlavu.

Myslel jsem, že potřebuje chvilku na vzpamatování, postavil jsem se, ale ona se na mě hned vrhla a doslova ze mě rvala kalhoty i slipy zároveň, dokud z nich nevysvobodila můj ztopořený ocas v celé jeho kráse.
Kratičký okamžik na něj překvapeně zírala, pak si ho vzala do pusy, pevně stiskla rty. Jazykem tvrdě dráždila žalud a rukou pevně svírala zbytek, co se jí nevešel do pusy.

Tomu náporu vášně jsem nemohl dlouho odolávat a tak jsem ji musel brzy zastavit.
„Dost, Di, přestaň,“ pochopila, pustila mě, ale když jsem ji chtěl opřít o pohovku a vzít si ji zezadu, odmítla to.
„Ne, sedni si a já půjdu na tebe,“ prohlásila rezolutně a tak jsem jí vyhověl.

Posadil jsem se a jen sledoval, jak na mě nasedá, pomalu si ho zasunuje až na doraz a začíná jemně přirážet. Stejně, jako v tom mém snu.
Ze začátku to bylo takové něžné, mazlivé přirážení ale postupně začala zrychlovat, sténat a nakonec doslova křičet. Držel jsem ji za prsa, vycházel jí naproti a krotil se ze všech sil, dokud se neudělala.
Druhý orgasmus byl snad ještě silnější, pokud ten první byl vichřicí, tak ten druhý byl uragánem a jeho náporu jsem neodolal ani já. Připadal jsem si jako by mnou procházel elektrický proud, tak to se mnou mávalo a když to nakonec odeznělo, Di se mě zhroutila na prsa a společně jsme lapali po dechu.
Tiskl jsem ji k sobě, dokud se náš dech neuklidnil a srdce se přestala pokoušet utéct z hrudníků, teprve pak jsem ji zvedl a odnesl na lůžko.
Tu noc jsme poprvé spali spolu, poprvé se spolu probudili a poprvé snídali jako milenci.

Zbytek mojí dovolené jsme strávili z větší části milováním, v posteli, na křesle, na pohovce i na té dece u tůně a nebylo snad nic, co bychom nevyzkoušeli. Di se do všeho vrhala s vášní a zápalem a když nastal čas odjezdu, cítil jsem velký smutek.

Domluvili jsme se s Di, že ji vezmu k nám do města, pomohu jí najít práci a než si najde vlastní bydlení, zůstane u mě. Přesně tak jsme to také potom udělali.

Uběhly dva roky a zase jsem přijel na chalupu na dovolenou. Ležel jsem na verandě na lehátku, podřimoval, když tu mě najednou probral jasný hlásek.
„Čokoládu?“
Podíval jsem se vedle sebe, kde na druhém lehátku odpočívala moje manželka Adriana a s úsměvem mi na dlani podávala čtvereček čokolády.

Jen jsem ze zasmál, přece ví dobře, že čokoládu můžu vždycky.

4.9 72 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
7 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Denis86

Dobrý dobrý příběh se štatným koncem

Junior

Výborná povídka. Je zajímavé sledovat jak se dokáže život zamotat.

Gourmet

Jedna z nejhezčích povídek, kterou jsem zde četl.

Linda

Moc díky autorovi, moc se mně povídka líbila, není to jen takové bezduché šukání. Má i romantický konec. L.

Harai

Asi to nebude znít úplně nejlépe, ale poměrně hodně mi to připomíná první díl mého seriálu Babí léto. Možná to jenom Clarkovi utkvělo náhodou v paměti, ale mě ta shoda přijde napadná. Samozřejmě mohl mít jenom stejný nápad jako já, koneckonců studnice možných námětů není bezedná.

Nicméně tohle byl můj první pokus o korekturu, tak doufám, že neobjevíte nějakou zásadní chybu.

Junior

Já myslím, že korektura se ti povedla. Asi máš pravdu s tím, že námětů na zahájení povídky anebo seriálu není neomezené množství.
Když si to vezmu tak se stále bojí aby se neopakoval v zápletkách.
Odpusť tedy Clarkovi podobnosti v povídce s tvým seriálem určitě to nebyl úmysl.

Last edited 5 měsíců před by Junior
7
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x