Japonská rodina

Nečekal jsem, že se dostanu do zahraničí tak rychle. A ještě k tomu rovnou do Japonska, země zaslíbené české kultuře. Jako technik jistého orchestrálního tělesa jsem musel být zájezdu účasten. Můj šéf, mistr Souček, velký machr, onemocněl, a tak nezbylo, než spolehnout se na mě, mladého, sice zaučeného, leč ještě ne tak zkušeného technika.

Během mnohahodinového letu jsem byl informován, že mým dočasným domovem bude běžná japonská domácnost, která již roky poskytuje azyl českým umělcům. Takto bude celý orchestr rozstrkán po rodinách, což celkově vychází levněji, než hotel.

***

K rodině Bayataových se mnou měla jít i harfenistka Irina, mladičké to stvoření z Ukrajiny, která jako nová posila souboru jaksi byla plonková, tudíž vyšla na mě. Moje těšení bylo zkaleno zjištěním, že Irina neumí česky, jen trochu anglicky, což konverzaci dost ztěžovalo. Irina však každý nesoulad nebo nepochopení vždy doprovodila okouzlujícím odzbrojujícím úsměvem, že na takovou holku se prostě nemůžete zlobit.

„A jak jsou na tom Japonci, myslím s angličtinou?“ zeptal jsem se vedoucí zájezdu.
„Paní trochu, manžel dobře, ale… víte, ti Japonci… stále je v práci,“ sdělila mi vedoucí lakonicky.
„No to bude supr pokec,“ opřádaly mě temné myšlenky a už mě ten zájezd přestal nějak těšit.
A nezmohly s tím nic ani hezké japonské letušky přepravní společnosti.

***

V Ebetsu, což se dá brát jako předměstí Sappora, mě a Irinu vedoucí představila rodině Bayataových, kteří stáli nastoupeni před malým rodinným domkem.
Pán domu Saiko byl muž ve středním věku, paní domu Nobuko, sympatická žena byla evidentně mladší než manžel a dcera Sengo, typická Japonka neidentifikovatelného stáří v rozmezí od starší školačky po maturantku střední školy.
Později jsem se dozvěděl, že nedávno oslavila osmnáctiny. Byli jsme pro ni exoti, ale jelikož angličtinu téměř neovládala, jen se na nás (mě) zubila a to bylo tak všechno.
Řeč vedl pan Saiko, žena mu jen přizvukovala a Sengo to doprovázela pantomimou. V Evropanech zřejmě viděli především neandrtálce a vysvětlovali nám například co je sprcha, splachovací klozet, varná konvice a jak se ovládá televize.

Ubytováni jsme byli každý sám v miniaturním pokojíku s postelí, stolečkem a skříní. Okno ústilo do jakési úzké uličky mezi domky. Připomnělo mi to Myší díru v Českém ráji.

Sengo se ukázala jako pěkná divoška. Otevřela mi okno a jelikož se nacházelo ve vnitřním rohu, vysvětila mi, že okno šikmo naproti je její pokoj a lze tam snadno přelézt, abychom mohli spolu „fuck“, a mile se usmála.
„Thank´s, consider that. Did you understand me?“ zeptal jsem se a dívka se opět jen zazubila. Snad to chápala.

***

Druhého dne byl pan Saiko již pryč. Časně ráno odjížděl do práce. Sengo se chystala do školy a paní Nabuko byla v domácnosti a nám k dispozici.
Neměli jsme žádné požadavky.
O deváté nás vyzvedl autobus a měli jsme své povinnosti.

Domů jsme se vrátili až po šesté a Nabuko hned nás zahrnula dotazy, co potřebujeme, máme-li hlad apod.
Irina šla do koupelny a já v kuchyňce se snažil s Nabuko navázat hovor, ale odpovědí mi byl rozpačitý úsměv. Její zásoba angličtiny byla asi zcela vyčerpána. A tak jsem se zabavil jinak.
„Víš, že seš pěkná mrcha? Ty musíš řvát blahem, když máš v sobě zaraženýho čuráka až po koule co?“ promluvil jsem česky.
Nabuko se otočila a rozpačitě řekla, že mi nerozumí. Odpověděl jsem, že mluvím svou mateřštinou a kdyby se neurazila, skládám hold její kráse, ale neumím to říci anglicky.
Zrudla, otočila se zpět k lince a já viděl, jak se celá jakoby zachvěla.
„Představuju si, jak ti dlaní přejíždím prsa, líbám a jazykem laskám dvorce a bradavky a prsty cítím, jak dole celá tečeš…“ mluvil jsem naschvál pomalu a vemlouvavě a Nabuko se opět zachvěla a dokonce snad i tiše zasténala.

„Čurák ti roztahuje kundu a przním tě pořádně tvrdě a hluboko a ty ječíš a užíváš si to stejně jako já. Dorazy cítíš až na dně a pořádně mi ho svíráš, jak seš krásně úzká.“
„Prosím… už dost!“ zarazila mě zrudlá Nabuko a vzrušeně oddechovala. „Vašich slovům nerozumím, ale, prosím, už nehovořte, děkuji.“
Celá popletená se rychle vytratila do ložnice.

Šel jsem za ní a za dveřmi jsem slyšel tlumené steny a vzdechy. Jak si to asi dělala sama, netuším.
Zrovna vyšla z koupelny Irina, tak jsem ji vystřídal. Sám jsem byl vzrušenej a ve sprše si ho vyhonil a semene vycákal litr.

***

Pana Saiko jsem už pár dní neviděl. Ani nevím, jestli vůbec doráží domů, když brzo ráno zase musí do práce. Sengo mi sdělila, že pokud otci ujede metro, přečká noc ve městě, protože domů už se nijak nedostane. Taxi je drahé a otec je na to zvyklý. Mluvila o tom, jako o normální věci, takže to tu asi bylo zcela běžné.

***

Seděl jsem zas s paní Nabuko sám v kuchyni, ona v rozpacích cosi kutila u linky, já srkal kávu a nepokrytě si ji prohlížel.
Irina zůstala ve městě s děvčaty z orchestru, prý po nákupech.

„Můžu zase mluvit ve svém jazyce?“ zeptal jsem se.
„Prosím ne,“ špitla Nabuko.
„Vadí vám to?“
„Ano, vadí,“ řekla nejistě.
„Hm… vás to vzrušuje? Nakomi te sana?“ nalistoval jsem ve slovníčku.
Nabuko vzdychla a náhle utekla do ložnice.
Šel jsem za ní. Ležela na posteli a plakala.

„Nebreč… já… nechtěl jsem tě uvést do rozpaků… budeš moje kurvička, ano? Já tě teď ošukám a bude zas dobře,“ řekl jsem česky, protože Nabuko tála a toho jsem musel využít.

Pozvolna jsem ji svlékal, srovnal se jí mezi nohy, které sama roztáhla a pak jsem do ní pronikl.
„Ááááh…“ táhle vydechla, jak se pod tlakem rozevřely pysky.
Pronikání pokračovalo pomalu dál, až v ní byl ocas zasunutý po kořen. Sevření úzké pochvy bylo božské, Nabuko se usmívala a já přirážel a komíhající se prsa jí laskal jazykem a líbal.
„Ah… ah… siim… mene… takeee… ooááááhhh,“ projela jí tělem slast orgasmu a silné stahy mě přivedly k výstřiku.
„Jooo…!“ prudce jsem přirazil a dávku semene hned nasávala děloha.
Oba jsme se vznášeli v sedmém nebi a až po době, kdy erekce polevila, jsem se z ní odvalil stranou.

„Miluju tě!“ vyznal jsem jí česky lásku.
„Co to znamená?“ zašeptala.
„Že jsem rád, že jsi spokojená.“
Mlčky vstala, posbírala si věci a odešla do koupelny.
Později jsem ji opět našel v kuchyni, jak připravuje jídlo a opět se chovala naprosto přirozeně. Jen už nebyla tak nervózní a na mě se usmála, samozřejmě jen když se nikdo nedíval.

***

Blížil se konec našeho pobytu.
Nabuko se dalším intimitám vyhýbala a třebaže jako Japonka byla submisivní a příliš se nebránila, když jsem se na ní někde v koutě natlačil, přece jen dávala najevo svůj nesouhlas a já na to nechtěl jít přes násilí.

Přetlak jsem si tedy uvolňoval ručně s představou Nabuko, nebo Japonek které jsem běžně potkával na ulici. Vesměs se mi líbila většina.
Ač ani mezi Japonkami nejsou jen samé krasavice, procenta hezkých převažovala. Některé vypadaly jak panenky na hraní a nesly se na vysokých podpatcích a dlouhých štíhlých nohách, zakončených minisukní. Pod tričkem se jim dmuly kopečky koziček a pak něžný obličej a kukadla. Ufff… někdy to bylo náročné.
Jenže je známo, holky moc na randění s Evropany nejsou. Možná kdyby jim byl nabídnut sňatek, ale jinak ne. O sexu ani nemluvě. Ptal jsem se hudebníků z orchestru, ale ti se smáli, že mám vůbec takové nápady.
„Jedině v bordelu by ti daly, ale ani tam nebudeš moc vítanej. Holky se bojí evropských klacků. Nakonec ti podržej, ale z toho jejich pištění ohluchneš a v úzký píče se brzo uděláš. Taková je moje zkušenost. A holky na ulici ani neoslovuj. Jen se zahihňají a utečou,“ řekl flétnista Zdeněk o kterém bylo známo, že je vybaven opravdu „dlouhou flétnou.“
Jenže píchal naši vedoucí a to byla Češka a proto byla spokojená a stále usměvavá. Japonky by se musely cítit jak nabodnuté na rožeň.
„Tak dík,“ zahučel jsem zklamaně a mohl být rád alespoň za tu rychlovku s Nabuko.

***

Večer mě z usínání vyrušilo nějaké šmátrání za oknem.
Otevřel jsem a v protějším okně spatřil zubící se Sengo.
„Můžu k tobě?“ hrnula se na parapet.

Než jsem stihl nějak zareagovat, překročila volný prostor a seskočila u mě v pokojíku.
Nestihl jsem se ani zeptat na důvod její návštěvy a už se mi přisála na rty. Po zvlášť důkladném vášnivém líbání s výměnou jazyků si dřepla na bobek, uvolnila mi ven ocas a aniž nějak komentovala jeho velikost, přetáhla předkožku a olízla hlavici žaludu, polaskala uzdičku, rozevřela pusu a snažila se ho sát.
Jak nabýval na objemu, nevešel se jí do pusinky, a tak toho nechala a jen ho cumlala a honila rukou.

Později jsme se vyměnili. Sengo se svlékla, lehla si na postel, roztáhla nohy a odhalila černý porost zarostlé kundičky. Někomu chlupy vadí, někomu ne. Já jsem ten druhý případ.
Jazykem jsem se probojovával porostem mezi nalité pysky a sál vytékající šťávy a laskal všechna místa, kam jsem jazykem dosáhl. Klitoris měla taktéž naběhlý a při jeho dráždění kroutila pánví a pištivým sténáním dávala najevo svou rozkoš.

„Pojď a klekni si,“ pobídl jsem ji, protože ocas už mě z té dlouhé erekce skoro bolel.
„Ale, prosím, pomalu,“ zakníkala, když na mě vystrčila svůj rozkošný zadek, či spíše zadeček. Kdybych neznal její věk, připadal bych si jak pedofil, co przní nějakou školačku.
Teď jsem svým ptákem vnikal do úzké kundičky a Sengo sténala bolestí. Ocas byl na její klín příliš velký a pysky se jen pomalu podvolovaly takovému rozměru. Ovšem maximální výplň a silné tření jí současně přinášely pocit slasti. Rozjel jsem pomalé přírazy a rukama jí mnul a mačkal prsíčka, která se mi hravě vešla do dlaní. Byla krásně kulatá a pevná s tvrdými hroty bradavek.

Po nějaké době jsme změnili polohu. Nyní jsem ji projížděl z boku. Sengo se mi ochotně nastavila a sténala pod novými hlubokými proniky. Já ji zespoda svíral prso a přirážel, aby ho v sobě měla až po kořen. Tím Sengo spěla ke svému vrcholu.
„Ah… ah… ah…“ hekala, jak v ní má kláda jezdila stále rychleji. „Gima satooo… ah,“ sténala v sílícím vrcholu slasti.
„Ááááách… ooouuueee,“ vyluzovala, když se udělala a kroutila pánví nabodnutá na ocase.

Když se probrala ze sevření slasti, ležela na zádech a já ji mezi roztaženýma nohama dál strojově mrdal prudkými přírazy.
Předtím jsem se neudělal, až teď jsem se chystal na své vyvrcholení. Prsa jí poskakovala v divokém rytmu přírazů, já se náhle vzepjal, ocasem v ní zaražený až po kořen a stříkal jsem a stříkal.
Mokrá a vadnoucí hadice údu pomalu opustila její lůno, následovaná výronem šťáv a semene.

Sengo vydýchávala svůj zážitek a už se těšila, jak se kamarádkám pochlubí. Sama z toho moc unešená nebyla, ocas je na ni moc velký, ale i tak celkově se jí to líbilo.

Oba jsme se náhle zaposlouchali. Oba slyšeli vrzavé zvuky a jakési tlumené hekání a vzdechy. Sengo se usmála.
„Otec je doma, a tak si s mámou užívají. Moc času na sebe jinak nemají.“
„A ty? Máš přítele?“
„Ne. Ale já… prostě, neumím ti to vysvětlit,“ pousmála se jaksi záhadně a sebrala se k odchodu.
Odešla pak normálně dveřmi, rodiče souložili a nebyla obava, že by ji slyšeli.

***

Letadlo se vznášelo na územím Číny a usměvavé letušky cestujícím nabízely občerstvení. Někteří pasažéři spali, někdo si četl, já seděl až vzadu vedle Iriny, která mi honila z kalhot uvolněného ptáka a já jí rukou rejdil v klíně pod sukní.
Sdělila mi, že slyšela, co jsem dělal tu noc se Sengo a dotklo se jí, že jsem o ní ze celý pobyt neprojevil pražádný zájem, a tak si nyní přímo řekla o vzájemné ruční uspokojení. Bylo to příjemné a byl to příslib dalších radovánek, ale to až se ocitneme na matičce Zemi.

Autor

4.7 60 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Talmann

Zajímavý kus exotiky, palec nahoru.

Tomas

Skoda ze nesekol tu mladu co s nim bola na sluzobke. Uz naznacene bolo ze bola kočičanda… 😋😁😈

3
0
Would love your thoughts, please comment.x