lokaj

Knížepán

Kníže z okna pozoroval miliskující se dvojici sloužících v zámeckém parku.
Milenci se líbali, objímali, a když pak žena poklekla a svému milenci začala usilovně sát úd, jen zhluboka vzdechl. Tělesnou rozkoš už nepoznal velmi dlouho. Táhlo mu už na šedesátku, ale stále byl plný sil i touhy po ženském těle. Jeho o třicet let mladší manželka mu sdílení lože odepřela hned poté, co mu dala syna, s tím, že svoji povinnost již splnila.

Když si mladičká komtesa Ellis Von Thurgau brala knížete Adolfa De Wein Müller, jednalo se o předem dojednaný sňatek mezi ním a jejími rodiči. Svého budoucího chotě vlastně viděla poprvé v životě, až ve svatební den.
Tehdy padesátiletý kníže se jí příliš nelíbil, ale jelikož byla vychována pro budoucí sňatek s někým podobným, s úsměvem přijala jeho formální žádost o ruku. Z mála věcí ji alespoň zaujal svou statnou postavou, vybraným chováním a galantností.
Když skončil svatební den, novomanželky se ujaly dvorní dámy a doprovodily ji do jejích komnat a s úklonou ji opustily. Dívka ulehla do lože a dobře věděla, co bude následovat. Manžel si přijde pro její panenství.
A skutečně netrvalo dlouho a tiše se odsunul velký obraz naproti, za nímž byl tajný průchod mezi její a manželovou komnatou.
„Takto se můžeme navštěvovat a nebudou o nás probíhat klevety mezi služebnictvem,“ vysvětlil ji kníže, když se vynořil z temné chodby.
„Ji..jistě, drahý,“ přikývla, když se probrala z úleku.
Kníže, který již v životě obšťastnil spoustu žen, se s manželkou rozhodně nepáral. Přistoupil k loži.
„Prý jste nějaký čas pobývala ve Francii, znáte jistě tamní způsob lásky?“ zaskočil ji otázkou.
Ellis si nebyla jista, jestli myslí to, co skutečně na vlastní oči spatřila mezi její sestřenicí a mladým armádním důstojníkem, ale přikývla.
„Ano…jistě, drahý,“ a poklekla, aby mu vykasala košili. Kníže si však vyhrnul košili sám a Ellis viděla, že od pasu dolů je již nahý a úd mu prozatím visel volně dolů.
„Nuže?“ pobídl ji, když se k ničemu neměla.
„Ano, ano,“ probrala se Ellis z myšlenek a pamětliva slov matky: „Dej muži co nejdříve syna a budeš míti pokoj!“, rukou mu sevřela penis u kořene.
„Bože,“ byla zděšena jeho rozměrem, jak penis začal mohutnět a nervózně pohlédla na manžela, který jen slastně mručel. Rukou ho sotva obemkla a ta délka! Několikrát přejela rukou tam a zpět, stáhla předkožku a pak opatrně vzala žalud do úst. Po chvilce olizování si ho pustila dál do pusy a začala zlehka sát. Pohybovala na něm hlavou sotva do poloviny jeho délky a přesto ho už cítila hluboko v krku. Pusu měla rozevřenou do maxima, až ji v koutcích bolelo. Jak se snažila dýchat, třepetala jazykem a tepala naběhlý žalud, což muži znásobovalo rozkoš. Brzy ucítila zaškubání a v ten okamžik ji pusu zaplnila horká tekutina a proudila jí hluboko do krku. Ellis nezbylo než polykat, než se jí podařilo uvolnit si velký penis z úst a zbytek semene vykašlat a vyplivnout.
Kníže se mezitím vzpamatoval z orgasmu a jen ztěžka oddychoval.
Ellis s trochou bázně očekávala další krok. Věděla, že tohle byl jen začátek.
Kníže skutečně se posunul nad ní a znovu vztyčený úd nasadil na její otvor. Zatlačil a velký naběhlý žalud pomalu rozhrnul závojíčky panenského otvoru a pozvolna mizel uvnitř. Znovu zatlačil, Ellis pevně stiskla rty a bolestně zakňučela. Muž nerušeně pokračoval a znovu prudčeji přirazil. Cítil, jak si penis razí cestu do jejího nitra a proráží její nevinnost.
Ellis bolestně vykřikla: „Och…dobrý bože….to..bolí….áách!“ a jeho velký, žilnatý penis dosáhl dna stažené pochvy. Kníže ustal a až po chvíli začal pomalu s pohyby. Nakonec se dostal do ráže, Ellis chytil za zápěstí, rozpažil ji ruce a divoce se do ní zarážel.
„Och…ne…ne…jste… moc… aúúú…hluboko…moc…to bolí…bože…bože,“ slzela a bolestně vzdychala čerstvě odpaněná žena.
Kníže mlčel, Ellis si položil na bok a zajel do ní zezadu. Přímo šílel slastí, když projížděl její úzkou pánev a tvrdě ji šoustal. Ellis se musela vzepřít o pelest a on přirážel a přirážel. Pak prudce vydechl a vystříkal ji semenem.
„Jste spokojen?“ řekla vyčítavě a obrátila na něj uslzený obličej.
„Jistě,“ kývl kníže. „Již se těším na zítřek,“ a opustil tajným vchodem komnatu.
Ellis jen hluboce vzdychla a s temnými vyhlídkami do budoucnosti usnula.
Takto to probíhalo noc a noc a manželský styk se Ellis ošklivil víc a víc. Kníže si ji bral násilně a hrubě, jako obyčejnou konkubínu a dokonce, což se jí nejvíce hnusilo, ji často hanobil i zadní otvor!
Skoro jásala, když po pár měsících zjistila, že je obtěžkána a oznámila to manželovi. Tím jejich milostný život, za radosti kněžny, skončil.

Pár měsíců po porodu, však Ellis byla na návštěvě u přítelkyně. Poněkud se lehce opila vínem a v zadním altánu ji svedl mladý armádní kadet Koblenz, příbuzný oné přítelkyně.
Omámená Ellis se sice bránila, ale jen do doby, než ji mladý muž vyhrnul šaty a jazyk ji zabořil mezi nohy. Tak poprvé zažila neskutečnou, nepoznanou rozkoš. Jen sténala, vzdychala a sama roztáhla nohy ještě více, aby se dostal do všech zákoutí klína.
Muž se skutečně vyznal. Jemně ji mezi rty mnul naběhlý klitoris a sál a lízal uvolněné šťávy. Když její rozkoš dosáhla vrcholu, nalehl na ní a přirazil svým tvrdým naběhlým ocasem do zmáčeného a vzrušeného klína. Šlo to lehce a byl v ní zabořený až po koule. Začal hned přirážet a Ellis ječela, sténala a vzdychala jak divá: „Ano…ano…to…je… krásně mi to….ach, ach…děláš… ještě…už…už… úúúúž,“ táhle vydechla a dosáhla prvního orgasmu v životě.
Orgasmické stahy dovedly k vrcholu i muže, který jí vyplnil dělohu záplavou semene.
Byl to úžasný zážitek a Ellis poznala, že záleží na přístupu muže k ní. Manžela od lože odvrhla a od té doby si užívala styku jen s tímto mladým mužem.

Kníže už ten pohled do zahrady nevydržel, uvolnil si úd z kalhot a musel si ho vyhonit.
Pak se rozhodl, že brzy svou ženu v noci navštíví, ať už chce nebo ne a prostě si vezme na co má nárok. A právě toho dne navečer přijela Ellis navštívit přítelkyně, hraběnka Henriette De Balzac.
Ženy se objaly, ale pak Ellis řekla: „Má drahá přítelkyně, dnes večer mám cosi neodkladného, ale zítra si spolu pohovoříme. Přijměte, prosím, na noc pohodlí mé komnaty a chovejte se jako doma.“
„A váš drahý manžel?“ otázala se Henriette.
„Ach ano. Byla bych zapomněla,“ trochu se ušklíbla Ellis. „Samozřejmě vám bude dělat společnost, ale já opravdu již musím.“
Spěšně nasedla do přistaveného kočáru a kočí práskl do koní. Ellis totiž spěchala za svým milencem, nyní již poručíkem Koblenzem.
Ovšem netušila, že na ní na dohodnutém místě, v letohrádku „U tří grácií“, čeká celý štáb pluku, u něhož Koblenz sloužil.
Poručík jim to bezostyšně navrhl, že by vzácnou kněžnu Ellis mohli vyzkoušet všichni.
Na zítřek se celý pluk přesouvá do Itálie a než by žena mohla cokoli podniknout, budou už všichni pryč. Takže, zatím co kněžna jela za novými zážitky, Henriette povečeřela a aniž se s knížetem setkala, uložila se v komnatě kněžny a brzy usnula.

Kníže zatím popíjel likér a dodával si tak odvahy, protože tušil, že žena se mu bude bránit.
„Ale kdo je tady pánem, kruci!?“ vykřikl nakonec nahlas a pevným krokem vkročil do tajné chodby. Tiše se vynořil v komnatě kněžny a v loži viděl spící postavu.  Vysvlékl se do naha a pak vklouzl pod přikrývku k ženě.
Když se probudila, byla už zavalena jeho tělem a noční šat se právě vyhrnoval pod jeho chtivýma rukama.
„Oóóó…pomóóc… nechte..mě,“ začala křičet a bránit se, ale kníže byl silnější.
„Mlč, drahá, přišel jsem si jen vzít, co mi odmítáš!“
Henriette poznala, že je to kníže, ale nestačila mu říct, že je to mýlka, že není kněžna, protože ji do pusy zajel polotuhý pyj. Musela ho začít sát, aby se neudusila, jak ji zajížděl hluboko do krku.
Kníže opojeně funěl a vůbec si neuvědomil, že ta žena není jeho manželka.
Po chvíli se na ní přetočil, aby se hlavou dostal mezi její nohy. Jazykem pronikl houštinou ochlupení a špičkou rozhrnul závojíčky pochvy a vnořil ho dovnitř.
Žena s vyplněnou pusou velkým ztopořeným pyjem, jen tlumeně vzdychala, když pocítila dotyky jazyka na citlivých místech a podvědomě více roztáhla nohy od sebe. Kníže byl potěšen a dál se věnoval dráždění klína. Naběhlý klitoris laskal jazykem a vsál ho i mezi rty a jemně mnul.
Henriette se zmítala v křeči prvního orgasmu, i nadále však kouřila tvrdý a tlustý penis a v dlani mu mnula a jemně mačkala koule.
„Ach…bože…ach bože,“ vyplivla penis z pusy, když dosáhla druhého vrcholu a v křeči se kroutila a vlnila celým tělem.
Kníže se zarazil. Tohle není Ellis!!
„Kdo jste!?“ přísně se zeptal.
„Záleží na tom?“ opáčila do maxima vydrážděná Henriette. „Chci to…hned…bože….anooo!“ zavyla táhle, když kníže opět ponořil jazyk do mokrého klína. Sám byl už natolik vydrážděn, že přestat se stejně nedalo.
Převalil se na záda a žena hned pochopila. Uchopila penis a pomalu na něj nasedala. Klín se pomalu rozevíral pod mohutnou tloušťkou údu. Žena tlumeně a trochu bolestně vzdychala, ale úd v ní stále pozvolna mizel. Když dosedla až nadoraz, přisála se mu na rty a začali se vášnivě líbat. Kníže ji popadl za zadek a začal si ji nadzvedávat.
Henriette vzdychala a začala sténat a vykřikovat: „Dělej..ano..…ano… to je ono… och,och…kráásně mi….to děláš..chci to…moc..och..moc!“
Kníže ji nebyl nic dlužen.
„Drž, mrcho! Pořádně…uch…ti…to můj …uf, uf… udělá …budeš…spokojená…. Jen počkej!“
Náhle se vztyčil, za kotníky ji roztáhl doširoka nohy a pěkně si ji přirazil na trčící penis.
Henriette takhle nemohla nic dělat, a tak jen sténala a jezdila po posteli v rytmu přírazů a měla jeden orgasmus za druhým. Každý příraz mlaskal stále víc, jak tekla v celých proudech. Kníže stále přirážel a evidentně neměl potřebu stříkat.
„Tak co, jak to ti dělá můj ocas? Jsi dobrá konkubína!“
„Ano, ano….moc to…och, och,och…chcíííí,“ svíjela se žena.
Kníže z ní vyjel, roztáhl ji nohy, zapřel si je o ramena a s mlasknutím ho do ní zarazil. Penis v ní zmizel tak rychle, až vykřikla, a pak znovu přirazil až po kořen. Jen mu koule pleskaly s každým přírazem. Líbal ji na prsou, sál naběhlé bradavky, zatímco žena přijímala jeho prudké přírazy a sténala.
„Ach…jsi…moc …hluboko…ah, ah…už….budu, ano.. ještě,..mi to… dělej… tvrději už…oooch…bože….ano… ano…júúúúú,“ chytla muže za zadek a přitiskla v křeči orgasmu k sobě. Poševní stahy mu pevně obemkly penis a po pár přírazech už do ní stříkal dávky semene.
Pak z ní vyšel a z povadlého ocasu ji vymačkal poslední zbytky spermatu na břicho.
Henriette řekla: „Nerozžhneme nyní svíci, milosti?“
Kníže tak učinil a překvapeně pohlédl na tvář přítelkyně své ženy!
„Jakže, vy!?“
„Ano. Vaše milost zřejmě netušila, že paní odjela a svou komnatu mi propůjčila k přespání. Nečekala asi vaši milost k návštěvě,“ usmála se Henriette.
„Já…já se omlouvám, ale netušil jsem…,“ čekal kníže v loži spíše nějakou komornou své ženy, ale ne její přítelkyni.
„Drahý kníže. Myslím, že nyní můžeme odložit své rozpaky stranou. Jste skvělý muž, a pokud vám v loži chybí žena, ráda ji nahradím. Diskrétně, samozřejmě. Cítím se úžasně a váš…ehm.. nástroj jest velmi dokonalý,“ řekla Henriette a rukou mu pohladila penis, který se začal nalévat krví a topořit.
„I já jsem vámi potěšen,“ odvětil kníže a dvojice se k sobě přivinula a v líbání a objetí i ulehla, aby se oddala dalšímu milování.

Když Ellis dorazila na dohodnuté místo, poručík René Koblenz už na ni čekal a s úklonou ji pomohl z kočáru. Ihned se odebrali do zámečku, kde bylo v komnatě přichystáno jídlo, pití a hlavně, krásné široké lože. René byl k ženě galantní, bavil ji různými historkami z vojenského prostředí a přitom neopomenul něžně se jí občas dotknout, či složit poklonu její kráse.
Snaživě do ní lil i víno, takže Ellis byla už velmi vláčná, když konečně skončili v objetí na lůžku, René ji hlavu zabořil do klína.
Jazykem slízával praménky šťáv a laskal a sál ji klitoris. Ellis přidušeně slastně vzdychala, sténala a kroutila se v přicházejícím prvním orgasmu.
Pak přestal a přetočil se na ni tak, aby mu mohla sát trčící penis.
Ellis mu ho hned pevně sevřela rty a rukama mu hnětla chlupaté koule. Když se oba dostatečně vzrušili, René ji nalehl mezi doširoka rozevřené nohy a prudce do ní zajel. Dorazil až na dno a pak ji začal po celé délce údu pozvolna projíždět.
Potom k ní přiklekl, nohy ji doširoka roztáhl a takto si ji pánví narazil na trčící ocas. Ellis ječela vzrušením, jak si ji tvrdě bral a prudce se do ní narážel. Jak zrychloval přírazy, bylo jasné, že se blíží i jeho vrchol.
Ellis začala kroutit celou pánví a šla mu přírazy naproti. René ji drtil v dlaních prsa a mocně se do ní zarážel, až ji hluboko v těle explodovala horká láva semene.
Když z ní vyšel, cítila, jak z ní vytéká přebytek semene.
Užasle sledovala, jak René vstal, otevřel dveře do chodby a zvolal. „Tak, hoši, už je načnutá!“
Do pokoje vstoupili další muži a zvenčí byl slyšet tlumený hovor a přešlapování více osob.
„Ach bože, co…se děje.. René?“
I přes opilost a malátnost si uvědomovala svou nahotu.
„Chci, abys dnes zažila svou největší slast v životě. Protože na to sám nestačím, musel jsem pozvat celý regiment, který bude schopen tě uspokojit. Neboj se a poddej se tomu, drahá Ellis“ a zmizel z pokoje. Hlouček mužů Ellis obestoupil a jeden z mužů ji dlaněmi přejel prsa. Rozevřel jí nohy a náhle se jí zajiskřilo před očima, jak do ní tvrdě zarazil svůj ocas.
Bez upozornění ho do ní narval až po kořen, ale předchozím stykem byla už dostatečně roztažená a mokrá, že to šlo snadno. Jeho přirážení bylo příjemné, tvrdý úd v ní jezdil jako píst a třel se o její stěny v pravidelných rytmech.
Když se první muž uspokojil, nastoupil další.
Brzy ztratila pojem o jejich počtu. Zpočátku si to užívala, ale pak už jen bezvládně ležela s roztaženýma nohama a muži do ní dál vnikali a využili i její ústa. Sála jim údy opatlané semenem a šťávami, až jí panty bolely a pusu měla plnou hořkoslané chuti semene. Pak jí padla hlava do polštáře.
Muži se vytratili ven a René spící Ellis přenesl do kočáru a kočí hned práskl do koní. René za nimi hleděl, dokud kočár nezmizel za zatáčkou.
Nakonec se vyšvihl do sedla a následoval skupinu svých spolubojovníků. V hlavě mu na Ellis zůstala jen krásná vzpomínka. O dva měsíce později padl v bezvýznamné potyčce s odbojnými Uhry někde u Pešti.

Po návratu se z Ellis znovu stala milující a oddaná manželka a knížeti dala ještě čtyři děti. Ke stáru se pak s manželem věnovali vinohradnictví, a když se jim podařilo vyšlechtit novou odrůdu, nazvali ji po sobě Müller-Thurgau.

Autor

3.7 3 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
5 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Martin

Vtipné a vzrušující čtení . Takové povídky z minulosti , které jsou psány s vtipem se krásně čtou . Tak zase příště milosti 😉😀

Jencek

Krása přečteno jedním dechem s erekcí po celou povídku a ten závěr o víně je Perla

Huhu

No perla- nevím, jestli se profesor Müller ze švýcarského kantonu Thurgau právě neobrátil :).
Jinak povídka moc hezká, jen mi na konci připadala taková useknutá. Určitě by jí slušel další díl / díly.

Shock

Pan profesor to jistě „ustojí“… leč useknutý konec je definitivní, protože mě došel námět a jen bych to uměle natahoval. Z historických „letopisů a kronik“ 🙂 se nabízí další samostatné povídky, které postupně „chrlím“ korektorům. Snad se budou líbiti… Některé už budou i na více dílů.

Petee

Raději si vychutnávat víno u této povídky než s myšlenkami na prof. Müllera! Díky!

5
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x