Nuda v Brně 01

Toto je 1 díl z 3 v seriálu Nuda v Brně

Petr a Dominika jsou dvojčata, ačkoli, co se fyzického vzhledu týká, by to určitě nikdo nehádal. Ona je modrooká, prsatá a prdelatá, blondýnka menší postavy. On, naproti tomu, je vytáhlý brunet s hnědýma očima. Přes rozdíly ve vzhledu a pohlaví se skutečně před osmnácti lety narodili v jeden den a jedné matce. Jedna vlastnost, pro dvojčata tolik typická, jim ovšem nechybí. Jsou si daleko bližší, než bývají jenom „obyčejní“ sourozenci. Cizí člověk, který by je někde náhodou potkal, by je určitě pokládal za párek milenců a ne za bratra se sestrou.

Rozvod rodičů v době jejich útlého dětství je sblížil ještě více. Byli si nejlepšími kamarády a obzvláště teď si byli vlastně kamarády jedinými. Matka, která je tenkrát po rozvodu dostala do výhradní péče, dostala mimořádně výhodnou pracovní nabídku, kterou prostě nemohla odmítnout.
Dvojčata se tedy společné s ní stěhovala s rodných Pardubic do Brna, do města, kde nemají jediného kamaráda, ba dokonce ani známého. Přestup na jinou střední školu naštěstí nebyl problémem.
Mezi novými spolužáky, se kterými měli příští rok skládat maturitu, byli oba úplnými cizinci a proto tak trochu outsidery. Oba sourozence mrzelo, že zrovna nezapadli. Šlo ale o další věc, která je pojila dohromady.

Jednu sobotu v polovině června bylo ve městě horko jako v peci. Kdo mohl, ten prchal někam k vodě. Kdo z nějakého důvodu nemohl, ten svým šťastnějším spoluobčanům jen tiše záviděl.
Když tedy Petr sestře navrhl, že by už konečně mohli vyzkoušet, jaké je na „Pryglu“ koupání, tak ji nápadem naprosto nadchnul. Domča bleskově hodila do tašky osušku, dva ručníky a něco malého ke svačině.
Za pouhý okamžik pak už oba seděli v šalině uhánějící směrem na Bystrc.

Společně s početným davem vystoupili u zoologické zahrady. Na rozdíl od ostatních, převážně rodin s dětmi, nezamířili přes most k areálu ZOO, ale vydali se cestou podél řeky směrem k hrázi přehradní nádrže.
Když vystoupali po schodech, kterých bylo podle názoru Dominiky nepřiměřeně mnoho, zažili nepříjemné překvapení. Vlastně to žádné překvapení nebylo. Člověk nemusel být velký myslitel, aby ho napadlo, že v takový den, navíc v sobotu, bude u vody hlava na hlavě.

„Zkusíme to kousek dál Domi, třeba se někam přeci jenom vmáčkneme.“
Bráškův návrh pěkná blondýnka rezignovaně odkývala.
Přešli těleso hráze. Protější břeh vypadal poněkud méně „zalidněně,“ a vydali se podél břehu. Byla to docela příjemná procházka, ale všude byl přístup do vody buď oplocen jako soukromý pozemek, nebo obležen koupáči natolik, že přes masu polonahých těl nebylo téměř vidět, kde končí břeh a začíná voda.
Když už to chtěli vzdát a potupně prchnout, utkvěly oči obou sourozenců na ceduli s nápisem.
„Nudapláž Osada,“ přečetli oba současně nahlas a trochu poplašeně se zadívali jeden na druhého.
„Co myslíš ségra?“ začal Petr opatrně. „To máš už vlastně jedno, ne? Vždyť vršek si občas sundáš i na normální pláži. A stydět se snad za sebe nemusíme ani jeden.“
Sestřička se roztomile začervenala, ale odpověď ze sebe nemohla pěknou chvíli vymáčknout.

Bratříček se zatím rozhlížel, kam to možná za chvíli vlezou. Nudapláž ležela v docela příkrém kopci, ale rovnější místo pro roztažení osušky se najde bez problému.
Co pokládal za hlavní výhodu, bylo relativní soukromí.
Na dekách a ve vodě bylo jen několik starších párů, tři mladíci, kteří zřejmě přišli „očumovat,“ se právě zklamaně balili a nakonec jedna asi pětatřicetiletá „mamina.“
Mimo přístupovou cestu byl navíc prostor ohraničen poměrně hustým křovím.
„Kdyby nebylo takový vedro a já se tolik netěšila do vody, tak tě asi pošlu do háje, brácho!“
Dominika ještě okamžik zaváhala, ale nakonec odhodlaně vykročila.
Při svlékání bylo oběma trošku trapně, ale když zjistili, že jim nikdo z přítomných cizích lidí nevěnuje žádný nepřiměřený zájem, dokázali se bez problému uvolnit.

Za chvíli si už užívali chladivou, a překvapivě poměrně čistou, vodu a cákali po sobě jako malé, rozverné děti. Postupně přišlo ještě pár dalších „nudistů,“ mezi nimi byli i někteří věkově poněkud blíže dvojčatům, ale všichni se chovali tak „normálně,“ že se Petr i Dominika začali cítit skoro až trapně kvůli předsudkům, které až doposud vůči odpůrcům plavek měli.

Když potom oba leželi natažení na dece, úplně nenuceně si povídali a vtipkovali. Vystavovali doposud bledá místečka blahodárným slunečním paprskům. Nahotu vlastní i toho druhého si už snad ani neuvědomovali.
„Vlastně jsme byli pěkní pitomci, že sem nechodíme už dávno,“ začala rozhovor Dominika a zahihňala se. „Já si doma dávám pozor, abys mě náhodou nezahlídl, skoro jako nějaká jeptiška a ono vlastně vůbec o nic nejde.“
Petr se zasmál taky.
„A daří se ti to, sestřičko. Úplně nahatou jsem tě viděl naposledy snad, když nám bylo tak deset. A že jsem kolikrát chtěl uvidět víc…“
Zarazil se, zrudl jako rak a nejraději by poslední slova vzal zpět. Sestra se na něho překvapeně zadívala a on by se v tu chvíli nejradši propadl hanbou.
„To jsem nevěděla, že se ti líbím jako holka, nikdy jsi mi to neřekl.“
Dominika se na bráchu povzbudivě usmívala.
„Vlastně mi to docela lichotí, když se líbím tak hezkýmu klukovi. Myslíš někdy na mě, když si to večer tajně děláš pod peřinou?“
Po té otázce, ačkoli byla vyslovena úplně nevinným tónem, byl Petr úplně v šoku.
O to víc ho zarazila jeho odpověď, kterou snad místo něho vyslovil někdo jiný.
„Vlastně dost často, abych řekl pravdu. A co ty?“

Dominice v tu chvíli konečně došlo, kam jejich rozhovor nasměrovala a samotnou ji to vyděsilo. Vyděsilo a zároveň i příjemně vzrušilo.
„Taky vlastně docela často. A brácho, nechci nic říkat, ale asi by sis měl radši lehnout na břicho.“
Petr se bleskově přetočil a zašeptal omluvu.
„Brácho, mně se neomlouvej,“ řekla Dominika potichounku.
„Já jsem na tom právě teď stejně jako ty, jen to u nás holek není tolik vidět.“
„Ségra, radši toho necháme, vlastně jsme vůbec neměli o takových blbostech začínat. Půjdu do vody, tam mě to snad brzo… to… přejde.“

Mladík se opatrně rozhlížel a hledal nejbezpečnější cestu do vody. V tu chvíli ho sestra přímo šokovala.
„Půjdu s tebou, taky jsem se nějak zapotila,“řekla.
Chytila Petra za ruku a doslova dotáhla do vody. Tiskla se k němu přitom velice těsně, podle názoru chlapcova utěšitele až příliš těsně.
Když byli oba dostatečně daleko od břehu, aby nebylo vidět co se děje v oblasti pasu, cítil mladík jemný dotyk dívčí ruky, která objala jeho trčící chloubu a několikrát s ní zapumpovala.
„Co blbneš! Tohle přece nejde! Vždyť jsme sourozenci!“
Dominika se bratrovi s úsměvem zadívala přímo do očí.
„No tak, uklidni se bráško, chci ti jenom pomoct. Vidíš, že to samo nepřejde a nechceš snad dělat ostudu, ne? A nesnaž se tvrdit, že se ti to snad nelíbí?“

Provokatérka se k Petrovi opravdu těsně namáčkla, mezi jejich těly snad nebyl ani mikrometr volného prostoru. Jemně mu polaskala naběhlé koule a potom znovu zapumpovala.
Bratr sestřičku objal rukou kolem ramen a zlehýnka políbil na čelo. Volnou rukou začal zkoumat její nádherné křivky. Po nedávném protestu už nezůstalo ani stopy.
„Dominiko, buď toho hned necháme, nebo to dotáhneme do konce. Potřebuju ho mít v tobě, potřebuju stříkat, sakra, tohle už se dýl nedá vydržet.“

Petr věděl, kdyby došlo „na nejhorší,“ že si nemusí dávat pozor.
Sestřin přítel sice zůstal v Pardubicích a vztah na dálku se brzy rozpadl, ale hormonální antikoncepci přesto pravidelně užívá dál. Vzpomněl si, jak málem prasknul smíchy, když mu nedávno řekla, že jí to doktorka napsala, když se jí zmínila, že by potřebovala něco na vyčištění pleti. Dlouho si potom myslel, že si z něho dělala jen legraci.
„Petře, bráško, já nechci nic jinýho!“
Okamžitě pak bratra pevně chytila kolem ramen, pokrčila nohy a objala ho s nimi kolem pasu.
Ve vodě byla lehoučká jako pírko. Ve škole fyziku přímo nenáviděla, ale tahle praktická aplikace Archimédova zákona, to bylo něco dočista jiného než nudné poučky a vzorečky.

Petr udělal pár kroků do větší hloubky, až oběma koukala z vody jenom hlava, a políbil sestru vášnivým francouzákem. Současně si přitom pomáhal rukou, aby se dostal do toho správného otvůrku. Přestože cítil jako kámen ztvrdlé sestřiny bradavky, vnímal, jak jí rychle bije srdce a slyšel zrychlený a prohloubený dech, do jejího lůna však pronikal jen velice ztuha. Přestože to zní poněkud absurdně, je ve vodě i maximálně vzrušená žena úplně suchá, protože právě voda všechny ty klouzavé sekrety odplaví.

Nakonec se však přeci jen zadařilo a Dominika cítila bratrův ohon až na dně.
Přestože jeho přírazy jí pořád trošku „dřely,“ dostávala se přímo do tranzu.
„Áááách.. to je ono“ Vyšukej mě… vystříkej mi ji!“
Petr se pevně přisál k sestřiným ústům a ucpal jí pusu jazykem. Pořád si udržel natolik chladnou hlavu, že nechtěl budit větší pozornost než je nutné.
I on už se však cítil jako v jiném světě, výstřik nedokázal zadržovat donekonečna a po chvíli oba cítili horko rozlévající se Dominice v pohlaví.

Jejich dobrodružství, ač se odehrálo na veřejnosti, uniklo pozornosti. Nebo alespoň byli přítomní naháči natolik taktní, že nedali ani pohledem nic najevo. Oba hlavní aktéři této vodní němohry však věděli, že tímto vše teprve začíná. Jestli si doposud byli blízcí, co jsou potom teď?

Autor

Navigace v seriáluNuda v Brně 02A >>
4.8 96 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Bbob

No až na tu vodu v přehradě ok, tam bych to fakt nedělal 😁.

Tomáš

My postupně už převádíme povídky ze staré verze eFenix. Jsou zde jak lidi, tak i čas na to převedení a navíc se to značně zjednodušilo. A tak je občas fajn, některé opravdu dobré kousky dát jako znovu k publikaci.

Tomas

Pekny zaciatok.. chce to pokracovat..

4
0
Would love your thoughts, please comment.x