Kamarádka ze základky

Ta ženská do mě vrazila přímo před hotelem, kam jsem se právě šel ubytovat.
„Aúúú… kam čumíš, sakra!“ vyjelo ze mě.
„Promiňte,“ hlesla a jak zvedla obličej, tváře se nám rozjasnily překvapením.
„Lucko? Co tady děláš?“
„A co ty, Petře?“

Právě jsem se v cizím městě setkal se svou spolužačkou ze základky. Mě sem vyslala firma na týdenní školení a já sháněl ubytování v prvním hotelu, co se mi cestou z nádraží namanul do cesty.
„Ahoj… chci se tu ubytovat. Na tejden. Mám tu nějaké školení a…“
„Nepřipadá v úvahu. Tady bys neměl žádný pohodlí. Vím to, protože tu dělám pokojskou. Budeš bydlet u nás doma. Bereš?“
„Počkej. U vás… to znamená, že tam seš ty a rodina. Ta bude souhlasit?“ znejistěl jsem a netoužil jsem se seznamovat s jejím manželem, nasranýho, že si tam žena přivede cizího chlapa, byť spolužáka ze školy.
„O to se nestarej. To je samozřejmý. Jsme taková pohostinná rodina. V pět přijď do Lipový 25, osmý patro. Zatím pa, musím letět,“ a rychlým krokem zmizela za rohem.

Neměl jsem čas k nějakému protestu. Zařídil jsem si své věci, prošel se po městě a poptáváním jsem se pomalu dostal na sídliště, až k tomu správnému domu. V ruce jsem třímal kytici, v tašce měl láhev koňaku a nervózně jsem stiskl tlačítko zvonku.

„Dzin,“ cinkl zvonek, dveře se otevřely a tak stál cizí chlap.
Vteřinu si mě měřil, ale pak se usmál.
„Vy budete ten náš host, že jo? Pojď dál a tykej mi, já jsem Franta,“ stiskl mi ruku silou svěráku.
„Petr, júúh,“ sykal jsem a zažíval bolest, jak odsouzení na mučidlech s nasazenými palečnicemi. „Sakra, Franto, ty máš sílu.“
„Tak sorry, kámo. To víš, u nás na dílně nejsme žádný houžvičky,“ šklebil se. „Lucko, máš tady toho kámoše,“ volal do hloubi bytu.
„Jo… hned,“ ozvalo se a pak vyšla Lucka v nějakých domácích minišatech a já se nemohl vynadívat na dlouhý hladký nohy a nadýchaný dekolt.
„Už ti chystám lože. Pojď dál, ať se ubytuješ. Jé, moc dík,“ usmála se nad květinami a zavedla mě do pokoje, který byl vybaven jako dětský.
„Tady spí děti?“ rozhlížel jsem se okolo.
„Jo. Moje. Ale tento týden jsou u exmanžela. Máme střídavou péči, víš? Takže buď v klidu,“ rozptýlila mé obavy.

Večer proběhl v poklidu, Franta zajásal nad flaškou koňaku, Lucka mě nasytila domácí stravou a pak jsme probírali naši minulost i současnost, že jsme šli na kutě poměrně pozdě. To manžele neodradilo, abys si neodbyli večerní sex a po chvíli vrzání postele a tlumeného hekání se bytem rozhostil klid.

***

Další dny jsem měl naplněné školením a učením se na závěrečný test. Až večer jsem sedával s Luckou a Frantou v obýváku, kde jsme probírali páté přes deváté.
„A co, že nejseš ženatej?“ zajímalo Lucku.
„Byl jsem,“ poopravil jsem ji. „Nějak nám to nevyšlo… no, snad najdu tu pravou,“ a jak jsme se na sebe zahleděli,
Lucka zrudla a uhnula pohledem.
„Já jsem taky už rozvedená,“ říkala později. „Teď se s Fandou pokoušíme o potomka a z prvního manželství mám dceru a kluka. Se svým ex docela vycházím a fungujeme ve střídavý péči. Nebydlíme od sebe daleko, takže pro děti to není taková změna.“
„Jo a já s jejím Otou dělám na dílně,“ podotkl Franta a zhluboka se napil z láhve piva. „Taky spolu docela vycházíme. Ota teď tajně šuká dceru našeho vedoucího, takže nežárlí, že já mu obdělávám exženušku, he, he,“ chechtal se Franta opile a Lucka opět zrudla.
„Nech toho… seš ožralej!“ vyštěkla a odešla do koupelny.

Že pak mezi nás přišla zabalená v osušce, že si jen něco vezme ze skříně, bylo u nich asi normální, ale v přítomnosti cizího chlapa? Ocas mi hned tvrdl na kámen a Lucka, jak naschvál ještě odhalila nohu až skoro k pasu a jak se ohnula, skoro ji spadlo ovinutí kolem hrudníku.
„Jejda,“ špitla a jak se vracela a prošla kolem mě, žlábek mezi prsy byl nepřehlédnutelný.

Večerní sex manželů už jsem absolvoval s ocasem v ruce a rytmickými tahy jsem si udělal dobře. Lucka sténala docela hlasitě a představa jak jí mrdá můj ocas, mě přivedla k rychlému vyvrcholení.

***

Byl pátek, když se mi před polednem ozvala Lucka.
„V kolik koncis?“ psala SMS.
„Asi ve dve.“
„Pockej na me, prijdu brzo :-)“

***

Kráčel jsem naposledy do Lipové ulice a Lucka, kupodivu, byla už doma. Přišla mi taková hezčí, upravenější… prostě „jiná“.
Usadila mě do obýváku a ptala se, jak se i nich líbilo.
„Tak popravdě, žijete jinak, než já. Jste takový otevřenější… ve všem… nic neskrýváte, na nic si nehrajete. Ale takhle sis to asi přála, když sis vzala Frantu, ne?“
Lucka zavrtěla hlavou..
“No, právě že to není, jak bych si vysnila. Zpočátku bylo všechno fajn, ale… spousta věcí je jinak. Ale to je moje věc se s tím vyrovnat. Já děkuju tobě, žes na mě nic nezkoušel a nechtěl se se mnou po dvaceti letech líbat.“
„Líbat? My jsme se někdy líbali?“ divil jsem se.
„No jasně. Na tom večírku v devítce, po vysvědčení. U Jany na zahradě,“ připomněla mi Lucka a já se začal rozpomínat.
„Víš, že tam tenkrát Eva přišla o panenství s Martinem?“
„Cože?“
„No, experimentovali tam někde v křoví, až doexperimentovali. Naštěstí neskončila v jináči, protože v patnácti by ji asi rodiče zabili. A my ostatní cudný holky jsme se akorát líbaly s někým , kdo se nám celou základku líbil.“
Pochybovačně jsem zvedl obočí.
„To jako, že jsme se líbali a já si ti ve škole líbil?“
„Jasná páka,“ usmála se. „Jenže vy kluci jste byli tenkrát hrozně zastydlí a my vyspělejší. Proto jsme byly na starší, víš?“
„No jo, to bylo tenkrát…“ zasnil jsem se.
„A teď už seš odvážnější… a chápavější k ženským potřebám?“ řekla tiše a její obličej se ke mně stál více blížil.
Když se naše rty spojily, ústa se nám automaticky rozevřela a protnula ve vášnivém líbání.

Podvědomě jsem ji rukama sjel k pasu, rozepnul jí kalhoty a dlaní zajel mezi nohy. Přes porost jsem pronikl mezi pysky, pocítil vlhkost a prsty mi hladce vklouzly dovnitř.
„Oooohhh… gmmm,“ zafuněla mi do ucha. „Potřebuju ošoustat… udělej mi to.“
Sama mě snaživě zbavovala oblečení, přitom jsme padli na gauč a hladili se a mačkali všude po těle.
Konečně jsem mohl polaskat její kůzlátka, která jsem zatím zahlédl jen letmo. Po dětech už je měla povislejší, zato hezky plná a velká. Bradavky se jí napnuly pod laskajícími prsty, líbajícími rty a kmitajícím jazykem.
Její ruka se zase chopila stojícího ocasu, kterými pomalými tahy honila a udržovala v potřebné erekci.
„Máš ho krásně… tvrdýho… ošoustáš mě… pořádně mě omrdáš?“ vzdychala vzrušeně a roztahovala nohy a pokládala se na záda.

Vniknutí bylo hladké a ocas do ní prudce zajel až po kořen.
„Ohhhh,“ vzdechla spokojeně a přirážela pánví naproti.
Byla krásně otevřená, ale zároveň mi krásně svírala ptáka a já věděl, že takhle ji dlouho mrdat nevydržím.
Zato Lucka byla rozjetá a zcela v extázi.
„Joo… ještě… přitlač… už… budu… úúúhh,“ vyrážela a jak dosáhla slastného vyvrcholení, vypustil jsem do ní obsah koulí a cítil, jak mi ho poševními stahy ždíme do poslední kapky.

„To bylo nádherné,“ vydechla spokojeně. „Budeš mít sílu mi to udělat ještě jednou?“
Nečekaje na reakci, svezla se mi k pasu a zasunula si ptáka do pusy.
„Gmm… hmm… mlask… gfmmm… hezky… ti… stojí… chmmm,“ sála mi ptáka s patřičnou důkladností a samozřejmě slavila úspěch.
„Nechceš si mě osedlat?“ nadhodil jsem.
Hned na mě hupsla a sama si ho zavedla do sebe.
„Ah… ááh,“ hekala, jak dosedala a tvrdý pták v ní pomalu mizel v celé své délce.
Její prsa se ocitla v zajetí mých dlaní a já je mnul, mačkal a Lucka spokojeně vzdychala a sténala a jemně pohybovala pánví. Bylo to nepopsatelně krásné těsné spojení našich těl.

V tu chvíli jsem nemyslel, že jejímu muži nasazujeme parohy a bylo mi to vlastně jedno. Hezká spolužačka si užívá mého ocasu. O tohle jsme na základce byli ochuzeni. Holky se teprve měnily v ženy, my byli vykulení kluci, ovládajíce tak maximálně honění ptáka a hlavně, bylo nám čtrnáct, patnáct a v tu dobu nikdy nejevil odvahu opravdu šukat. Spíše jsme se o tom jenom bavili.

„Bože… takovýho… čuráka… mám… sobě… poprvý… oáááh… júúúh… to… je… skvělý… oh… oh… mrdej svou děvku… už… zase… budu… oooh,“ chrlila ze sebe vodopád slov a zjevně jí to tak vzrušovalo a poskakovala na ocase stále rychleji.
Náhle vykřikla, jak jí gejzír rozkoše zaplavil tělo, ale já to ustál a neudělal se.

Když se uklidnila, podívala se na mě.
„Ty ses neudělal?“
„Ne. Ale dodělám se na tobě hezky zezadu.“
„Dobře. Jen ne do zadku, prosím tě,“ klekla si a rozkročila nohy.

Já jen cítil, jak se překrvené pysky roztáhly a pustily mou tvrdou tyč dovnitř. Lucka hned začala vzdychat. Já ho celého vždy vysunul a zase silně přirazil.
„Ah… ahh… ty mě… rozpáráš… bože… to… je kláda… oooh… to… je… slast,“ vzdychala a já ji tentokrát nijak nešetřil a častoval ji hlubokými a prudkými přírazy. Promnul jsem jí visící prsa s tvrdými hroty bradavek.
„Uáááh… jooo… tahej… ještě… je… mačkej,“ vřískala a asi se blížila k dalšímu vrcholu, jak byla z přirážejícího ocasu celá rozdivočelá.

Bylo to úplné zvířecí mrdání. Já ji držel v pase a přirážel a a zmítající se tělo v mém sevření vzdychalo a sténalo. Bylo to úžasný sledovat, jak mokrý ocas vyjíždí a zajíždí jí mezi půlky již trochu macatého zadku. Otvor análku se na mě usmíval, ale respektoval jsem, že je to zakázaný území. Přesto jsem ji tam kolem kroužil aspoň prstem. Na to nic neříkala, nebo to nevnímala.
„Tady… máš,“ přirazil jsem naposled a plnil ji posledními zbytky semenných zásob.

Svalili jsme se vedle sebe a Lucka hned si kapesníčky vytírala nadílku, co jí vytékala ven.
„Možná si mi tu nechal dáreček. Nic neberu a tys to do mě dvakrát napumpoval.“
Ulekl jsem se. No jo, na tohle jsem nepomyslel.
„Ty bys to Frantovi řekla?“
„Seš blbej? Jasně, že ne. Jestli si mě oplodnil, tak stejně bude Frantovo. Leze teď na mě každej den, někdy i dvakrát. A výdrž má dobrou. Jen tu velikost jako ty nemá. Tys byl na škole takovej střízlík malej… vidíš, kam si to dotáhl. Velkej seš, ale někde jinde. Z tebe ženský musejí šílet.“
„Myslíš?“ zapochyboval jsem.
Mé vztahy a rozchody s ocasem nikdy neměly nic společnýho.
„To víš, že jo, ty trubko. Žádná ti to neřekne zpříma, ale když ho máš takovýho, abys ji uspokojil, tak ti odpustí jiný věci, který ji na tobě serou. Věř mi, vím o čem mluvím.“
„Ne každá je taková jako ty,“ mínil jsem. „S tebou se dá mluvit naprosto na rovinu a otevřeně. To s jinejma abych mluvil v jinotajích… třeba s mou předposlední přítelkyní.“
Lucka pokrčila rameny.
„Holky jsou různý. S některejma se taky o chlapech nedá mluvit. Mlží a nebo kecaj, to už poznám. Hele, bylo to s tebou hezký, ráda jsem tě potkala i ubytovala, ale Fanda je tu za chvíli, tak ať nemáme malér. Z tebe by udělal dva a já mu taky budu ještě muset podržet, tak aby nepoznal, že už ve mně nějaký ocasek byl, chi, chi, chi.“

Ve dveřím mi ještě Lucka dala pořádnýho vášnivýho francouzáka a zavřením dveří všechno skončilo.
Za devět měsíců mi poslala mail, že mají krásnou dceru Petrušku.

Autor

4.7 47 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Kamil Fosil

To se jí za tu pohostinnost pěkně odměnil.
Dvě dávky.

Clark

Klasický Shock. dd

Tomas

Toto by som si rad doprial u niektorych spoluziacok.. autor to vystihol. 👍🏻😁😉

3
0
Would love your thoughts, please comment.x