Ostrov MUDr. Moreau

Nafouknutý člun se dotkl břehu a s drhnutím se zarazil o písčité dno. Leslie a Wesley na sebe úlevně pohlédli. Oni dva přežili ztroskotání výletní lodi „Florence“ před několika dny a netušili, zda se zachránil ještě někdo jiný.

Poté, co na palubě vypukl požár, lidé v panice skákali přes palubu. Dámy v šatech a muži v oblecích se vrhali do vln a zoufalý personál se je marně snažil zastavit a nasadit jim aspoň plovací vestu.
Loď šla ke dnu, lidé taktéž mizeli pod hladinou a zbytek se snažil najít cokoliv, čeho by se dalo držet.
Strojník Leslie byl sice ve službě, ale v okamžiku zkázy měl zaražený ocas v kundičce první důstojnice Mary a divoce spolu mrdali v malém kumbále na zádi.
Při prvních výkřicích a rozsvícení výstražných světel a sirény se mu Mary sesmekla z ocasu a zmizela, aby ji už více nespatřil.
Sám popadl oranžový balík složeného nafukovacího člunu a hned skočil do vody. O chvíli později se ozvalo šplouchnutí a na hladinu dopadl číšník Wesley. Leslie mu pomohl do člunu a pak pomocí malých pádel se rychle vzdalovali od potápějící se lodi, aby je sebou nestáhl vír. Protože lidé skákali na jinou stranu, nedopadl do vody ze zádě už nikdo další a pak už muže unášel proud směrem od místa katastrofy.

Muži prožili několik dní pod spalujícím sluncem bez vody a jídla a téměř v jejich poslední hodince se člunu postavila do cesty pevnina.

***

Byl to ostrov pokrytý bujnou vegetací, což znamenalo, že na něm je voda. Muži se ploužili pralesem a žvýkali dužnaté listy nějakých rostlin, až konečně Leslie zajásal a vskočil do potoka s bystře plynoucí vodou.

Když se dostatečně osvěžili a vyráchali, vrátili se na pobřeží a ke svému úžasu spatřili právě se vzdalující loď! Vyplula z východního cípu ostrova a mířila na volné moře.
Oba muži marně volali a poskakovali po pláži.
„Ta loď tu nebyla náhodou,“ prohodil Leslie.
„Zítra tam vyrazíme. Třeba je ostrov obydlenej. Vždyť ani nevíme, kde jsme,“ odvětil Wesley a muži si na noc vlezli do člunu a spali jak nemluvňata.

***

Ráno vyrazili po pobřeží k místu vyplutí neznámé lodi a opravdu. Ostrov byl obydlený. V zátoce byl zřízen malý přístav a o kus dále v lese prosvítaly nějaké budovy.

Nakonec stanuli před uzavřenou bránou s dvěma strážními věžemi.
Vše bylo z bambusu a primitivní. Jen budovy v areálu byly moderního vzezření.
Ve věžích stáli na stráži dva urostlí muži s býčími obličeji.
„Zdravím. Můžete nám říct, kde jsme?“ zahlaholil Leslie, ale muž mu jen věnoval svůj tupý pohled a na jakoukoliv konverzaci nereagoval. Nakonec slezl z věže, zatímco druhý dál zůstal nepohnutě stát na stráži.

Vrata se konečně začala otvírat a vstříc jim vyšla hezká žena ve středním věku a v ruce třímala automatickou pušku.
„Co tu pohledáváte, pánové?“ vyštěkla na ně nepřátelsky.
Teprve, když jí Wesley sdělil jejich příběh, pousmála se a sklonila hlaveň.
„Jsem doktorka Minnie Moreau. Pracuji tu v klidu a za naprostého utajení před kolegy, kteří by mi mé výzkumy mohli ukrást a prohlásit za své.
Vy jste však trosečníci a to je něco jiného. Bohužel se zde budete muset zdržet, protože zásobovací loď připlouvá jen jednou za tři měsíce a včera právě odplula, ale nebojte se. Nějaká činnost se pro vás najde. A nyní pojďte dál, jste mými hosty.“

Mlčenliví strážci zavřeli bránu a žena muže odvedla do domku a v pohodlně zařízeném, vzdušném pokoji jim podala občerstvení.
Muži se rozhlíželi okolo a očima hledali nějaký personál, ale Minnie je zastavila.
„Žiji tu sama. Jsem sice obklopena..ehm…lidmi…, ale jsou to domorodci a poněkud…nižšího intelektu …a povětšinou dívky, tak to vezměte na vědomí. Nemluvte na ně, nereagujte, myslím, že se vás sami budou bát….áááá, právě vidíte jednu přicházet. To je Ornella.“

A skutečně, do pokoje vešla vysoká štíhlá dívka zajímavých tělesných proporcí a obličejem se sešikmenýma velikýma očima a protaženější hlavou.
Plaše na muže pohlédla, něco Minnie zašeptala a odkráčela pryč a hezky kroutila zadečkem.
„Musíte mě, pánové, omluvit. Mám práci. Ale seďte tu a užívejte si pohodlí. Budu brzy zpět.“
Muži tedy dál jedli, hovořili o neznámé atraktivní dívce, až jim náhle spadly víčka a upadli do hlubokého spánku.

Do pokoje vešly dívky, vzájemně si velmi podobné a muže odnesly do samostatných pokojů na konci křídla hlavní budovy. Něco si šuškaly a chichotaly se. Pak odešly.
„Ten větší pán být ve vaší ložnici, ten druhý v samostatný pokoj,“ hlásila dívka své paní.
„Děkuji Brunello,“ kývla Minnie, dívka se poklonila a odešla.

***

Leslie otevřel oči a zmateně se rozhlédl kolem. Ležel na měkkém loži v nějakém pokoji.
Než stačil pohnout hlavou, ozvalo se: „Tak už ses prospal, můj milý?“
Otočil hlavu a spatřil na křesle sedící Minnie v lehkých šatech, rafinovaně odkrývající nohu až po stehno a se svádivě shrnutými ramínky šatů na stranu. Kdyby dala ruce dolů, šaty by jí sklouzly z těla.
„Kde to jsem?“
„V mé ložnici. Jistě chápeš, že muž je na tomto ostrově dost vzácný jev a když už tu jste, ráda vaši kvalitu vyzkouším. Určitě proti tomu nic nemáš?“ řekla zastřeným hlasem.
„A co Wesley?“ postrádal kolem svého kamaráda.
„Hezky jeden po druhém. O tvého přítele je postaráno od mých….služebnic… budeme jim tak říkat. A teď už dosti slov,“ a žena vstala, šaty jí skutečně sjely z těla a stála tak před ním nahá.

Pak už se rozjela divočina. Vyhladovělá Minnie se mu zaměřila na ocas a sála ho, lízala a honila vášnivě až zuřivě, že měl Leslie obavy o své zařízení a velkou slast mu to nepřinášelo.
Žena to naštěstí poznala, začala se chovat ohleduplněji a sála mu ptáka láskyplněji. Olizovala naběhlý žalud, tepala uzdičku a jazykem ho lízala po celé délce a pak nasadila závěrečnou kuřbu staženými rty a rytmickými pohyby až do vystříkání, kdy dávku semene spolkla.
Pak mu ocas olízala do čista a nastavila se mu, aby jí právě danou rozkoš opětoval.
Leslie jí ulehl mezi rozevřené nohy, jazykem pronikl mezi chlupy k lupénkům závojíčků vystupujících z pysků, které už byly nalitě a vlhké vzrušením a jemně tak kmital špičkou.
„Óóó….ááááh,“ zakvílela žena a trhala tělem ve výbojích dlouho nepociťované slasti.

Leslie ji dál laskal a rukama jí mnul prsa, kde cítil tvrdé hroty vztyčených bradavek.
Klitoris byl nalitý a veliký jak fazole a na polaskání žena zareagovala hlasitým sténáním a křikem nabuzené samice.
„Božeeee…jééééh…ooooch….úúúh,“ a tekla jako řeka.
Leslie už to nevydržel, posunul se nad ní a volně do ní zajel, jak byla rozdychtěná a mokrá.
„Ááánooo…tooo..je…ááách…kráása,“ propnula se a vnímala rozkoš z proniku i tření o poševní stěny.
Leslie měl ocas spíš širší než delší, a tak bylo tření obzvlášť silné a oboustranně slastné.

„Mlask..mlask,“ zněly strojové přírazy do promazané kundy a Leslie, vzepřený na pažích hleděl Minnie do tváře, sevřené ve slastné křeči a s přivřenýma očima.
Leslie vlastně naposledy mrdal na lodi, ale tam to skončilo katastrofou, zato tuhle číču si vychutná až do konce a pěkně jí vykropí kapličku.
Zrychlil přírazy a olízl jí naběhlé bradavky.
„Uahhh…jééh…jooo…úúúúh….booooožeeee!“ vzepjala se žena proti přírazům a ve strnulé křeči začala stahovat pochvu v neklamném znamení vyvrcholení.
Leslie pustil semeno a trhavými výstřiky jí hezky vyplnil dělohu. Žena ho držela v pevném objetí a pustila, až když odezněla prvotní slast a rozkoš.

„Byla to nádhera, děkuji,“ pronesla později, uvolněná a uspokojená.
„Seš skvělá a nádherná,“ odvětil Leslie a lehkými doteky zálibně hladil její křivky.
„Ale jdi. Jsem už stará a úplně jsem zapomněla žít,“ nesouhlasila Minnie, ale v duchu ji hřálo, že je pro muže stále žádoucí.
Ale to je pro ženy typické, že stále jsou se sebou nespokojené, ač pro muže jsou bohyně a dokonalé milenky a krásky.
Nakonec se ještě chvíli objímali a líbali, než Leslie, příjemně unaven, znova usnul.

***

Wesley se po probuzení ocitl obklopen polonahými kráskami, které si ho mlčky a zvědavě prohlížely. Všechny byly velmi podobné Ornelle, kterou už viděli.
Dívky byly až podivně štíhlé, přitom docela vysoké a jejich pohyby byly pružné, jako kočičí. Také oči vypadaly jak když je kočka přimhouří. Dlouhé prsty měly zakončené nehty upravenými do špičky. Protaženější hlava byla nepřirozená, ale těmto dívkám naopak zvyšovala atraktivitu. Prsa měly menší, ale pevná a hezky tvarovaná.

„Vrrrraúúú,“ zapředla jedna.
„Cože?“ ulekl se Wesley.
„Ptá se, jestli nas chtýt?“ přeložila mu druhá.
„No, jistě…ale..“ nestačil doříct, protože dívky se na něho vrhly a pak to byla už jen nekonečná rozkoš.

Každá z dívek se ujala jedné části jeho těla. Jedna se s ním líbala, ale chvíli trvalo, než ji to správně naučil, další čtyři mu masírovaly a olizovaly ruce a nohy a jedna v klíně mu cucala a kouřila ptáka. Také to moc neuměla, ale docela rychle se učila.
Dívky vyluzovaly podivné zvuky a skřeky a pak už si ho jedna osedlala.
„Vrraúúú…grrraúúúú…oooohh,“ hekala a Wesley cítil úzkou kundu, která se jen pomalu otevírala jeho rozměru.
Dívce to zjevně nevadilo, protože dosedala plnou vahou a tvářila se stále stejně. Jakýsi úsměv smíšený se šklebem.

Když jí prohmátl prsa, byla překvapena a přijala to s uspokojeným kočičím zamrouskáním. Taky v klíně vlhla a pravidelné odsedávání již bylo pro oba slastnější.
Brzy však přenechala místo druhé a opakoval se stejný scénář. Úzká pochva a pozvolné vlhčení.
Wesley měl bolestný pocit odřenýho čuráka, ale naštěstí na něm už poskakovala poslední dívka, a tak se do ní s úlevou vysemenil.

Dívka na něm seděla, než mu zvadl. Pak pochopila, že je konec a dívky se vytratily. Wesley zavřel oči a upadl do posilujícího spánku.

***

Muži se sešli na bohaté snídani. Obsluhovaly je mlčenlivé dívky a až později přišla Minnie.
„Přemýšlela jsem nad tím…. No, jelikož zde nějaký čas pobudete, asi byste na to přišli sami a nemá cenu to tajit. Zkrátka, ty dívky i strážní u brány nejsou lidé…v našem smyslu slova. Jsou to..mé…ehm…výtvory.“
Muži si vyměnili překvapené pohledy.
„Ano. Bádám v genetice už dlouhý čas a podařilo se mi vynalézt sérum, které zvířatům napomáhá získávat lidskou podobu, schopnosti i řeč. Je to trochu složitější…vám to říkám zjednodušeně, ale tak to je.
Dívky jsou kočkovité šelmy a opice, muži jsou původní buvoli. U mužů jde o první, nepříliš podařené exempláře, ale na svůj úkol stačí a víc od nich nepotřebuji. Rozhodně ne to, co my můžete poskytnout vy,“ usmála se.
„Takže já jsem prcal s opicema?“ rozčílil se Wesley.
„Tuesday mi sdělila, že jste neprojevoval nějaký odpor,“ ušklíbla se Minnie. „Pravda, to jste ještě nic nevěděl.
Pánové, netřeba se rozčilovat. Dívky jsou milé, pokorné a oddané. Mají to zadané v genomu. Rozhodně mají vše, co muže potěší a abyste se nehádali, dnes bych ráda vyzkoušela zde pana Wesleyho a Leslie může si vybrat některou z dívek. Každá mu bude ráda nápomocna.
A nyní mě opět omluvte. Sejdeme se k obědu. Zatím se, prosím, venku pohybujte jen na dohled areálu. Z bezpečnostních důvodů.“

Minnie odešla a muži zapínali mozky, aby zpracovali dané informace.
„Ty vole, já mrdal opice a kočky,“ hořekoval Wesley, ale v podvědomí věděl, že to bylo příjemné. Prsa i kundy měly, tak co?
„No, Minnie je taky dost divoká,“ konstatoval Leslie. „Čuráka mi málem urvala i s koulema. Ta je tady už hodně dlouho sama! Hele, jaký to fakt je s těma holkama?“

A pak jen poslouchal Wesleyho vyprávění a cítil, jak mu tvrdne péro.

***

Wesley si šel lehnout a Leslie chodil po areálu.
Ten tvořila vlastně jen brána, palisádová ohrada a tři domky. V jednom byla asi laboratoř, v dalším byl⁠ sklad a ve třetím se bydlelo. Ten jediný měl patro a z pavlače se vcházelo do jednotlivých pokojů. V přízemí byla jídelna, kuchyně a pokoje Minnie, nahoře zřejmě bydlely výtvory…tedy…dívky.

Zvědavě tam zašel a po zaklepání jeden pokoj otevřel. U solu seděla dívka a četla si knížku.
To Leslieho zaujalo, že výtvory se i vzdělávají.
Dívka vzhlédla a zatvářila si překvapeně.
„Pán si pšeje?“ neuměle vyslovila.
„Co děláš? Zajímá mě to. Mohu dál?“ zeptal se.
Dívka přikývla. Vypadala podobně, jako všechny ostatní, daly se jen těžko rozpoznat.
„Ty umíš číst?“
„Jistě. Umět mnoho věcí. Naše paní nás učit, to je pro nás dobré. Ty jsi tu nový. Co pro tebe moci udělat?“ vyslovovala pomalu a správně, jen s občasnými chybami ve skloňování.

Leslie si vzpomněl na slova Minnie o pokoře.
„Chtěl bych se s tebou milovat.“
Dívka tázavě zvedla obočí: „Neznat, co vy chtít.“
„No…ty si lehneš a uděláme si oba dobře,“ vysvětloval Leslie.
„Já nevím, ale můžeme to zkusit,“ vstala dívka od stolu a přešla ke vzorně ustlané posteli.
Leslie k ní došel, posadili se a on ji objal kolem ramen. Dívka byla netečná, jen se usmívala.
„Umíš se líbat?“ zeptal se a dívka pokrčila rameny, že neví.
Tak to zkusil sám. Přisál se jí na rty a jazykem ji jel do úst.
Dívka po chvíli pochopila, co má asi dělat a po krátkém zácviku jí to šlo. Leslie jí sáhl na prsa a promačkal a vychutnal si jejich pevnost a reakci bradavek, které se ihned vztyčily a dívka tlumeně vzdechla. Tohle fungovalo dobře.

Pak se vysvlékli a Leslie dívce nabídl ocas k polaskání.
„Jen olizovat a sát a pozor na zuby!“
Dívka tedy snaživě plnila dané pokyny a třebaže to dělala poprvé, docela to bylo uspokojivé a ocas mu tvrdnul a mohutněl.
„To stačí..teď si lehni a roztáhni nohy,“ posunul ji Leslie k dalšímu kroku.
Když tak učinila, zasunul jí ocas do klína a přirazil. Dívka vykulila oči a vyjekla.
Žalud jí roztáhl pysky a zasouval se dovnitř. Díky vlhkosti to docela šlo, ale dívka moc nespolupracovala. Jen tlumeně hekala při každém přírazu a nechala vše na muži. Ten do ní tlačil ocas až po kořen a vnímal silné sevření, což bylo příjemné, ale následné pohyby ho brzy přivedli na vrchol.
Dívka už sténala docela slastně, jak jí to dělalo dobře a sama povědomě mu přirážela naproti. Leslie už však byl hotový a se slastným funěním ji plnil semenem.
Bylo vymalováno.
„Bylo to hezké, pane,“ hlesla dívka, ležící s roztaženýma nohama a vytékajícím semenem s rozšklebené kundy.
„Jsem Leslie,“ řekl jí, oblékl se a šel.
Byl spokojený.
S těmi…zvířátky…to bylo příjemné. Jen je potřeba je všemu naučit a bude to super.

***

O PÁR TÝDNŮ POZDĚJI

Minnie, klečící na posteli, táhle sténala a hekala a zezadu do ní přirážel zpocený Wesley. Byla už kdoví kolikatá poloha a tahle samice stále neměla dost.
Wesleyho nabudila vášnivou kuřbou, pak si na něm zajezdila a tak dále, až skončili zezadu. Svíjela se a řičela rozkoší a stále se sama nabodávala na tvrdý ocas. Cítila ho v sobě hluboko a to jí vyhovovalo. Každý chlap ho měl jiného a tudíž byl sex tak krásně pestrý a uspokojivý.
Nyní ji Wesley strojově mrdal a rukama ji prohmatával prsa a vzrušivě přejížděl bradavky, že to v ní vyvolávalo slastné mrazení.
„Pojď na záda!“ vyjel z ní ven. Popadl ji za nohy, zapřel si je o ramena a celou vahou na ní nalehl.
„Áááách…božeeee..úúúúúh,“ vyjekla bolestně, jak čurák v ní zmizel až po kořen.
„Jsem hluboko, co…děvko…teď si to užiješ,“ procedil šklebící se Wesley a Minnie projela vlna slasti, bolesti a vzrušení.
„Opatrně…ať mě…nepropíchneš…oooáááh…oh..oh..jooo,“ upozorňovala ho ještě, ale vydaná mu napospas, neměla moc možností obrany a Wesley si ji vzal po svém a prudkými dorazy ji teď mrdal opravdu divoce a zvířecky. A také si to náležitě užíval.
O ramena měl zapřené krásné štíhlé nohy, čurák raboval zarostlý klín a nádherně masírující píču a na hrudi jí plula velká prsa s trčícími bradavkami.
Plavé polodlouhé vlasy jí rámovaly obličej, již s mírnými vráskami, ale stále mladého vzezření, nyní stažený rozkoší. Modré oči byly široce rozevřené a smály se na něj s plamínky nevýslovné slasti.

„Ah..ah…na…co…myslíš?“ zeptala se.
„Na krásné mrdání…na tebe…na..ouu…budu..stříkat a …celou…tě…vykropím…tyyy děvkooo,“ zaúpěl a cítil, jak to z něj jde ven.
Minnie mu rychle párkrát přirazila, aby se stihla dodělat a pak i ona vnímala horkost semene plnící jí útroby.

Slast orgasmu jí zalil tělo a ona pochopila, že o tohle se nemůže nechat připravit a oba muže si zde musí podržet.

***

Uběhl další měsíc a muži si užívali sex a dělali i práci, aby se nenudili.
V laboratoři je Minnie nepotřebovala, a tak káceli v pralese stromy a opravovali, co kde bylo třeba.
Tu a tam za nimi přišly dívky, a tak si v klidu lesa zašoustali a večer jednoho z nich čekal maraton se stále nadrženou Minnie.
Pomalu je to přestávalo bavit. Čeho je moc a stále….
To ještě nikdo netušil, že i dívky objevily, že styk s muži je velice příjemná věc a sotva se naučily všemu, vyžadovaly i ony pravidelný styk.

Minnie, jako jejich paní, jim muže propůjčovala jen občas, protože je hlavně chtěla mít funkční pro sebe, ale v táboře svých výtvorů tím zasela zárodek rebelie.
Neukojené dívky je to nejhorší, co se může stát. Dívky zkoušely souložit i s tupouny ze stráže, ale ti byli opravdu zcela neschopní, a dívky ještě více rozezlilo, že paní má oba muže stále a ony jen jednou za mnoho dní.
V tělech jim začaly fungovat potlačované zvířecí pudy.

***

Mluvčí dívek Wendeta měla s paní vážnou řeč. Obě netušily, že jejich debatu zcela náhodou vyslechl i Leslie.
„Ne, neboj se. Rozhodla jsem se, že tu muži zůstanou. Uspím je až do odplutí lodě,“ říkala Minnie na požadavek častější zápůjčky mužů dívkám. „Ale nemůžete je mít pořád. I muži mají své dny. Zkusím vám něco vyrobit.“
„Zkoušely jsme stráže. Ocasek nemají dobrý. Nestát a ani nevědět, co dělat. My chtít taky radost a slast,“ pištěla dívka.
„Chápu vás…. Ale nemůžeme je jen tak používat. Nejsou to hračky,“ odporovala Minnie a trochu se vyděsila záblesku v dívčiných očích.

„Když my nic, nikdo nic,“ odtušila dívka a odešla.
„Wendeto!“ chtěla ji Minnie zastavit, ale dívka neposlechla.
V Minnie hrklo podruhé. Dívky už ji neposlouchají na slovo! Staly se z nich samostatné bytosti. Přeměna na lidi byla příliš dokonalá. Poznávají slasti života a stejně jako lidské ženy, jejich nedostatkem trpí a touží po náhradě. Teď ale tu stále jsou dva výkonné ocasy a ty musí sloužit všem, nejen Minnie.

***

Když Leslie informoval Wesleyho o tom, že tu oba zřejmě brzo zemřou umrdáním, rozhodli se pro útěk.
A tak káceli dál v lese dřevo a část trámů stahovali k moři, aby si udělali vor.

Jednoho dne u pobřeží Leslieho zastavila Ornella.
„Proč to? Paní tu má loď na motor,“ kývla směrem k hromadě trámů a usmívala se.
„Cože? Kde?“
„Schovaný. Ale já ukážu, když ty mě udělat hezky,“ a hned si kasala sukénku.
Za chvíli již slastně funěla, zaklenutá v písku a cítila slastné tření žilnatého tvrdého ocasu zezadu. Leslie jí drtil v dlaních pevná prsa a užíval si úzkou kundičku, zcela vyplněnou svým ptákem.

„Ty kurvičko…to..je…onoooo….jooo…už…tě….vystříkám,“ hekal a proud semene plnil dívčiny útroby, avšak dělohu ne.
MUDr. Moreau reprodukční orgány svým výtvorům nevytvářela, aby nedošlo k nechtěným genetickým mutacím. Už jen to, že dívky pociťovaly slast a rozkoš bylo chybou a pro příště se rozhodla zasáhnout i v této oblasti.

Ornella splnila svůj slib a ve shluku velkých balvanů na pláži ukázala Lesliemu dovedně maskovanou garáž s motorovým člunem. Součástí byly i kanystry s benzínem.
„Proč to tu má?“
„Paní si z okolních ostrovů přivážet zvířata na své pokusy. My být…také odtamtud,“ a mávla rukou k modrému obzoru.

***

Přípravy na útěk bylo nutno urychlit. Muži už byli sexuálně uondaní a také Ornella je vydírala, že vše paní řekne.
Nakonec se vytasila s požadavkem, že ji musí vzít sebou. To už byla poslední kapka.

***

DEN ÚTĚKU

„Miláčci moji, velmi jste mě potěšili,“ usmívala se Minnie a láskyplně mužům hladila povadlé ocasy.
Ano, už jistý čas trávila některé noci s oběma a velmi si tu užívala. Muži to přijali, protože si mohli i částečně odpočinout a nebyli na to sami.
Nyní tu leželi, čerstvě vystříkaní a Minnie mezi nimi lezla a hladila a olizovala jim péra na další použití.
„Neuvažovali jste, že byste tu se mnou zůstali?“ pronesla všetečnou otázku.
„Ne. Je to tu ráj, ale ne pro nás,“ odtušil Wesley a Minnie se zasmušila.
„No, jak myslíte, bránit vám nebudu. Nepochybuju ovšem, že výsledky mé práce zde, si necháte pro sebe!“
„O to se neboj,“ kývl Leslie a pomalu se propadal do mrákot spánku.

***

Náhle opět zničehonic procitl a spatřil Minnie, jak v kufříku na stole vytahuje injekci a pak se otáčí k posteli.
Rychle zavřel oči a díval se jen úzkou štěrbinou.
Minnie se sklonila k Wesleymu a chystala mu jehlu zabodnout do ramene. V tu chvíli se Leslie neudržel a vyskočil a prudkou ranou jí injekci vyrazil z ruky.
„Ty proradná mrcho, ty nás chceš zabít?“ skočil po ní a pevně držel.
„Pusť, ty hajzle, pusť….nesmíte..odejít..nesmíte…hmmm..gmmm,“ dlaní přes ústa umlčel Leslie její křik a probuzený Wesley mu pomohl jí svázat ruce a nohy.
„Měj se, kotě. Jdem!“ muži se rozhodli pro okamžitý odchod.

Ve skladu si vzali automatickou pušku a pistole a v kuchyni pobrali nějaké zásoby.
„Otevřete!“ marně volali na tupouny u brány.
Pak pochopili, že poslouchají jen svou paní.
„Je mi líto, hošani,“ natáhl Leslie závěr zbraně a „Ta..ta..ta..ta,“ staccatem dávky je smetl na zem.
Na pavlač se z pokojů vyrojily dívky a teď už šlo do tuhého. Muži se dali na útěk a o okamžik později, než si to dívky vyložily a pochopily, se je s bojovým pokřikem jaly pronásledovat.

Stihli to o fous a to je ještě Leslie musel pozdržet krátkými dávkami.
Dívky zbraně neznaly a plaménky výstřelů je děsily stejně jako rachot střelby. Vždy padly k zemi, než se zase daly do pronásledování.

Teprve daleko od pobřeží si muži mohli setřít pot.
„Kam teď?“ zeptal se Wesley.
„Kamkoliv. Jen co nejdál od týhle hrůzy,“ vydechl Leslie.

***

Muži o týden později potkali rybářskou loď, která je dovezla na pevninu. Nikdy neprozradili ostrov, kde šílená doktorka Moreau prováděla své pokusy a nikdy po ní nepátrali.
Trvalo však ještě dlouhý čas, než se jim ona i její dívky vytratily ze snů a vzpomínek.

5 2 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
3 Komentáře
Nejstarší
Nejnovější Most Voted
Inline Feedbacks
View all comments
Talmann

Četl jsem kdysi celý povídkový seriál tohoto názvu. Tato povídka nabízí zajímavý „alternativní scénář“ stejného tématu. Jen jsem zvědav, jak se pak paní doktorka vypořádala s nároky a náruživostí neukojených stvoření 🙂

shock

Dle filmu „Ostrov Dr. Moreau,“ z kterého vzešel nápad na povídku, předpokládám, že nadržená stvoření svou paní nakonec rozsápaly…. 🙁

J. J.

Jj, když ji svrbí, je to horší jak podebraná pata.

3
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x