Příběh prolhané dámy 07 – Nejstarší vzpomínky 2

Toto je 8 díl z 16 v seriálu Příběh prolhané dámy

Doma uklidila věci, převlékla se do domácí sukně a trička, udělala jim večeři, a nakonec se v klidu uvelebila u televize. Už si nepamatovala, na co se tenkrát chtěla dívat, ale jasně si vybavovala, že Petr se rozložil v opačném koutě pohovky.
Jenže si po chvíli všimla, že ruka mu vklouzla do jeho domácích kraťasů a že v ní zřejmě svíral své mužství.
Nedalo jí to a po chvilce zareagovala.
„Co ta ruka, Petře? Že se nestydíš. Co kdyby tady byl někdo cizí? To bys jí tam taky měl?“

Podíval se na ni a po kratinkém zaváhání řekl: „Vybavil jsem si dnešní odpoledne i tu cestu autobusem. Bylo to mnohem hezčí, než nějaký blbý film. A před tebou se nestydím. Vždyť jsem ti už dnes řekl, že mě vzrušuješ,“ rozesmál se při pohledu na její překvapený výraz.
„Měl by sis najít nějakou slečnu. Škola už začala, tak to snad zvládneš ne? Ale ne abys nějakou přivedl do maléru,“ snažila se nasměrovat debatu jinam, ale nemohla oči spustit z jeho ruky, která byla ponořená do jeho kalhot.
„Mně by se líbila jen Dvořáková od nás ze třídy, ale kouká na nás jako na malé kluky. Je trošku namyšlená, nejspíš protože prý chodí s nějakým starším fešákem. Je to fakt kus! Krásná holka. Ty ostatní ve škole mě moc nezajímají, i když by asi nebyl problém je sbalit:“
Všimla si opakovaného pohybu jeho ruky v kalhotách.

Přestala sledovat film a přisunula se na pohovce k němu. Pohladila ho po rameni, chápavě se na něho podívala a tiše mu poradila.
„Tak se nestyď a ulev si třeba v koupelně. To přeci dělá spousta chlapů i ženských, když nikoho nemají. To není žádná ostuda. Proto taky koukají třeba na porno. To přeci víš, ne?“
„Když mně se postavil z tebe, když jsem viděl, že nemáš žádnou podprsenku, jen bavlněné tričko a ty malé špuntíčky pod ním jsou docela zřetelné, no a když jsem si ještě k tomu vzpomněl na to bezva odpoledne, jak jsi byla v té vířivce nádherná…“
Zasnil se a jeho ruka si nepřestávala pomalu hrát.
Pak ji ještě dorazil.
„Ty si to teď taky děláváš sama, když s tátou sex už nemáte a v práci jsi o prázdninách na žádné služebce nebyla? Táta se zmínil už před časem o nějakém tvém kolegovi, když jsme se o tobě bavili. A teď se ti trošku zvětšily ty tvoje krásné špuntíčky. Nemám pravdu?“

Vybavila si, jak jí ten večer jeho upřímnost zase zarazila. Podprsenku doma kvůli pohodlí dost často nenosila, ale toho dne si jí nevzala úmyslně. Ne, že by snad plánovala nějaké zvrhlé dobrodružství, ale příjemně ji při převlékání vzrušila vzpomínka na odpoledne a na to, jak byl Petr vzrušený jenom z ní.
Teď nevěděla, co na jeho odvážnou otázku odpovědět. V tom okamžiku to příjemné vzrušení z jeho lichotek pocítila zas a přes tu závěrečnou otázku, nebo snad právě kvůli ní se jí jasně před očima mihnul okamžik, kdy Petr nahý vylézal těsně kolem ní z vířivky pro osušku.
V tom navíc dodal
„Představoval jsem si, že pod tou sukní nemáš ani kalhotky a jak si to třeba taky sama děláš.“
Podíval se na ni trochu s obavou, zda to nepřehnal a když neviděl žádnou reakci, dokončil myšlenku: „A máš je nebo ne?“

Probrala se ze svého zasnění a přiznala si, že tenkrát dokonce zvažovala i to, že si je nevezme a že Petra třeba zase k nějaké hře vyprovokuje.
Pak se tehdy rozhodla, že sama nebude raději takové hry rozehrávat, ať jsou sebevíc dráždivé a podněcující fantazii, protože by třeba kdovíjak skončily. Jenže ono to pokračovalo dál.
Neodpověděla tenkrát na jeho otázku o masturbaci. Věděla jen, že nemůže na všechno hned kývnout nebo si sama něco začínat. Vrátila se zpět do vzpomínek, a před očima jí zase začaly probíhat tehdejší okamžiky.

„To víš, že mám. Copak si myslíš, že budu chodit doma jen tak bez nich?“
Trochu ji to naježilo, ale neodtáhla se.
Byla ráda, že jeho otázku pro tuto chvíli zamluvili.
„A máš aspoň nějaké sexy?“ zeptal se překvapivě na rovinu a se zjevným nefalšovaným zájmem a vzrušením.
Zarazilo ji to, zaváhala, ale pak si povyhrnula sukni, aby viděl jednoduché bavlněné, trochu více vykrojené kalhotky.
„Normální, pohodlné, bavlněné, vidíš? Petře, nechceš si radši někde vedle nebo v koupelně ulevit? Tohle přeci není normální.“ Věděla, že to měla říct bez toho, že by mu je ukázala a že se měla kvůli jeho drzé předchozí otázce prudce ohradit.
Něco ji na tom přitahovalo a nemohla si pomoct, sukni si vykasala.

Zase se vrátila do přítomnosti s myšlenkou: „No jo, ale neměla jsi tu sukni nechat vyhrnutou a ještě zvednout to koleno na kanape a dát od sebe, aby líp tu tvojí holku v kalhotkách viděl?“
Vzpomínky jí sklouznuly zpět, oči se jí přivřely a zase se jí vrátil obraz jako v kině.

Viděla, jak se upřeně zahleděl do jejího klína a jeho ruka opět zopakovala ty pohyby.
„Jsou krásné a ty chloupky, jak nepatrně vykukují, jsou neskutečné. Víš, jak moc je to sexy a vzrušující? Kdybys je malinko poodhrnula, tak by mi to určitě pomohlo, abych byl za chvilinku hotový.“
Malinko se kvůli lepšímu výhledu vyklonil, kratince na ní mrknul a vrátil svůj pohled zpět do jejího rozevřeného klína.
Polilo ji horko z toho, že toho vystavila jeho očím tolik. Teď už přeci nebyla v nějaké vířivce, na kterou byli léta zvyklí. Nikdy to doma neudělala a nic podobného jí před tím ani nenapadlo.
Už tehdy jí v hlavě na okamžik vytanula otázka, zda jí snad nezčervenaly tváře studem nebo vzrušením.
Pozorovala jeho ruku ponořenou hluboko do kalhot a nevěděla, co říct.
Pak ukazováčkem přejela po své štěrbince ukryté pod kalhotkami a kalhotky si trochu poodhrnula.
„Takhle nějak?“ zeptala se, mrkla na něho úkosem a cítila, že se jí z toho bláznivého počínání vlila červeň do tváří.
Jasně viděl její slepenou štěrbinku částečně zakrytou chloupky.
Viděla, jak se zhluboka nadechl a vzrušením se mu rozšířily oči. Nikdo tohle před nikým neudělala. Dokonce ani před Pavlem ne, a to byla ještě mladá.

Po chvilce se pomalu posadila normálně a sukni si narovnala se slovy: „Pomohlo to? Nestyď se a běž klidně do koupelny.“
Opřela se svým ramenem o jeho a láskyplně ho pohladila po tváři.
„To bude dobré, neboj!“
„Jo, bylo neskutečné, kdybys tak ještě chvíli zůstala sedět, tak bych za chvilku vystříknul. Hrozně mě to vzrušovalo. Takhle bys mi jí občas mohla ukázat. Něco tak sexy jsem ještě nezažil. Víš to?“
„To přeci nejde, abys byl pokaždé hotový z toho, že mě vidíš, a já se ti tady vystavovala, vždyť je to hrozné,“ trochu se od něho odtáhla a pohlédla mu do tváře.
Chvilku nic neříkal, ruku pořád ještě zasunutou v kalhotách, ale pak jí vyrazil dech.
„Mohla bys mi to třeba udělat rukou ty?“
„Jak jako? To přeci nemyslíš vážně, že bych ti ho vyhonila? Péťo, vždyť jsem tvoje máma, to by přeci nešlo. Teď jsem ti snad jasně řekla, že i ty kalhotky byly ažaž a ty ještě chceš tohle?“
V rozpacích na něho pohlédla, ale zlobit se nedokázala.

Probrala se ze svých vzpomínek a pomyslela si: „No jo, jenže ono to bylo celé takové divné, trošku zvrácené, ale on byl takový bezradně roztomilý a rozpačitý, protože taky nevěděl, jestli to nepřepísknul. Jen mě hrozně chtěl a nevěděl, jak na to a asi netušil, jak to zároveň bylo pro mne ulítle vzrušující, ta představa, že bych vlastnímu již velkému synovi sahala na jeho přirození, tím spíš, že bylo jasné, že mu stojí jako svíce a že je to ze mě.“
Ale po chvilce si ještě sama pro sebe s uspokojením řekla: „Ale krásně pitomá,“ a znovu zavřela oči, aby vrátila se zpátky do minulosti.

„To přeci nevadí, nikdo to neuvidí, podívej, jakej je,“ odtáhnul si bleskově kraťasy i se slipy o kus níž a jeho úd se v jeho klíně napřímil v celé své kráse. Stejně jako odpoledne v bazénu. Svíral si jej u kořene a žalud, dokonale tím vzrušením napjatý, se jen blýskal.
Nic neříkala, jen se na to kopí fascinovaně dívala. Cítila, jak jí buší srdce.
„Líbí se ti? Vzrušuje tě to?“ tázavě na ní pohlédl.
„Koukej ho schovat, nestydo!“
„Ne, počkej, zkus ho vzít, takhle,“ pustil svého krasavce, uchopil její ruku a přitáhl ke svému pyji.
Malinko kladla odpor, ale pak povolila a uchopila ho tak, jak si přál, ale nic nedělala.
„Zkus to, udělej to, vždyť přeci víš, jak na to. Strašně moc to chci, neboj, ať nemusím sám,“ podíval se na ní prosebně.
Vrátila mu trochu nedůvěřivě pohled a přejela po jeho údu rukou.
„Ježíši, to bylo krásné, můžeš ještě?“ povzbudil ji.
Vnímala, že najednou dýchá úplně jinak než obvykle a že jí srdce bije jako zvon.

Nemohl si toho nevšimnout a povzbudil jí.
„Vidíš, jak je to hezké a jak tě to taky vzrušilo? Ty špuntíčky pod tričkem jsou úžasné, jak se zvětšily, já bych snad byl hotový jen z pohledu na ně, jen z toho pocitu, že tě sám taky vzrušuju,“ tiše jí polohlasně povzbuzoval.
Celá v rozpacích se na něho znovu letmo podívala, stydlivě se usmála, ale jeho úd nepustila.
„Pojď, neboj, udělej mi to, prosím! Moc prosím! Nebo si zase vyhrň trošku tu sukni tak jako před tím a já si to udělám sám. To bych byl hned. Teď už jo. Ten tvůj dotyk je fajn. To, jak ho držíš.“

Bylo jí jasné, že Petr vidí, že ji ta situace vzrušila, ale nekomentovala to.
Soustředila se na jeho úd a začala ho pomalu a s citem ždímat, přetahovat přes žalud kůžičku a zase ho napínat, sjížděla rukou až k jeho napnutým varlatům a zkusmo pohladila i je. Bylo to hrozné i krásné zároveň. Mimoděk si poposedla a dala koleno co nejvíce stranou, aby viděl její kalhotky a chloupky, které malinko pod vykrojenými kalhotkami vykukovaly. Věděla, že se tam podívá. Najednou jí bylo jasné, že nemůže přestat a že nedočkavě sleduje, kdy přijde jeho vyvrcholení.
Vtiskl se do opěradla a napjatě těkal pohledem z její ruky na její klín a zpět. Vzrušeně dýchal.
Jana střídala pohled na jeho napjatý úd s pohledem do jeho tváře.
Snad již po minutce jasně poznala, že stačí ještě pár pohybů a bude hotovo. Soustředila se na špičku jeho kopí a čekala, kdy z něho vytryskne žhavý proud spermatu.
Nechala ho vystříknout daleko až na jeho tričko, ještě několikrát přejela rukou nahoru a dolů, po prstech jí stékaly jeho krůpěje a potom poslední kapky z jeho žaludu setřela do své dlaně.
Viděla, jak se na pohovce uvolněně sesunul, pustila jeho penis a opřela se opět svým ramenem o jeho.

„Péťo, my jsme dva zvrhlíci, to je hrozné, kdo kdy slyšel, aby tohle máma dělala svému synovi,“ pohlédla mu do tváře s rozpačitým a provinilým úsměvem.
„Ale bylo to něco neskutečného. Takovou krásu a vzrušení jsem ještě nezažil. Moc děkuju. Taky se ti to tak líbilo?“
Než stihla cokoliv udělat, napřímil se a letmo jí políbil na rty.
Chvíli zaváhala, ale pak přiznala.
„Jo, bylo to takové divně hezké. Hodně divně, ale hlavně, jestli ti to pomohlo a dáš už teď pokoj. Musím si jít opláchnout ruku, abych tady nic nezapatlala a ty koukej mazat taky,“ zvedla se z pohovky a zamířila do koupelny.

Přišel za ní, opatrně si sundal tričko a otázal se: „Mám to dát do prádla?“
„Radši mi to dej sem, třeba by si toho cákance táta náhodou všimnul, až někdy dorazí a hloupě by se tě ptal. Já to radši hned přemáchnu. Tohle nesmí nikdo vidět.“
„Tak fakt se ti to líbilo? Strašně jsem se bál, že mi vynadáš, ale teď jsem hrozně moc happy,“ naklonil se k ní u něžně jí políbil na šíji. „Kdybys chtěla, taky bych ti to mohl takhle udělat. To jsem ještě nikdy nezkusil.“
„Nech toho, radši zmiz odtud, takové řeči,“ ale v zrcadle viděla, že se šťastně usmál, protože viděl, že se nehněvá doopravdy a že je nejspíš ráda, že mu takhle pomohla.

Opět se probrala ze svého zasnění a nahlas si řekla.
„No, holka, jen si vzpomeň, že bys byla nejradši ten jeho úd vzala i do pusy, když byl tak roztomilý. A že bys mu byla nejradši řekla, že to byla nádhera a že bys to klidně hned zopakovala nebo i kdykoliv jindy. Ale bála ses, aby se to nezvrhlo k normálnímu milování, i když to bys byla nejradši udělala už na tom gauči a možná jsi i doufala, že když si poodhrneš ty kalhotky, že s tím začne sám. Tenkrát ses nemilovala už celé prázdniny a Petr moc dobře věděl, že s Pavlem už dlouho a v létě se toho služebně moc nenacestuje. Věděl i to, že Arnošt měl navíc dovolenou, takže s ním taky nic.“
Zavřela oči a opět se přenesla do dávné minulosti.

Zbytek večera proběhl normálně, dokoukali film, jehož začátek jim utekl, ale v lednici ještě před tím našla půl láhve vína, rozlila ji do dvou skleniček.
Uvelebili se na pohovce vedle sebe a při sledování filmu se o Petra opřela. Objal jí kolem ramen a přitiskl k sobě. Dělalo jí to dobře. Asi v polovině filmu sklouzla jeho ruka až k jejímu ňadru a jeho prsty se zastavily na třešince, která se okamžitě zvětšila. Přejel po ní ukazováčkem a zakroužil.
Okamžitě na jeho ruku položila tu svou a odsunula ho kousek stranou: „Pssst, no tak, tohle ne, už dneska stačilo,“ ale neušlo jí, že se jeho kalhoty už zase pěkně dmuly pod tlakem jeho údu.

Film skončil, a když se odtahovala od Petra, přejela mu jakoby náhodou zlehounka po kraťasech, které už zůstaly až do konce filmu napjaté.
Bylo jí jasné, že film moc nesledoval a že si podobně jako ona nejspíš přehrával v hlavě dnešní den a přemýšlel o tom, zda si má ještě něco dovolit nebo co třeba podnikne ona.
To přejetí rukou měl být takový signál, že jí to dneska ani trochu nevadilo.
Nahlas řekla: „Už je pomalu jedenáct, musím být v osm v práci a ty koukej jít taky do pelechu a toho svého malého nějak uklidni. Už se dneska nazlobil dost.“
Zvedla se, pohladila Petra po tváři, dala mu s úsměvem letmý polibek na tvář se slovy: „Jsi takový můj praštěný miláček,“ a sklidila ze stolu sklenky a prázdnou lahev vína.

Za slabou půl hodinu už se odlíčená zachumlala pod deku a zhasla. Spánek nepřicházel, v hlavě se jí pořád honily vzpomínky na odpolední zážitek ve vířivce, na cestu autobusem i na to, jak pomohla Petrovi zbavit se jeho přebytečného semene.
Když se asi potřetí v posteli převalila, postel malinko zaskřípala a pod peřinu vklouzl Petr.
Přitiskl se k ní zezadu, a než stačila zareagovat, objal jí a tiše se otázal: „Taky nemůžeš usnout? Můžu tady u tebe zůstat?“

Jasně si uvědomila, že on je nahý a že ona má bavlněnou noční košili vyhrnutou až k bokům a že jí zezadu tlačí Petrův tvrdý pyj. Kratinký okamžik váhala, nevěděla, co říct, ale pak se z jeho objetí vyprostila, otočila se čelem k němu a natvrdo se ho zeptala.
„Péťo, ty se se mnou fakt chceš milovat? Vždyť to přeci nejde, měj rozum, to by byl incest! Koukej se vrátit k sobě do pokoje!“ pohladila ho po tváři a jemně ho rukou zkusila od sebe odstrčit.

Zase byla najednou v přítomnosti a začala si vyčítat.
„Vidíš, jak jsi byla tenkrát pitomá a nadržená. Kdybys byla normální, tak na něj zařveš a vyženeš ho z ložnice, ale ty jsi ho ještě i pohladila, div že jsi ho nepolíbila na rty a začala mu málem vysvětlovat, že to se nemá, protože jsi věděla, že neodejde a jen jsi čekala, jak to navleče, hlavně už aby to bylo. Vždyť ty jsi nemohla usnout z toho permanentního vzrušení, co jsi zažívala už od té vířivky. Jen si to přiznej aspoň teď!“
Opět zavřela oči a vmžiku byla zpět v dávné minulosti.

Nedal se a na místo toho jí v šeru za tu ruku uchopil a odtlačil jí zpět na postel. Druhou rukou rozsvítil lampičku, aby jí viděl lépe do tváře. Nebránila se. Viděla na něm vzrušení a bylo jí jasné, že jeho neodbytnost ji vzrušila úplně stejně a slova, která vyřkl, její vzrušení umocnila.
„Slyšel jsem, jak se tady převaluješ a je mi jasné, že na celý ten dnešek myslíš stejně jako já a že sis možná potají přála, abych za tebou přišel. Nemám pravdu?“
Chvíli mu mlčky zírala do očí, nevěděla, co říct, byla rozhodnutá už dávno a doufala, že za ní přijde, ale pak ho objala, přitáhla těsně k sobě a přes rameno mu šeptala: „Je to hrozné, ale asi pravdu máš.“

Chvilku leželi bez hnutí v tichém objetí, ale pak ho opatrně odstrčila, posadila se, přes hlavu si přetáhla noční košili, odhodila ji na postel za sebe.
Chvíli zůstala sedět, protože si jí téměř nevěřícně prohlížel a ona si vychutnávala, jak na ní žádostivě, hladově hledí, pak to již nevydržela, přitiskla se k němu, objala ho a začala se s ním vášnivě líbat.

Skulili se na lože, jednu nohu přehodila přes jeho boky. Sevřel ji stejně náruživě a divoké polibky jí vracel.
Jednou rukou jí svíral ňadro, tentokrát ho ale divoce hnětl a mezi prsty si nechával proklouzávat její bradavku.
Cítila nesmírné vzrušení, mrazilo jí z toho, co provádí, jenže také věděla, že je úplně mokrá a že ho strašně moc chce.
Povolila své objetí, v prstech sevřela jeho vzpřímený úd, zavedla si ho do své rozdychtěné kundičky a okamžitě proti němu přirazila své boky.
Zajel do ní až po kořen úplně hladce. Pocítila jeho mladistvou sílu a energii a nemohla se jí nabažit. Přetočila se na záda, objala jeho bedra svýma nohama, zaklesla se za něho svými patami, pevně jej držela za hýždě a nenasytně si jeho kůl vrážela do své doširoka rozevřené růžové jeskyňky. Sledovala nepřirozeně napjaté rysy jeho obličeje. Jasně vnímala, že ho svou aktivitou zaskočila.

„To je taková krása! A nejkrásnější je, že to dělám právě jen s tebou a že ty to chceš se mnu dělat taky. Už tak dlouho jsem si to představoval! Ale tohle je tisíckrát lepší než nějaké představy. Jsi tak nádherně hladká a ta tvá prsíčka jsou úžasná! Vydržel bych se dívat celý den na to, jak se divoce houpou.“
Přisál se k jejímu ňadru, ale jeho přírazy tím neztratily na síle. Snad ještě tenkrát neměl tolik zkušeností a přecenil své možnosti, protože najednou se trochu napřímil a vyděšeně vydechl: „Ježíši, já to už nevydržím, už budu! Můžu?“
„Jo, pojď, to nevadí, měla jsem to před pár dny, ale prášky jsem teď na prázdniny vysadila! Neboj se, pojď!“
Ještě několikrát si ho za hýždě přirazila do sebe a své boky vypjala proti němu, přestože cítila, že jeho míza už je dávno uvnitř.

Opět se probrala do přítomnosti. Cítila, že je neuvěřitelně vzrušená a nádherně mokrá z těch představ nebo snad živých vzpomínek na dávnou minulost. Zamrzelo jí, že není s milovaným Tondou.
Tak ráda by mu to všechno vyprávěla, ale nesměla. Slíbila to a Petr jí slíbil to samé.
Hned ten další den po prvním milování si svatosvatě odpřisáhli, že nikdy za žádných okolností nikomu nic o svém vztahu neprozradí. Snažila se to dodržet i s Tondou, ale věděla, že už se mnohokrát podřekla. Někdy i schválně a bylo jí líto, že pak musela tako hloupě zapírat.

„A teď je to asi pryč, udělali jste přeci s Petrem tlustou čáru za minulostí a on se navíc začal chovat jako úplný idiot. No, asi se nedá nic dělat,“ povzdechla si. „Byla to krásná, dlouhá řada let, byl to úžasný miláček i když někdy neřád, ale teď už máš dost let i Toníka, tak si stěžovat nemůžeš, i když je ženatý. Ale tenkrát ten váš první den s Péťou byl nádherný a pak byla spousta ještě hezčích a taky pěkně divokých, ale teď už dost, zkusíš si to zase takhle krásně vybavit někdy příště, až bude ta správná nálada.“

Zvedla se z kanape, vypla televizi, v koupelně se odlíčila a vlezla si s knihou do postele.
„Škoda, že nešlo dát ty dva miláčky dohromady a že se takhle šíleně pohádali,“ povzdychla si, když zhasínala.
„Ale o Petrovi přeci nesmím nikdy nikomu říct, ani Tondovi,“ ještě jí problesklo v hlavě těsně před tím, než usnula.

Autor

Navigace v seriálu<< Příběh prolhané dámy 06 – Nejstarší vzpomínky 1Příběh prolhané dámy 08 – Valentýn a pozvání 1 >>
4.6 29 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x