Na soustředění

Jednou za rok jsme vyráželi na týdenní fotbalové soustředění. Toho se účastnili nejen hráči ale i realizační tým a přítelkyně, dohromady více než třicet lidí.
Trénovalo se třífázově. Jeden trénink dopoledne, druhý odpoledne a večer třetí, ten nejdůležitější, v hospodě.
Někteří si přidávali individuální hospodu mezi tréninky. Ono šlo stejně více o to se pobavit a stmelit kolektiv, než nějak vážně potrénovat.
A podle toho vypadala celková morálka.

Ale nechodili jsme každý večer do hospody. Jeden večer byl určen na společný táborák.
I u něj teklo pivo a víno proudem a jak večer ubíhal, osazenstvo značně prořídlo.
Někteří vyrazili jako vždy na diskotéku, jiní, už opilí, odpadli.

Bylo už pozdě v noci a u ohně jsem zůstal jen já a pár holek. Ony byly zabrané do hovoru a já jen tak relaxoval, takže si ani pořádně nevšimly, že tam ještě jsem.
Na diskotéku se mi nechtělo, nepatřil jsem mezi žádné donchuány, ani jsem nebyl vyloženě opilý.
Po týdnu jsem měl zrovna slabší chvilku, ale spát se mi ještě nechtělo.

Sandra si stěžovala na Patrika, jejího kluka, protože celý týden jen chlastal a nevěnoval se jí. Ostatní holky přizvukovaly a byly na tom podobně.
Sandřina litanie skončila u toho, že chlapi jsou stejně na nic. Oproti holkám maj jen ten jeden kousek masa navíc, bohužel ale ten důležitej.

Ostatní holky postupně odcházely a nakonec jsem u ohně zůstal sám se Sandrou.
Už dříve jsme se spolu kamarádsky bavili, takže jsme na to navázali, Sandra se však často vracela ke svému monologu o tom jednom důležitém kousku masa.
Když už to zopakoval poněkolikáté, nadhodil jsem: „Však máš ruce, ne?“
„Ruce mám, ale to není ono, však to znáš,“ odpověděla.
Nezbylo mi než souhlasit, ale jak jsme byli ovlivnění alkoholem, pokračoval jsem: „Já mám taky takový kousek masa, chceš ho vidět?“
„Jasně, ukaž ho,“ vyhrkla a já rozepnul kalhoty a vytáhnul svého hřebce ven.

Byla hluboká noc, z ohně jen žhnulo pár uhlíků, takže byla docela tma na to, aby vůbec něco bylo vidět.
Proto se Sandra přiblížila co nejblíž k mému ocasu, chvíli ho pozorovala a pak prohlásila: „Ten je pěknej, velkej… můžu si ho pohladit?“
Jen jsem suše polkl.
Na jednu stranu se mi líbila, na druhou stranu, byla to kámošova holka, to se přece nedělá.
„Hele, neudělej něco, čeho bys ráno litovala,“ pokoušel jsme se zachránit situaci a vrátit k počestnosti.
Jenže to už mi ho hladila a jen mumlala něco ve smyslu, že se Patrik tady celý dny jen ožírá a kdoví, co dělal včera na diskotéce, a co ona tady z toho debilního soustředění má.

Naštvané holce se neodporuje, to jsem už věděl a tak jsem stál a nechal se hladit po péru, které se pomalu nalévalo krví.
Za chvíli jsem ji ale zarazil.
„Raději se přesuneme někam jinam, co kdyby se tu někdo objevil.“
Opravdu hrozilo nebezpečí, že se někdo bude vracet z diskotéky nebo se naopak někdo ze spících probere a chytne další slinu. I takové jsme mezi sebou měli.

Natáhl jsem si kalhoty, chytl ji kolem pasu a bok po boku, zavěšeni do sebe jsme vyrazili od ohniště a přemýšleli jsme, kam se vydat.
Do ubytovny jsme nemohli, a tak nezbylo než vyrazit do tmy, do přilehlého křoví.
Cesta byla ještě poslední šance jak celou situaci se ctí ukončit, ale Sandra už byla pevně rozhodnutá.

Bydleli jsme na ubytovně na kraji vesnice a kolem byly už jen lesy, takže jsme zaklesnutí do sebe vyrazili k silnici, kde byla autobusová zastávka a měla tam být lavička.
Moc rychle jsme nešli. Po pár krocích jsme se zastavili, líbali se a hladili, já šátral po jejím nádherném těle, po prsou a zadečku.
Oplácela mi stejným způsobem ale cílevědomě mě táhla dál.
Došli jsme k zastávce a zapadli dovnitř, přes tepláky jsem zaútočil na její kundičku.
Hladil jsem ji a hnětl, zajížděl i mírně dovnitř co mi látka dovolila, ale nebylo to ono a tak jsem hezky rychle zajel rukou pod její tepláky i kalhotky a pronikl dovnitř.

Chvíli jsem ji takhle vzrušoval, ale brzo mě zarazila, že ruce má vlastní a že jsme tady kvůli tomu kousku masa, co mám.
Nedočkavě mi rozepnula kalhoty a můj hřebec vystřelil ven, opět ho chvíli hladila, pak si rychle stáhla tepláky i kalhotky a položila se na lavičku.
Teď už se nedalo dělat nic jiného, než do ní proniknout.
Sandra se slastně prohnula v zádech se slovy: „Přesně to jsem potřebovala.“
Začala proti mně přirážet pánví, házela zadkem, sama se nabodávala jak potřebovala a na mě nebrala vůbec ohledy.
Přirážela a hekala, zřejmě byla nadržená jako stepní koza, protože jí stačilo pár přírazů a udělala se.
Můj tvrdolín byl ještě uvnitř a tak jsem začal pomalu přirážet abych si také trochu užil, jenže se probrala a zpanikařila.
„Co jsem to já kráva blbá udělala?“ vypadlo z ní,.
Odtáhla se ode mě, rychle si natáhla kalhotky i tepláky a než jsem mohl cokoliv říct, utekla zpět k ubytovně.

Narval jsem stojící péro do kalhot a vydal se za ní. Našel jsem ji sedět u ohně s nepřítomným výrazem.
Opatrně jsem si k ní přisedl se slovy: „Dobrý? Hele, já to nikomu neřeknu… vždyť se zas tak moc nestalo, ne?“
„Co?“ probrala se nepřítomně. „Nestalo… já nevím… já ho mám ráda… ale když tu týden jen chlastá…“ měla slzy na krajíčku.
Objal jsem ji.
Schoulila se mi do náruče.
Chvíli jsme jen tak seděli a pak se rozesmála: „A to se říká, že chlapi myslej čurákem. Přitom jsem nebyla o nic lepší… Prostě jsem to potřebovala… a měl jsi pravdu, když jsi mě varoval, ať neudělám něco, čeho budu litovat… Seš správnej a hodnej kluk.
Já tě vlastně znásilnila… a ty sis vůbec neužil, že?“ skákala z jedné myšlenky na druhou.
Zejména s tím posledním jsem musel souhlasit. Sice mi úplně nestál, ale předtím k výstřiku moc nechybělo.

„Asi by nebylo fér, aby sis to po tom všem udělal sám, že jo, žádnou holku tu nemáš… co kdybych ti to udělala pusou? A moc neváhej, než si to zase rozmyslím,“ pokračovala.
To jsem samozřejmě nechtěl a tak jsme rychle udělali pár kroků od ohně do úplné tmy.
Já si opět stáhl kalhoty a vylovil ho ven. Stačilo pár pohybů její šikovné ruky ručky a už mi opět pevně stál.
Sandra ho vsála do pusy a začala mi ho zkušeně kouřit.
Po předchozí jízdě stačila jen malá chvilka a už jsem cítil, že budu stříkat.
Jen jsem stačil říct: „Já už…“ ale Sandra pokračovala dál, dokonce mě chytla za zadek a nechala si vše nastříkat do pusy.

„To bylo… skvělé,“ prohlásil jsem spokojeně.
„No, raději o tom nebudeme mluvit,“ prohlásila Sandra a odešla do ubytovny spát a já po chvíli přemýšlení také.

Autor

4.7 46 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Tomas

Velmi pekna poviedka. Tento typ mam rad a paci sa mi celkom ze je to bez pokracovania. Hoci mam rad serie tak tu mi to takto dalo vsetko 👍🏻☺️

Denis86

Zajímavá povídka

Junior

Dobrá povídka. Těším se na další povídky od Tebe.

Mišo

Hezke.

4
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x