Návštěva 06

Při pohledu na kalendář si Pavel uvědomil, že uběhl už měsíc od jeho poslední návštěvy, během kterého s Evou mluvil pouze jednou, a to krátce.
„Vlastně je to dobře, musím zapomenout na všechno, co se tam stalo,“ přesvědčoval se, ačkoli se v noci stále probouzel se vzpomínkou na štíhlou Lindu, která ho očarovala svým mládím.

Náhle ho vyrušilo drnčení domovního zvonku. Bez rozmýšlení otevřel dveře, ráno půjčil sousedovi nářadí a myslel, že to bude on. Místo něho tam přešlapovala Linda s batůžkem přes rameno.
„Co tady děláš?“ zeptal se překvapeně.
„Pustíte mě dovnitř?“ vyhnula se odpovědi.

Mlčky ustoupil, aby jí uvolnil cestu. Odhodila batoh a netrpělivě se rozhlídla.
„Kde máte záchod?“ vyhrkla.
Kývl ke dveřím, za kterými ihned zmizela. Při čekání poklepával netrpělivě prsty o stůl, nedokázal přijít na vysvětlení její nenadálé návštěvy.

Konečně se Linda objevila v pokoji. „Už jsem to nemohla vydržet.“
„Jak jsi mě našla?“
„Pomohl mi strejda Google,“ zasmála se. „Vadím vám tady?“
„To záleží na tom, proč jsi tady.“
„Jste otravnej,“ pohodila hlavou. „Myslela jsem, že budete mít radost.“

Přeměřil si ji pohledem. Blonďaté vlasy měla stažené do culíku, v omšelém tílku se jasně rýsoval obrys poprsí a v těsné džíny obepínaly pevný zadeček. Vypadala jinak, než si ji pamatoval, mladší, možná ještě hubenější, ale zároveň  sebevědomější.
„Radost mám, ale pořád nechápu proč jsi přijela.“
„Dlouho jste u nás nebyl.“
„Myslím, že si vystačíte.“
„Udělal jste u nás pěkný zmatek a pak se ani neobjevíte,“ nakrčila obočí.
„Co tím myslíš?“
„Než jste přijel, tak jsme to měli pod kontrolou. Máma, brácha i já. Hezky potají, aby na to nikdo nepřišel. Zašukat si, proč ne, ale pěkně večer v posteli, aby nás někdo neviděl.“
„A co se změnilo?“

Linda si zamyšleně pohrávala s culíkem. Špičkou jazyka si bezděčně přejela horní ret, Pavlovi se vybavila vzpomínka na ocas v jejích ústech a otřásl se vzrušením.
„Najednou jim bylo jedno, že je někdo může vidět. Šukali pořád, byli jako králíci.“
„A tobě to vadilo,“ ušklíbl se Pavel.
„Nejdřív ne, užila jsem si taky. Jenomže potom… připadalo mi, že je vzrušuje právě nebezpečí z přistižení. Nechávali otevřené okno, dělali to na chodbě, kde mohl každou chvíli někdo projít. Prostě je to rajcovalo.“
„Jak to dopadlo?“
„Sousedka je přistihla ve sklepě, když šukali. Nenechala si to pro sebe, hned to poslala dál i s podrobnostmi. Bylo toho plný město, musela jsem pryč.“

Pavel tiše přikývl, podobný vývoj událostí ho vlastně nepřekvapil. Možná i právě proto přerušil kontakt s Evou. Tušil, že ji vzrušuje vlastní syn víc než on a teď se to potvrdilo.
„Můžu tady pár dní zůstat?“ vzhlédla k němu Linda.
„Máma o tebe bude mít strach.“
„Jsem dospělá, můžu si dělat, co chci,“ pohodila hlavou.
„Můžeš spát na gauči. Věci si dej do skříně, mělo by tam být dost místa.“
„Nic jsem si nevzala. Utekla jsem ze školy, protože už jsem nemohla vydržet ty kecy. Nevěděla jsem, kam mám jít a napadl jste mě vy.“

Chvilku trvalo, než si zvykl na její přítomnost. Přece jenom už byl dlouho sám a jeho staromládenecký byt nebyl zvyklý na přítomnost mladé dívky, která se během pár okamžiků chovala, jako by tam byla odjakživa.
„Nežijete si špatně,“ rozhlédla se kolem, když ukusovala oschlý rohlík.
„Mohlo by být hůř,“ připustil.
„Dojdu se osprchovat,“ polkla poslední sousto. „Dáte mi ručník?“
Vyštrachal čistou osušku, kterou beze slova sebrala a zmizela v koupelně. Snažil se nemyslet na její nahé tělo, které bylo tak svůdně blízko.

Vynořila se z koupelny zabalená v osušce, která obepínala její mladé tělo. Protáhla se jako kočka a přisedla si k němu.
„S váma není žádná sranda,“ zamumlala, když zjistila, že sleduje zprávy.
Marně se vzpíral pohledu na její opálená stehna jen nedbale zakrytá osuškou, která si dobře pamatoval potřísněná semenem. Neodolal a bříšky prstu pohladil nahou kůži. Linda tiše zavrněla, ale neprotestovala. Vklouzl  dlaní pod osušku, beze spěchu, dráždivě pomalu se blížil k jejímu přirození. Položila si mu hlavu na rameno, umyté vlasy ho šimraly pod nosem, zároveň cítil její horký dech na krku.
„Mám přestat?“ zeptal  se ačkoli znal odpověď.
„Neee,“ skousla jemně krk. „Jestli přestanete, tak se ze mě stane upír, který z vás vysaje krk,“ varovala ho.

Pohladil hladký hrbolek a vklouzl prstem do sevřené štěrbiny. Byla už krásně vlhká. Jako před souloží, napadlo ho mimoděk. Nikam nespěchal, věnoval se zduřelému poštěváčku, chvílemi jsem zkusmo obkroužil stažený anální věneček, aby se znovu a znovu vracel k rozdychtěné kundičce.
„Uuuuuž,“ vyjekla zmučeně a zhroutila se vedle něho.
„Teď jste na řadě vy,“ zašmátrala v rozkroku, když se vzpamatovala.
Vyprostila z poklopce naběhlý ocas, vzápětí ho obemkla vlhkými rty. Pavel byl tak rozdrážděný, že téměř vzápětí explodoval do jejích úst.
„Příště mě varujte,“ brblala zhnuseně, když si ze rtů otírala zbytky semene.
„Líbí se mi, když se zlobíš,“ usmál se.
„Vy to polykat nemusíte,“ špačkovala. „Ačkoli vám to vlastně nevadí,“ ušklíbla se vzápětí.
„To mi radši nepřipomínej,“ ohradil se s nepříjemnou vzpomínkou na chuť semene v ústech, která ho dlouho pronásledovala.
„Proč se stydíte? Mně taky  vzrušovalo, když jsem mámu vylízala.“
„Občas zapomínám, co je ve vaší rodině normální.“
Odtáhla se od  něho s vyčítavým výrazem ve  tváři.
„Dělal jste to taky, tak si nechte tyhle výčitky.“

Ještě pár minut se dohadovali, zbytek večera byl hádkou poznamenaný.
„Kde budu spát?“ zeptala se odtažitě Linda, které se únavou zavíraly oči.

„Můžeš spát se mnou v ložnici, nebo tady,“ ukázal Pavel na gauč.
„Vyspím se tady,“ pohodila vzdorně hlavou.
Zklamaně rozestlal.
Zachumlala se do deky, z pod které za chvíli vyklouzla na zem osuška.
„Nechte si zajít chuť,“ vyprskla při pohledu na jeho neskrývaný zájem.

Vzbudil se brzy ráno, přivítala ho vůně smažených vajíček. Zvědavě nahlédl do kuchyně, kde se kolem sporáku točila Linda oblečená v jeho starém tričku sahajícím do půli stehen.
„Půjčila jsem si ho, nevadí?“ všimla si jeho pohledu.
„Dělej si, co chceš,“ zabručel.
„Dáte si snídani?“
„Klidně,“ přikývl.

Jedli mlčky proti sobě s pohledy upřenými do talířů.
„Ještě se zlobíte?“ zeptala se tiše Linda.
„Měla jsi pravdu,“ přiznal neochotně. „Nemám ti co vyčítat.“

Nejraději by si vzal dovolenou a zůstal s ní doma, vzhledem k pracovní vytíženosti to však nebylo možné.
„Chceš něco koupit?“ zeptal se jí při odchodu.
„Potřebovala bych spodní prádlo,“ podívala se na něj nejistě.
„Snad to zvládnu,“ povzdechl si a teprve na ulici mu došlo, že se nezeptal na velikost. 

Když odpoledne vstoupil do prodejny, rozpačitě se rozhlédl po vystaveném zboží.
„Můžu vám pomoct?“ přitočila se k němu mladá prodavačka.
Raději by na jejím místě viděl někoho staršího, ale nezbylo mu nic jiného, než její nabídku přijmout.
„Potřeboval bych spodní prádlo… pro dceru,“ vyhrkl rozpačitě.
Ani nevěděl, proč lže, možná mu bylo trapné přiznat pravdu o nezvané návštěvě.
„Jakou velikost?“ zeptala se prodavačka s pobaveným úsměvem.
„Já nevím… asi jako vy?“ přeměřil si pohledem její ňadra v upnutém tričku. „Možná trochu menší,“ zamyslel se.
„Tak se rozmyslete,“ zasmála se. „Stejné nebo menší?“
„Já nevím,“ vyhrkl nešťastně. „Tohle je snad za trest.“

Chystal se k útěku, když ho zastavila.
„Počkejte, nějak to vyřešíme,“ usmála se na něj. „Pojďte dozadu.“
Nechápavě ji následoval. V malé šatně se zastavila a přeměřila si ho pohledem.
„Kdyby mi vás nebylo líto, tak tohle nedělám,“ upozornila ho.
Rychle si přetáhla tričko přes hlavu a vzápětí osvobodila ňadra z podprsenky.
„Tak co, sedí to?“ vypnula hruď.
„Asi… asi… asi ano,“ zakoktal se při pohledu na nahá ňadra s výraznými prsními dvorci.
„Zkuste to takhle,“ přitáhla si jeho dlaně k prsům.

Ucítil mezi prsty natékající bradavky a pochopil, že ji situace vzrušuje stejně jako jeho.
„Řekl bych, že velikost odpovídá,“ snažil se nedat najevo své rozrušení.
„A kalhotky chcete taky?“
Zadíval se jí do očích, v kterých hrály pobavené plamínky.
„Když mi s nimi poradíte…“ olízl si vyschlé rty.
„Dcera má podobnou postavu?“ zeptala se prodavačka s důrazem na slovo dcera.
„Asi ano,“ přikývl.
„Líbily by se jí takovéhle?“ rozepnula si zip a stáhla upnuté džíny níž tak, aby mu ukázala bleděmodré kalhotky, zpod kterých vylézaly narezlé chloupky.
„Já nevím, prostě mi nějaké dejte,“ odpověděl nešťastně.
Pobaveně se oblékla.
„Tak pojďte,“ řekla s úsměvem.
Když potom platil, orosilo se mu čelo při pohledu na částku.
„Určitě uděláte dceři radost,“ rozloučila se s ním prodavačka.
„Případně to můžeme dodatečně vyměnit,“ dodala, když odcházel.
Netušil, že po jeho odchodu ostražitě zkontrolovala vstup a vzápětí pod pultem roztřesenou rukou rozepnula džíny, aby se rychle uspokojila. Sice o tom nevěděl, i tak se ale musel cestou domů potlačovat erekci, která se ho zmocnila pokaždé, když si vzpomněl na její nahá ňadra.

„Snad jsem nakoupil dobře,“ odložil doma na stůl tašky. „Kdyby  neseděla velikost, tak to můžu vyměnit.“
Linda se k nim vrhla, při pohledu na její vystrčený zadeček Pavel tiše zaúpěl. Přehrabovala se zvědavě v nákupu, aby se potom vítězoslavně vztyčila s černým prádlem v ruce.
„Musím si to vyzkoušet,“ vyhrkla. Bez zábran přetáhla přes hlavu volné tričko. „Nezírejte tak,“ ušklíbla se, když si oblékala kalhotky.
„Jak ti jsou?“
„Trochu těsný, ale jde to,“ popotáhla zaříznuté kalhotky.
„Můžeme je vyměnit.“
„Uvidíme,“ natáhla se pro podprsenku.

Chvilku zápolila se zapínáním, potom se k němu otočila.
„Jak se vám líbím?“ vypnula ňadra v síťované podprsence, skrz kterou prosvítaly nahnědlé prsní dvorce.
„Vypadáš starší,“ přiznal.
„To je dobře nebo špatně?“
„Asi dobře,“ zasmál se.
„Jak jste trefil velikost?“
„Pomohla mi jedna mladá, šikovná prodavačka,“ mihla se mu před očima vzpomínka na její nahá ňadra a světle modré kalhotky nadité ochlupením.

Za odměnu ho Linda políbila. Mrštným jazýčkem vnikla do jeho úst, zatmělo se mu před očima a drsně polibek opětoval. Bez rozmýšlení jí stáhl kalhotky.
Vyhoupla se na stůl a s roztaženými stehny na něho vyzývavě čekala. Když pronikl penisem mezi stydké pysky, přivítalo ho jejich těsné sevření.
Linda ho obemknula opálenými lýtky, tvrdě přirážel zatímco stůl skřípal pod pravidelnými nárazy. V tříslech ucítil zacukání v předzvěsti brzkého vyvrcholení. Naposledy přirazil, s hlasitým výkřikem naplnil  Lindinu kundičku záplavou teplého semene.
„Máte štěstí, že jsem se taky udělala,“ ušklíbla se Linda, když si otírala kalhotkami přebytečné semeno vytékající z přirození.
„Víte, co jsem si teď uvědomila?“ otočila se k němu. „Možná mi jsou ty kalhotky přece jenom těsný. Myslíte, že půjdou vyměnit?“
„Teď už asi ne,“ pokrčil rameny při pohledu na řídnoucí semeno vsáklé do látky.
„Půjdu tam s vámi,“ oznámila mu. „Určitě to nějak domluvíme.“

Zdálo se mu, že jí obličejem probleskla zvědavost, nebo to byla náhoda? V každém případě se mu orosilo čelo v očekávání zítřejšího dne.