Příběh prolhané dámy 08 – Valentýn a pozvání 1

Toto je 9 díl z 16 v seriálu Příběh prolhané dámy

Příběh prolhané dámy – 8. Valentýn a pozvání (1)

Někdy v listopadu byli Tonda s Janou na dlouhé procházce Prahou a zakončili ji na náplavce. Bylo sice chladno, ale hezky, a tak si dali obligátní dvojku vína a pak ještě jednu. Stmívalo se, když se zvedli a vyrazili k metru. Zeptal se ještě: „Jak to máte s Petrem? Už se to zlepšilo?“
„Zatím ne, ale aspoň už nikdy nebudu jeho sub,“ odpověděla tiše a smutně.

Jenže necelé dva týdny před vánočními svátky mu zazvonil telefon: „Lásko, potkali jsme se ve městě a snad to bude dobré, zítra odpoledne tam jedu.“

Popřál jí, ať to dobře dopadne, protože stejně byla od své dovolené bez nálady a milování s ní nebylo teď zdaleka tak zábavné. Vlastně věděl, že se s ním miluje jen tak nějak z povinnosti a tím pádem to za moc nestálo. O takové milování příliš nestál.

Hned další den večer se jí zeptal, jak to dopadlo. Vracel se z práce autem, zavolal jí a musel na půl hodiny zastavit, protože ho zaplavilo její nefalšované nadšení. Bylo mu jasné, že tlustá čára za temnou minulostí jejich vztahu zmizela jako mávnutím kouzelného proutku a vše je zase při starém. Zeptal se, co Vánoce. Jasně, že je budou trávit spolu, na Štěpána přiveze Monika děti a ony pojedou s Petrem na pár dnů na hory. Doufal, že se jí vrátí dobrá nálada a že se to projeví i na jejich vztahu.

Potkali se v pondělí před Vánoci. Byla ve skvělé náladě i formě tak, jak předpokládal. Nedalo mu to a po sexu, který byl zase tak báječný a hravý jako v minulosti, se zeptal: „Jani, když je to všechno teď už zase tak supr, jak to bývávalo, začne ti taky splácet ty milióny, co jsi mu půjčila a stovky tisíc, které tě stál jeho vztah s tou Gábinou? Tahala z něj furt jen prachy. A on zase z tebe,“ dodal ještě.

Zarazila se a pak odpověděla: „Ale Péťa mi přeci peníze pravidelně vrací. Každý měsíc a hodně. To ti přísahám na zdraví svých vnoučat!“

Věděl, že lže, a tak pokračoval na jiné téma: „Co vlastně bylo tou temnou minulostí vašeho vztahu, jak jste za ní udělali tlustou čáru?“

Chvilku váhala, ale pak překvapivě odpověděla: „No přeci to, jak jsme se v září šíleně pohádali, to byla fakt hrůza, medvídku. Vždyť to přeci víš, ne?“
„Ale o té tlustý čáře jsi mi pověděla už před dovolenou a bylo to nejdůležitější rozhodnutí tvého života, přeci?“
„Hele, já přesně nevím, kdy to bylo, ale bylo to kvůli tomu, co mi Petr všechno řekl,“ podrážděně odsekla.
„Taky jsi už říkala, že ses rozhodla, že mu nebudeš vyvářet a žehlit, a to že byla ta temná minulost. To už si nepamatuješ?“
„Nevím, co tím chceš zase říct a přestaň mně už obtěžovat s takovými nesmysly. Já jsem nikdy nemluvila o nejdůležitějším rozhodnutí mého života,“ začínala se Jana vytáčet.
„No, dobře, OK, ale stejně se mi nechce věřit, že ti Petr ty peníze vrací. Myslím, že tě pořád využívá.“ Věděl, že píchá do vosího hnízda, ale její lhaní a vymýšlení si ho naštvalo.

Vzápětí mu nahrála: „Přísahám, že vrací, klidně ti ukážu výpisy z účtů, ale jestli mi nevěříš a myslíš si, že ti pořád jenom lžu, tak se můžeme klidně rozejít. Já se z toho nějak vzpamatuju. Nemůžeme přeci být spolu, když si nevěříme,“ byla vytočená a v duchu si myslela, že přeci není možné, aby byl Tonda tak zaseknutý a zabedněný a pořád dokola jí omílal věci kolem Péti, i když částečně připustila, že asi Toník trochu žárlí a že ho opravdu zanedbávala. Jenže ta obvinění, která směroval proti Petrovi, jí vadila, byť připouštěla, že na tom je dost pravdy. Tondovu odpověď nečekala.

„Jani, nevím, proč bych ti neměl věřit, ale ty výpisy mi klidně dones. Je mi fuk, jestli ti peníze vrací nebo ne, nic mi do toho není, ale před chvilkou jsi odpřisáhla, že vrací dost a pravidelně, tak mi nějaký poslední dva nebo tři výpisy třeba příště dones. Ať vidím, že je to pravidelné, když to tak tvrdíš. Přeci jsme si slíbili už několikrát, že s vymýšlením je konec, ne?“

Zaskočilo ji to, vyhrabala se z postele a začala se oblékat. „Víš ty co, já ti je donesu, ale když mi nevěříš, tak to se snad radši rozejdeme.“

„Můžeme se potkat mezi svátky nebo až po Novém roce, ale vezmi je určitě. Pro zajímavost,“ nenechal se Tonda odradit její vzteklou náladou a smířlivěji dodal: „Dneska to bylo báječné, sluníčko moje. Dáme příště repete nebo si jen tak půjdeme někam sednout? Mně by se to hodilo nejlíp hned po svátcích.“

Chvilku přemýšlela, ale pak se rozhodla: „Hned po svátcích a radši jenom někam na dvě deci.“

Tondovi to bylo jasné a pomyslel si: „To víš, že na dvě deci, přeci vím že dva dni po sobě těžko dáváš a to by byly možná tři nebo čtyři. Nejspíš bys jí měla od toho svého divocha ještě celou bolavou,“ ale nahlas schválil: „Supr! Budu se na tebe moc těšit, bambulko!“

Potkali se hned po svátcích. Jana celá jen zářila a celou dobu vykládala, jaké byly svátky skvělé. „Prostě tři tak báječné dny jsem už dlouho nezažila! Udělali jsme si krásný Štědrý den, dostala jsem úžasný parfém od Salvatore Ferragamo, na Boží hod jsme si zajeli na oběd do Prahy, Péťa mě vzal do Grosseta, co je na Vltavě, no a ta čůza děti přivezla hned ráno na Štěpána, takže jsem si je včera užila skoro celý den. Dneska jedou s Péťou někam na Lipno.“

Semleli toho jako obvykle spoustu, ale na závěr si Tonda neodpustil dotaz: „Máš tady ty bankovní výpisy, Jani?“
Zaraženě se na něho podívala: „No, ty jsem nevzala. Myslela jsem, že to nemyslíš vážně.“
„To neva, vezmi je příště. Já sice budu muset být až do Nového roku doma, máme vnučky, mladí jedou někam s partou na Silvestra, ale můžu kterýkoliv den po Novým roce.“

Její nálada poklesla, ale kývla: „OK, jak myslíš, něco snad doma najdu.“
„Stačí třeba dva nebo tři poslední, sluníčko moje, třeba z října a listopadu“ vychutnával si její rozpaky Tonda.

***

O deset dnů později se sešli v jejich oblíbené kavárně zase. Jana hned triumfálně zaútočila: „Tys mi nevěřil, ale tadyhle mám na ukázku výpis, lásko,“ podala mu přes stůl papír.

„Proč bych ti nevěřil? Jen jsem se chtěl přesvědčit. Víš, že už sis dostkrát vymýšlela,“ usmál se na ní smířlivě a podíval se na papír se zakroužkovanou sumou 30.000. Mrknul na záhlaví výpisu a okamžitě si všimnul data: „Taky jsi mohla přinést něco čerstvějšího, tenhle je ze srpna před víc než dvěma lety. Vždyť jsme se bavili o pravidelném splácení.“

„Chtěl jsi výpis a já mám jen tyhle starší. Od té doby mi chodí jen elektronicky do mailu a to hned mažu. Proč bych to uchovávala, když je to všechno OK?“

Bylo mu jasné, že zase lže, jako když tiskne, ale nechtěl se jen tak dát: „Jestli máš internetové bankovnictví, tak se můžeme podívat přes mobil na ty poslední. Nebo můžeme do banky skáknout. Mají pobočky skoro všude, ne?“

„Do žádné banky nejdu, abych tam ze sebe dělala nějakou blbku a chtěla po nich nějaké staré výpisy. Tady vidíš, že mi Péťa peníze vrací, tak co ještě chceš.“

Věděl, že nemá smysl v debatě pokračovat, protože by se pohádali a chtěl se domluvit na nějakém rande v jejich hodinovém hotelu: „OK, Jani, necháme toho. Dáme ještě dvojku. Co třeba v pátek HH? Že by třeba prodloužené odpoledne od dvanácti do čtyř za 500? Tedy pokud můžeš utéct z práce?“

„Jo, to by bylo supr! O víkendu nikam nejedu, ty o víkendech stejně nemůžeš a v týdnu pak letím na dva dny do Londýna, takže to asi nepůjde, budu mít fofr.“

Jejich milenecký život se vrátil do starých kolejí. Tonda zase občas vzal na jejich hotelová rande kameru, takže všelijakých záznamů už měl požehnaně. Ty zajímavější okamžiky sestřihal do jednoho, který měl skoro čtyřicet minut. Zase spolu seděli v jejich kavárničce a Tonda plánoval: „Víkend vychází na Valentýna, co kdybychom ho spolu oslavili v úterý v našem HH a pustil bych do telky sestřih některých těch našich setkání?“

„Hmmm, Valentýn je sice v sobotu, ale úterý by bylo perfekt a viděla jsem jen to první video kdysi dávno! Třeba nás napadne nějaká inspirace?“ zkoumavě se na něho podívala.

„Paráda, tak platí! Budeme se na vás moc těšit, holčičky naše úžasné a uděláme si zase trošku jinou zábavu!“ smál se Tonda, ale sám pro sebe si říkal: „No, je mi jasný, holka, že s Péťou si Valentýna oslavíte o víkendu a že se možná budeš vracet až v pondělí ráno, takže bys mi rande zase zrušila, že máš třeba migrénu nebo moc práce, no však víme…“

V úterý se sešli hned v devět, Tonda přinesl k Valentinovi menší puget růží a krabičku belgických pralinek pro zlepšení nálady, v recepci si koupili tradiční láhev bílého a po chvíli se jí na pokoji zeptal: „Tak co, mám pustit ten sestřih? Ale je to dost hard, bambulko.“

„Jó, schválně! To jsem sama zvědavá, co jsme všechno prováděli,“ vypadala docela natěšeně, takže kameru propojil s malou televizí a spustil přehrávání.

Na obrazovce se střídaly různé okamžiky, které Tonda už dobře znal, zatímco Jana je se zájmem sledovala a občas komentovala, co to spolu vlastně vyváděli. Posadila se Toníkovi na klín, a aniž spustila oči z obrazovky, občas mu stydlivě vtiskla polibek se slovním doprovodem typu: „Tedy, to jsem ale nestyda, takhle se vystavovat!“ nebo v jiném okamžiku: „Jo, tenkrát to bylo úža, když jsi mě přivázal a pak mi trošku sešvihal prdelku a pak já tebe. Ježíši a tady to s tím robertkem, jak jsem se zase nemohla bránit,“ zasmála se, ale Tonda měl dojem, že se trochu červená vzrušením. Během promítání ji postupně zbavil svršků a stejně tak ona jeho. Video skončilo, když měla na sobě jen krajkové kalhotky a jemu zbyly slipy, ze kterých se prodíral ven jeho tvrdý úd. Během posledních záběrů si užíval hebkosti jejích plných ňader s třešinkami nasměrovanými vzhůru. Věděla, že bradavky jí trčí vzrušením nekompromisně vzhůru a že jsou po takovém promítání nachystány pro jejich divoké hraní si. Odnesl si ji na postel. Divoce se líbali a Tonda zkusil její ňadra drtit trochu větší silou. Všiml si totiž, že na jednom z těch krátkých záznamů přesně tohle dělal a pohled na to ji silně vzrušil. Stejné odezvy se dočkal i nyní. Přidal k tomu lehké okusování jejích špuntíčků, vysávání a stimulaci jazykem a v okamžiku, kdy její vzrušení nabíralo na intenzitě, přesunul se k jejím kalhotkám. Když je odsouval na stranu, nemohl si nevšimnout, že jsou pěkně vlhké. Jazykem nedočkavě ochutnal a začal si pomáhat prsty. Jana mu dychtivě pomohla jednou rukou držet kalhotky odhrnuté a druhou si sama roztahovala leskle mokrou kundičku, aby se dostal co nejhlouběji. Její vzdechy se pomalu měnily ve vzlyky a když použil tři své prsty místo svého zduřelého pyje a divoce jimi rejdil uvnitř, vzepjala se k prvnímu orgasmu. Sám měl své slipy pořád na sobě, ale jeho píst trčel vyzývavě ven. Jen co její vyvrcholení trochu opadlo, popadla ho nedočkavě za jeho úd a silou si ho nasměrovala pod kalhotky. Divoce do ní bušil. Její kalhotky se otíraly o jeho kopí, což komentoval: „Ty jo, ty kalhotky mě udělají za chvilinku. Dělat to přes ně je šíleně vzrušující.“

„Jo a budou úplně mokrý, budu muset do práce bez nich,“ šeptala a její dokořán otevřené oči a strnulý výraz ve tváři prozrazovaly příchod dalšího orgasmu. Oba ještě přidali na intenzitě, až se Jana posouvala po posteli sem a zase tam, jenže uprostřed toho šílenství najednou vykřikla a Toníka odstrčila. Převrátila se na bok a zkoumala, co se stalo.

Tonda objevil na prostěradle docela velký stržený suchý stroupek a malinkou krvavou šmouhu. Upozornil ji, že jí trochu teče z místa po stroupku krev. „Kde sis to udělala, lásko? Takovej velikej stroupek!“ ptal se udiveně, ale bylo mu to jasné. „Je to úplně přesně to místo, kde jsme tě spolu tenkrát odřeli v bytě u našich na koberci, na tom místě jsi měla malou bílou jizvičku a ta je teď pryč.“

„To tedy nemám tušení,“ dělala ze sebe úplně pitomou Jana, ale pak jí napadla spásná myšlenka: „A jo, to muselo být asi ve čtvrtek večer na pilates, medvídku! No jasně, jinde to být nemohlo.“

„Bambulko, není statičtějšího cvičení než pilates. Tam musíš být jako přibitá k podlaze a těžiště udržovat v klidu. Nevykládej mi tady takové pitominy. Já hraju furt volejbal nebo i fotbálek a další, takže spálená kolena nebo lokty jsem měl stokrát. To víš přeci pokaždé úplně přesně, kdy a kde se ti něco takového stane, a ne že si nemůžeš vzpomenout a pak plácneš takovou hovadinu, jako pilates. To totiž docela bolí už při vzniku a nedá se to zapomenout. Teď tě to taky pěkně zabolelo, když jsme ten stroupek strhnuli. Když se ta odřeninka nebo v tomhle případě spáleninka dělá, tak bolí možná ještě víc, než když se ten stroupek strhne. Neslavili jste náhodou Valentýna u Péti trošku divočeji?“

„Co to zase zkoušíš? Vždyť on ani nemá nikde koberce! Bylo to na pilates. A nech toho!“
„No, kanapíčko v obýváku u něj má dost hrubé čalounění. Tedy pokud jsi mu nekoupila nějaké nové. Pro sedření zádíček úplně ideální,“ s úsměvem provokoval Tonda.
„Tak dost! Mám to ze čtvrtečního večera z pilates. A stačilo. Nebudu tyhle řeči poslouchat. Dělej si tady, co chceš, já odcházím.“

Na chvilku se zavřela v koupelně, aby si ošetřila záda. V hlavě se jí honilo: „Já jsem tak pitomá! Proč jsem sem lezla? Věděla jsem, že si ten stroupek můžu strhnout, protože Toník je pěkný divoch taky. A Petrovi ještě jednou vynadám!“

Autor

Navigace v seriálu<< Příběh prolhané dámy 07 – Nejstarší vzpomínky 2Příběh prolhané dámy 08 – Valentýn a pozvání 2 >>
4.3 25 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x