vystříkaná v posteli

Dokonalá pomsta

Manuel si labužnicky vychutnával kubánský doutník a zasněně hleděl na zasněžené vrcholky vzdálených And. Náhle mu zazněl v kapse mobil.
„Pošli mi sem Tonyho!“ vyštěkl hlas jeho zaměstnavatele.
Od bazénu se ozval křik.
Manuel se otočil se a spatřil Tonyho, jak obklopen houfem polonahých dívek, jednu z nich tlačí pod vodu.
Dívka se zoufale bránila, mávala rukama a ostatní na Tonyho ječely, ať ji nechá.
Manuel rychlým krokem namířil k bazénu.

„Hej, co děláš?“ volal na Tonyho.
„Ať mi ho ta děvka vykouří pod vodou,“ opile se smál Tony a zmítající se dívku nechal na sekundu nadechnout, než ji zase stlačil pod hladinu.
„Vždyť ji utopíš!“ křičel Manuel, ale Tony se jen smál.
„Až mi to udělá, pustím ji,“ sliboval, ale to už Manuel popadl opodál ležící basketbalový míč a rychlým švihem ho trefil do obličeje. Tony zařval a chytil se za nos, ze kterého se řinula krev.
„Co, kurva, děláš?“ zařval.
Dívka zatím vyplavala z bazénu, plivala vodu a se slovy: „Ty hnusnej hajzle!“ zmizela v domě.
„Říkal sis o to!“ odvětil Manuel „a teď se hlas u otce, máš nějakou práci,“ a pomalým krokem se vrátil zpět na terasu a potáhl z doutníku.

***

José Mendéz se otočil od okna.
„Tak co, už ses vykoupal?“ pronesl uštěpačně s pohledem na syna.
Tony se jen ušklíbl a usadil se na pohovku.
„Řekl jsem snad, aby sis sedl?“ zpražil ho otec a Tony zaprotestoval.
„Ale otče…“
„Tak dost! Že se pelešíš s kdejakou courou v mém domě, už jsem skousl, ale teď nastaly v obchodech starosti a je třeba je řešit. Ihned, rozumíš?“
„O co jde?“ vstal Tony z pohovky, aby otce více nedráždil.

„Alfredo porušil smlouvu. Zrovna v ten nejméně vhodný čas. Jakoby tu měl špeha. Spojil se s peruánskou skupinou a vstoupil do kartelu! Rozhodl jsem se, že mu uneseme ženu a až o ní přijde prosit, donutíme ho podepsat novou smlouvu. Ovšem už podle mých podmínek!“
„Myslíš, že pro ni přijde?“ zapochyboval Tony nad otcovým plánem, „a co Peruánci, nepomůžou mu?“
„Alfredo svou ženu hluboce miluje a pro její štěstí je schopen udělat cokoliv. Určitě ji bude chtít zpátky. Ty však o těchto citech nemáš ani páru. Peruánců se nebojím. Jde jim o obchod a ne o válku. Nemají důvod jít proti nám. Za to jim Alfredo nestojí. Teď poletím do Panamy a až se vrátím, chci slyšet splnění úkolu!“ pronesl rezolutně otec a pokynul rukou, že rozhovor skončil.
Když Tony odešel, José z okna pozoroval hlouček dívek, hrajících si s míčem u bazénu a tiše pronesl „to mi zaplatí,“ a přemítal, kdo by mohl být ten Alfredův špeh.

***

Tony se svými hochy si vyčíhali Alfredovu ženu Serenu hned druhý den a pak už jen čekali na vhodný okamžik.

Třetí den přišla jedinečná šance. Serena vyrazila do města se svou kamarádkou. Tony ji sledoval až k luxusnímu butiku, kde se rozhodl k akci.
Když muži vešli do obchodu, Serena stála u pultu a její přítelkyně byla v převlékací kabince.
Tony bleskurychle Serenu objal a přiložil ji kapesník s chloroformem na obličej. Ostatní muži přiskočili k prodavačkám, povalili je na zem a páskami přelepili ústa, ruce a nohy. Další z mužů vnikl do kabinky a svlečenou ženu znehybnil stejným způsobem. Neopomenul přitom ji prohmátnout plná prsa a sáhnout do klína.
“Zas jedna vyholená čubka!“ odplivl si.

To už před vchodem stála velká dodávka, muži do ní naskočili a vůz se rozjel. Vše se odehrálo tak rychle, že na ulici si nikdo ničeho nevšiml a do obchodu nebylo z ulice příliš vidět.
„Tak to bychom měli,“ vydechl Tony s úlevou, když zmizeli za vraty připraveného úkrytu.
Serenu vynesl do patra staré vily a muži v zahradě rozmístili hlídky.

O pár hodin později Tony vešel znovu do pokoje. Serena stále spala. Tony zálibně pohlížel do tváře velmi krásné ženy a podivil se, jak je vzdáleně podobná Renée, nevlastní matce a ženě jeho otce.
Zaplašil myšlenku využít této chvíle a dokonale si „prohlédnout“ její tělo. To už se Serena probírala a zmateně se rozhlížela kolem. Tony si přisedl na pelest.
„Je mi líto, co se dnes stalo, ale na vině je váš muž Alfredo. Mému zaměstnavateli poškodil obchodní činnost. Proto jste tady, jako záruka, než se muži dohodnou a vše bude v pořádku. Nemusíte mít strach, bude o vás postaráno s veškerou péčí a pohodlím. Nikdo vás nebude obtěžovat a vy zase na oplátku nebudete zlobit. Žádný pokus o útěk. Nezkoušejte bdělost stráží, nemá to žádný význam. Váš muž již byl srozuměn a čeká se jen na odpověď a doufám, že již brzy nás opustíte. A teď bych prosil,“ nastavil ruku.

Žena se tvářila nechápavě.
„Revolver. Máte ho pod sukní. Jak jsem vás ukládal, dotkl jsem se ho, ale nechtěl jsem využít situace a sahat vám pod šaty.“
Serena zrudla, ale pak vytáhla zpod sukně malý dámský revolver.
„Prosím. Chápu celou záležitost a podvolím se vašim požadavkům,“ pronesla tiše.
„V pořádku!“ usmál se Tony a odešel.

Mužům v domě udělil pokyny a odjel pryč.

***

Večer totiž Tony trávil s nevlastní matkou Renée, kterou si otec vzal před pár lety poté, co ovdověl. Vytáhl ji odněkud z bordelu, kam spadla ne z vlastní vůle, ale víc o ní Tony nevěděl.
Renée byla mladá, hezká černovláska a díky nevelkému věkovému rozdílu s ní měl přátelský vztah. Dnes ho zvala na večeři.

Kdykoliv byl José pryč, Renée ve vile nebydlela, protože ji tam kdysi obtěžoval jeden ze strážců.
Od znásilnění ji uchránil příchod Manuela, který strážného zpacifikoval a dal hodit krokodýlům.
Reneé mu pak z vděčnosti nabídla své tělo, ale Manuel k jejímu úžasu, odmítl využít slabé chvilky ženy svého šéfa a naopak jí dal zařídit malý byt ve městě, kde Renée byla v bezpečí.
Tam také Tony zamířil, a když otevřela dveře, úplně oněměl.

Žena byla oblečena v krátkých minišatech, v pokoji svítily jen svíčky a atmosféra byla velmi intimní.
„Uděláme si příjemný večer,“ řekla zastřeně a se svůdným úsměvem a Tony jen nasucho polkl.
„Otevři víno, prosím,“ poprosila ho, aby se ujal pití a sama pak z kuchyně přinesla svou specialitu, pečená žebírka na koriandru. Nutno poznamenat, že to jediné uměla, jinak se s kuchyní moc nepřátelila.

Jedli, pili a při druhé láhvi Renée změnila téma hovoru.
„Už jsi zvažoval, jak povedeš podnik, až tu otec nebude?“
„No…nepřemýšlel. Otec mě k ničemu nepustí takže… vlastně nevím, co bude,“ odpověděl a Renée hned pokračovala.
„Co kdybys… nebo oba…se stali členy kartelu? To by se dalo zařídit…mám kontakty.“
„Členy kartelu? To by,“ zasnil se Tony, ale pak svěsil hlavu. „To otec nikdy neschválí.“
„Ale schválí…protože o tom nebude vědět. Chápeš! Ty pomůžeš mě, já tobě a ….já dokážu být vděčná,“ obešla stůl a usedla Tonymu na klín.
„Mohli bychom pak být spolu…Tony a Renée Mendéz v kartelu. Pomůžeš mi?“ šeptala mu svůdně do ucha a kmitajícím jazykem ho jemně tepala do boltců a po tváři.

„To jako mám zabít otce?“ pochopil konečně Tony, co po něm chce.
„Když on je tak tvrdohlavý a taky už není tak.. výkonný…co dřív!“ stěžovala si Renée.
„To tě ještě neopravňuje chtít se zbavit manžela a mého otce!“ vztekal se Tony.
„Jak si to představuješ? Přijdu domů, vytáhnu bouchačku a…otče, přebírám byznys, prásk a je to?“
„Přesně tak!“ řekla Renée natvrdo. „Podívej se. Alfredo vypověděl smlouvu. Peruánci už vám jdou po krku. Otec na to zůstane sám a stejně ho jednou někdo oddělá. Musíš to udělat, jinak na to doplatíme všichni! Tebe taky zabijou, mě hromadně znásilní a skončím tam, odkud jsem přišla. A tam jsem taky skončila díky Josému, abys to věděl!“
„Jak to? Kvůli otci?“ ptal se Tony překvapeně.
„Opět byznys. Můj otec jel v obchodu s kokainem a Josému překážel. Zbavil se ho, matka byla bohužel u toho, tak ji taky zastřelil a já malá holčička skončila na ulici a pak… víš kde,“ rozplakala se Renée. „Že mě vytáhl z bordelu zrovna on, je náhoda. Já mu neprozradila, kdo jsem. Až tobě. Pomůžeš mi tedy, když už víš vše?“
Tony si to znovu srovnal v hlavě a pak přikývl.

Renée vstala a rozepnula si šaty.
„Tak pojď,“ vydechla a přisála své rty na jeho.
Zároveň mu rukou vjela pod kalhoty, tuhý ocas vysvobodila ven a začala ho jemně honit. Jak mu jazykem vjela do pusy a kmitala s ním sem a tam, zrychlovala i honění, až Tony prudce vydechl a z penisu trhavě vytryskly cákance spermatu.
„Promiň,“ zčervenal, ale Renée se usmívala.
„Půjdem do postýlky. Lehni si a nic nedělej.“

Položila ho na záda a sklonila hlavu k jeho klínu. Pak pocítil teplý dech a vlhkost rtů jak mu obemkly změklý ocas. Ten se mu brzy opět postavil.
„Hmm, pěkný kousek. S tím jistě potěšíš spoustu děvčat,“ a dál ho střídavě kouřila a honila rukou.

„Já…už…zase!“ zrychlil dech Tony a Renée ustala s honěním, přesunula se nad něj, zavedla si ho do klína a zvolna nasedala.
„Áááhhh… bože…hmmm!“ vzdychala, když dosedla a naklonila se nad něj a nabídla mu svá prsa.
„Líbej je!“
Tony poslechl, hnětl je a laskal jí plná prsa, zatímco ona zrychlovala odsedávání a dostávala se do extáze.
„Och ano..ano! Vydrž…už…budu!“ křičela a slastně sténala, až na něj padla a Tony v tu chvíli se zasténáním do ní pumpoval semeno.
„Ach…áááá!“ hlasitě Renée oddychovala a jazykem mu olizovala ušní lalůček.

Tony ji líbal krk a volnýma rukama hnětl zadeček. Renée mu posléze svěšený ocas pusou znovu uschopnila a nyní si ji vzal zezadu.
„Ach …dej mi..do těla…ano..ano!“ hekala pod přírazy, tvrdý ocas cítila hluboko v sobě a postel zatím v pravidelném rytmu narážela do zdi.

***

José se z Panamy vracel v dobré náladě.
Uzavřel další kontrakty na dodávky kokainu a zničením Alfreda získá další odběratele. Taky se těšil na svou ženu Renée.

Poté, co ovdověl, si vydržoval spoustu milenek, než v jednom oblíbeném bordelu potkal ji. Hned poznal, že to není profesionálka, ale holka z ulice, kterou tam zavedla nouze a jak z ní sálalo mladí a živočišnost, vyplatil ji, oženil se s ní a žil ve spokojeném vztahu.
Jen syn Tony mu dělal starosti. Byl to floutek a ani pobyt v Americe mu hlavu nesrovnal. Přesto pro rodinný podnik pracoval vcelku spolehlivě a uměl si, když bylo třeba, zjednat pořádek a respekt.
„Jen ty děvky má pořád v hlavě,“ zlostně si pomyslel a letadlo už šlo na přistání.

Hned si vzal taxíka a zamířil do bytu Renée. Věděl, že ji tam najde. Ovšem když tam našel nejen ženu, ale v posteli s ní i vlastního syna, mu vzalo dech.
José vytáhl pistoli.
„Cvak“ cvakl kohoutek. „Ty jeden hajzle! To jsi můj syn, když mi šoustáš ženu a k tomu nevlastní matku? Ty parchante, ty..,“ došly Josému nadávky, nadechl se a zamířil mu do rozkroku. „Už si chlapče nezapícháš!“
„Počkej!” vykřikl Tony. “To…byla…náhoda, omyl” blekotal nesmysly a zoufale máchal rukama.
José se otočil k Renée.
“Tak co? Je lepší bourák než já? Nebo proč?”
Renée taky hned nevěděla co říct, a tak José jen mávl rukou a pln zlosti opustil byt.

***

Cestou ho osvítil nápad. Nejdřív udělá Tonymu to, co on jemu. Tony sice nebyl ženatý, ale měl, kromě mnoha milenek, jednu vážnou známost. A to Lourdes Chianni, mladou bankovní úřednici. Chodili spolu už přes rok a Tony, přes veškeré milostné eskapády, ji měl opravdu rád a snad ji i miloval.

Bylo poledne, když si ověřil její přítomnost v bance a nechal si ji předvolat.
“Pane Mendézi,” usmála se Lourdes. “Jak se máte? A co dělá Tony?”
A José se široce usmál.
“Mám nějaké bankovní problémy, tak mě napadlo, že zajdu za vámi a nějak to spolu vyřešíme.”
“Ale jistě, jste přece náš vážený klient, oč jde?” ptala se Lourdes.

“No. Mohl bych vás pozvat na oběd a vyřešili bychom to tam?”
Lourdes kývla : “Ale jistě, ráda.”

Poté usedli do přistavené limuzíny. José nabídl dívce sklenku z baru. Kromě řady nápojů tam měl připravenou i tubu sedativ, které spolehlivě účinkovaly, když bylo potřeba někoho omámit, případně zlikvidovat. Lourdes přijala sklenku. Přiťukli si a dopili do dna. Likér byl sladký a když José trval na druhé sklence, dívka se nebránila.
Po dopití jí však náhle ztěžkly nohy i ruce a hlas Josého zněl jakoby z dálky.

“Lourdes, co je vám?” slyšela hlas.
“Pane Mendézi…je mi…nějak…nevím.”
Ztěžka otevírala rty a cítila, jak ji někdo rozepíná halenku. Cizí ruce jí sundaly podprsenku a ruka zajela i pod sukni. Když se ňader dotkl jazyk a jemně dráždil bradavky, projela ji tělem elektrizující vlna.
“Nee,” mumlala sice, ale dál se poddávala laskání.

Ruka v klíně jí zajela pod kalhotky a masírovala pysky a celou jí pozvolna pohlcovala šílená tělesná touha. José si z kalhot uvolnil polotuhý pyj a hlavu Lourdes si přitáhl do klína. Ta mu ho okamžitě obemkla rty a začala divoce kouřit. Hlava jí jezdila po tuhém ocase a zrychlovala, jak se zvyšovalo dráždění v klíně. José se přesunul před ní, pozvedl ji nohy a přirazil. Dívka ho přijala se slastným vydechnutím.
“Áááh…ano…oooch!”
Hned mu začala přirážet a celá se kroutila v milostné křeči, jak do ní v přírazech rytmicky vnikal, hnětl prsa a rozséval polibky po jejím hladkém, pevném, snědém těle.

José pak změnil polohu a vzal si ji zezadu. Lourdes zavrtěla pánví, aby znásobila svou rozkoš a s milostným sténáním se vzepřela o dveře a šla zadkem naproti přirážejícímu ocasu. José ji uchopil v pase a přirážel. Lourdes vzdychala: “Áááhh…ještě…ještě….už!” až dosáhla orgasmu a uvolněně padla na sedadlo.
José si ho nechal vykouřit do konce. Když ucítila záškuby přes rty, pevně je stiskla a všechno spolykala a dál si hrála a cumlala povadlý ocas.

Pak zaklepal na řidiče.
“Ano, pane?”
“Můžeš si ji půjčit,” pousmál se zpocený José a pozoroval dívku, stále pod vlivem sedativ, jak mu žužlá ocas.
“Díky, pane,” odvětil řidič a za chvíli zajížděl na prázdné parkoviště.

Sotva vystřídal Joséhio na sedadle, vzrušená Lourdes se mu dychtivě vrhla ke klínu a kouřila ho vášnivě a divoce a řidič jen táhle sténal.

José se prošel po okolí, vyřídil dva telefonáty a pak pozoroval hrátky řidiče s Lourdes. Dívka kňučela a sténala, jak ji řidič tvrdě šoustal do zadečku. Pevně ji držel za roztažené půlky a zarážel do ní tlustý ocas. Když byl hotov a vystříkal ji střeva semenem, dívka mu ho ještě pokouřila.
José si ji ještě cestou domů přitáhl ke klínu, ale Lourdes uprostřed kouření usnula a bezvládně se svezla na sedadlo.

“Zavez ji domů a řekni, že je jí nevolno. A nezapomeň ji obléct a upravit,” přikázal pak řidiči a ve městě vystoupil.
Hned si vzal taxíka a zajel do Tonyho úkrytu, navštívit Serenu a vyřešit Alfredův problém.

Ke svému zděšení však v domě nalezl jen mrtvoly strážců a žena byla pryč. Na terase našel umírajícího muže. Poklekl k němu.
“Kdo to byl? Kdo to, sakra, byl?”
“Alfredo,” vydechl naposledy muž a hlava se mu svezla na stranu.

José bezděčně tiskl pěsti. Karty se obrátily.
“Alfredo má zpět svou ženu a teď nám vyhlásí válku. Kdo nás ale zradil?” Přemítal a vyrazil k domovu, zachránit, co se dá.

***

“Tohle nám José neodpustí,” hlesla Renée.
Tony pokýval hlavou. “Je čas vše urychlit. Kontaktuj kartel a řekni, že Tony Mendéz přebírá byznys.”
“Ach, lásko,” vydechla Renée “dej na sebe pozor. Miluji tě!”
Tony ji políbil na rty a vyšel ven. Vytočil číslo Alfreda a měl s ním krátký rozhovor.
“Budiž jim země lehká,” pokřižoval se, když odepsal své muže a odjel do svého bytu.

Začal si čistit zbraně, když ho z činnosti vytrhl telefon.
“Tony, prosím tě, přijeď ke mně, musím s tebou mluvit!” chrlila ze sebe plačíčí Lourdes.
“Co se stalo?”
“Víš, já jsem…ach bože…byla…zneuctěna…prosím tě přijeď!”
“Cože! Kdo to udělal?” zbledl zlostí Tony.
“Já..já si nevzpomínám..jela jsem autem…pak jsem byla doma a doktor řekl,…”
“S kým v autě jsi byla?” znovu se ptal Tony.
“Stavoval se v bance tvůj otec… pak jsem jeli na oběd…něco jsem pila a…”
Tonymu začalo svítat.
“Přijedu.lásko, co nejdříve,” ujistil plačící Lourdes a plný zlosti na otce, dočistil zbraně.
“Ten prasák. Teď to skončí!”

***

Vyšel před dům, ale tam ho náhle obestoupili tři muži.
“Nasedněte, pane Mendézi, chce s vámi hovořit pan Alfredo!” a otevřeli dveře černé limuzíny. Tony nasedl a na vedlejším sedadle se usmívala kulatá tvář Alfreda.
Auto se rozjelo a Alfredo podal Tonymu sklenku.

“Díky za pomoc. Mám zpět svou ženu a nyní je čas srovnat účet s vaším otcem. Chci, abyste byl u toho a ihned podepíšeme smlouvu o další spolupráci. Ovšem s tím, že veškeré kontakty přeberu já!”
“Jistě! Chápu,” hlesl Tony, protože hra se přiostřila a už šlo o život.

***

José dokončil poradu, muži se rozcházeli, když dovnitř vstoupila Renée.
“Paní Mendézová,” klaněli se jí muži na odchodu a když klaply dveře, José si nalil bourbon.
“Co mi chceš? To máš odvahu sem ještě vstoupit?”
“Přišla jsem tě varovat před Tonym. Chce tě zabít a vstoupit do kartelu.”

Josému překvapením nápoj zaskočil v krku.
“Co…cože? Zabít? Mě?”
“Prý jsme beztak odsouzeni k smrti, tak kdo prý bude první, přežije. A já jsem tady, protože tě mám ráda a nechci o tebe přijít.”
“A o Tonyho ti nejde?” pochybovačně zvedl obočí José.
“Tony je milý chlapec ale…stalo se to, no. Dali jsme si sklenku…nechali jsme to zajít příliš daleko…nemůžeme to smazat?” svůdně, jak to uměla jen ona, se usmála.
“Vidět jeho ocas v tobě, mi na náladě moc nepřidalo a ještě sledovat, jak se ti to líbí. Myslím, že se můžeš sbalit a jít. Zabíjet nikoho nebudu,” řekl smířlivě.

Renée k němu přistoupila.
“Můj drahý, ale já moc chci to, co máš tady,” přejela mu rukou přes hruď mezi nohy a lehce ho tam stiskla. Cítila, jak mu tuhne penis, tak mu rozepnula kalhoty a rukou vjela dovnitř.
“Hmm, už sílí,” řekla zastřeně a José čekal, co bude dál.

Renée poklekla a začala mu ho zpracovávat pusou. Dala si záležet, protože věděla, že už jen ten pohled ho fascinuje a brzy se udělá. José vzrušeně dýchal a pomalu přirážel proti její puse.
Pak se chopil iniciativy. Popadl jí za rameno a povalil ji zády na stůl, vyhrnul jí šaty a obličej zabořil do klína.

Renée se kdysi v klíně holila, ale José ji to zakázal.
“Připadal bych si jak pedofil,” prohlásil, a tak si tam Renée udržovala tmavý porost chloupků, kterým se teď José prodíral dovnitř.
“Pojď do mě,” zašeptala a José si dal její nohy na ramena.
Takto do ní pronikal hluboko, jak to měla ráda. Projížděl ji tvrdě, až násilně a Renée jen vzdychala a sténala.
“Ano..dej mi …do těla…opíchej mě… udělej mi to… mrdej mě!” vyrážela mezi přírazy a těmito výkřiky Josého ještě vice vydražďovala.

Náhle ji přetočil a vrazil ho tam zezadu.
A Renée pokračovala.
“Dělej…narvi ho tam…šukej mě jak děvku… áách!” sténala.
“Neopouštěj mě…píchej mě…už, už!” dosáhla vrcholu.

Náhle zvenku zazněla střelba. José vyskočil, aby se podíval, když vtom se rozrazily dveře a dovnitř vstoupil Alfredo.
José ztuhnul.
“Co je mezi námi, necháme být. Teď zaplatíš smrt rodičů Renée,” pronesl a než José stačil cokoliv říct, zazněl výstřel a José mrtev padl k zemi.

Dovnitř zatím vstoupil Tony.
“Jakže?” ptal se Alfreda. “Vy jste to taky věděl, že otec zabil rodiče Renée?”
Tony pohlédl na Renée, která se dávala do pořádku.
“Jistě. A taky jsem mu dávala veškeré informace o obchodu, Alfrede, můžeš?” řekla, Tony se otočil a další výstřel ukončil i jeho život.
“Mendézové skončili!” pronesl Alfredo a všichni opustili vilu plnou postřílených mužů.

***

Auto tiše zastavilo, dveře vily se otevřely a Renée z ústrety vyběhla Serena.
“Sestřičko. Tak dlouho jsme se neviděly. Konečně jsem se dočkala,” rozpřáhla náruč.
“Jsem ráda, že je to za námi,” řekla Renée a sestry se objaly.
“Plán vyšel dokonale. Vaši rodiče jsou pomstěny a jejich památka očištěna,” řekl Alfredo, vyšel na terasu, spokojeně si zapálil doutník. Zasněně se zahleděl na daleké zasněžené vrcholky And.

Autor

4 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Martin

Opět další povedená mafiánská povídka . Námět i děj je jako z Kmotra . Líbí se mi ten rozptyl témat povídek . Není to žádné ustrnutí na jednom tématu .

Mirek

Pěkná povídka, přečetl jsem to jedním dechem. Jenom ta první scéna je okopírovaná skoro doslova z jednoho filmu, myslím, že z Bodyguarda. Ale jinak opět slušný výkon od Shocka.

childe

Vydařená gangsterka, přesně takové mám rád.

4
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x