Příběh prolhané dámy 03 – Janino vyprávění – 1.část

Toto je 3 díl z 8 v seriálu Příběh prolhané dámy

Neozval se jí, ale po týdnu přišla smska: Co bys řekl na rande ve čtvrtek u mne?
Odpověděl hned: OK, hned ráno v 9? A povíš?
Platí. Povím. Odpověď doplnil smajlík, srdíčko a pusa.
Budeme se na vás těšit, holčičky naše milovaný! A také smajlík, srdíčko a pusa.

Přivítala ho s úsměvem v krátkých domácích šatičkách. Políbili se, předal jí puget s růžemi na usmířenou, lahev bílého a odhadoval si sám pro sebe: „Hmm, podprda není, ale kalhotky asi budou.“
Posadili se a tlachali, jako kdyby se mezi nimi nic neudálo. Asi po půl hodině se zeptal: „Dáme si aspoň kafíčko, Jani?“
„Před polednem zase dorazí Petr, tak ať máme jasno: coffee, tea or me?“ koketně po něm hodila okem.
„No, tak to zase tak moc času nemáme, takže jasně, že tebe! Kafíčko nebo čaj si dám v kanclu. Slíbilas mi vyprávět o nějakém neobvyklém sexy zážitku. Stihneme to? Nebo že bys mě pozvala, abych třeba viděl, jak děláš Petrovi masáž a on tobě naopak?“ provokoval Tonda a ještě dodal: „Říkalas, že snad někdy a taky, že nikdy neříkej nikdy a tak podobně. Možná by se to dneska hodilo?“
„Jo, říkala, ale Péťa o tom zatím neví, tak dneska radši ne, takže možná někdy jindy, ale slíbila jsem, že povím, tak povím,“ koketně se znovu usmála, dolila jim zbytek lahve vína a poposedla si tak, že musel pod krátkými šaty vidět její kalhotky.

Poprvé si na setkání s ním vzala kratinké saténové nádherně volné boxerky v barvě bordó. Tušila, že si bude chtít vyzkoušet sáhnout pod ně prstem a její odhad ji nezklamal.
Na oplátku si zase Tonda sedl tak, že bylo vidět, jasně se zvětšující hrbol na jeho kalhotách. V tom měl jasno zase on.
Vždycky si na tu bouli chtěla sáhnout, když ji objevila a pak chtěla pokračovat dál.
Bylo mu za těch pár let jasné, že boule na kalhotách nebo stojící úd dokáží naprosto změnit její myšlení a chování, dokud si ho nevyzkouší. Platilo to skoro bez výjimky. Mnohokrát se zamyslel nad tím, zda to tak má se všemi chlapy nebo jenom s ním.

Chvilku ještě usrkávali víno, tlachali a čekali, kdo si začne první, ale jako obvykle, stejně první začal on. Říkávala, že jako dáma přeci nemůže začít s nějakými hrátky sama.
Přesedl si k ní na divan, políbil jí a zalichotil.
„Tyhle kalhotky jsem za těch pár let ještě neviděl. Ty máš pro mě nebo pro toho svého kolegu nebo třeba pro Petra, když má dorazit? Jsou nádherně volné a ani by nemusely dolů,“ zamilovaně na ní pohlédl.
„Nech toho. Péťa je přeci můj syn, tak pro něj být nemůžou. A kolega je minulost. Jsou nové a jen pro tebe. Ale koukám, že se ti asi docela líbí a tomu tvému tady taky, ne?“
Ťukla ho opatrně prstem přes tvrdou bouli.
„Jo, nám oběma. Malý říká, že by se rád na tu svojí kamarádku pod ty boxerky podíval .“
„Pomůžeme mu?“ hodila po něm okem a šikovně zatáhla za zip.
„Hmmm, ty jsi naostro? To je paráda,“ vklouzla svou rukou do kalhot a elegantním pohybem vysvobodila nádherně tvrdé kopí ven. Téměř zadrnčelo napětím.

Zůstal sedět, ale Janu si postavil, vyhrnul jí krátké šaty a nechal své prsty vklouznout pod bordó boxerky.
Pozoroval své prsty, jak přejíždí po její štěrbince od zadečku až k poštěváčku a pak ještě kousek výš mezi chloupky, jako vždy dokonale upravené.
„A ještě zpátky a malinko dovnitř.“
Napjatě teď sledoval její výraz. Byla na jeho doteky dokonale soustředěná.
„No, uvnitř už je krásné horko! Pojď k němu blíž.“

Nezaváhala ani na okamžik. Odhrnula si sama trochu plandavé boxerky a namířila si jeho pevně stojící úd pod ně a opatrně začala dosedat. Šlo to náramně snadno. Spokojeně se zavrtěla.
„Jo, takhle to miluju. Necháme je, ať se spolu trošku pomazlí, ale pak ti musíme to oblečení sundat, aby tam nezůstaly nějaké stopy.“

Líbali se, pohupovali a Tonda si užíval jejích plných prsou se zvednutými špuntíky.
„Ty šatičky taky dáme pryč. Musím si ty dudlíčky taky vysát. Miluju je, protože z nich pořád ještě něco teče.“
„Jo a jdeme do postýlky,“ souhlasila okamžitě Jana.
„Těším se na to povídání. Zase jsem měl super erotické sny.“
Zvedli se a za pár okamžiků už se objímali na široké posteli a Tonda se věnoval vysávání jejích tvrdých bradavek. Vždycky ho vzrušilo, když z nich vydoloval pár kapek a jí to vzrušilo zrovna tak.
Jana přes ně přehodila lehkou peřinu se slovy: „Aby nám nebyla zima. Někdy mi ty sny povíš, baví mě hrozně moc poslouchat tvoje erotické představy.“
„Jo, ale teď je řada na tobě. Jen ještě dáme těm našim malým možnost, ať se opatrně spolu baví.“

„Jasně, táákhle pěkně,“ navedla jeho kůl do své studánky a opatrně se na něj nasunula. Přitáhla si ho do sebe za jeho pevný zadek. Během několika okamžiků se jí vybavila celá scéna, kterou zažila před řadou let a rozhodla, že mu ji převypráví.
Připadala jí být mnohem zajímavější pro vyprávění, než její občasné cesty s kolegou Arnoštem, i když i na nich občas zažila zajímavá překvapení. Ještě pár okamžiků si vše srovnávala v hlavě a potom začala.
Zatímco Tonda napjatě poslouchal, dělali si dobře nepatrnými pohyby svých pánví. Bylo to dost dlouhé povídání.
Postupně zjišťoval, že si to celé dokáže dokonale představit. Byla skvělá vypravěčka. Čím déle povídala, tím více byl vzrušený, ale neuniklo mu, že Jana je ze svého vyprávění vzrušená s každou další větou snad ještě víc. Musel to pro ni být tenkrát báječný zážitek.

—–

Tenkrát byly prázdniny, měla v práci půl dne volno, Pavel byl, jako ostatně dost často, pryč a Petr už před drahnou dobou odletěl na šest týdnů do Kanady na jazykový kurs. Odmaturoval slušně, ale na vysokou jít nechtěl.
Byla doma skoro denně sama. Přes den bylo horko, tak si později odpoledne roztáhla lehátko u venkovního bazénu za domem, sundala si horní díl plavek a slunila se s knihou v ruce v měkkých paprscích slunce, které teď už jen příjemně hřálo.
Vyrušil ji zvonek.
Zvedla se, přehodila přes sebe lehké plážové šaty, které si na sebe vždy k bazénu brávala, a šla otevřít.
Venku stál Michal, nejlepší Petrův kamarád. Byli stejně staří, chodili spolu do školky, do školy i na gymnázium vždy do stejné třídy.

„Nazdar, Jani, můžu si u vás zaplavat v bazénu? Dneska byl docela pařák. Jdu rovnou z brigády.“
Jménem jí říkal už od nějakých pěti let. Někdy také teto, ale oslovení „Jani“ nebo v dětství častěji „Jano“ a „teto Jano“, bývalo častější a zůstalo to už napořád.
„Jasně, jako doma, jako vždycky, jo, vy vlastně doma bazén nemáte. Ale dej si napřed támhle sprchu, než tam vlezeš,“ zasmála se omluvně.
„Jsou vaši doma nebo ti mám za chvíli připravit něco k večeři? A co to máš za brigádu?“ vyptávala se ho cestou za dům k bazénu a než se společně znovu usadili.
Oba kluky hlídávala odmalička, přebalovala je a krmila, když Michalova máma potřebovala něco zařídit a ona jí zase tuhle službu stejnou měrou oplácela. Byly kamarádky a dokonale si vycházely vstříc.
Oba kluci byli napůl součástí obou rodin, takže se ani chvilku nerozpakovala a se slovy: „Vytáhni si támhle z garáže druhé lehátko a dej si ho sem vedle mě.“
Sundala šaty a zase jen ve spodním dílu plavek se uvelebila na svém lehátku. Viděl ji tak už bezpočtukrát.

„Já vždycky zírám, jak ti to pořád sluší, Jani. Máma v posledních pár letech pěkně přibrala a vloni k moři ani nechtěla, že prý vypadá jako velryba.“
„Ale no tak, tvoje máma je supr a ženské po čtyřicítce se většinou trošku spraví, ale tlustá přeci není. Ale asi by měla trochu víc sportovat. Dřív byla čipera.“
Vzpomínala, jak chvíli jen tak tlachali a pak se Michal zeptal: „Hele, Jani, Petr, než odletěl, tak mi říkal, že prej mu občas děláš supr masáž a von zase tobě.“
„No, to teda nevím, co ti povídal, ale jo, občas mě bolí záda, jak pořád sedím za stolem u počítače a on si stěžoval taky, tak mi je namasíroval a já pak zase jemu.“
„Tak to on tedy asi kecal, když říkal, žes mu při takový masáži vyhonila pinďoura a že on tebe taky pak namasíroval úplně stejně na oplátku? Tedy, žes ho jako nechala, aby ti promnul prsa a pak dokonce i aby si s tebou trošku hrál prstama tam dole?“ napřímo vyrukoval docela drze Michal.
„Tohle, že ti fakt řekl?“ lehce se vyděsila Jana a pomyslela si něco o idiotech.

Přerušila vyprávění a Tondovi vysvětlila: „Tobě jsem to říct mohla, že si s Péťou ty záda občas namasírujeme, ale slíbili jsme si s ním tenkrát, že to nebude vědět nikdo další a on to hned napoprvé vykecal svému kámošovi. Já měla sto chutí ho zabít. To se přeci nedělá. Vy kluci jste někdy pitomí,“ a vrátila se zpět k vyprávění.

Michal tenkrát pokračoval: „No jasně, a říkal, že když tady skoro celé prázdniny nebude, že ti mám někdy u bazénu namasírovat aspoň ta záda. Že tě prý dost berou a že třeba mi pak taky uděláš takovou masáž, jako jemu.“
„Já ho zabiju. Tak jak říkáš, že on říkal, tak to teda nebylo ani náhodou, ale záda a ramena mi namasíroval, to jo,“ přiznala, ale v duchu se vztekala, byla skoro na mrtvici a byla přesvědčená, že toho svého rozmazleného hajzlíka fakt zabije.
I když je Míša nejlepší kámoš, tak tohle Petr neměl říkat nikomu.
Nahlas prý tehdy jen konstatovala: „Doufám, že všemu nevěříš. Vy kluci jste hrozní a děláte před sebou ramena, jací jste sekáči, ale pravdy na tom není ani půlka.“
„Hele, je mi jasné, že jsi ho asi nenechala dělat to, co říká, ale dušoval se, že tys mu ho krásně vyhonila.“

Chvíli tenkrát váhala, co na to říct, ale pak se rozhodla.
„No, fakt je, že nedávno mi ho bylo líto. Neměl prý žádnou holku a začal si ho doma provokativně honit přede mnou sám, když mi tuhle ty záda fakt báječně u televize namasíroval a já pak jemu na oplátku ty jeho. Když jsem toho nestydu viděla, tak jsem se rozzlobila, že by si to mohl odbýt aspoň někde v soukromí v koupelně.
On začal prosit, že bez holky je to prý hrozné, že ta jeho Sabina se na něj vykašlala a jestli bych mu tedy tohle nemohla udělat, když už je napatlaný tím masážním mlékem. To víš, já z toho byla úplně na větvi, ale ještě chvíli škemral, no, a tak jsem mu to udělala.“
„Až do konce?“
„Jo, až do konce, když tedy chceš všechno vědět a teď si jdu zaplavat.“
Byla z té debaty dost rozhozená a na Petra se zlobila. Tondovi samozřejmě neřekla, že se hlavně bála, jestli nebyl Petr náhodou před Michalem ještě sdílnější, ale tenkrát doufala, že takový blbec snad nebyl.

„Supr nápad, jdu taky.“
Bazén má asi osm metrů a dali jich dvacet. Když vylezli ven, Michal překvapil podruhé.
„Hele, Jani, ptala ses, co dělám, takže dělám brigádu u jedné počítačové firmy a mám tady noťas. Myslím, že tě bude zajímat, co v něm mám.“
„A to jako co?“
„Hezký videa, ale mládeži nepřístupný. V hlavní roli Petr, já a slečny.“
„Nekecej, že jste si natáčeli nějaké vlastní porno, Míšo? To snad ne, proboha.“
„Uvidíš sama. Není to žádná hrůza, ale Petr je fakt expert. No a je jasné, že ani mámě nemůže říct všechno. Před maturitou jsme se jako třída dohodli, že hned po matuře pojedeme na poslední výlet. Jak víš, byli jsme v Krkonoších, ale dva kluci nemohli a tak jeden zaplacený pokoj zůstal volný.
Petr dal pětikilo recepčnímu a ukecal ho, aby mu dal klíč od toho prázdného, ale zaplaceného pokoje. Tak jako on, to umí málokdo. Ukecal by i mrtvého. Domluvili jsme se, že sbalíme nějaké spolužačky, když už je pak neuvidíme. Supr nápad, ne?
Petr chtěl mermomocí dostat Alici Dvořákovou. Je to kočka, to asi víš, že jo. Petr jí vždycky chtěl nějak dostat, ale nedařilo se, protože vždycky na všechny koukala zvysoka. Já tam měl malou kameru, a tak jsme všechno tajně natáčeli.
Tady to mám, abys viděla, že ti kecal, když říkal, že nikoho neměl, protože se na něj Sabina vykašlala. Zjistila totiž, že kromě ní ještě chodil tak trošku s dalšími dvěma holkami. Byli jsme tam tři noci a Petr sbalil každý den jednu holku. Měl je normálně jako řezivo. Na to já nemám. A nikdo ve třídě. Sbalil by snad úplně každou. Všechny by se chtěly pochlubit, že ho měly v posteli. Nebo skoro všechny. Hele, jen namátkou, že nekecám.“

Pustil přehrávač v počítači a rychle proklikal několik ukázek. Na třech byl Petr a na jedné Michal. Petr se ke slečnám nechoval zrovna příjemně, dělal si z nich doslova otrokyně a zdálo se, že slečnám se to i líbilo. Tedy až na Alici Dvořákovou, která si to nechtěla dát líbit, ale Petr si jí stejně vzal, a to dost drsným způsobem.
Jana to nechtěla komentovat. Byla úplně v šoku z toho zjištění, že jí její milovaný syn obelhával a využil a že se k té jedné slečně choval naprosto příšerně. Neměla vůbec tušení, že něco takového v něm může být.

„Proč mi tohle ukazuješ, když říkáš, že jste nejlepší kamarádi? Vždyť to je hrůza. Já fakt nevěděla, že se může takhle chovat. No a že ty to na něj zrovna mně řekneš?“
„Protože s Alicí to přepísknul a pohádali jsme se kvůli tomu a taky kvůli tomu, že tě obelhával a ještě se tím chlubil. On mi tu svou báchorku, na kterou tě prý ukecal, vyprávěl docela podobně. Náramně se u toho bavil. Můžeme s Péťou dělat všechno, ale tohle bylo moc, Jani. Ty jsi hrozně hodná a Petr se někdy chová jako idiot nebo psychopat. Kdybys nebyla skoro jako moje teta, a navíc jeho máma, klidně bych s tebou i chodil, ale je jasný, že to nejde. Prostě podle mě jsi fakt pěkná ženská a děsně bezva. No a ty na něj máš vliv nejvíc ze všech. Třeba mu domluvíš, protože když mu něco řeknu já, bere to jako srandu. A trvalo mi to pár týdnů, než jsem se odhodlal ti to říct.“

„Kdybys věděl, jak mi tenkrát lichotil, ale nejspíš jen protože potřeboval nějak zamluvit ten Petrův průšvih. Ale je to jinak hrozně fajn kluk,“ vložila vysvětlivku do svého vyprávění Jana a pak pokračovala ve vyprávění.

„Ale ty tam jsi taky Míšo.“
„Jenže, já tu holku mám fakt docela rád a chodím s ní. Petr holky bere jako spotřební materiál. Vadí mi to. Ale přiznám, že ty záda bych ti hrozně rád namasíroval a nechal bych si je namasírovat zase od tebe. Když mi to vyprávěl, záviděl jsem mu, protože jsi fakt moc hezká. A je jedno, že si vymýšlel. V tom je taky borec. Nikdy nepoznáš, co z toho, co říká, je pravda a vyprávěl to neskutečně přesvědčivě.“

„To ale pitomec. Ještě, že ty jsi takový zlatíčko, Míšo. Ani nevíš, jak jsem na Petra rozzlobená. Jestli je to, cos mi říkal, pravda, tak ho fakt snad vyhodím z bytu, ať si jde dělat, co chce. On mu to už naznačil i táta a nabídnul mu i malý byt. Lezou si na nervy. To asi víš, ne? Na školu jít nechtěl, tak ať jde, kam chce. A ten záznam smažeš? Moc prosím. A nebo mi ho radši překopíruj a já si to s ním vyřídím a ty to smaž, fakt moc prosím.“
„To určitě neuděláš, tedy, že ho vyhodíš, protože na to ho máš moc ráda. On se chová jako debil jen někdy. Jinak je super a lidi ho mají skoro všichni rádi. Je s ním většinou dost prdel. Ty jeho úlety mu všichni tak nějak tolerují. Uvidíš, že to bude dobré, ale měla by sis s ním promluvit, aby se nedostal do průseru. Ta Alice mu vyhrožovala, že ho udá za znásilnění, jenže tam přišla sama a ještě Petra provokovala. Ona je stejný typ jako on, takže jsem jí to nakonec rozmluvil i díky tomu videu. Radši jsme na to zapomněli všichni.“
„Ty jsi tak úžasnej, Míšo. Strašně moc ti za něj děkuju.“

Michal se ale nenechal odbýt a zkoušel to dál.
„Můžu ti namasírovat aspoň ta záda? Nebo napřed ty mně?“ snažil se využít situace a Jana po chvilce váhání souhlasila.
„OK, ale jen ta záda. Mně ta moje bolí skoro přád. Ta moje páteř není žádný zázrak. A už nikdy lepší nebude. Skočím pro masážní mléko. Báječně voní po mangu, uvidíš.“

Za chvilku byla zpátky s lahvičkou od Yves Rocher.
„Natáhni se tady a ty svoje nemožný plavky až ke kolenům si posuň kousek níž, ať je nezapatláme.“
Pokapala mu celá záda a začala je zkušeně hníst. Nevynechala paže, ramena, hruď, bederní páteř, nic.
„Mohla bys mi udělat i nohy?“
„Proč ne, ale ty bermudy máš až ke kolenům, takže to moc nepůjde. Zapatlali bychom je.“

Než se vzpamatovala, dlouhé plavky si úplně stáhnul a do šikmých slunečních paprsků zazářil jeho bílý zadek.
„Teda ti jsi nestyda, Míšo, ale co. Stejně jsem ten tvůj zadek viděla už tisíckrát, když jsem tě furt přebalovala nebo když jste si nahatý hráli tady na zahradě nebo na chatě.“
Nakapala mu na stehna i lýtka mangovou vůni a hnětla jeho vypracovaná vláčná lýtka i stehna. Nedalo jí to, kápnula si na ruce a za tichého žertování prohnětla i jeho pěkně tvarovaný zadek. Líbila se jí jeho pevnost.
Když se jí zdálo, že se všechno už vstřebalo, pleskla Michala přes obě půlky:.
„Tak hotovo, nestydo! Koukej ten zadek zase schovat!“

Jenže Michalovi se masáž náramně zalíbila, bleskově se na lehátku otočil a žadonil: „Ještě z druhý strany, Jani! Prosím!“
„Tedy ty nestydo, co ti to tady trčí? To ti mám namasírovat ještě nohy zapředu?“
„No jasně! A můžeš všude, když budeš chtít,“ vyzývavě se na Janu usmál, propnul bedra a jeho vzrušené mužství vyniklo ještě víc.

„Přiznávám, že to bylo pro mě něco neskutečného, když přede mnou najednou trčel takový krásný kus,“ odbočila Jana ze svého vyprávění.
„Takže Tě to taky vzrušilo stejně jako jeho?“
„No to si piš, ale rozhodně jsem nechtěla, aby k něčemu došlo! Vždyť to byl nejlepší kamarád mého syna. Víš, co by to bylo, kdyby mu něco vykecal?“
„No, ale vyprávíš mi to, protože jsi to prostě nevydržela a sama jsi začala?“
„Tak to nebylo, ale hned Ti to dopovím, jen bych si ještě dala trošku vínka. To víš, s Pavlem už dlouho nic nemáme a o prázdninách ani s Arnoštem z práce, takže to byla náramná příležitost, to mě napadlo, hned když jsem to viděla a ještě ke všemu, když ho takhle vyzývavě zvednul proti mně, abych si ho prohlédla, ale já si nezačala, aby bylo jasno.“

Tonda se pro zbytek vína natáhnul, napili se a pak se zpátky vrátili do původních pozic, ale neodpustil si komentář.
„Tedy, Jani, koukám, že tebe by asi svedl každý pěkný chlap, kdyby ho na tebe vytáhnul,“ ale když viděl, jak se zamračila a chtěla něco říct, rychle dodal: „Mě zase každá mladá pěkná holka, kdyby chtěla a svůdně mi jí ukázala. Naštěstí ale máme sebe,“ zasmál se a nedočkavě ji vyzval: „Ale teď už, honem pokračuj!“

Autor

Navigace v seriálu<< Příběh prolhané dámy 02 – Tondovy vzpomínkyPříběh prolhané dámy 03 – Janino vyprávění – 2.část >>
4.6 25 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x