Překvapení v autobuse

Která mladá holka odolá vyhlídce na snadný výdělek?

Jako každé ráno jsem seděla na patníku za zastávkou a čekala na autobus, co mě vozí do školy. Zapálila jsem cigaretu a nechávala ujíždět autobus za autobusem, protože do školy jsem nikdy nepospěchala. Tahle povinnost mě otravovala a jak jen bylo možné, vymýšlela jsem možnosti, jak se škole vyhnout.

„Čekáte na autobus? Můžu vás někam svést?“ ozvalo se nade mnou. Stál tam řidič dálkového autobusu, který tam postával každé ráno. Všimla jsem si ho už několikrát, ale nikdy mě nenapadlo, že bychom se se spolu dali do řeči. Nebylo proč taky. Z mého pohledu mladé holky, to byl pupkatej stařec, který se viditelně bál zestárnout, protože svůj věk maskoval slunečními brýlemi, rozepnutou košilí a sebevědomým chováním.

„Děkuji, nechci,“ odsekla jsem a zároveň mnou projel jakýsi strach z další debaty.
„To je škoda, já bych vás povozil. Ale když nechcete, tak tedy ne. Býváte tu každé ráno. Rád na vás koukám. Moment jen si odskočím,“ přerušil hovor a zmizel mi někde za zády.
„Proč mi to říká? Kdo se ho o to prosí? Jaký moment? To chce pokračovat v rozhovoru? A kam si vůbec chce odskočit, když za mnou jsou jen reklamní billboardy a stromy?“ pomyslela jsem si a otočila se. Řidič stál s rozvaleným poklopcem, držel si hadici a občurával strom, který byl asi 2m stranou za mnou.

„No trapas!“ pomyslela jsem si a byla jsem červená snad až na patě.
„Už jsem se lekl, že to nestihnu,“ promluvil ke mně od stromu a já hloupá jsem instinktivně otočila zase hlavu po hlase. Měla jsem nepříjemný dojem, že mu dělá dobře, jak mě nachytal. Hadici si otřepával zrovna ve chvíli kdy jsem se na něj nechtěně podívala.

„Bože to je trapas a já husa se k němu ještě otočím,“ nadávala jsem si v duchu. Stařík měl zřejmě dobrý pocit, že se předvedl před mladou holkou, zapnul si zip a šel zpátky ke mě.

„Studujete nebo jezdíte do práce?“ zeptal se mě jako by se nic nedělo.
„Studuji,“ odpověděla jsem jedním slovem, protože jsem doufala, že strohá odpověď jej odradí od dalšího otravování.
„Ani brigádku nemáte? Nechybí vám peníze?“ pokračoval neodbytně.

V tu chvíli jsem si řekla, že vlastně není důvod s ním nekomunikovat, když se chce bavit. Moc dotěrný být ani nemůže, když opodál na zastávce stojí skupina lidí. Aspoň si zkrátím čas pokecem. A tak jsem odpověděla:

„Peníze nemám a brigádu taky ne.“
„To je ale škoda, ne? Mladá holka se ráda oblíká a čančá, tak by jistě bylo dobrý mít svůj příjem. Něco bych pro vás měl. Máte přítele?„
„Přítele mám,“ zalhala jsem. Třeba jej to odradí od nějakých choutek, které očividně měl.

„To je dobře. To se mi právě hodí. Víte, já dělám jako vedlejšák reportéra v jednom časopisu s lechtivým tématem a sháním slečny na intimní rozhovory. Je to honorováno, tak byste si mohla přivydělat. Přítele můžete vzít sebou, nebo, abyste se nebála, mohu přizvat svoji manželku. Sedneme si třeba do restaurace a já s vámi udělám rozhovor pro naše čtenáře. Samozřejmě, že diskrétně zachovám vaše inkognito.“

Přiznávám, že mi tou nabídkou vyrazil dech. Jen jsem vyvalila oči a zároveň si všimla, že přijíždí můj poslední autobus. V rychlosti jsem típla cigaretu, koutkem pusy zamumlala, že děkuji za nabídku, popřemýšlím a když, tak dám vědět a honem rychle jsem doběhla autobus do školy.

Celý den jsem pak nemyslela na nic jiného, než na toho oplzlíka a jeho návrh. Hlavou se mi honilo, co to asi mělo znamenat, jak jsou ti chlapi oprsklí a co tím asi sledoval? Cestou domů jsem zastávku raději obešla, abych se tam s ním náhodou nesetkala. Doma jsem se natáhla na postel a pořád myslela na ten jeho ranní návrh. Přemýšlela jsem, zda to myslel vážně nebo jestli takhle jen láká dívky na sex.
Najednou jsem se přistihla, že si pipinku ukájím prsty, s myšlenkou na tenhle zážitek. To je šílený. Šílený!!! Teču, buchtička mi mlaská a já mám před očima obstorožního seladona s rozhalenkou, rozepjatým poklopcem a hadicí v ruce. I v té letmé vteřině jsem si znovu vybavila, že tou hadicí vlastně mířil na mne a dokonce měl radost, že se na něj dívám! No určitě to bude nějakej uchyl.

Exhibicionista. To je jasná věc. Kundičku jsem si roztahovala prsty a najednou jsem zavřela oči a představila si jak ten staroušek leží mezi mými stehny a líže mi ji. Kdo ví jak to umí. kdo ví jak by mi to dělal. Prsty mi jen kmitaly a se zrychleným dechem jsem si přivodila dost silný orgasmus. Ty poslední vteřiny byly šílený. A teď? Teď jsem sama nad sebou znechucená, protože jsem při tom myslela na něj. Na chlapa, kterej už má dávno přetočenej tachometr. Byla jsem sice uspokojená, ale sama sebou znechucená. Tohle už nikdy nepřipustím a na dědouška budu odměřená, slíbila jsem sama sobě.

Druhý den ráno mě vzbudil opět budík, který bytostně nesnáším. Umýt se, namalovat, obléct a doběhnout na autobus, který mě vyhodí zase na té zastávce. Až při vystupování jsem si uvědomila, že jsem malinko rozechvělá. Jeho autobus jsem tam neviděla, tak ze mě tréma opadla během chvíle. Usedla jsem na „svůj“ patník, zapálila obligátní první cigaretu a pustila uzdu fantazii: Jak by bylo fajn nejít do školy, potloukat se městem a užívat si volna, zatím co ostatní se otravují ve třídě.

„Ahoj, tak už si tady zase krásně vykuřuješ?“ ozvalo se nade mnou a já málem omdlela. Stál tam, chlupatý prsa mu lezla z košile a jeho sebejistý úsměv mě úplně přikoval k zemi. Kde se tu proboha bere? A ke všemu mi drze tyká!
„Jo zase,“ odpověděla jsem ne drze, ale spíš se strachem, trémou, studem, prostě se smíšenými pocity. Stál nade mnou a pokračoval:

„Tak co, rozhodla ses? Řekla jsi o tom svýmu klukovi? Já to manželce řekl a souhlasila,“ vypadlo z něho, jako by se nechumelilo a najednou i přes ten autobusový šrumec jsem zřetelně slyšela, jak si pomalinku stahuje zip u kalhot. Proboha, snad tu nechce zase chcát a přímo přede mnou? Naštěstí pokročil tak krůček za má záda. Dívala jsem se do země a sdělovala jeho zádům, že jsem tom přemýšlela a že bych to tedy přijala, za předpokladu, že u toho bude jeho žena.

„No tak to je fajn,“ řekl a spustil proud moči někam za moje záda. Proboha, ten chlap snad není normální! Má tolik sebevědomí, že je schopnej mi ta záda ocáknout tím svým proudem. Konečně dochcal a zopakoval svůj rituál se zandaváním hadice, jako by mi nabízel, abych se zase kradmo podívala.

Vzal s potěšením na vědomí, že souhlasím a začal domlouvat podrobnosti. Kdy by se mi to jako hodilo, protože on má tentokrát jízdy odpoledne, takže dopoledne je volný.

„To mi vyhovuje. Klidně zítra vynechám školu. Něco si už vymyslím.“
Měl radost, že to prošlo hladce a začal mi vysvětlovat, že za to dostanu peníze, ale otázky budou pěkně na tělo. Hlavně se budou týkat sexu. Pokud by se mi něco nezdálo, tak na odpovědi se domluvíme, nějak to společně upravíme a spokojenost bude na všech stranách.
On bude mít autentický rozhovor, já peníze a čtenáři rajcovní počteníčko. Rozloučila jsem se, odjela do školy a pustila vše z hlavy. Vzpomněla jsem na to zase až odpoledne. To už jsem byla doma a oddávala se svojí postelové siestě. Přestože jsem byla dost vzrušená, nějak jsem se nemohla udělat. Tréma z toho zítřku mě rušila a prostě to nešlo.

Ráno jsem asi poprvé nenadávala na budík a přistihla se, že se trémou sice skoro třesu, ale zároveň se těším. Byl to takový zvláštní pocit. Dosud nikdy jsem o sexu otevřeně nemluvila. Byla jsem pochopitelně zvědavá, jaké otázky mi bude klást.

Sprcha, make-up, letní šatky a cestou za dobrodružstvím jsem si málem i poskočila. Začala jsem se těšit. Na nádraží jsem si sedla na svoje místečko a čekala. Přišel brzy po mně i se ženou, která vypadala spíš jako jeho o moc mladší sestra. Byl mezi nimi znatelný věkový rozdíl.
Ale jinak si asi dost seděli, protože byla také dost řečná. Také byla sebevědomá a hned poznala, že potřebuji dodat odvahy, protože se necítím zrovna příjemně. Vstala jsem a chtěla vědět, do jaké restaurace zajdeme. On se začal omlouvat, že došlo k nějakým přesunům v jízdách a tím pádem má času slabé dvě hodiny. Zatvářila jsem se velice zklamaně, protože jsem očekávala, že něco zažiji a zatím to vypadalo, že z toho nebude nic.

Když si jeho manželka všimla mého zklamaného obličeje, hned uvedla věc na pravou míru. Celé to samozřejmě proběhne, jak bylo domluveno, ale musíme být v autobusu. Kdyby se náhodou stalo, že by manžel musel vyjet, dostal by echo vysílačkou. Zhodnotila jsem situaci. No co. Manželka tu je, tak proč bych to neriskla.
„Nakonec o zážitek nepřijdu,“ pousmála jsem se v duchu.

Nastoupili jsme do dálkáče s černými skly, záclonkami, měkkými sedadly, televizí, lednicí a všelijakým přepychem a seladon nás pohodlně rozsadil. Já s jeho ženou jsem seděla na úplně zadní pětici a on si sedl s připraveným notýskem na sedadlo před námi. Otočil se na bok směrem k nám, aby nebyl zády a v kostce připomněl, co máme domluveno. On se bude ptát, já odpovídat. Za rozhovor dostanu 500,– Kč a potom se rozloučíme.

„Dobře,“ souhlasila jsem.
„Dáš si něco k pití? Ale mám tu jen samé nealko,“ nabídl mi.
Dala jsem si ledovou kávu s minerálkou a když to přinesl, proběhlo seznámení.
„Aby to nebylo tak úřední, tak já jsem Mirek a moje žena se jmenuje Jana.„
Podali jsme si ruce a já špitla:
„ A já jsem Andrea.“

Pousmáli se, pohodlně jsme se usadili se a pak položil první otázku.

„Andrejko, máš partnera?„
„Nemám,“ přiznala jsem barvu.
„Jak to? Včera jsi říkala něco jiného.„
„To bylo jen tak,“ začervenala jsem se.
„I ty šibalko jedna,“ zasmál se, něco napsal do notýsku a rovnou mi řekl čeho se další otázky budou týkat.
„Budeme se bavit o masturbaci, pohlavnim styku, panenství, choutkách, snech, zkušenostech atd.„
„Jo,“ špitla jsem s vykulenýma očima, protože už šlo do tuhého. Najednou jsem si uvědomila, že tohle asi absolvovat nechci. Že se stydím víc, než toužím po zážitku a že se toho zážitku klidně vzdám a hlavně chci být pryč, nejlépe doma. Zřejmě na mně poznal, že není něco v pořádku a rovnou se zeptal, zda mi vadí intimnost té zpovědi.

„Asi se omluvím a pojedu domů. Na tohle já nejsem a zkušenosti tak bohaté nemám, abych tu mohla o něčem takovém vyprávět. Nezlobte se“ a pomalu vstala rozhodnutá odejít.
„Počkej, počkej“ chytila mě jemně jeho žena za ruku. Neboj se ničeho. Jsem tu i já a pomohu ti překonat ostych. Uvidíš, že to bude nakonec legrace. Není tady nic, čeho by ses měla bát, Andrejko.“

Mrkla na seladona a ten přikývl. V očích měl najednou jakousi obavu, že mu vážně odejdu a o přijde o svůj rozhovor. Pak řekl:
„Pomohlo by, když ti nabídnu 1000,– Kč ? Třeba tě to bude víc motivovat, co?“
Kývla jsem s pocitem uklidněné, zaplacené a přitom spokojené duše. Ve skutečnosti jsem kývla spíš na tu Janinu podporu, než na vyhlídku peněz.
To mi bylo v tu chvíli nějak jedno. Sedla jsem si a všichni jsme byli chvilku ticho. Ti dva se na mě upřeně koukali a já střídavě na Mirka a na Janu. Zhluboka jsem se nadechla, vydechla a řekla jsem, že už bude klid a že budu odpovídat a nedělat scény. Zasmáli se potěšeně oba a pokračovalo se.

„Masturbace Andrejko. Děláš si to někdy sama?“ zeptal se.
Zalapala jsem po dechu, nad přímostí té jednoduché otázky, ale pak jsem rázně přiznala, že ano.
„No vidíš, nic to není a nemáš se za co stydět,“ usmál se a hned mi položil další otázku: jak si to nejčastěji dělám a na co při tom myslím.
„Prsty nebo o polštářek a nemyslím u toho na nic než na to, jak mi to dělá dobře.„
„O polštářek? A jak, prosím tě?“ podivil se, zvedl obočí a podíval se na Janu. Jana také přiznala, že to nezná nebo si to neumí představit a já se pustila do vysvětlování.„Pos­tavím polštářek na hranu, sednu na něj a otírám se o něho dokud se neudělám.“
„Vůbec si to nedokážu představit. Co tím myslíš?“ řekl Mirek a Janu to začalo zajímat také.
„Normálka, sednu na polštářek a otírám se o něj,“ zasmála jsem se pobavená tím, že to nechápou.
„Mirku podej polštářek,“ zavelela Jana a Mirek šel pro polštářek, který měl na sedadle za volantem. Podal mi jej a zaprosil:

„Můžeš nám to malinko předvést?“
„Jasně,“ zasmála jsem se, protože mě vážně pobavilo, jak jsou nechápaví. Zvedla jsem se, posunula se do uličky, aby to šlo provést, protože prostor mezi sedadly byl stísněný. Polštářek jsem postavila na výšku, klekla si vedle něj, druhou nohu přehodila přes něj a nasedla na něj jako na koně.
„Takhle,“ otočila jsem se přes rameno na Mirka s Janou, kteří mi zírali na prcinku tak lačně, že mi to přišlo až k smíchu.
„A co dál?“ zeptal se zase Mirek.
„No dál pak pohybuji takhle pánví,“ rozjela jsem se jako na koníčku. Ale jen náznakem a lehce. Ale i tak mi to nadzvedávalo látku šatů a odhalovala se mi prcina. I náznak způsobil, že mě šev polštářku lechtal přímo na pyskách přes kalhotky a moje tréma byla najednou ta tam. Teď se projevila moje exhibicionistická stránka, která mi velela: „pokračuj, přitlač se na ten polštářek, ukaž mu, že čuňas tady není jen on.“

Ale probrala mě Jana, která mě zarazila s tím, že na ukázku to stačí, a že si to taky vyzkouší. Podala jsem ji polštářek, na který hbitě nasedla a s vervou začala jezdit sem a tam. Zřejmě se jí to líbilo, protože prohlásila, že si to doma pořádně vyzkouší.

„Holky, holky, nechte toho, musíme přece dodělat ten rozhovor, “ zarazil nás Mirek a mně začalo být líto, že nakonec to zůstane jen u toho pitomého rozhovoru.
„Dobře, tak vidím, že si to děláš zajímavě. Orgasmy při tom máš?“ ptal se dál.
„Většinou ano, ale ono hodně záleží na situaci. Třeba včera se nepovedl,“ odpověděla jsem bezprostředně a pak jsem se zarazila leknutím, že jsem nějak moc otevřená.

„To mě moc mrzí. Jak je to možné? Kdy se povede a kdy ne? A co to ovlivňuje?„
„Povede se jen, když si hladím toho, no, jak to mám říct…když si ji hladím jako zvenku a nestrkám nic dovnitř,“ zrudla jsem nad tím trapným popisem.
„Však to nazývej jak jsi zvyklá, přece jsme lidi,“ pobídl mě Mirek a já vysvětlila, že se udělám víckrát přes poštěváka než když si ji prstuju.
„To je jasné, jsi mladá a ve vagině se ti to teprve probudí časem,“ mrkl na mne spiklenecky Mirek. Jana se najednou začala smát a mezí výbuchy smíchu ze sebe vysoukala:
„Sám ji radíš aby mluvila jak ji zobák narostl a potom sám řekneš vagina. To od tebe slyším poprvé.“

Mirka to rozesmálo taky.
„Dobře, tak jsem mluvil o dírce,“ upřesnil a mě to celé začalo bavit. Tréma se kamsi vytratila.
„Jaké máš sny? Máš něco, co bys chtěla vyzkoušet, něco co tě láká?“ zeptal se dál. A já najednou odpovídala jako zběhlá a světa znalá. Ale i teď jsem nad některými otázkami musela popřemýšlet a někdy přiznat, že nevím.

„Zrovna na tohle neumím odpovědět, protože až takhle nad tím zase nepřemýšlím“ přiznala jsem trošku pravdivě a trošku vyhýbavě.
„Nevadí, však nějakou odpověď už vymyslíme“ uklidnil mě. Pak navrhl, že bychom mohli probrat piss a grupáč.
A v tu chvíli byla tréma zpátky. Vybavila se mi ta jeho hadice, kterou jsem vlastně už viděla. Vždyť přede mnou 2× čůral.

„Piss raději vynecháme. O tom já nic nevím,“ odmítala jsem váhavě.
„Proč bychom jej vynechávali? Tak si společně něco vymyslíme. Však je to anonymní rozhovor a nikdo nemůže bádat, jestli jsi o tom mluvila, nebo ne. A piss je náhodou moc fajn. Ulevit si proudem před někým nebo na někoho,“ vysvětlil mi a Jana souhlasně kývala hlavou.
„My to provozujeme pořád a nikdy nemáme dost“ mrkla na mne spiklenecky.
„No před někým možná ano, ale na někoho ne. To ne,“ trvala jsem na své nechuti.

„No vidíš. A s holkou jsi to už někdy zkoušela?“ ptal se dál a já viděla, že Jana viditelně pookřála.
„Tak s holkou mi to nevadí. Párkrát jsem se líbala a proběhla nějaká ta osahávačka, ale jinak nic.„
„Ahá a kam jste si šahaly, vy mršky?“ zeptal se se změněným hlasem Mirek, ale Jana ho přerušila a odpověděla za mne:
„No kam asi? Prsíčka si ošahavály a prcinky taky, ne? Bože…“ zabědovala a hodila nohu přes nohu, povykasala si šaty až jí vyjely silná stehna a obrýsovala se jí zadnice. Mirek po ní šlehl pohledem, protože to chtěl očividně slyšet ode mne a odmlčel se.
Koukal směrem dolů a vzniklo jakési husté ticho. Mirek najednou zrychleně dýchal a koukal dolů, až jsem se lekla, jestli se mu neudělalo špatně. Jana nervózně poposedávala a já v těch krátkých vteřinách sledovala jak jsou oba najednou jaksi divní. Mirek si odkašlal a zkusil ještě jednu otázku:

„Kdyby ti někdo zaplatil za sex, dala bys mu?„
„Záleží na tom, za kolik a také kdy a samozřejmě taky komu.“
“No kolik by sis představovala? Dejme tomu třeba tisíc?“ a díval se na mě jaksi napnutě a dychtivě. Otočila jsem se na Janu a ta dodala:
„Nebo dva?„
„No třeba jo. Ale nesměla by ta nabídla proběhnout někde na ulici. A od někoho docela cizího. Nejsem přece žádná štětka. Musela by přijít po menším poznání,“ odpověděla jsem a čekala na další dotaz.
„Já už to asi nevydržím“ zakvílel Mirek a klekl si na sedadle přede mnou směrem ke mně. Nechápavě jsem koukala co se mu stalo a sledovala Janu, která si malinko rozepnula knoflíček u šatů, přisedla si blíž ke mě a větrala si výstřih.

„Co se stalo? Co nevydržíte?“ zeptala jsem se ho. Jana se kradla ke mě blíž a blíž až byla těsně vedle mě a Mirek zakvílel:
„Mě z toho normálně houplo, sleduj!“

Vytáhl ocas z kalhot a ukázal mi ho skoro zblízka. Vyschlo mi v krku, najednou mi všechno došlo a v duchu jsem si nadávala do všeho možného. Zase jsem zmatkovala a chtěla utéct. Utéct, ale taky zůstat a zkusit, co mi bylo nabízeno. Mirek už na sedadle neklečel, ale stál a nabízel mi lofas, která držel tvrdý v dlani.

„Tak to ne! Tohle já nechci,“ zaprotestovala jsem. Řekli jsme jen rozhovor, ale tohle odmítám.“
Jana se začala v sedě vlnit a uklidňovala mne změněným hlasem, že se přece nic neděje a pokud nebudu chtít, nic nebude. Pokud na tom trvám, sama půjde, otevře mi dveře a můžu jít rovnou domů.
Ale při tom si nepřestala sama sebe prohlížet a pomalinku se odhalovat. Říkala to vlastně stylem, že sice něco navrhuje, ale zároveň odmítá. Mirek už stál pomalu na špičkách a snažil se co nejvíc vytáhnout. Připadal mi jak Tarzan. Byl naprosto zoufalý z toho, jak se chtěl předvést a ukázat.

„Chceš něco vidět?“ zeptal se mě.
„Chci,“ špitla jsem a překvapila tím sama sebe. Klekl zpátky na sedačku a pobídl mě, abych se nadzvedla, abych všechno pěkně viděla. Zvedla jsem se a Mirek přede mnou svého tuhého lofasa strčil mezi opěradla sedadel a začal přirážet jako by někoho šoustal. Tím svým zadkem přirážel a jeho žalud každým strkem vykukoval na mojí straně, mně u pupíku.

„Sedni si ať to pořádně vidíš,“ řekl dýchavičně. Nesedla jsem si chtěně, ale spíš proto, že se mi podlomila kolena a já doslova padla na zadek. Sledovala jsem žalud, který vyjížděl z opěradel. Jana se naklonila až k němu sexy zastřeným hlasem zhodnotila:

„Ten ale je, co?“ a naklonila se pusou k místu, odkud vyjížděl žalud jejího muže a pokaždé když vykoukl, tak mu jej olízla.
„Ať to udělá ona, ať to udělá ona, Jano, dělej,“ funěl Mirek a Jana mě pobídla, ať to zkusím. Nahnula jsem se k místu, kde prokluzovala ta jeho masitá jahoda a zkoušela jazýčkem chytit aspoň na vteřinu jeho chuť. Jana mě pobízela a přitom mně i sobě pomalinku sundávala šatky.
Sama byla ve spodním prádle hned, ale já byla natolik zabraná do olizování, že mě musela trošku šeptem přemluvit, abych to na chvíli přerušila, protože mě chce také vysvléci. Když mne svlékla, Mirek vytáhl ohon z opěradel sedaček a stoupl si do uličky.

„Tak která?“ a díval se střídavě na nás.
„Obě miláčku,“ zašveholila nadrženě Jana a nastavila mu svoje prsa.
„Lízej ji, dělej,“ přikázal Janě Mirek a ta jako poslušná čubina se ke mě připlazila po sedadle. Chytla mě za nohy, silně zatáhla, až jsem podjela a ležela před ní v kalhotkách. Roztáhla mi nohy a začala mě něžně líbat přes kalhotky.

„Řekl jsem, abys ji lízala a ne, aby ses mazlila, ty čubko“ a pleskl ji po jejím velkým zadku až se zatřepal. Přimhouřila slastně oči, poděkovala za plácanec a chtěla odhrnout látku kalhotek, ale to on už nevydržel. Natáhl se přes ní, procedil mezi zuby, že je neschopná a jedním tahem mi kalhotky roztrhl přímo na těle. No pane jo, tohle mi ještě nikdo neudělal a přišlo mi to strašně vzrušující, takže mi nohy šly samy od sebe.

Rozhodila jsem je mezi sedačky a kundu vystrčila směrem k Janě. Ta do ní hbitě zabořila svůj obličej. Jak jen jsem ucítila jazyk v mojí mindě, bylo mi jasné, že tahle dvojice ze mne dostane maximum a že jim ráda podržím třeba zadarmo. Mirek stál nad námi a honil si péro. Jana lízala jako zběsilá a byla jako v transu. Bylo na ní vidět, že ztratila pojem o čase i prostoru. Může lízat a to ji stačilo.

Mirek jí mezitím zezadu trhal podprsenku a kalhotky na cáry a jeho výraz byl plný nadržené zlosti. Tohle jsem ještě nepoznala a moji dosud skryté perverzi to strašně chutnalo. Takhle to chci! Tohle mě udělá! Tím, jak z ní rval podprsenku, nechtěně Janu odtáhl na chvíli od lízání a ta se jako zběsilá honem honem vracela k moji pizdě a snažila se zasunout jazyk co nejhlouběj to šlo.
Mirek trhal prádlo, pleskal ji po zadku a nadával jí při tom, že si hraje zbytečně na dámu, protože stejně každej ví, jaká je kurva. Začala jsem stříkat jako zběsilá a vůbec nevím, jestli mě nastartovala ta nejlepší lízačka na světě, nebo ty jeho perverzní kecy.

Když konečně uvolnil její kozy z posledních cárů krajky, odtáhl ji za vlasy od mojí mokré a prolízané mindy a řekl:
„Ty asi nevíš k čemu máš ty své dudy, co?“ a Jana hned pochopila co má dělat. Vzala jednu kozu, začala ji válet po mojí pizdičce, bradavku smáčela v mojí šťávě a tu mu pak dávala ochutnat. Mirek to chtivě lízal a drancoval u toho její kozy, jako by to dělal poprvé.
Najednou ji ale odstrčil pryč a nalehl mezi moje dychtivě roztažená stehna. Ucítila jsem jeho žalud na kundě a najednou jsem se roztřásla strachy. To nebyl strach z jeho lofasa, ale z něho samotného. Měl jakýsi zlý výraz v očích a funěl. Jeho pot mi kapal na obličej a on jen chroptěl:

„Budeš to mít tvrdě, víš to? Těšíš se?“ a současně mi jezdil žaludem po kundě.
„Ještě tam není, ale ty ho tam chceš, že jo?“ řekl zlým tónem, že jsem se bála odporovat. Jen jsem kývla a ho to malinko rozzuřilo:
„Tak o to pěkně popros“ a vzal si lofasa do ruky a zaťukal jím na moje pysky.
„Mirku ať mě ještě chvíli líže,“ vyrušila nás Jana.

Seděla na sedadle přede mnou a honila si prsty poštěváka. Mirek se mi zadíval zpříma do očí a řekl:
„Tak tě na chvíli zachránila. Jdi na ni! Ale podám si tě později. Neujdeš tomu, kočičko.“

Jako v transu jsem se zvedla a přelezla jsem si k Janě. Roztáhla jsem ji pysky a začala lízat. Jana si drtila prsa, zakláněla hlavu, mrouskala jak kočka a křičela, jak se jí to líbí. Mirek stál nad námi, dychtivě sledoval naše běsnění a honil si při tom ptáka. Byl fascinovaný pohledem na můj kmitající jazyk a na Janu jak heká blahem. Nahnul se přes mě, dal Janě facku, vynadal ji, že je lesba nadržená, až se mu hnusí, ale při tom si dál nad námi leštil šavli a funěl.
Nechal mě ještě chvíli, abych si užívala Janiny frndy podle svého, ale pak mě chytil za vlasy a tlačil mi hlavu do její kundy tak, až jsem bála, že mě udusí. Potom mi zvrátil hlavu dozadu, aby na mne pořádně viděl. Usoudil, že mám obličej málo opatlaný od její šťávy. Nebyl spokojen a zase mi ho tam natlačil. Zkontroloval to ještě 2× a teprve když jsem měla Janinu mrdku všude, byl konečně spokojený. Vzal do dlaně lofasa a zaťukal mi na prdel žaludem.

„Lehni si jak jsi ležela před tím, dělej“ a já ho poslechla jako nadržená a vycvičená fena. Okamžitě jsem ležela opět na zádech a on znovu na mě. Znovu tlačil žaludem na moji pičku a zase mi vyhrožoval:
„Teď to přijde, víš to? Teď si na tobě užiju, chápeš? Pochopilas proč jsi tady?“

Funěl mi do obličeje a mně připadalo, že je v transu tak moc, že ani neví co říká.
„Jo,“ špitla jsem odevzdaně a nadrženě.
„Říká se ano, ty couro,“ zavrzal vychraptělým hlasem a já se honem opravila na poslušné ANO. Jana si mezitím sedla obkročmo na sedadla vedle nás a sledovala nás shora.
Můj návod na masturbaci se jí hodil, protože místo polštářku použila ta opěradla a jezdila po nich jako na koni. Házela svým tučným zadkem, až se jí třepaly i kozy, které si přidržovala rukama a čekala, kdy konečně Mirek zabodne toho svého žulově tvrdého čuráka do mojí dírky.

„Teď,“ zařval nečekaně Mirek a přirazil tak, že jsem jen bezmocně hekla.
A pak se rozjelo cosi, při čemž jsem byla úplně mimo. Nestíhala jsem křičet, prosit, hekat, přirážet, protože Mirek si mě podával pekelnou silou. Registrovala jsem jenom Janu, která nade mnou jezdila na opěradle a povzbuzovala ho do výstřiku. Jezdil ve mně bezohledně, jak rozjetá lokomotiva. Na mne nebral žádné ohledy, Jel si za svým a podle svého a mne to kupodivu silně vzrušovalo. Jana rovněž jela jak šílená, Mirek mě mrdal jak smyslů zbavený a jeho přírazama moje tělo nadskakovalo tak, že se mi všechny svaly v těle napínaly slastí.

Tohle byla ta správná divočina, kterou jsem zažívala poprvé. Zachutnala mi hned od samotného začátku, protože ani moje mnohdy hodně divoká fantazie tak daleko nesahala. Brzy jsem cítila, že to na mne jde a tak jsem mezi Mirkovými šťouchy ze sebe vyhekala, že už budu. Mirek přidal z posledních sil, aby mě ani ve snu nenapadlo, že budu dřív jak on. Zaklesla jsem se nohama za jeho zadnici a pomáhala mu, aby se do mě dostal snad ještě víc než na doraz.

Teď už jsme nezadržitelně spěli ke společnému k orgasmu. Jana se vecpala k nám, čupla si nade mě a křičela, že chce, abych svůj orgasmus vylízala jazykem do její kundy. V tu chvíli začal Mirek neartikulovaně řvát, že už bude. Kunda mi začala pulzovat, silně mu ždímala čuráka, kterého na poslední chvíli vytáhl a stříkal všude okolo jako zvíře. V dokonalé extázi jsem Janu lízala snad až na vaječnících. Mirek ji pleskal dlaní po zadnici a tak během chvilky také řičela slastí jak kobyla. Tedy to byla síla!

Dál už to moc zajímavé nebylo. Když jsme se probrali z jakéhosi polobezvědomí, vrátili jsme se do všední reality. Rozpačitě jsem se oblékla, vyfasovala tisícovku, chvatně se rozloučila a vypadla. Mazala jsem domů na nejistých nohách, které se mi třepaly ještě druhý den.

Autor

3.8 5 votes
Hodnocení povídky
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
0
Would love your thoughts, please comment.x
()
x