Příběh prolhané dámy 08 – Valentýn a pozvání 2

Toto je 10 díl z 16 v seriálu Příběh prolhané dámy

V koupelně se snažila v zrcadle objevit rozsah škod, ale hlavně ji stržený stroupek bolel. Během vysušování krvácející ranky si v hlavě promítala sobotní večer. Udělala jim platýze a byl báječný. Dali si aperitiv a lahev vínka. Když sklízela nádobí ze stolu a otočila se směrem ke kuchyňské lince, Petr se na ní zezadu přimáčkl. Držela talíře, takže se nemohla bránit. Zajel jí rukou pod šaty, které si s sebou vzala. Zařídila to tak, aby si všiml, že má punčošky a podvazkový pás, který dostala tehdy od Toníka.
Kalhotky si nevzala, chtěla ho trochu po večeři provokovat a teď ucítila jeho ruku mezi stehny a vzápětí do ní zezadu zajel jeho prst. Trocha nečekaného násilí jí dělala dobře.
„Ani se nehni a ne abys ty talíře upustila,“ zavelel Petr.
Jednou rukou jí držel kolem pasu a prstem druhé rejdil uvnitř.
Líbal ji na šíji a šeptal: „Takhle jsi hodná holčička! Pěkně poslouchej svého miláčka nebo dostaneš naplácáno. Miluju, když nemáš kalhotky.“

Tekla téměř okamžitě a jen vydechla: „Prosím, smím odložit ty talíře?“
„Tak se mi to líbí, když jsi moje poslušná holčička,“ šeptal jí do ucha.
Věděla, že on ví, že situace, kdy se nemůže moc bránit ji vzrušují, jako máloco.

„Jo, budu tvoje poslušná holčička, i když trochu starší,“ udýchaně šeptala.
„Miluju starší holčičky a smíš to teď položit.“
Popošli spolu ke dřezu, kam talíře odložila.

Petr jí přitlačil k pracovní desce, vyhrnul jí šaty a vzápětí už ucítila, jak jeho klacek zajel dovnitř. Chvilku divoce přirážel. Bylo to šílené, ale najednou přestal. Strhnul z ní podvazkový pás, šaty jí na zádech rozepnul ještě při té divočině u kuchyňské linky a teď jí je hrubě přetáhnul přes hlavu. Za okamžik už ležela na kanapi, které bylo ve tvaru písmene „U“.
„Pěkně nožky od sebe a popros, abych ti ho tam dal!“
„Prosím, dej mi ho tam, už se nemůžu svého miláčka dočkat!“
„Ještě si chvilku počkáš! Takhle ji trošku promasírujeme. Řekni, že to máš ráda!“
Začal při těch slovech dlaní i prsty drtit její jeskyňku, snažil se do ní dostat všemi prsty, ale vešly se jen čtyři. Věděl, že má trochu násilí a bolesti ráda, ale že to nesmí přehnat.
Jeho oči těkaly mezi pohledem na svou ruku a jejím obličejem, aby viděl, zda jí to vzrušuje a jak moc. Jasně si to uvědomovala a ta hra jí přiváděla k šílenství. Koutkem oka pozorovala jeho úžasný pyj, jak se v rytmu jeho masáže natřásá a míří stále vzhůru.
Už se nemohla dočkat, až ho bude mít v sobě.

„Tak, stačilo a teď nožky zvednout! Táák! A opřít o moje ramena,“ zavelel, když nasadil svého tvrdolína k ústí její mokvající studnice rozkoše.
Vzápětí už měla své nohy zapřené tak, jak si přál. S punčoškami a podprsenkou se nenamáhal. Brutálně do ní bušil. V tom byl nejlepší ze všech a občas jí to dělalo náramně dobře.

Vzpomínky se pomalu vytrácely, když si sama pro sebe věc uzavřela.
„Jenže na tom kanapi to bylo naposledy, odřela jsem se pěkně a pálilo to jako ďas a nepřestal, ani když jsem na něj křičela, že to bolí a že jsem se spálila. Je to někdy takový pitomec,“ popadl ji záchvat vzteku, ale přiznala si, že nedělní ráno také nebylo špatné. Zkusili jiné polohy, aby spálená záda neutrpěla nějakou další újmu, ale hlavně byl pro změnu nádherně něžný, jemný a hravý a pomalé milování si užívali s přestávkami skoro celé dopoledne. Blaženě se při té vzpomínce usmála.

„Bude to dobré, bambulko?“ ozvalo se z pokoje.
„Nemusíš se starat, jsem v pohodě,“ odsekla.

Když vyšla ven, byl už oblečený. Upravila si před zrcadlem kostýmek a halenku. Nechala si pomoct do kabátu.
„Nezapomeň si ty pralinky a kytičku,“ podával jí obojí s úsměvem.
„Díky,“ nakvašeně odpověděla, vzala si obojí a vyrazila ven z místnosti.
„Nepočkáš na mě?“

Trochu se uklidnila a z hotýlku vyšli společně. Když se rozcházeli, už bylo vše v nejlepším pořádku a dohodli se na rande příští pátek. Dříve to nešlo.

***

V pátek odpoledne opatrně dohonili, co minulé úterý kvůli potížím s odřenými zády nestihli. Nikam do práce už nemuseli, takže během čtyř hodin radovánek vypili tři lahve vína. Tonda z toho skoro dvě. Odcházeli s hlavou plnou nápadů a když došli na zastávku tramvaje, která Janu měla odvézt domů, překvapila ho: „Péťa tam je příští týden sám, co kdybychom si udělali výlet k němu? Co třeba středa?“
„No to by bylo supr! Aspoň bychom s ním udělali tlustou čáru za hádavou minulostí. Já s ním vypiju flašku vizoura, ty si dáš lahev vína a pak si můžeme hrát? Třeba bychom odložili šaty i zdravý rozum v předsíni a kdyby někomu něco z toho chybělo, mohl by se pro to vrátit. Co myslíš?“
„No paráda! A můžeme i do bazénu!“
„V plavkách nebo bez?“
„Jasně, že v plavkách! Přeci jsme všichni počestný, ne?“ mrkla na něj spiklenecky.
„Ale můžeme pak s Péťou zatáhnout za jejich šňůrky?“
„Jasně že jo!“
„Každý ze své strany? Ale to pak budeš bez nich jenom ty?“
„Gentlemani přeci nenechají dámu v nesnázích a budou následovat jejího příkladu!“
„Takže si můžeme hrát bez plavek i v bazénu?“
„V bazénu i v obýváku, jak se nám bude chtít.“
„Ale to se mi určitě postaví a Petrovi nejspíš taky, protože být v bazénu nebo v obýváku s nahou dámou a sám být nahý, to přeci žádný nevydrží a už vůbec ne po lahvince vína nebo whisky,“ ještě sondoval Tonda. „Budu tě určitě hrozně moc chtít, nebude ti vadit, že u toho bude Péťa?“

„Ty jsi takový můj miláček, nenasytný! Ale nebude, neboj!“
„Na jeho místě bych to obráceně nevydržel a chtěl bych tě taky a zdravý rozum bude daleko pryč někde v předsíni a určitě bych pro něj nešel a Petr také ne,“ ujišťoval se Tonda, že se mu ta debata nezdá.
„Když bych chtěla, tak pro něj přeci můžu dojít. Nebo snad ne?“
„Tak príma, ale já pro rozum určitě nepůjdu a asi by nešel žádný chlap. Myslíš, že Petr pro něj půjde?“
„No, to nevím, je v něčem jako ty, tak asi ne.“
„To tedy znamená, že se s tebou taky bude chtít milovat. Nebude ti vadit, že u toho budu?“ koketně se na ní podíval.
„A mělo by?“ vrátila mu stejně koketní úsměv a pohled.
„Za mne určitě v žádným případě, bylo by neskutečně vzrušující vidět tě,“ rozesmál se.
„Tak vidíš, neměj strach! Ty jsi takový moje sluníčko! Ale už mi jede tramvaj!“
Dostal krásný, vášnivý polibek a mávala mu od zadního okna ještě dlouho.

Došel na metro a poslal jí SMS.
„Byla jsi úžasná! Šíleně se těším na St“
Odpověděla: „Taky tak, nemůžu se dočkat!“
Odpověděl: „Zdravý rozum nebude v žádným případě potřeba!“
Odpověděla: „Bude zamčený v předsíni!“ a k tomu řada smajlíků a srdíček.
Odpověděl: „A šaty taky?“
Odpověděla: „Taky! Nebudou potřeba,“ a k tomu další řada smajlíků.
Odpověděl: „Klíč od předsíně zahodím. Nebude to vadit?“
Odpověděla: „V žádném případě ne!“ a smajlík se srdíčky k tomu.
Odpověděl: „Nechám si o té St zdát a bude to pěkná divočina s tebou a Petrem“ a několik srdíček.
Odpověděla: „Taky tak a hezký večer!“.
Odpověděl: „A ve St to všechno doopravdy provedeme. Šíleně se těším!“ a srdíčka
Odpověděla: „Jasně, to musíme, taky se na to šíleně těším!“ a kupa srdíček.

V pondělí jí poslal SMS: „Platí středa u Petra? Jak tam pojedeme?“
„Platí. Můžeme tvým autem.“
„Budeme tam spát?“
„Jasně, počítám s tím.“
„Půjdeme do bazénu?“
„Jasně. Beru si plavky.“
„Nebudou zbytečné? Stejně jsme se dohodli, že zatáhneme za šňůrky a budeme bez nich.“
„Já budu plavat.“
„Aha. A zdravý rozum necháme v předsíni?“
„Co máš se zdravým rozumem?“
„Ty si nepamatuješ tu úžasnou tramvajovou zastávku? Slíbili jsme si, že všechny šaty i zdravý rozum necháme v předsíni. A co ty smsky?“
„Jedeme tam normálně se bavit s Petrem a třeba i zakopat válečnou sekeru mezi vámi.“
„U té tramvaje to bylo jinak.“
„To sis zase všechno nějak špatně vyložil. Nevím, co máš na mysli.“
„Přeposílám ti do mailu smsky a klidně Ti zopakuju celý náš rozhovor. Nešel zapomenout.“

Po chvilce přišla odpověď.
„Žádný mail číst nebudu. Mrzí mě, že sis to asi špatně vyložil. Něco takového já prostě nedám. Omlouvám se, jestli sis snad myslel, něco o sexu. Asi jsem Tě zklamala, ale nejsem žádný zvrhlík. Středu ruším.“

Ponechal to bez odpovědi, ale asi o dva týdny se dopoledne potkali ve svém hotýlku. Vypili obligátní lahev vína, užili si tradičně neskutečný sex a když se pomalu chystali opustit pokoj, stáhnul si Tonda ve skvělém rozmaru do křesílka k sobě Janu na klín.
„Jani, je jedno, co jsme si naslibovali tuhle u tramvaje, ale proč jsi vlastně zrušila tu cestu k Petrovi i s přespáním u něj a napsalas mi, že to nedáš?“
Chvíli přemýšlela, ale pak překvapivě upřímně odpověděla: „Protože vy dva jste s Petrem oba úplně stejný šílenci. A spolu byste mě úplně zničili.“
„Hmm, to jsem nevěděl, ale tak holt jo,“ v hlavě mu ale zněla pochybnost: „Ty bláho, takže oni spolu fakt šukají jako veverky, tady to zase jasně řekla. Jasněji už to nejde. Jsem zvědavý, kdy to zase zapře. A píchají deset nebo patnáct let nebo snad dvacet nebo víc? Ale to by mu bylo bývalo sotva patnáct. Deset let už s ní chodím já, tak asi mnohem dýl. Ale od puberty snad ne, ale kdo ví. Stejně to nikdy neřekne.“

„Bože, cos to zase plácla, holka?! Chudák Toni je z toho asi v šoku. On se k tomu určitě vrátí a zase bude průser. Ježíši, ty jsi taková kráva! To si neumíš dát bacha?“ ale navenek se usmívala, pohladila Tondu po tváři, zvedla se a nahlas zavelela: „Je čas vyrazit! Musím být odpoledne v kanclu.“

V kanceláři jí ale nešla z hlavy ta věta, kterou Tondovi řekla. Věděla, že se jí to vrátí, až to nebude čekat. Nebyla schopná se na nic soustředit, úplně ji její vlastní upřímnost nebo snad blbost rozhodila.
Pak zavzpomínala na Valentina a bláznivinu, kdy si díky Petrovi spálila záda a její myšlenky zaplavaly až do daleké minulosti. Vzpomněla si na video, které jí kdysi ukázal Michal. Petr se na něm trochu popral s tou spolužačkou, měkce řečeno, ale nakonec se jí to líbilo a byla z toho, co Petr občas uměl provést, úplně hotová. Ta spolužačka na tom tenkrát byla tak trochu jako Jana, také se jí nakonec ta hrubá síla líbila.
Když se s ním milovala poprvé, vůbec netušila, že v něm jsou ukryty trochu násilnické sklony. A už vůbec ne, že by se jí něco takového mohlo líbit. Zjistila to po několika měsících.
Věděli tenkrát, že budou sami doma a bavilo jí trochu Petra svádět nebo provokovat. Čím svůdnější nebo nestydatější oblečení, tím víc byl vzrušený a jí dělalo náramně dobře, když viděla, že ho dokáže vzrušit i jen pohled na ní. Tenkrát zkusila jen síťované punčocháče a lehkou trochu průsvitnou halenku, která jí akorát tak zakrývala prdelku, ale krásu jejích pěkných ňader bez podprsenky zdůraznila.
Věděla, že Pavel je mimo Prahu a že Petr přijde domů po šesté a proto sama přišla o něco dřív a ten úbor, který si vymyslela v práci, si oblékla. Navoněla se parfémem, který se mu líbil a v kuchyni se pustila do přípravy těstovin.

Vrátila se do přítomnosti. Usrknula trochu kávy, nohy si položila na stůl a zasnila se dál.

Vešel domů, zul se a nahlédl do kuchyně. Otočila se k němu opřela se zády o kuchyňskou linku a pozdravila ho: „To jsem ráda, že už jsi tu! Dáš si večeři?“
Věděla tenkrát, že když se trochu zakloní a vypne prsa, vyniknou její špuntíky a zároveň si stoprocentně Petr všimne síťovaných punčocháčů, které se bez kalhotek malinko zařezávaly, nic nezakrývaly, spíše naopak. Perfektně obkreslovaly její Venušin pahorek a draly se z nich trochu ven i její vždy pečlivě upravené chloupky. Zakrývaly toho skutečně jen minimum.
Vyzkoušela si to tenkrát před zrcadlem. Fungovalo to.
Vrhnul se k ní, okamžitě jí začal přes halenku drtit ňadra a hryzat bradavky vzápětí se pokusil prodrat prstem přes oka v punčocháčích do její kundičky.
Byla z jeho reakce tenkrát mokrá okamžitě. Takovou divočinu nečekala, ale tím to jen začalo. Vzápětí se jí snažil drahou halenku přetáhnou přes hlavu a málem ji roztrhal. Podařilo se jí ho na okamžik zastavit a jeden knoflíček rozepnout a halenka v okamžení ležela na zemi.
Popadl Janu a odnesl do ložnice. Hodil ji na postel, chvilku na ni zíral. Věděla, že se mu líbí její plná ňadra, když se trochu rozlijí do strany. Teď zíral především na její klín, který síťovina punčochových kalhot spíše zdůrazňovala, a pak skrz ta oka vrazil do její jeskyňky dva prsty a ty drahé punčocháče jí tenkrát roztrhnul.
Za okamžik už byl svlečený. Páchl trochu potem, ale bylo mu to jedno. Prostě se na ní vrhnul, zcela surově do ní přes roztržené punčošky vrazil svůj trčící pyj brutálně ji ošukal. Punčochy nepunčochy.
Napřed byla zděšená a nechtěla to tak, ale potom se něco zlomilo a začala si té šílenosti užívat.
Zasypal ji vulgaritami, které od něho nikdy nečekala. To se jí nelíbilo, ale to, že jí jasně dával najevo, kdo je tam pánem, se jí líbilo naopak velice. Netušila, že by ji něco takového mohlo vzrušovat. Uvědomila si, že ji přitahuje síla, a té měl Petr na svůj věk vždycky dost a dost.
Bylo to tenkrát takhle poprvé a pak ještě za tu spoustu let bezpočtukrát, ale vulgarity mu zakázala. Být občas jeho sub bylo bezvadné, ale tuhle hru praktikovali nepravidelně.
Měla raději něžné milování, při kterém si hezky povídali. Dělalo jí náramně dobře i pomyšlení, že je více než dvakrát tak stará a přesto jí tolik chce. Když se tato jeho vlastnost poprvé projevila, ještě netušila, kam až se ty jejich hrátky později dostanou.

Když si užívala s Michalem v době, kdy byl Petr na prázdninovém kursu angličtiny, poprosila ho, aby video s Petrem přinesl ještě jednou a vyžádala si kopii.
Originál musel před ní smazat. Tvrdil, že jediný byl jen v jeho počítači. Vzrušovalo ji, když viděla, že to samé zkusil na tu jedinou slečnu, která se mu líbila. Sama to s ním tenkrát zakusila již několikrát. Občas si to pustila. Uchovávala to zakódované v sejfu. Toužila po tom, aby měla takové video s Petrem také, ale neodvážila se mu to nikdy říct. Byl občas blázen a mohl by je v některém ze svých nekontrolovatelných záchvatů vzteku zničit třeba tím, že by to někomu ukázal.
Dohodli se, že nikdy nikomu o svém vztahu nic neřeknou, ale ten blázen pak mezi ně zamotal Moniku a potom i Dádu.

Dáda, to byla jiná káva. Tu bavil sex na všechny způsoby stejně jako Petra, takže klidně vyprovokovala Petra k šukání v bazénu nebo i v obýváku před ní u televize. Nechtěla tomu říkat milování, protože v těch chvílích šlo jen o čistý živočišný sex.
Protože Dáda byla trochu i na holky a občas dost opilá a Jana měla tenkrát také upito, tak jednou se stalo, že ji Dáda objala a políbila.
Trochu šok, ale Petr tenkrát objal obě, a tak trošku je donutil k tomu, že si to Jana zase jednou vyzkoušela jenom se ženou. Petr se na ně tenkrát jen díval. Jenže brzy se pak Petrem s Dádou rozešel a od té doby už žádné hraní ve třech nebylo. Chtěl do trojky zatáhnout i Gábinu, ale to mu rozmluvila. Tušila, že to dlouho nevydrží. Jasně, že by se byla chtěla podělit o to všechno s Toníkem, protože ho milovala, jako nikoho v životě.
Zkusila po tom Valentýnovi Petrovi navrhnout, že by Toníka přivedla, ale kategoricky jí to zakázal.
Proto to pozvání na poslední chvíli zrušila a všechno zase úplně hloupě zapřela. Nejméně do té doby, než si oba začnou aspoň trochu rozumět. Byla by si to moc přála, protože oba milovala téměř bezmezně. Když tu akci zrušila, cítila se tak zle, jako málokdy. Věděla, že Toníkovi je všechno jasné, že se na to moc těšil, stejně jako ona, ale nemohla to za žádnou cenu přiznat, když si to Petr nepřál.

„Nojo, ale co s tím, holka?“
„Chceš to? Nebo budeš dál Toníkovi tak šíleně lhát? Kdyby tě neměl tolik rád, tak už by ti dávno utekl! Co kdybys mu všechno jednou na rovinu řekla?“
„Uvidíme.“
Povzdychla si pro sebe a dopila kávu.
„Chudák z toho asi musí být tak trochu na palici. Jsem tak pitomá! Ale měl by to vědět!“
Po chvilce se ale zarazila: „Nebo radši neměl?“

Autor

Navigace v seriálu<< Příběh prolhané dámy 08 – Valentýn a pozvání 1Příběh prolhané dámy 09 – Odvaha a výroční oslava >>
4.8 19 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x