Nečekaná návštěva 02

„Kdy už tohle skončí,“ napadlo Romana, když kolem něj prošla Danka oblečená jen v rozhalené košili, pod kterou nic neměla. Věděl, že ho naschvál provokuje, přesto nedokázal odolat pohledu na její štíhlé tělo. Každou chvíli na něj vykouklo svůdné ňadro, občas zahlédl i upravený trojúhelník pubických chlupů, který přitahoval jeho pohledy jako magnet. Stoicky přijímal její flirtování, kterým ho trápila s nesmělým úsměvem, jako by zapomněla na své předchozí trable.

„Musíš si o mně myslet, že jsem hrozná,“ přivinula se k němu, když odpočíval na gauči.
„Proč?“ zvedl k ní nechápavě hlavu.
„Protože jsme spolu dělali… tamto… vždyť víš,“ zalila jí tvář červeň.
„Stydět bych se měl spíš já,“ uklidňoval ji. „Využil jsem situace, pořád si to vyčítám.“

Zabořila mu obličej do ramene, ucítil z jejích vlasů slabou vůni šamponu a zachvěl se touhou. „Když já tě měla vždycky ráda. Žárlila jsem na mámu, byla jsem jako praštěná. Když mě potom odtáhla pryč, chodila jsem naschvál okolo, abych tě aspoň zahlédla. Proč jsi nás tenkrát vlastně vyhodil?“ zvedla k němu hlavu. 

„Některé věci a někteří lidé se nikdy nezmění. „Našel jsem ji v posteli se svým bráchou,“ zavzpomínal se. Nikdy nezapomněl na vztek, který se ho zmocnil, když viděl dvě zpocená těla svíjející se v objetí, na pronikavý zápach alkoholu a vzrušených těl, na zbytek dne s lahví vodky v ruce, kdy chtěl skončit se životem.

Pohladil ji po vlasech a snažil se nemyslet na tu drobnou dívenku, která ho vždy mlčky sledovala skrčená v křesle s vyděšeným výrazem ve tváři. „Nemá cenu nad tím přemýšlet. Vyrostla z ní krásná, dospělá ženská. Dospělá ženská s dospělou kundou,“ napadlo ho. Vzápětí se zastyděl, ale bylo už pozdě. Vzpomínka na její přirození schované v záplavě pubického ochlupení způsobila nepřehlédnutelnou erekci.

„Chceš, abych se s ním pomazlila?“ navrhla tiše. „Mně to nevadí, vážně,“ vyhrkla, když uviděla jeho zaskočenou tvář. „Bude se ti to líbit, už jsem to dělala mockrát,“ slibovala, když se snažila z volných šortek vyprostit ztopořený úd.

Styděl se za své vzrušení, zároveň však se zatajeným dechem sledoval, jak sklouzla k jeho rozkroku. Spadlé vlasy jí zakryly tvář, vzápětí ucítil dotek vlhkých rtů na žaludu. Zručně vpouštěla naběhlý penis do hrdla a Roman si bezděčně vzpomněl na její matku, která milovala chuť čerstvého semene v ústech. 

„Danko… prosím tě… nech toho,“ zasténal, v rozporu s tím však zabořil prsty do jejích vlasů a přitáhl si ji pevněji do klína. „Tohle nesmíme… nech toho,“ mumlal, když se zalykáním sála vztyčený úd jako zkušená profesionálka. „Danko… já… já… už… já uuuuuž,“ nedořekl a explodoval do jejích úst. 

Vysála z něho semeno do poslední kapky, teprve potom si odhrnula vlasy a otřela si hřbetem ruky z koutků úst zbytky mrdky. „Líbilo se ti to? Já už to dělala hodněkrát, doopravdy,“ ujišťovala ho. 
„Až moc,“ přiznal zahanbeně. „Měl jsem tě včas upozornit, abys to nemusela polykat.“
„Já to mám ale ráda,“ usmála se na něj. 

Upřel pohled na opálená stehna vykukující zpod volné košile. „Měl bych jí to oplatit, určitě na to čeká,“ napadlo ho. S bušícím srdcem ji pohladil po rozpálené kůži a pomalu vyhrnul košili. Objevil se tmavý trojúhelník pubického ochlupení, který ho přitahoval jako magnet. 

„To nemusíš,“ zašeptala, když sklouzl mezi její nohy a nasál vůni vzrušeného přirození. Pronikl jazykem mezi hustými chloupky, přivítala ho chuť mladičké kundičky, kterou si blaženě vychutnával. Olizoval stydké pysky, občas obkroužil naběhlý poštěváček, sledoval, jak si pomáhá prsty a potom ho dál nechá pracovat jazykem na jejím vyvrcholení, které se dostavilo s nečekanou intenzitou. „Jééééé,“ vyjekla a vzápětí zkropila jeho tvář sprškou teplého sekretu.

Roman si zaraženě otíral ušpiněnou tvář a pomalu mu docházelo, že zažil první mokrý ženský orgasmus ve svém životě. „To je ostuda,“ skryla Danka tvář v dlaních. „Tohle se mi ještě nikdy nestalo.“
„To přece nevadí,“ chlácholil ji. 

S tváří zrudlou rozpaky si upravila košili a vstala. „Udělám k večeři rizoto,“ zmizela v kuchyni. Slyšel, jak rámusí s nádobím a pomalu se děsil dalšího večera stráveného spolu v posteli. Nakonec raději po jídle usnul zkroucený v křesle. „Proč si nejdeš lehnout?“ vzbudila ho Danka. „Zbytečně se tady lámeš.“ 

Protáhl se a snažil se nevnímat bílá ňadra svůdně se rýsující v rozhalené košili. „Ty půjdeš taky spát?“ zeptal se nejistě. 
„Ještě se osprchuju,“ pohodila černými vlasy, které jí v divokých pramenech spadaly na ramena. 

Čekal na ni v posteli, ztuhle ležel pod dekou a přemýšlel, jak se ubránit své touze. „Kdybych aspoň nespal s její matkou… Připadám si jako zvrhlík, který touží po malých holčičkách…“ mihla se mu znovu hlavou vzpomínka na společně strávený čas. „Musí pochopit, že to takhle dál nejde,“ utvrzoval se. Stačilo však, aby vklouzla k němu pod deku a zapomněl na veškerá předsevzetí. 

„Ty už spíš?“ ujišťovala se, když se k němu přitiskla rozpáleným tělem, které v něm probudilo vzrušení. „Nespíš,“ zahihňala se, když nahmatala jeho tuhnoucí ocas. 
„Danko… tohle nemůžeme,“ odsunul se z posledních zbytků sil. „Připadám si jako ubožák, když využívám tvojí situaci.“ 
„Já se ti nelíbím?“ vzlykla zklamaně.
„Líbíš… a moc,“ přiznal. „Jenomže pořád musím myslet na to, jak jsem tě vychovával.“

Přitáhla ho znovu k sobě, cítil na tváři její jemný dech, který ho zvláštně vzrušil. „Ani nevíš, kolikrát jsem na tebe myslela, když jsem musela sledovat, jak máma šuká s chlapama, kteří ti nesahali ani po kotníky. Nejhorší to bylo, když jsem dospívala a máma na mě začínala žárlit, protože chtěli mě a ne ji…“ přiznala zasmušile. 
„Ublížil ti někdo?“ odvážil se zeptat.
„To ne,“ zavrtěla hlavou. „Ale moc k tomu nechybělo.“ 

Odmlčela se, jako by sbírala odvahu. „V osmnácti mě jeden z nich odpanil,“ přiznala potichu. „Byl docela hezkej a chtěla jsem to mít za sebou. Teprve potom jsem potkala Petra.“

Pohladil ji po tváři, aby setřel slzu, která po ní stékala. „Tak vidíš, že se mi nemůžeš divit, když se bojím,“ vydechl. 

Místo odpovědi si přitáhla jeho ruku k ňadrům. „Já už nejsem malá holka,“ upozornila ho, když nahmatal zduřelé bradavky.

Už nedokázal vzdorovat, přitiskl se k ní a splynuli ve vzájemném objetí. Dychtivě prozkoumávali svá těla, užíval si její vzrušené výkřiky, aby do ní nakonec v horečnatém opojení pronikl. Převalila se na něho, se zatajeným dechem si vychutnával pohled na její tvář staženou vzrušením. Zapřel se rukama o drobná ňadra a nechal ji určovat tempo. Obkročmo se na něm pohupovala ve slastném rytmu, občas se k němu sklonila, aby ho políbila, ale dál se nechala unášet v milostném opojení,

„Můžeš se vystříkat do mě,“ upozornila ho, když se proti ní vzepjal v předtuše vyvrcholení. Stačil nepatrný okamžik a naplnil ji záplavou teplého semene, které z ní potom vytékalo na stehna. „Takhle to mám nejradši,“ hrála si zamyšleně s chloupky na jeho hrudi, když zemdleně odpočívali. „Jinak se neudělám, musím být nahoře.“

Usnula s hlavou zabořenou v jeho podpaží. Naslouchal tichému oddechování a snažil se potlačit vzpomínku na její matku, která ho neustále pronásledovala v představách.  

Ráno ho přivítala vůně čerstvé kávy. Nahý se vydal do kuchyně, kde na něho čekala u stolu. Posadil se proti ní a zadíval se jí do očí. „Chceš u mě zůstat natrvalo?“ zeptal se s bušícím srdcem. 
„Jedině, když mi slíbíš, že si už nebudeš dělat výčitky,“ prohlásila s rohlíkem v ruce.
„To není tak jednoduché,“ pokrčil nešťastně rameny.

Náhle je vyrušilo zvonění mobilu. „Co chceš?“ vyštěkla do něj Danka. „Nechci… nevrátím se domů… nezajímá mě to,“ odpovídala stroze a Roman, že mluví s matkou. 

Zatímco mluvila, hrála si bezděčně prstem s lemem kalhotek. Při pohledu na chloupky vylézající okrajem mu ztuhl úsměv na rtech. Všimla si toho a odtáhla kalhotky od těla, aby mu nabídla pohled na stydké pysky ztrácející se mezi hustým ochlupením. „V týdnu si vezmu zbytek věci,“ pokračovala v rozhovoru. „Nepřemlouvej mě.“ 

Roman se zavrtěl na židli, byl si vědomý své erekce, která prozradila jeho vzrušení. Sklouzl na zem a zabořil obličej do Dančina klínu. Přes kalhotky nasál vůni dívčí kundičky a nedočkavě jí je stáhl. Pokračovala v rozhovoru, ačkoli nedočkavě políbil její přirození a pronikl jazykem dovnitř. 

„To si vyřiďte mezi sebou… Mně nezajímá, že tě to mrzí… Už mi nevolej,“ odložila mobil na stůl a pohodlně se uvelebila na židli. Roman hltal zduřelý poštěvák, sál ho mezi zuby a brnkal o něj jazykem, dokud s tichým zasténáním nevyvrcholila.

„Kdyby tak věděla, co jsi se mnou dělal, když jsem s ní mluvila,“ zahihňala se. 
„Vážně bys to chtěla?“
„Možná,“ vyplázla na něj rozpustila jazyk. 

Raději zahnal vábivou představu sebe mezi dvěma nahými ženskými těly a přitáhl ji k sobě. „Zůstaneš?“ zadíval se jí do očí.

Prohrábla si rozcuchané vlasy, potom tiše přikývla. „Nesmíš mi ale ublížit,“ vydechla, když ji vděčně políbil.Nedávno někdo napsal, že pozná můj autorský rukopis podle zvláštní melancholie, kterou nachází v mých povídkách. Není to vždy pravidlem, ale musím přiznat, že u téhle povídky by se nespletl. Jako vždy budu rád za Vaše komentáře ať už tady nebo na e-mailu: gu****@se****.cz