Posedlý

Šimon si ve svém věku nedokázal udržet stálou partnerku. Celkem pohledný třicátník, který měl nejvyšší čas se porozhlížet po stálejší známosti, se kterou by založil rodinu, odolával rodičovským výtkám i prosbám tatínka, jenž si přál být už dědou.
„Prosim tě, co by se vázal? Nech ho jak je. Stejně mu to takhle vyhovuje, tak jakýpak copak!“ vztekávala se, kdoví proč, Šimonova máma.
„Co ty se ho furt tak zastáváš? Máš strach, že z tebe udělá starou bábu?“ smečoval ji otec.
„Ale dej mi pokoj!“ urážela se následovně matka a následovně odcházela i se svými osmičkami uraženě do vedlejší místnosti, kde čekávala na poslušného synka, který ji slibovával, že se ještě ženit nemíní.

Jeho věčná svoboda měla i své opodstatnění, protože jako milovník nadměrných hrudníků se nedokázal vázat na jeden jediný z nich. Ve vztazích zažíval horké chvíle, kdy žárlivé slečny dělaly scény, protože Šimon nedokázal odolat svodům a už vůbec se přestat kochat. Tudíž si užíval samoty a náhodných setkání, z čehož otec moc radosti neměl.

Zalézal do svého soukromí v garsonce a oddával se představám s ohonem v dlani. Úchylku na bujné poprsí ukájel přes všechno co bylo kulaté a velké. Někdy stačily dva míče, kterými vycpával zakoupené dámské tričko a následně jemně ohlazoval uměle vytvořené kozy. Pokládal na ně tvář s velikou opatrností, aby si nezboural prsní veledílo a v pokleku honíval mezi oběma balóny, ke kterým i pochvalně mluvil. Zacákaná trička následovně házel do pračky, balóny uklízel do skříní a vycházel mezi lidi, aby si užil přeci jen trochu toho reálna.

Nejradši miloval místa, kde se to jen hemžilo výběrem. Letní počasí nastolovalo spousty možností, kde se mohl snadno kochat obrovitými prsy, naducanými výstřihy nebo dokonce možnostmi si i třebas jen letmo sáhnou. Znal už všelijaké skrčky, kdy zapracoval svým přímočarým šarmem.

„Můžu vám s tím pomoci? Máte to těžké, koukám,“ drával se k prsatým ženám, které se vláčely s těžkými nákupy.

Vyloženě jim kradl tašky z rukou, aby se mohl třeba jen letmo loktem dotknout měkkého materiálku. Stačil jeden kontakt a vteřina, kdy se loket něžně zabořil do měchuřiny a už fantazie pracovala. Vedl konverzaci na úrovni, ženy se chichotaly a oddaně naslouchaly jeho vyprávění, že si ani nevšímaly mlsných pohledů. Šimon si představoval barvu dvorců nebo výraz tváře paní dotyčné, když by se jejích prsou dotknul jazykem. Zkoušel sám pro sebe odhadovat v jaké míře je která z dam vzrušivá na kozách a šilhal slastí, protože měl ocas tvrdý, že s ním mohl klidně nařezat sklo.

Zkoušel z ženských hlasů odhadovat tóny vzdechů, nespouštěl hopsající halenky z očí a schválně zkoušel přidávat do kroku, aby jeho oběť byla donucená k razantnějším krokům, které tím jejich zvony rozbimbaly. Těžko se však loučil pár metrů od domu, kde už čekali například netrpěliví a hladoví manžílci, či užalované děti. Proto naposledy se znovu omylem dotkl předloktím, když se vylosovaná ženuška shýbala pro nákup, aby převzala štafetový kolík a došla těch pár metrů už sama.

Zklamaně se Šimon loučil a netrpělivě strkal prázdné ruce do kapes u kalhot, aby si přes věčně naškrobenou látku kapes žmoulal nateklého žaluda.

Dál své kroky směroval s velikou oblibou do prodejniček specializovaných na výběr nadměrného spodního prádla. Pod záminkou výběru pro partnerku se vydával za oddaného manžílka a vášnivě vybíral kousek po kousku.

„Dobrý den. Chci se zeptat, zdalipak nemáte spodní prádélko s podprsenkou 100H?“ hrál svou roli důvěryhodně.

„Určitě máme. Tyhle velikosti se sice horko těžko shánějí, ale od toho jsme tu,“ švitořila ochotně prodavačka.

„Já už jsem úplně zoufalý. Běhám po celém městě a nemůžu nikde nic sehnat,“ zoufale pomalu vzlykal Šimon a nahlížel nenápadně na hrudník slečny prodavačky, který samozřejmě nebyl takové velikosti, ale určitě stál za povšimnutí.
„Já vám pomůžu, nebojte se,“ nabízela svou ochotu slečna prodávající.
„Buďte tak hodná, prosím,“ souhlasně výsknul Šimon se zkušeností, že se všechno dá nějak okecat.

Prodavačka vytáhla veškeré zásoby z pod pultu i regálků a vybalovala jedny prázdné košíčky za druhými. Zavalovala tak mladého Šimona, který se s jazykem v koutku přehraboval v nadutých šprndách, čekajících na měkký obsah.

„Chcete s kosticí? Ty krásně drží tvar. Nebo spíš sportovní?“ drmolila naučené fráze prodávající slečinka, čímž nahazovala udici už zase nadrženému nestydovi.
„Víte, to je pro partnerku. Má je obrovská. Ty kostice by asi byly nejvhodnější, protože ona si libuje v hlubokých výstřizích. Možná až moc hlubokých, že jí to odtamtud skoro vypadávají,“ rozjížděl se Šimon a ani nevnímal jak dívka za pultem rudne.
„No. To jo no. Heh,“ heslovitě reagovala na rozjetého nadržence prodavačka a nevěděla kam s očima.

Šimon mnul látku spodního svršku a tuhnul v kaťatech. Skutečnost, že muchlá látku, která se někdy naplní stejně bohatým obsahem a přitom si vykládá s další prsaticí, mu vlévala krev už jen do ocasu a tak bezmyšlenkovitě mlel další lži na adresu jakési doma čekající manželky.
„No sportovní určitě ně. Však má měchy, že by s nimi ani moc nenasportovala,“ hodil vtípkem a místo výběru už jen nabízené poprsenky mačkal.
„Aby jste jí nekřivdil,“ pokárala ho s humorem mladičká prodavačka.
„Slečno! Vím, co říkám! Však ta umí cvičit jen na mě,“ rozesmál se oplzlému vtipu Šimon a sám sebe v duchu chválil z toho, jak krásně už konverzuje o prasečinkách.

„Tak to chápu. K tomu to ani kupovat nemusíte,“ vysmečovala s mávnutím ruky mladá kudrnka, která zahodila stud a přistoupila na Šimonovu hru přesně tak jak si přál.
„No po venku bez toho nesmí. Chlapi hned čuměj, protože se jí to houpe sem a tam,“ slintal s dalšími Háčky v ruce.
„A jakou máte představu o barvě? Že bych zúžila výběr, aby toho tady nebylo tolik,“ prohrábla podprsenkové moře prodavačka.
„No ona by chtěla bílou. Ale to já nechci. Já chci tmavou. Za prvé je to víc sexy a za druhé z té bílé jí prosvítají bradavky. Má obrovské dvorce a hodně tmavé. Skoro z každé podprsenky prokukují skrz,“ bájil Šimon a tuhým ocasem se tlačil do pultu.
„Tak od toho se dá taky odpomoct. Existují nálepky nebo maskující peřinky. Dneska je možné skoro všechno,“ prodávala profesionálně dál bez dalšího ohledu na Šimonovu zpověď.
„To už ať si pořídí sama. Já bych vzal asi tuhle,“ podebral dlaněmi vybrané košíčky a v duchu prosil boha o zázrak, protože si nepřál nic jiného než aby byly nějaké exklusivní sedmičky v téhle podprdě.
„To jste vybral moc dobře,“ mrkla na Šimona prodavačka a vzala s láskou vybrané prádlo do ručky, aby jej namarkovala a zabalila.
„Pane bože, berete tu kreditky?“ sázel na čistý cash ulhaný Šimonek a už byl jednou nohou na odchodu i s výmyslem o výběru hotovosti z nejbližšího bankomatu.
„Dobře, samozřejmě, já vám tu s tím počkám, nebojte se,“ usmívala se stále nic netušící prodavačka a věnovala nadrženému zákazníkovi poslední úsměv mezi dveřmi, než pouklízela zbytek poházených podprsenek.

Šimon odešel s klidnou duší, nechal ženu za pultem čekat už napořád a s radostí si zase mačkal citlivý ohon přes kapsu. Miloval tyhle svoje hrátky, ze kterých se vracel domů, aby mohl stříkat opět na své věrné balóny. Někdy přicházel do bytu zcela vyčerpán, protože množství prsních přehlídek ho dost vysilovalo. Ale nešlo mu přestat. Stále víc než případnou prsatou partnerku miloval svá dobrodružství.

S velikou oblibou se těšíval na zimní dny volna nebo odpoledních služeb, protože dopolední hodiny trávil v čekárně dětských doktorů. Hodiny vyhrazené a fungující jako poradna pro maminky, slibovaly čekárnu plnou kojích samic, které si velmi rády vyprávěly příběhy i rady jak na boláky nebo nesající dětičky. Znovu ta představa jak ona mamina vytahuje prs nalitý mlíčím a nechává si jej sát nebo ty své měchy zapojuje i do sexy hrátek doma s manželem a nebo ještě lépe s milencem, jej doháněly do šílenství víc než role kupujícího.

Sedával velmi rád celoročně v čekárnách, pokaždé s tou samou připravenou výmluvou pro případ, že se něco provalí. Zimní bunda přes nohy maskovala stožár v kalhotech a uši se špicovaly jako cvičenému vlčákovi.
„Kdo je poslední, prosím?“ vstoupila do čekárny ukázková mamina s novorezenětem, která šla na běžnou kontrolu a měla co dělat, aby předek unesla.
„Já myslím, že tuhle pán,“ nechápavě poukázala na Šimona druhá prsatka, která už byla skoro na řadě.
„Já tu mám sraz s manželkou a ta volala, že se s malým zdržela v zácpě, takže klidně jděte přede mne. Zatím tu jen tak vysedávám, protože venku je fakt mráz,“ usmíval se Šimonek na všechny jako sluníčko a dychtivě čekal na odhalený nadměrný hrudník rozkojené příchozí.

Nespletl se. Z kabátové kukly se vyloupla nádherná kozatka, která ráno musela svoje mlíkárny ducat asi hodně pracně do výstřihu. Usadila se naproti, přitáhla si kočárek a čekala až příjde na řadu.
„Já na to používám tuhle mastičku,“ vytáhla tubičku

z visící tašky na madle kočárku jedna z čekajících.
„Ukažte? A funguje?“ natahovala se druhá a zkoumala vychvalovanou hojivou mast.
„Ta je nejlepší. Malej má už zoubky a tak jsem celá dohryzaná. Tohle ty bradavky nejen hojí, ale tlumí to i bolest,“ radila poslední prvorodička s omluvou, že se vměšuje do hovoru.

Šimon zažíval očekávaná muka. Všechny tyhle prsatky se rozvyprávěly o trablech s kozama a rozpoutaly soukromou poradnu věnovanou péči o jejich nalitá prsiska.
Jedna předbíhala druhou, dokonce se občas chytily za hrudník aniž by vnímaly muže mezi nimi a radily jedna druhé jak odstříkávat nebo jen masírovat. Šimon seděl, rudnul, potil se, pod bundou si žmoulal ptáka a naslouchal řečem o mlíkárnách a používaných dvorcích s bradavkami. Tupě zíral ženám na hrudníky a představoval si barvy a velikosti koláčů na přenádherných koziskách. Zkoušel si tipovat odstín jejich citlivých čudlíků podle barvy vlasů nebo očí a vše sledoval okem ostřížím i když dělal, že tam není.

Dámy se nekrotily ani jedna. Naopak přitvrzovaly a nadhazovaly odvážnější témata, které naštěstí zarazila sestřička.
„Na koho vy tu čekáte?“ houkla zvědavě na Šimona.
„Na manželku. Malej měl nějaký horečky, ale uvízla v zácpě. Už je na cestě,“ lhal dál nadrženec a nestyděl se pod bundou i při odpovědi promuchlat jemně tuhý lofas.
„No tak kdo je na řadě?“ pobídla další adeptky.
„Já,“ zvedla se jedna prsatka a odplula do ordinace s miminem v náruči.
„Já mám celkově problém s kojením. Mám vpáčené bradavky a tak musím používat ty kojící kloboučky a ty zase ta naše odmítá,“ pokračovala ve štěbetání čekající mamina pološeptem.

Šimon sledoval nafouklý hrudník kozaté paničky a mačkal si úspěšně tvrdou žílu pod bundou. Odmítal přestat dokud se neudělá a tak s radostí naslouchal detailním popisům stěžovatelky, která probírala svou záležitost tak reálně, že to chvílemi vypadalo, jako by sama nejradši vytáhla obě polokoule výstřihem a ukázala světu přerostlé vnady.

„To je zvláštní. Moje známá má ten samej problém, ale teda řešila ho plastickou operací,“ snažila se o pomoc ženuška vedle a Šimonek byl v sedmém nebi, protože čekárnu naplnila další kozatka i když pouze v představě čísi známé.
„No a pomohlo to? Nemyslím jen při kojení. Myslím i to, no. Jako při tom,“ zajímala se dál zvědavka.

„Při sexu? Chválila si to, že je vzrušivá dál a tak bez problému. Zkuste to,“ nabádala potěšenou ženu dál.

Šimon to měl už na krajíčku. Myslel na všechny měchy, které kdy jen zahlédl. Na veškeré pohupující se halenky a dmoucí se hrudníky, na hrboly pod bundami nebo trojúhelníčky vrchního dílu plavek. Cumlal prsty žalud, snažil se jej přetáhnout i přes odpor kladoucí látku, protože se hnal do výstřiku.

„Řekněte mi jméno manželky, prosim vás,“ vyrušila ho z pocení sestřička, která nebyla zvyklá, že by v čekárně seděli samotní muži.
„Proč?“ vylekal se Šimon a vyškubl ruku z gatí.
„No sedíte tu už celé dopoledne a tak chci vědět na koho čekáte. Třeba sedíte jinde,“ zkoušela lstí vydobýt info o týpkovi sestřička.
„Tak já jí jdu naproti a příjdeme zároveň, když vám tu vadím,“ zachraňoval si prdel Šimon a couval ze dveří, aby co nejrychleji zmizel.

Navztekaný bez výstřiku a nadržený k prasknutí, kopal do všech kamínků na chodníku. Bylo mu jasné, že mu i tohle uspokojení zachrání jediná žena na světě. Ta, která ho nadevše milovala a nikdy by ho nedala. A i přes dřívější domluvu, kdy oné dámě slíbil, že společné hrátky ukončí a nemůžou dál nic opakovat, se přímo rozeběhl k jejímu domovu. Pár zastávek trolejbusem, přebrodit zablácené rozestavěné sídliště a už netrpělivě vcházel do paneláku, který měl pro něj v tuto chvíli funkci vykřičeného domu.

„Co ty tady dneska? Stalo se něco?“ vítala ho žena v letech s tím nejbujnějším hrudníkem pod sluncem.
„Jo,“ ukázal jen mlčky na rozkrok a už ji tahal ze dveří.
„Počkej, tohle jsme si vyjasnili! Tohle už Šimonku nemůžeme. Pane bože,“ olizovala se zralenka a bylo na ní jasně vidět, že se dlouho přemlouvat nenechá.
„Kdo je tam?“ zazněl mužský hlas z bytu.
„Ále sousedka, hned jsem zpátky,“ natáhla se kozatka pro klíče na věšáčku, zabouchla dveře a zaklesnutá do Šimona se ubírala do sklepní kóje.
„Já za to nemůžu. Už to na mě zase přišlo,“ smutnil nadrženec a už chmatal po megaprsiskách.
„Tak počkej aspoň do toho našeho sklepa, probůh,“ těšila se dál prsatka a už se pomalu rozepínala, protože kóje tmavého sklepa byla už před nimi.
„Mami, ukaž mi je! Honem, prosím. To bude jen chvilka,“ držel už ocas v dlani a mířil s ním ke své matce.
„Tak se podívej,“ rozepnula si blůzku matinka a nabídla oba melouny k synkovu uspokojení.

Chvíli se nad nimi honil, strkal svoji chloubu mezi ně, píchal žaludem do bradavek a dokonce se na chvíli sehnul, aby je mohl znovu nasát.
„Tohle musí skončit,“ vzdychala rozdělaná matka i když se na synkův jazyk pokaždé těšila.
„Skončí, to víš že skončí,“ sliboval Šimon něco, čeho věděl, že se nikdy nevzdá.

Přisátý na máminy cecky si škubal předkožkou a funěl plané sliby do měkké kůže, dokud se nevzepjal, nenechal mámu, aby oba giganty stiskla k sobě a nevypumpoval ze sebe veškeré semeno. Trefoval se na veliké dvorce, na trčící bradavky, sledoval jak smetana kape na zem a dýchal jako po maratónu.

„Musím domů a ty už nezlob,“ mrkla na synka matinka a nechala jej o samotě, protože z tohoto místa moc dobře trefil.

Šimon se uspokojený pomalu vracel ke svému bytu, aby mohl s úsměvem na rtech přemýšlet nad vycpanými balóny v ženském tričku, kam se vydá další den po práci a těšit se z toho, jaký je maminčin mazánek.

5 1 vote
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x