Honimír 01

Toto je 1 díl z 2 v seriálu Honimír

Lukáš miloval léto. Jako mladý a zdravý kluk se těšil na horké dny, kdy si pravidelně chodil obhlížet místní paničky i slečinky k rybníku nebo jen tak pozoroval z lavičky polonahé krasotinky a místní krásky z celé vesnice.
Přesto, že patřil mezi obecní kocoury, nic mu nedělalo tak dobře, jako vlastní honitba. Ne, že by měl o ženské nouzi, nebo se tomu bránil, ale každodenní výlety za dobrodružstvím, aby mohl nenápadně obnažit žalud před nic netušící obětí, ho bavily víc než balení a realizace tajných představ.
Už na jaře na něj lezla touha a splašeně sledoval předpovědi počasí, aby se konečně dočkal vytoužených sukýnek nebo svršků bez bundiček.
Přes zimu a chladné večery trénoval na holkách z vesnice nebo kamarádkách ze zábav a učil se delší výdrži, kterou k návalu polonahých těl potřeboval. Takže, zatímco holky se o něj praly, nadbíhaly a společně o něm básnily, Lukáš se vydával na sólovýlety po městě.

Postával u výloh, kde se zastavovaly ty nejlepší kusy a nechal je klidně nahlížet či slintat nad vystavenými botičkami, které ve své fantazii ihned vyhlídnuté oběti ochotně nazouval, aby mohl nožku uchopit a ovládat, nenápadně oddalovat jednu od druhé a kradmo nahlížet pod sukničku.
S rukama v kapsách šmíroval telefonáty, kdy mladinké husičky nebo naopak zralé dámičky od výloh vyvolávaly svým, možná i něčím provinilým, manžílkům a partnerům a naslouchal prosbám či odvážným slibům, které mu v nadrženosti nijak nepomáhaly.
Konečky prstů se dotýkal, přes díru v kapse, tuhého  chvostu a nenápadně po hmatu, počítal prozatím žilky. Pečlivě sledoval, jestli se v okolí nenašla nějaká, která by kapesní kulečník poznala a přichytila ho při činu. Bylo mu jedno, jestli by se pohoršila, nebo si jej naopak odtáhla za roh, kde by mohl svoji hoňku předvést až do konce bez nároku na půjčení.

Z ulic se stěhoval do supermarketů a propichoval pohledem ohýbající se maminy nebo přemýšlející slečny, které nakupovaly pro své rodiny. S jednou věcí ve vozíku se procházel prodejnou, jako tajný agent, aby se po čase zdárně  pokochaný, zase stěhoval jinam. Rád sedával v parku u dětských hřišť, protože zrovna tam se to hemžilo ženským pokolením.

Jejich děti nebyly takovým rušivým elementem, jakým pro něj uměly být mužské polovičky. Radši se věnoval samostatným jednotkám, než ženám zaklesnutých do  samcova rámě. Nikdy na sobě nedával nic znát a tak se ještě nikdy nestalo, že by byl přistižený při něčem nekalém.
Takže posazen do vyhřáté lavičky, si mačkal klacek v kapse a v duchu  fantazíroval o ženských postavičkách před ním. Do slunce přivíral oči a zrychloval tempo kapsičkoidní onanie, dokud se nevysemenil do předkožky. Se zatajeným dechem pomalu rozlepoval víčka a rozeznával kolemjdoucí obličeje, aby se  následně stal jedním z nich a rozešel se domů vysprchovat.

Pokud bývalo léto, které pálilo jako celé peklo, trávil veškeré volno u rybníka, kde si místní postavili kabinky na převlékání. U jediného možného přístupu do bahnité vody se na trávě lenivě válela spousta místních samic. Pánů bývalo málo, jelikož každý radši posedával u dobře zásobeného kiosku, odkud občas zkontrolovali opálené manželky.
Takže Lukáš využíval této příležitosti, kdy ho známé obličeje žádaly o výpomoc s namazáním, nebo zaběhnutím pro limo. Rád se povaloval mezi houfem grilujících slepiček a sám chytal bronz, pro ještě větší efekt domorodého kočičáka. Miloval chvíle trávené v kabinkách. Stavby připomínající řadu chatrných latrín, namačkaných na sobě a ze všech stran provrtaných od zvědavců, se zavíraly na kolík. Našlapovalo se zlehka, protože jakýkoliv pohyb uvnitř ztrouchnivělých převlíkáren, rozhýbal celou řadu, od rákosu po vrbičky.

I když nikdy nemusel, rád se zavíral do té nejděravější, odkud oky po  sucích sledoval odhalené křivky místních žen. Seděl na prkně s ptákem v ruce, jemně přetahoval kůžičku a pouštěl sliny na žalud. Udržoval se v erekci, dokud neuslyšel hlasy z kabinek vedle. To ihned přeskakoval po směru zvuku, aby ďuzínkami sledoval kousky odhalujícího těla, které si v hlavě skládal jako puzzle do celku.
Nervózně přeskakoval od stropu až po podlahu a dráždil ukázkový ocas s představou, že jej připravuje právě pro tuhle svlíkající se krasotinku. Poslouchal hlas své rádoby vyvolené, naslouchal domluvám před další prkna kabinek, hladil si rozkrok a otíral zpocené čelo do dřevěné přepážky. Miloval pohled, kdy se do škvírky vešla celá vykukující bradavka. Kolikrát si i doopravdy líznul, jak moc si přál, aby byl přistižen a nahou samičkou vyslyšen.
Olizoval slaný paraván a chystal se k výstřiku, aby semenem ztrestal necudnou kurvičku, protože takhle se přece slušná dáma nevystavuje.
Záleželo na dané chvíli, síle vzrušení a chuti zkoušet, co sám vydrží. Někdy se přestal sám od sebe uspokojovat, aby si udržel kondičku. Uklízel trčící ohon rychle zpátky do podšitých bermudů a vydával se roztouženě do reje polonahých těl.

Ležel schválně na zádech a předváděl tak svoji chloubu, připravenou kdykoliv k vyhonění či použití. Sledoval kolem sebe všechny rozpálené křivky, lesklé naolejované pokožky a líně ležící ženušky, které by, jednu po druhé, rád osvěžil fontánou ze semene. Zbožňoval chvíle, kdy se v blízkosti objevila nově příchozí, ohnutá špulila zadeček a natřepávala osušku, aby si odložila kabelku a odběhla se převléct do plavek.
Líbila se mu jakákoliv od nich z vísky a zvlášť na jednu jedinou, zralou paní Zdenku, nikdy nedal dopustit. Ženskost z ní sálala nejen vzhledově, ale i z chování. Uměla flirtovat, uměla se nabízet a plést chlapům hlavy. Byla místní výčepářkou, takže si hostů a štamgastů hleděla. Nesnesla pocit, že by se staré osazenstvo přetáhlo do vedlejší vsi, ke konkurenci a tak s rozepnutým  dekoltem a věčným smíchem na rtech roznášela půllitry, otírala se boky a nebo mrkala po každém v lokále.
Lukáš miloval ženské pokolení, ale když spatřil právě tuhle, přestal dýchat. Byla jeho tajný sen a ne jednou, s myšlenkami  na ní, cákal skoro až ve stropu. Kdyby záchodky hospody uměly mluvit, samotná paní Zdenka by se dozvěděla, kolikrát mladý Lukáš cídil svou smetanou zažloutlou, stokrát prochcanou mísu.
Nikdy si k ní nedovolil víc než byl vrácený úsměv, nárazová pomoc v lokále nebo jeho fantazie, kdy před ním Zdenka utíkala nahá a prosila ho o pauzu a odpočinek, protože  další číslo už nezvládne. Občas dopřál sobě i jí kousek ze záchodního onanování, když nenápadně vetřel do utěrky za pultem trochu toho nacákaného semene, aby se pak kochal pohledem, jak si paní Zdenka tímto kusem látky otírala dekolt, nebo zpocené čelo.
Na to konto se jeho vyprázdněný pytel znovu nalíval spermatem a vyplivaný ocas se budil z představy, že určitě aspoň kapka zůstala na kůži paní hospodské.

V den, kdy se dočkal a jeho zbožňovaná paní Zděnička  dorazila k rybníku, byl extrémně tvrdý. Polehával na zádech a sebejistě se šklebil do slunce. Tělo mu vonělo po opalováku, atraktivněl každou vteřinu díky hnědnutí od slunečních paprsků a nabízel vyrýsovaný ohon v šikovně všité podšívce, díky které se na pohled zdálo péro spíš obrovské než v pozoru a proto mohl bezostyšně mezi lidi i v tvrdém stavu. Chrochtal si blahem, protože měl okolo jen samé ženské. Děti si hrály ve vodě a pánové posedávali u maringotky s pivem.
Poslouchal špitání dívek a dorážení cizích mamin, kdy jedna přes druhou po něm žádaly vyřizovat vzkazy nebo pozdravy rodičům. I když ve skutečnosti šlo o zdržení nad lákavým tělem a o spravení oka, protože jejich starej zrovna dopíjel prozatím pátý škopek.

„Ty jsi tu dneska nějak na lehko. Kde máš šaty a věci?“ zastínila mu Zdenka slunce a  usmála se mnohem krásněji, než kterákoli jiná.
Projel pohledem pevné svalnaté nohy a protože by se proti postavě díky slunci jen šklebil, zakotvil pohled na ukázkovém poprsí.
„V kabince. Zůstal jsem věrný své sedmičce,“ kývl hlavou směrem k převlíkárnám a podepřel se lokty.
„Aha. Tak se hezky sluň,“ zašvitořila a rozhýbala postavu směrem k odložárně.
Lukáš na nic nečekal. Vyskočil jako by ležel na mraveništi, rozběhl se za ní a spustil pár lží, aby se nemusel brzo zase loučit.

„Skočím si pro něco. Naši se mě včera ptali, kdy má být ta zábava,“ nalhával i sám sobě a zajel do svojí kóje, aby se Zdenuškou mluvil přes dřevěnou zábranu.
Výčepářka instinktivně zaplula, díky rozjednanému rozhovoru, do vedlejší šestky, zakolíkovala se zevnitř, odložila tašku na prkno a rozvazovala si šatky za krkem.
Lukáš střídal jedno dřevěné oko za druhým, aby zahlédl co nejvíc. Leštil si vytaseného čuráka a dráždil koule, aby šly proti vzduchu zase vysněnou Zdenku napichovat.

„Za 14dní by měla být. Záleží jak se domluvím s kapelou,“ odložila šatky na tašku, ze které vyhrabala opalovák.
„Bude kapela odjinud? No táta se ptal, jestli má domluvit chlapy ze spolku, že by zahráli oni,“ kroužil prsty okolo všech vyvrtaných dírek a představoval si, že jezdí na kraji voňavé díry paní hospodské.
Občas přidal jazyk a olízl skulinku v prkně, protože si nepřál nic jiného než alespoň ochutnat. Vyřízený se radši opřel o protější stěnu a dál neklidně honil svůj prut.

„Myslím, že nebude třeba. Já to obvolám a zjistím, ale určitě ať se nehoní,“ nabírala parfémovanou marinádu do dlaní a zajížděla mezi kdejaký faldík.
„Však on se nehoní. Místo toho se honím já,“ zkusil dvojsmyslnou poznámku nadržený mlaďoch, čímž chtěl říct, že táta umí jen vysílat spojky.
„Však tě to nic neudělá,“ přeřekla se hospodská a v předklonu si nanášela na nohy mastný film.
„Ale udělá!“ mastil dál ocas Lukáš a už vyrážel proti dlani a nejvýhodnějšímu oku ve stěně. Jasně viděl před sebou sladkou díru, kterou musel protahovat. Prostě musel. Už to nešlo zastavit a snažil se to stihnout do chvilky, než se paní Zdenka připravená vydá na slunce.
Opřel se rukou o spojovací stěnu, představil si nahou zralou paničku, ve fantazii si ji pěkně ohnul a přímo proti zvědavé díře ve dřevě, vyrážel v pravidelném tempu.

„Já už budu,“ dotírala poslední zbytky krému Zdenka a upozorňovala na svůj odchod z kabinky.
„Já už taky budu,“ maskoval svoji onanii Lukáš a bleskově se připravoval na výmluvu, že se taky vlastně natírá.
„Počkám na tebe,“ natahovala už spodní díl plavek výčepářka.
„Jo jo počkejte, půjdeme spolu,“ olizoval se mezi odpovědí Lukyn a jediné co si přál, bylo kouzlo, které změní suché dřevo kabinky na čiré sklo. Ve stupni vzrušení, kdy už sperma šumělo v koulích, mu bylo jedno jestli ho Zdenka uvidí, nebo něco vytuší a proto se přiblížil žaludem k dírce, chrčel, mastil a klouzal dlaní po tyči s větším a větším důrazem, dokud nestříkal okolo skuliny na stěně.
Dokonce se rozhodl nacákat pár slz i přímo do otvoru, v domnění, že převlečená Zdenka se naposledy upravuje a nic nepostřehne.

Utíral mokrý žalud do kapesníku, zálibně pozoroval tmavou mapu a chystal se vyjít ven. Před dveřmi už na něj čekala zamlklá ale usměvavá Zdenka a naznačovala směr k Lukášovu ručníku.
Následoval ji beze slova, u svého poležení gentlemansky natáhl i její osušku, se zalíbením sledoval jak se na ni natáhla s elegancí šelmy, ulehl hned vedle a zavřel oči.
Jen co se mu víčka zaklaply, ucítil na rtech Zdenčin ulepený prst, který nenápadně šmejdil až špička zmizela za jeho rty. Nechala mu kousek chuti před zuby, otřela bříško prstu o ret a zase ručku stáhla.
Lukáš stále se zavřenými víčky zarejdil jazykem, ozkoušel chuťovými pohárky tu chuť a vystrašeně otevřel oči, aby se tázavě podíval na hospodskou šibalku.

„Pššššt. Chutnáš si?“ lišácky ho dostala do kolen Zdeňka, protože celou dobu šmírovala nenápadně i ona jeho. Poctivě hlídala onu dírku ve stěně a když si vymodlila pár kapek, které ji honimír opravdu dopřál, zkusila je přenést až k jeho rtům, což se jí nakonec zdárně povedlo.
„Ježiš, vy jste…“ zkoušel promluvit ztrapněný koktal.
„Tiše! A tohle poznáš?“ dala mu přivonět z prstů druhé ruky ten nejkrásnější parfém přírody, protože celá dlaň voněla jejím kundím sekretem.
„To je… tohle je…“ hledal slova dál Lukáš.
„Ano. To je zase vůně mého orgasmu. Nejen vy se rádi díváte a nejen vy to máte rádi. A ráda poznám, co máme ještě společného,“ mrkla na něj polonahá výčepářka, provokativně si lehla na bok, aby nabídla jeho očím své vyšlechtěné detaily a bavila se nad koktavým slibujícím souhlasem vykuleného honiče.

Navigace v seriáluHonimír 02 >>
5 2 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x